Kategorie:Biblioteczka Walden/cs
|
Prosíme o shovívavost u polsky psaného textu. Autor tohoto článku, Aleš Kapica - Keny Otter nepochází z Polska a jeho text čeká na jazykovou korekturu některého z polských uživatelů wiki. |
Biblioteczka Walden je název edice woodcrafterské literatury, kterou vydávalo samizdatové vydavatelství (o témže názvu), které představoval Milan Klimánek - Wayseeker, jeho manželka – paní Jadwiga Sosnkowska-Klimánek a kruh jejich spolupracovníků. Klimánkovi byli bezdětní, možná právě proto zasvětili vše věci woodcraftu.
Milan Klimánek - Wayseeker – bývalý patentový úředník v důchodu a dlouholetý skaut poznal svou budoucí paní Jadwigę v lázních počátkem 70-tých let. V Československu v té době již začala takzvaná “normalizace”, a tento - možná v tak pozdním věku nečekaný vztah, byl pro něj příležitostí jak uniknout ze země. Polsko, přes své ekonomické problémy, bylo ve srovnání s normalizačním Československem “ostrovem svobody”, ale nejdůležitější bylo to, že za hranice vliv mstivých komunistů nedosáhnul.
V Polsku byl Milan Klimánek - Wayseeker člověkem bez minulosti. Ale v Československu byl již od předválečných let členem skautské organizace. Jako chlapec z podhůří Beskyd byl svědkem polské okupace v roce 1938, a následně okupace německé po které došlo na první likvidaci skautské organizace[1]. Pět let po válce, roku 1950 byl svědkem druhé likvidace, která tentokrát probíhala pod taktovkou komunistů. I třetí, která začala v roce 1970, po necelých dvou letech od reaktivace skautské organizace. Veliké zklamání pro něj představovali někteří bývalí skauti, kteří neváhali udávat ty, co odmítali vstoupit do pionýrské organizace.
A právě proto, že se pak na obnově skautské organizace v roce 1989 podíleli stejní lidé, se definitivně rozešel se skautingem a dospěl k závěru, že jedině woodcraft, se svým důrazem individualitu a aktivitu jednotlivce je hnutím, které je schopno vychovávat samostatné osobnosti, nezávislé na státu.
Krátce na to došlo v československu ke změnám které umožnily obnovu činnosti československé Ligy Lesní Moudrosti, do které vstoupil jako stráž. Jeho prvním překladatelským počinem bylo programové prohlášení LLM, které nechal otisknout v polských novinách[2].
Ovšem nemělo to prakticky žádný ohlas. Ukázalo se, že v Polsku Seton a jeho woodcrafterské hnutí nikomu nic neříká. Milan Klimánek - Wayseeker tak došel k názoru že je to především důsledkem toho, že nikdy nebyla so polštiny přeložena a vydána základní kniha woodcrafterského hnutí, Svitek březové kůry. A právě proto začal na jeho překladu, za pomoci své ženy, pracovat.
V zimě roku 1990 byl s překladem asi v polovině, když ve zpravodaji Ligy Lesní Moudrosti Totemová deska vyšel adresář kmenů a stráží. A z něj se dozvěděl, že pouhých pět minut pěší chůze od jeho ostravského bytu, který pravidelně co měsíc ze ženou navštěvovali, bydlím já.
Ještě téhož dne mne s paní Jadwigou navštívili a tak začala naše dlouholetá spolupráce v rámci Knihovničky Walden.
Jako dnes si pamatuji, náš rozhovor nad logem Knihovničky Walden, kdy mi líčil jak ho napadlo upravit originální Setonův obrázek veveřice tak aby si místo oříšků nesla na hlavě stoh knížek.
Od první chvíle našeho seznámení věděl, jak velkou chybou bylo použít k překladu svitku české vydání z roku 1970. Ale již příliš mnoho práce bylo hotovo. Nemělo smysl začít znovu. Velmi litoval, že se nedostal dřív k českému svitku z roku 1925, který pod svým jménem vydal Miloš Seifert - Woowotanna.
Ale nebylo možné plýtvat časem!
V následující knížce využil informace ohledně Setonovy polské bibliografie, které se mu v průběhu let pobytu v Polsku podařilo shromáždit. Ale třetí kniha Knihovničky Walden, Lesne junactwo je překladem českého knihy “Stezkami lesní moudrosti”, Ladislava Ruska, kterou jsem mu doporučil.
Jak vlastně vypadala naše spolupráce?
Klimánkovi co měsíc přijížděli do Ostravy. Mezitím jsem pro něj shromažďoval různé zajímavé materiály, které by mohl využít, a během jejich ostravského pobytu jsme se setkávali u něj doma, kde jsme spolu hovořili a probírali co a jak udělat. A právě tam při těchto hovorech jsme se domluvili na mnoha věcech. Milan mi také v průběhu našich setkání vyprávěl rovněž různé věci ze svého života. A některé pro něj byly velmi bolestivé. Ale měli jsme společný cíl a rozuměli jsme si, jako by mezi námi nebylo 50 let věkového rozdílu.
