Luther H. Gulick

Z thewoodcraft.org
Přejít na: navigace, hledání

Luther Halsey Gulick Jr. (* 4.12.1865 Honolulu, Havajské ostrovy, USA – † 13.8.1918 Casco, Maine, USA) se narodil jako syn lékaře a misionáře Luthera Halseye Gulicka Sr. (10.6.1828 – 8.4.1891[1]) a jeho manželky Luisy Lewis Gulickové v Honolulu na Havaji.

Měl celkem 7 vlastních sourozenců a jednoho nevlastního adoptovaného. Jeho starší bratr, Sidney Lewis Gulick (1860-1945) byl rovněž misionářem v Japonsku, kde se mu narodil syn, který se také jmenoval Luther Halsey Gulick (17.1.1892 - 10.1.1993) a byl v dospělosti předním americkým odborníkem na management a veřejnou správu. Jeho starší sestra Sarah Fanny Gulick (1854-1937) se r. 1880 provdala za profesora Franka Fanning Jewetta (5.1.1844 – 1.6.1926). Napsala rovněž několik knih o hygieně a zdravém stravování a mimo jiné také biografii jejich otce. Zajímavostí je, že jako svůj literární pseudonym používala jméno své neteře Frances Gulick Jewett.

Díky otcovu povolání, vystřídala jejich rodina do Lutherových 14 let několik zemí. Z Havaje, se přesunuli do Španělska, pak do Itálie a následně do Japonska.

Studium

Po návratu do USA v r. 1880, ze nechal Luther zapsat do přípravky na Oberlin College, kde strávil dva roky. Ve školním roce 1882/1883 byl zapsán na Hanoverské Vysoké škole v New Hampshire. A r. 1884 nastoupil ke studiu lékařství opět na Oberlin College. Studim však musel hned v následujícím roce ze zdravotních důvodů opustit[2]

Ve svém vzdělávání pokračoval v letech 1883–1886 na Sargent School of Physical Training, v Cambridge (Massachusetts).

R. 1886 začal studovat na lékařské fakulně městské univerzity v New Yorku (Medical College of New York University), kde získal r. 1889 doktorát. V té době již byl druhým rokem ženat s Charlottou.

Kariéra do r. 1910

Luther byl po celý svůj život byl posedlý tělovýchovou a hygienou. Pracoval s extrémním nasazením, které se mu nakonec stalo osudné. Svou kariéru rozjel v letech 1886-1889 v rámci Michiganské organizace YMCA jako Physical director v Jacksonu. A v roce 1887 se stal vedoucím tělovýchovného oddělení pro mládež ve Springfieldu. V této funkci působil do r. 1903.

Zajímavostí z tohoto období je, že to byl právě on, kdo v roce 1891 pověřil svého studenta Jamese Naismithe vypracováním pravidel basketballu[3].

Kromě tohoto hlavního zaměstnání zastával také funkci mezinárodního sekretáře YMCA pro tělovýchovu a v letech 1892/1893 byl krátce také sekretářem Americké asiciace pro rozvoj tělovýchovy.

Nejnabitějším obdobím jeho života byla jednoznačně první dekáda 20. století. Od r. 1900 do r. 1903 působil také jako ředitel Pratt Institute High School. A v r. 1903 byl jmenován prvním ředitelem pro tělovýchovy pro 36 veřejných škol v New York City. Jako ředitel tělesné výchovy ve veřejných školách v New Yorku sebou přinesl Gulick řadu inovací. Především podpořil sportovní aktivity mládeže tím, že uvedl do života veřejnou školní atletickou ligu pro chlapce, která nebyla financována z městské pokladny, ale z darů bohatých občanů.

Gulick také předsedal Komitétu pro výuku tělovýchovy během výstavy v St. Louis r. 1904 a během ní rozjel činnost Public School Physicial Education Society. Školní hygieně a otázkám zdraví věnoval opravdu velkou pozornost.

R. 1905 založil v New Yorku Akademii Tělesné výchovy Academy of Physical Education[4]. Byl členem Amerického olympijského výboru pro hry, které se konaly r. 1906 v Aténách a pak r. 1908 v Londýně.

