Hlasatel (zpravodaj LLM) 1945/1946 č. 6, červen
1)
2)
ÓDA NA KOUŘ OHNĚ.
Kouři lehkokřídlý, ptáku Ikarský s perutěmi v letu se rozplývajícími, skřivane bez písně, posle svítání, nad chýší kouřící jak nad svým hnízdem, mizící sne a stinná podobo půlnočních vidění, plášť svůj sbírající, hvězdy bys přikryla za noci černé a za dne světlo zatemnila, tvář slunce halila, spěj moje kadidlo vysoko od kruhu a žádej bohů všech, plamen náš by v oběť vzali;
DUCH VUDKRAFTU
Síla, která zapálila dětství a která s postupujícími roky neochabuje. Tenkrát, když rodilo se růžové ráno na východě rodných kopců, v čase vigilie, byl duch nejsilnější. Nabit silou myšlenky, poznals po letech nejen její cenu, ale i neodbytnost, nemožnost zpronevěry. Ideový samotář, jehož nebylo možno tak lehce škatulkovat, řekněte idealista, konfesionář snad druhu Českých Bratří, čistý socialista, snad filosof, pijící moudrost ze slávy prosluněných strání, z molových akordů potoka, houstnoucího šera lesa, z harfy měsíčních stínů, ano tenkrát jistě básník.
Ach, jak krásné, jaký základ na cestu. "Věřím", neznatelně šeptaly rty pro sebe a láskyplně obracely se na druha, jehož oči vyprávěly totéž. Kruh se rozepjal. Zazněla píseň ze srdce Čech, z pohraničních hor, zazněl akord sesterské země šachovaná orlice,3)
co radosti vyvolal první pozdrav od slovenského podhoří, v němž čím dále tím více rozhořívá se oheň bratří stejné víry.
A poutník života potkával na své pouti další. Nesli znamení modré oblohy, dobrého lovu a větru, který zčišťuje. Tichá, hřejivá radost. I od partyzánské vatry šla poznávací znamení bílého štítu daleko na západ. Nebylo a nemohlo být zklamání, neboť duch byl příliš silný, duch moudrosti lesa, přírody a života, duch harmonie soužití, bratské lásky s jemným smyslem pro odstíny dobra, duch lidství, emanující Matkou Zemí.
Skočím ještě jednou k ohni a zatančím odzemek, vytáhnu ze zásuvky zaprášená orlí pera, zavěsím na wampum staré dobré zkušenosti, natáhnu tětivu luku bratří Lučanů a vystřelím šíp do daleka, aby nesl poselství lásky a míru mezi vás všechny, kdož odpočíváte znavení bojem.
Duch vudkraftu, přírodní a přirozený duch nezemřel.
Viktor Palivec
Když ráno vstaneš, vzdej díky za ranní světlo. Poděkuj za svůj život a sílu. Vzdej díky za svou potravu a radost ze života. A nemáš-li náhodou zač díky vzdávat, bud jist, že jsi tím sám vinen.
Wabasha4)
Ve svém proslovu V Milíčově domě řekl Přemysl Pitter mezi jiným: . „Dnes se všeobecně lidé dívají na své spoluobčany předpojatě, stranicky; dělí lidi na schopné a méněcenné, říkají: ty jsi komunista, ty klerikál, ty zas buď proklet, že tvůj otec byl žid, ty jsi Němec, ty kolaborant. Při tom všem zapomíná většina, že především každý z nich je č l o v ě k e m . Politické, rasové, náboženské rozdíly stavějí mezi lidmi zdi nedůvěry, neochoty, nepřátelství.
To nám musí být vodítkem, máme-li plnit důsledně zásadu „Shovívavost“. Hledejme v každém člověku právě člověka, hledejme to, co lidi spojuje, hleďme odstranit zdi, které překážejí lepšímu poměru mezi lidmi. Naučíme-li se poznávat lidi zblízka, nebudeme již u mnohých zajisté křivě posuzovat to, co ve skutečnosti je jen na povrchu, co je jen slupkou, oděvem. Každý člověk jest především člověkem!“
PAU — WAU O IMAGINACI.