Byl jsem proti tomu, aby Milan ztrácel čas překladem Poselství rudého muže – můj názor je, že ta kniha už byla dávno překonaná, ale bylo to ve stejnou dobu[3], kdy vyšel český překlad a myslím, že právě to bylo důvodem, proč tolik chtěl, aby to vyšlo i polštině.
O to víc jsem naopak doporučoval překlad další práce Ladislava Ruska - Šamana, která pak vyšla pod názvem Zielony Dziennik.
Souběžně se Zielonym Dziennikem byla vydána i jediná knížka Knihovničky Walden vydaná v češtině – “Kniha o woodcraftu“. Základní konstrukce této knihy vycházela z přehledu historie woodcrafterského hnutí, kterou jsem sepsal ve vlastním textu s názvem "Lesní junáctví" (“Lesne Junactwo”)[4] a mého překladu polské knihy Tadeáše Wyrwalského - Wilka Tropiciela : "Rozwój idei puszczańskiej 1902 – 1939".
Naše pravidelná setkání skončila až kvůli mému odchodu na studia do Brna, po roku 1998, a to byla doba, kdy se na mém místě objevil Rafał Łoziński - Gryf.Jak powstawaly ksiazki Biblioteczki Walden
Wydawnictwo Biblioteczka Walden nie mialo zadnego zysku. Ksiegy byly opracowane zawsze w ilosci 200 sztuk – to byla maksymalna liczba, jaka byli zdolni Klimankowie w swoim malym mieszkaniu swoimi silami zkompletowac. Poczatkawy kapital do wydania dodala pani Jadwiga Sosnowska-Klimanek. Sprzedaz poprzedniego wydania zawsze finansowala wydanie nastepnego tomu.
Czynnost Biblioteczki Walden ma swoje korzenie w czasach, kiedy komputery dopiero zaczely przenikac miedzu ludzi. Pierwsze tomy byly pisane na masynie mechanicznej, i nastepnie kopiowane przez xero w oficynie magistra Stopyry.
Pierwsa ksiega, ktora byla czesciowo drukowana s uzyciem komputera byla Kniha o Woodcraftu (Tom 6, 1995)
Pozniej Milan kupil juz maszyne elektroniczna, i swoich koneksji, dieki ktorym znalazl wspolpracownikow, ktorzy mogli korzystac z mozliwosci komputerowego druku.
Roku 1997 sie pierwszy raz, na uniwersytetu v Brnie spotkalem s internetem. Jedna ze strona, przez ktore propagowalem woodcraft i ksiazki Biblioteczki Walden w swiecie internetu do dzis istnieje.
Od samego poczantku mielismy z Milanem zamiar korzystac z mozliwosci internetu. Wlasnie dla tego sie zaczalem technologiami z tego ranku interesovac. Plan, ze czasem zawieszimy wszystkie ksiegy Biblioteczki Walden publicznie przez internet istnial juz od roku 1998, ale technologie musialy do tego dopiero dojrzec.
Kontrowersja okolo praw autorskich do Biblioteczki Walden
Roku 2002 otrzymał Milan Klimánek - Wayseeker za swoją dlugoletnią prace wydawniczą, na podstawie mojej interwencji, od czeskej Ligy leśnej mądraści honorowe orle pióro. Długi czas omijana straz w polskiej pusczy tak znów nawiazala kontakt z Liga lesnej mandrasci i to umozliwiło przygotowanie nowego tlumaczenia Zwitku kory brzozowej, według ostatniego wydania, aktualizowanego przez Radę orlich piór czeskiej Ligy leśnej mądrości[5].
Początkem roku 2004, we wieku 81 lat, zmarl w ciagu finalizacji wydania nowego zwitku, Tadeusz Wyrwalski - Wilk Tropiciel.
Milan Klimánek - Wayseeker, zdołal skończyć nawiazujacą częśc “Mistrzowstwa”, ale to już był ostatni tom Biblioteczki Walden. Choroby, które już od wiele lat nękały go, uniemoźliwiły dalszą robotę i we wrześniu 2006 zmarł w szpitalu we wieku 84 lat.
Przed tym ale jesze się zkontaktowal ze zastępcami czeskiej Ligy Leśnej mądrości, którzy przyjechali do Katowic za panią Jadwigą i odwiózli wszystkie materialy, które były w czeskim jązyku. O tym co się stało z materiałami polskimi nie wiemy nic.