O hygieně vyučovalna New York University od r. 1906 až do r. 1909 a souběžně s tím sloužil během r. 1907 i jako konzultant v New Yorské městské nemocnici, při deformacích a při nemocech kloubů. V témže roce byl i americkým delegátem na Druhém mezinárodním kongresu o hygieně ve školství v Londýně a Nadací Russela Sage angažován na pozici předsedy komitétu pro šíření veřejných sportovišť[5] a výzkum retardace u dětí (Playground Extension Committee).

V rámci tohoto angažmá a Leonardem Ayresem realizoval výzkumnou akci s názvem "Naděje pro opožděné děti". Toto šetření ukázalo, že mentální retardace nemusí být jen výsledek fyzického poškození, ale může jít i o důsledek zanedbané výchovy, který lze dodatečně důkladnou péčí a pozorností vůči takovému jedinci do určité míry napravit. Fakt, že se počet údajně retardovaných jedinců s rostoucím věkem snižoval naznačoval, že údajná "retardace" těchto jedinců byla spíš otázkou jejich pomalejšího vývoje, než důsledek nějakého postižení.

Na základě toho vzniklo při New York Board of Education vyšetřovací oddělení, které provádělo ve školách lékařské inspekce, jejichž cílem bylo na základě této studie vyhledávat takové jedince. Toto oddělení pracovalo pod Gulickovým vedením a záštitou Nadace Russell Sage. Podobný systém preventivních lékařských prohlídek zavádělo stále více a více měst. Jejich počet se ze 135 v roce 1908 zvýšil do roku 1912 na více než 700.

Gulick také patřil mezi zakladatele a prvními prezidenty několika dalších asociací zaměřených na tělovýchovu, jako např. American Physical Education Association (prezidentem 1903-1906), Public School Training Society (prezident 1905-1908), pomáhal rozjíždět American School Hybiene Association v r. 1907 a v letech 1906-1908 byl prezidentem Playground and Recreation Society of America.

A konečně v roce 1910 byl klíčovým členem organizačního výboru BSA, který zajistil od Nadace Russela Sage finanční prostředky pro funkci placeného výkonného sekretáře.

Jaký byl?

Gulick byl zvláštní člověk. Na jednu stranu se zdál občas posedlý sebeovládáním a řádem, aby na druhé straně ukázal, že spontánnost a experimenty mu nejsou nijak cizí. Byl obhájcem eugeniky, který věřil v sociální darwinismus. Altruismus, službu a sebeobětování považoval za nejvyšší formu náboženství.

Základem jeho myšlení byla tzv. teorie rekapitulace. Podle ní se proces evoluce u každé lidské rasy (či možná lépe etnické skupiny) opakuje stejným způsobem. A to nejenom v rámci celospolečenského vývoje, ale i u každého jednotlivce. Aby se mohl jedinec při svém vývoji dostat na další úroveň, musí nejprve zvládnout předchozí vývojový stupeň.

Role jedince a jeho chování je podle něj založena na mezilidských vztazích. Byl přesvědčen o nezbytnosti budování kolektivního ducha a rozvoji týmové spolupráce[6]. Proto také tolik podporoval kolektivní sporty.

Významným dílem přispěl k propagaci tělesné výchovy a rekreace, ovšem vzdělání a sport podle něj byly pouze vějičky, které měly přitáhnout pozornost k rozvoji ducha a posílení křesťanské víry. Gulick byl fascinován fyzickou dokonalostí. Idea rovnoměrného rozvoj těla, mysli i ducha, je symbolizovaná i ve znaku YMCA. Charakteristický trojúhelník, byl jeho návrhem z r. 1885.

Tělesná souměrnost, síla svalů, vytrvalost, sebekontrola, odvaha a milosrdenství – to podle něj byla cesta k ideálu. Věřil, že tělovýchovou lze rozvíjet nejenom tělesnou schránku, ale i ducha[7] Instinktivně cítil, že nejsnáz se dá lze ovlivnit lidský vývoj během během dospívání, proto kladl takový důraz na podporu aktivit dospívající mládeže.