Imaginace je sama o sobě pojem. tak křehký, že ji nelze svázat do definice a zařadit do oddělení „věda“, „psychologie“, „lékařství“ nebo do jiného oddělení, racionalisační kartotéky dnešní doby.
Přesto aneb lépe právě proto je svým vlivem tak základní v junáctví (a tam, kde mezi dětmi, hochy a děvčaty se rodí přátelství), tak podnětnou, programovou, výchovnou a při tom přirozenou, že neznáme lepšího prostředku, jak udržeti si ducha dětství až do konce života.5)
Imaginace je solí (sůl nad zlato) života a vzpomínky na chvíle, které nám připravila, uchováváme jako nejkrásnější poklady ve svém srdci.
Člověk bez ní ztrácí hodně. Možno říci: jako básníkem se rodí člověk, tak imaginace je člověku dána do vínku při jeho zrození. Imaginace vyžaduje idealistů — a každé dítě na světě je idealistou. Člověk, který ve svém krátkozrakém lpění na hmotných statcích nedovede se povznésti výše než k módě nebo k jídlu či penězům, ten lehce zapomíná na ideály, které mu dříve rostly v mysli, zapomíná na ideály svého mládí. A nevěřím, že by byl na světě jediný zdravý hoch nebo děvče, kterému by nevířila spousta plánů, myšlenek, ideálů v pravdě šlechetných a světoborných, které by chtěl ve svém ušlechtilém úsilí uskutečňovat, realisovat. A touží stát se dospělým, aby co nejdříve mohl ukázat, co mu leží na srdci.
Důvěřivé mládí, bezbranné...
Ale proč se tak snadno zapomíná na tyto dětské plány?
Rodiče, učitelé, profesoři, vychovatelé, škola, ti podnikli útok na duši dítěte, sotva se začalo kriticky dívat okolo sebe.
Ohnuli mladý stromek — ať roste při zemi, ať nehledí tak vysoko! Upoutali, svázali dítě. Vychovávají z něho učence, vojáka, říkají mu: „Bij, abys nebyl zabit!“, a tak stavějí základy budoucí generace. Říkají: „Čemu se v mládí naučíš; v stáři jako bys našel!“
A víte vy, jak takoví starci nad hrobem hledí zoufale na život strávený v honbě za penězi, požitkem, zábavou?6)
Tato špatná výchova je nejhorším kapitalismem dneška.
Nevěřte jim! A nevěříte-li, podvolíte-li se, zapomenete-li — nebudete lidmi. Budete učenci, vědci, vojáky, bez vlastního svědomí, ale nebudete lidmi.
— Udržeti ducha dětství do nejdelšího stáří - to je jedno z hlavních poslání imaginace.
Chci býti zas, co jsem byl, dost už mám pout, nechci se propůjčit za soumara, chci síly bývalé si vzpomenout, k bratřím mým žene mne touha sterá.
Jíti chci celou noc až k úsvitu, svobodu uvítat v džungle klínu, na pouta zapomnít v jednom kmitu, kruh přátel čeká mne v palem stínu...
Nemůže být každý člověk chytrý, protože to není každému dáno, ale každý může být udatný a dobrý.
7)
H R Y .
Závod texasskýoh jazdcov. (Hrajú dve, alebo viac dvojíc.)
Silnejší z dvojice je „koňom“, tedy pohybuje sa po „štyroch“ (t.j. po kolenách a po rukách), slabší je „jazdcom“. V tejto hre však jazdec na koni nesedí, ale stojí! V našom prípade je najvýhodnejšie, ked si jazdec stupne jednou nohou na okolie pánevnej kosti „koňa“ a druhou blízo krku.
Závodná dráha je dlhá iba 10m; na obiedvoch koňoch su čiary - asíce štartová a cielová.