12.9.2011 po raz pierwszy usłyszałem o Piotrze Niwińskim. Nikdy w zyciu nie spotkalismy się a Milan Klimánek - Wayseeker nigdy o takim człowieku nie wspominał. Napisał mi o nim dopiero Rafał Łoziński - Gryf w sprawie wydania książki “Zwoj kory brzozowej” przez wydawnictwo Oficyna Wydawnicza Text z serii “Kręgu Płaskiego Węzła” – pytał się, czy właściciel praw autorskich, czyli Liga leśnej mądrości, wie coś na ten temat. I w mailu z 28.10.2011 otrzymałem od niego następującą wiadomość:
Na tym możemy całą sprawę zakończyć. Od samego początku istniał zamiar udostępniać książki Biblioteczki Walden publicznie. Wiki TheWoodcraft.org działa od października 2013 a nasza praca jest właśnie kontynuacją współpracy w ramach wydawnictwa Biblioteczki Walden. W kręgu TheWoodcraft.org są skupieni obecni współpracownicy Klimánka i Wyrwalskiego. A każdy ma możliwość się przekonać, że tutaj jest do znależenia nie tylko tekst wyciągnięty przez OCR a zkorekturowany ludzmi okolo TheWoodcraft.org, ale też original każdej strony.
Co wszystko bylo wydane w ramach Bibliotezki Walden
Wsystkie tutaj zawieszone ksiegy Biblioteczki Walden sa opublikowane na pamiec Milana Klimánka - Wayseekera iniciatora powstania prywatnego wydawnicta “Biblioteczka Walden”, jego zony pani magistry Jadwigy Sosnkowske-Klimánek, ktora byla donatorem calego projektu i Milanow anjol straz, ich dlugoletniego przjaciela i wspolpracownika Tadeusza Wyrwalskiego - Wilka Tropiciela i takze Ladislava Ruska - Šamana, autora podstawowych ksieg “Lesne Junactwo” i “Zielonny Dziennik”. Choc byli od nas starzy co najmniej o dwie generacje, byli to naszy osobisci przyjaciółe, ktorzy ostatnie lata swojeho zycia cale poswiecili woodcrafterskiemu ruchu.
- Tom 1 - Zwitek kory brzowej woodcraftu. Podstawowy podręcznik puszczaństwa.
- Tom 2 – Polska bibliografia książkowa dzieł Ernesta Thompsona Setona (1992)
- Tom 3 – Leśne Junactwo (1993)
- Tom 4 – Poselstwo Indianina – w przygotowaniu
- Tom 5 – Zielony Dziennik (1995)
- Tom 6 – Kniha o Woodcraftu (1995)
- Tom 7 – Wigwam – w przygotowaniu
- Tom 8 – Abecadło zwiadowcy indiańskiego – w przygotowaniu
- Tom 9 – Leśny Almanach (1999)
- Tom 10 – Tak daleko, daleko jest Walden (2001)
- Tom 11 – Rolf w lasach – w przygotowaniu
- Tom 12 – Arktyczne prerie (2002)
- Tom 13 – Ogień tarciem drew (2003)
- Tom 14 – Zwitek kory brzozowej woodcraftu (2004)
- Tom 15 – Mistrzowstwa (2005)
Linki
- http://keny.wz.cz/w001002.htm – Strona dzialajaca od roku 2000. Przed tym, od roku 1998, byla ta strona zawieszona w ramach szkolnego konta na dzis juz nie dostepnem URL http://www.phil.muni.cz/~kapica (link prowadzi na Wayback Machine archive.org, gdzie byla ta strona indeksovana od 10.2.1999)
- ↑ Za svou skautskou činnost během války získal čestné vyznamenání československé skautské organizace Junácký kříž “Za vlast” 1939–1945. Zlatá varianta tohoto vyznamenání se udělovala pouze im memoriam, a ty ostatní dostali pouze skauti, co se podíleli na odboji proti nacistům a válku přežili.
- ↑ Polská verze programového prohlášení LLM bylo publikováno 4. října 1990, bohužel ale zatím nevíme ve kterých novinách.
- ↑ Martin Kupka - Logan se domníval, že Milan Klimánek - Wayseeker překládat polské vydání podle jeho překladu, ale tomu tak. Klimánek přeložil do polštiny německé vydání. Ale je pravdou, že do polského vydání doslovně přeložil z českého překladu Loganův text, ve kterém popsal osud této knížky.
- ↑ Byl to ideový spisek, jehož název Milan Klimánek - Wayseeker použil pro polský překlad Ruskovy knížky “Stezkami lesní moudrosti”. Jeho základem byla rovněž moje vize, jak by měla vypadat a fungovat woodcrafterská organizace. Text nebyl nikdy dokončen. Chybělo dopsat dvě kapitoly. Kapitolu ohledně systému orlích per a kapitolu “Ideální hrdina”. Do mých rukou se totiž tento text vrátil až po Wayseekerově smrti, z pozůstalosti, ktorá skončila v archívu české LLM.
- ↑ Owo tlumaczenie, ktore dzis z kosmetycznymi zmianami sprzedawa wydawnictwo Piotra Niwinskiego, ma ale jeden podstawowy problem – nie odpowiadaja kody czynow. Wlasnie dla tego bedzie czasem tutaj zawieszony jego tekst. Bez tego jest nie mozliwe zrobic komparacje czynow i tablice ktorej ktora by wskazowala na artykuly wedlug odpowiadajacego kodu. (Poznamenal Keny)
Tato kategorie neobsahuje žádné stránky či soubory.