Během života měl Luther Halsey Gulick tak rozsáhlé spektrum aktivit, že je snad ani nelze detailně vysledovat. Pracoval paralelně na vzniku mnoha institucí a poté co začaly samostatně fungovat své aktivity přesouval zase jinam.

Luther Gulick nebyl originální myslitel ani tahoun co umí dotahovat věci do konce. Byl to spíš charismatický iniciátor, který uměl stmelovat stoupence různých názorových proudů a propagovat jejich novátorské myšlenky prostřednictvím nejrůznějších institucí, z nichž mnohé pro tento účel také založil.

Byl tedy spíš sociálním inženýrem než generátorem nových myšlenek. Navzdory poměrně krátkému životu, zůstává významnou osobností v oblasti rozvoje tělovýchovy. Od roku 1923 až do současnosti existuje Americká aliance pro zdraví, tělesnou výchovu, rekreace a taneční umění (AAHPERD), která každoročně udílí cenu Luthera Halsey Gulickova významným činitelům v každé z oblastí působnosti aliance - což je známkou toho, že Gulickův odkaz dodnes žije mezi pracovníky v oblasti tělesné výchovy a rekreace.


Camp Fire Girls

Indiánská jména vybrala Gulickova žena Charlotte na táboře r. 1910: Charlote měla indiánské jméno Hiiteni "Plná života a touhy" a Luther "Timanous" což mělo znamenat "Vůdčí duch". Jejich dcera Luisa (21) Pakwa (žába), Frances (19) Mahn-go-tay-see (dívka ohně) a Kitty (15) Wa-Wa (kachna)

Na táboře r. 1910 bylo kromě tří dcer Gulickových ještě 14 dalších děvčat.

John v r. 1928 rozjel chlapecký tábor "Timanous" ve státě Connecticut – jméno tábora mělo nepochybně připomínat památku jeho otce.

Kariéra po r. 1913

V roce 1913 opustil Gulick post ředitele pro tělovýchovu New Yorkských veřejných škol, aby se mohl stát ředitelem Oddělení pro dětskou hygienu v rámci nadace Russela Sage. Ovšem z důvodu špatného zdravotního stavu musel záhy rezignovat.

V roce 1918 vyslyšel volání z řad YMCA a nastoupil opět do služby jako předseda Mezinárodní komise International Committee on Physical Recreation of the War Work Council. Z titulu této pozice odcestoval do Francie, aby provedl osobní průzkum mezi vojáky amerických expedičních sil, který byl zaměřený na výzkum stavu jejich morálky, fyzického pohodlí a sexuální hygieny. Krátce po svém návratu, 13. srpna 1918 v táboře u jezera Sebago zemřel.

Poznámky

  1. Otec zemřel během návštěvy letního tábora svého syna ve Springfieldu ve státě Massachusetts.
  2. Gulicka celoživotně trápily chronické bolesti hlavy (migréna) a měl problémy se srdcem.
  3. Luther Gulick Jr. byl velkým propagátorem basketballu a volejbalu.
  4. V té době oslovila Gulicka řada významných žen, aby pomohl vytvořit také dívčí pobočku. Ta se po svém vzniku zaměřila převážně na švédské lidové tance, i když Gulick chtěl do jejího programu původně zahrnout i tance z prostředí jiných etnik, aby tím podpořil sounáležitost potomků přistěhovalců s americkou identitou. Kniha, která vyplynula z této spolupráce "Zdravé umění tance" (1910), se používala při výuce tance až do poloviny třicátých let.
  5. Gulick byl velkým propagátorem veřejných hřišť. V roce 1907 bylo veřejně přístupné hřiště k dispozici v 90 městech. Díky úsilí Luthera Gulicka a společnosti Playground a Recreation Society, bylo v roce 1910 takových měst v USA již 531.
  6. Právě v důrazu na roli kolektivního ducha se jeho představy zcela zásadně odlišovaly od idey Setonova woodcraftu, který staví na individualismu!
  7. S tímto názorem by dnes asi mohl polemizovat každý s osobní zkušeností s absolventy tělovýchovných oborů VŠ a sportovních škol.