Na dané znamenie rozhodcu sa dvojice snažia prebehnuť závodnu dráhu čo najrychlejšie a to bez pádu jazdca i koňa.
Závod je namáhavý (pozor na kolená!) a vyžaduje cviku, aby sa jazdec udržal stojačky na svojom koni a takto „Prebehol“ tých 10m.
Závod o kotol. (Hrajú dve osoby.)
Táto hra sa hraje iba v lete, ked je vhodné počasie. Závodníci (v plavkách) si sadnu na zem na vzdialenosť 50m od seba - čelom k sebe.
Medzi obidvoch do stredu vzdialenosti sa postaví kotol, alebo iná vhodná nádoba s vodou.
Na dané znamenie vyskočia obaja a bežia ku kotlu; každý sa snaží byť u kotla prvým. Ten, ktorý je u kotla prvý, uchytí ho a obleje opozdilca. Žartovné je, keď sa kotla chytia obaja sučasne; nastane8)
tahanica a vzájomné „krstenie“ vodou.
O DETSKÝ DUCH VUDKRAFTU!
/Dokončení/
Zdá se mi často, že Všeobecná šeď života, ktorá rozleptáva našu dušu ako hrdza železo, pramení odtial, že heslom dňa sa stáva: čo najmenej byť doma! U seba, v sebe, so sebou! U domáceho krbu so svojimi nejbližšími! Z toho pramení mrzutá nálada, ktorá si navyká porušovat najintímnejšie sväzky rodinné, aby sa mohla náhodne spolčovať mimo domov k vražednému bezduchému veseleniu sa bez Radosti za prívalu strojeného sendvičového priateľstva s falsetom.
Ako však nabyť pocitu Radosti, naučiť sa radovať dnes, keď ludstvo po bratrovražednom boji nechce zmudrieť k Láske?
Ako si zachovat mladosť svojho srdca v starobe pseudohumanity, ktorá sĺubuje vyhubit celý svet?
Neopovrhujte mojou radosťou, ktorú vám chcem snivo detsky dať: hľa, voda, vietor, a slnko pozdravujú vás, hrejivé kuzlo táborových ohňov posiela pozdrav vám!
Hovorím za všetky stromy, kry , kvetinky, trávy, ryby a sneh,
za hory a doliny, za pustatiny a roviny,
za potoky a bystriny,
za jedlové háje a hviezdnatú oblohu!
Za srnky, orly, kamzíky,
za medvedov a motýlov!
Za bratstvo všetkých národov!
Hovorím za všetky tvory, ktoré nemaju hlasu
9)
a ktoré nemá a zamyslené v tichom zadumaní nežne pozdravujú vás!
Hľa, klokotajúce vlnky bystrého potoka spievajú klasickú hudbu k potešeniu vám! Hľa, cvrčok hudie svojů pesničku, slávik trilkuje, lastovička šveholí, škovránok spieva, harmonie farebnej spleti sytých a jemných tôní; to balzam na ubolenú dušu a unevené srdce! Jemný šelest trávy splýva v šumot tvojej krve!
Hľa, oblaky - tie ohnivé tátoše našich snov - unášaju vás do vyšších sfér!
Celá tvoja bytnosť uvažuje snáď: ako je možné, že som prestal byť dieťatom a že nevidím už v každom novom dňi osobitnosť, slávu a víťazstvo drobných dobrodružstiev ducha krásy, pravdy, síly a služby? Ako to, že deň za dňom prešiel okolo mňa, bez toho, že by mi daroval slasť celkom novej radosti z vecí a udalostí prostých, denne videných a tak krásne všedných? Ako to, že som se dal unášať nevraživosťou, nelaskavosťou a nevšímavosťou? Ako to, že som sa neobrátil chrbtom k mrzutosti úzkoprsých a malicherných duší a neoddal sa ešte nádherným a omladzujucim snom Velkého Detstva?
