Soubor:Sněm na Wyndygoulu.jpg

Snímek publikoval roku 1910 ve své knize The healthful art of dancing Luther H. Gulick^[1], zároveň se snímkem co byl pořízen prokazatelně později. Takže víme, že tenhle je rozhodně starší.

I přes nevalnou kvalitu snímku je vidět, že sagamorské roucho přehozené přes “obřadní skálu” je neúplné – schází na něm nejméně 5 per.

Podle typické deformace roucha a kresby na “obřadní skále” je jisté, že snímek byl pořízen na Wyndygoulu. Pozoruhodné ovšem je, že na něm schází totemový kůl, viditelný u snímků z pozdější doby, hned v bezprostřední blízkosti “obřadní skály”. O totemovém kůlu se ale Seton prvně zmiňuje až ve svitku z roku 1906^[2]. A první sagamor byl pasován o rok dříve 1905^[3], je tak velmi pravděpodobné, že byl snímek pořízen ještě o kousek dříve.

Máme zde podobný snímek^[4], pořízený z většího detailu. A i když se na první pohled zdá, že jde o snímky ze stejné akce, není tomu tak!

I když je roucho na kterém leží lebka stejné a stejným způsobem i přehozené, těch per má na sobě 18(!). Což dokazuje, že ten snímek byl pořízen o něco málo později. Ale je na něm jeden detail, který nasvědčuje tomu, že jde o snímky pořízené nejspíš během léta roku 1905 – pes.

Podle incidentu, který se odrazil i v novinách Seton neměl do 26.5.1905 bullteriéra, co vidíme na snímku, ale kolii. Kterou musel nechat utratit, protože útočila na syny místního strážníka a kováře z Cos Cob, Josepha McCumba.