Donquijotstvo? Majte si premúdrelí svoju „pravdu“! Čo ma do nej.
Vidím: Krásu, Pravdu, Sílu Imaginácie a Lásku!
Mám Radosť!
Preživam večnú Mladosť!
10)=== VUDKRAFT — VEČNÝM PRAMENOM SKAUTINGU. ===
Hluboká krize skautingu v Anglii.
Skauting za války v Anglii — v klasickej zemi i evropského skautingu — prekonával dost ťažkú krizu a je zaujímavé, že jú chcú odstrániť tým, že preberávajú ďalšiu časť vudkrafterského programu: majstrovstvá, ako na pr. Tábornik, Lesník, zákopník, Stopár, Tělesná zdatnosť, Atlet, Horolezec, Plavec, Meteorolog, Montér, Znalec mapy, Radioamatér, Všeumělec, Lodivod atd.
Je smutným zjavom, že niektorí skautskí vodcovia došli k názoru, že by bolo najlepšie starších chlapcov nad 15 rokov proste "pustiť k vode" a urobiť zo skautingu výchovu detí. O výchovu starších nech sa vraj staraju všelijaké kluby a spolky, ktoré su špecializované a možu poskytnuť chlapcom viac toho, čoho si žiadajú. Avšak skusenosti s týmito spolkami su slabé a špatné. Tak ako u nás nemajů dostatok programu pro mládež! — "Nikdy som to tak dobre nepochopil, ako vtedy, keď som chodieval na tieto schôdzky a keď som tiež sám navštívil sta týchto spolkov, začínajúc baptistami a končiac rekreačnými krúžkami tovární, politických strán a náboženských spoločností, sledujúc činnosť turistických spolkov a spolku noclahární mládeže až po študentské spolky v Oxforde a pod.
Všetkým chybí nie náplň, ale vědomie akejsi spolupráce a biologického rastu, vedomie kontinuity s danosťami života; chybí im prežívaná filozofia života, filozofia mysli, srdca a ducha. Nikto im nedáva program11) reálného idealizmu, ktorý jedine môže uspokojit hlavu i srdce; jasný program realizácie idoálov, ktorý dáva najvyššiu radosť tvorčiu.
Skauting v ČSR.
Prekonáva zaujímavú vývojovú fázu. Bolo by predčasné charakterisoveť celkové zameranie. No, treba konštatovať, že predbežne mu hrozí mnoho úskalí, na ktorom môže stroskotať. Na Slovensku chlapcom skautom pomaly prerastá nad hlavu večné nastupovanie a robenie štafáží. V Čechách a na Morave nie sú na tom lepšie. Nemožno nespomenúť rozchod Foglarov s vedením skautingu... Nás pritom bude najviac zaujímať, že Foglarom redigovaný časopis „Vpřed“ má vyššiu úroveň ako „Junák“, oficielný to orgán skautský. Foglar ako je vám známe preberá hodne vndkrafterských prvkov...
Záujem o vudkraft rastie nevídanou mierou najmä u staršej mládeže. Niektorí sa obávajú, že skauting sa nevie zbavit ducha HJ... HM... Příliš mnoho vojáčkovania... Príliš vela okázalosti, masovosti a verejného nastupovania brání sa venovať vlastnej skauskej práci: rekreácii ducha a tela. Z toho rastie nespokojnosť. Pociťuje sa to najmä v dnešnej dobe, která potrebuje zvýšenou mierou oddych a protiváhu: pobyt pod modrou oblohou, viac individualistického načerpania sviežej síly a chuti do života.
Želáme skautom úprimne dobrý vietor na púti za úspechom!
Avšak.....
Kde sú predpoklady, že pojdú historickou cestou junáctva za lepší a radostnejší zajrajšok? Že neopustia cestu „Božich12) bojovnikov“? Že sa nestanú továrnou na výrobu mládeže a la HJ, HM a pod.? Kde je zábezpeka, že ostanu ozaj skautmi v najlepšom slova smysle; budú sa pridržiavať cesty prírodou a životom k tvorbe čistej ľudskosti? Kde sú, "rytieri theocentrického humanizmu"? Kde sú záruky, predpoklady, že povedú nielen mládež, ale človeka vôbec cestou stupania k najvyšším metám ľudskej kultury, ľudského kultúrneho vývoja, snaženia o kallokagathos?
A predsa zameranie? Čo hovori hlas ľudu?
Je zaujímavé, že skoro všetci chlapci v Anglii boli proti tomu, aby boli považovaní za zvláštnu skupinu a po dosiahnuti 15 rokov automaticky preradení do oddelených skupin pri oddiele ako vlčatá. Chceli zostať v oddiele u svojich družin, pracovat s nimi, ale mať doplňujúci program... Svoje želanie si tiež uhájili a Hlavný stan zmenil svoj návrh a ponechal ich v oddieloch, upravivši len ich výcvik asi týmto spôsobom: chlapci nad 15 rokov dostávaju nové odznaky, nosia totiž hnedočervené nárameníky /tak ako rover scouts zelené/. Chlapci nad 15 rokov sa dajú potom do práce na získanie odborných skušok ako: Prvá pomoc, Hasič, Tlmočník, Znalec prírody atd.
Na Slovensku vyšiel návrh zo Sväzu slovenskej mládeže, aby totiž deti do 15 rokov boli povinne skautmi, avšak potom preradení do SSM. Čiže obdoba anglického „oficielného“ pokusu riešenia. Je zaujímavé, že dňa 11. XI. 1945 hlas „zo skautského ľudu“ na l. sjazde slovenských skautov žiadal, aby skauting mal členov od 1 do 99 rokov, čo prítomní odmenili dlhotrvajúcim a hromovým potleskom!13)
Je teda zrejmé, že široké masy skautského ľudu sa stavajú proti nátlaku shora, proti oficielnému pokusu riešenia krízy. Stavajú sa proti tomu instinktivne ... Jak v Anglii, tak v ČSR... Jedni nevedeli o druhom! ...
Tu sme narazili na niečo nadčasové a nadpriestorove, na niečo večne „ľudské“... A „reakcia“ na nesprávnu „akciu“ bola tu i tam jednaká a odmietnutie a úprimná snaha najsť lepší, aby som tak povedalbiologickejší sposob riešenia...
To všetko nás naplňuje dôverou vo vudkraft. My netápeme. My nehľadáme „nový a nový“ spôsob odstranenia krízy latováním. Všetky tieto problémy vyriešil dávno — asi pred 50 rokmi Seton. A vidíme, že po polstoročí skauti siahajú opäť k vudkraftu. Žial preberajú len časť. Avšak máme nádej, že za dalších niekolko rokov preberú dalšiu časť a tak konečne koncom toho storočia privlastnia si celý obsah vudkraftu. Pokrok ide evolúciou, nie revolučne. Vivant sequentes!
Viděl jsem již mnoho lidí žijicích v bílých domech. Nejeden z nich je bohat, ale jejich srdce jsou vyprahlá. Seznal jsem, že v jejich srdcích nebydlí štěstí, ani krása, protože asi ztratili svou stezku krásna. Teď nemají nic, čím by naplnili svá
srdce — jen whisky. Jinak se nedovedou radovat nebo činit dobro. Wakkando, dopřej mi, abych nikdy nemusel užívat jejich života, i když s nimi vyměňuji své výrobky.
14)
In memoriam
Na Masarykově nádraží čtete na velké desce k uctění bojovníků v revolučních dnech 5. až 9. května 1945 také jméno Jaroslav Robovský.
J.R. - Bílý Tesák – byl první z chlapců královéhradeckého kmene, který o prázdninách 1922 byl s Woowotannou v Anglii; navštívili Hargravea a donesli spoustu nových zpráv o anglickém vudkraftu, jak o tom svědčí řada článků ve Vatře. Bílý Tesák dívá se na vás s jedné stránky prvního roč. Vatry a zdraví vudkrafterským pozdravem. Tehdy věci naše byly v počátcích vývoje.
Bílý Tesák žije ještě v paměti mnohých z nás.
Profesor pražské techniky PhDr. Jindřich Uzel, autor knihy „Příroda evangeliem”, zemřel dne 19. května 1946 ve věku 78 let v Praze, v Baxově sanatoriu.
Pohřbu se zúčastnili 2 zástupci našeho hnutí.
Ještě 19. dubna t.r. napsal nám „Starý medvěd” (jak se sám nazývá) srdečný dopis. V Hlasateli otiskneme některé statě z jeho životních vzpomínek z chaloupky u klánovického lesa, které psal letos na jaře.
15)
JAK ŽIJEME
KMEN OHNĚ - Brno (hoši 20letí)
(B. Homola, Brno - Komárov, Jeneweinova 26)
V Brně žilo několik samotářů, kteří nevěděli o sobě a sami si již několik slunovratů vyšlapávali své stezky k lesní moudrosti. Teprve na ochozech náhody jsme se během času setkávali a poznávali. Tak se několik roztroušených jisker lásky k přírodě časem spojilo v malý oheň. V měsíci trávy vznikl kmen Ohně. Naším náčelníkem je bratr Lesan (Ant. Prokeš). Scházeli jsme se častěji kolem poradního ohně a v našich srdcích rostlo rozhodnutí neživit své ideály lesní moudrosti v sobě, nýbrž sdělovat své poznatky i jiným hochům, které v budoucnosti získáme.
Znali jsme vudkraft ze Setonových knih a snažili jsme se vychovat ze sebe takové hochy, jaké měl Seton na mysli. Naše neurčité snažení a tužby pomalu krystalisovaly v rozhodnutí obnovit vudkraft v Brně. A když jsme poznali bratra Lesana, byli jsme již rozhodnuti. Vyprávěl nám o činnosti vudkraftu před válkou, o tom jak kmen se ve válečných událostech rozpadl, i o touze obnovit kmen Ohně a získat mladá srdce, která by ho následovala na stezce za Setonovými ideály. Našel v nás živnou půdu, dychtící přijmout jeho slova tím spíše, že formuloval jasně to, co jsme již dávno cítili a chtěli.
Byli jsme všichni skauty, ale odešli jsme v minulém létě ze svých oddílů nespokojeni. Letos v měsíci trávy se nám dostalo do rukou 4. číslo Hlasatele. Otázka existence našeho kmene byla rozřešena.
16)
KMEN HLEDAČI PRAVDY - Tábor.
(Zápis z kroniky)
… Dnes je teplo a jasno. Cestou k cíli hrajeme hru Zvědové. První šel Poštolka a udělal o cestě svá pozorování. Než byl z dohledu opalovali se Letící Sokol a Šedý Bobr na stráních Zelené řeky. Posléze se vydali za Poštolkou pozorujíce život v krajině. Viděli prvního otakárka, káně lesní a kolem malého rybníka u statku vodní konipasy a luční strnady. U Velké lípy na Kamenném potoce čekal Poštolka. Cestou kolem potoka jsme debatovali o smyslu vudkraftu, o jeho organisaci, představiteli a heslu Blue sky. Vylezli jsme na hradby Kozího Hrádku a dobře si jej prohlédli. Roháčí jezero nás již z dálky vítalo křikem racků. Na břehu jeho jsme pak určili výšku dubu na hrázi pomocí stínu. Přešli jsme potom na bažinu, kde jsme nalezli opuštěné hnízdo čejky s 2 vejci, jež byla již studená, a proto jsme je odnesli s sebou do našeho zálesáckého musea.
Nad východní stranou rybníka se vznášela hejna racků a pod nimi v jedné řadě (úplně vyrovnané) seděla celá hejna odpočívajíce na hladině. Odhadujeme je asi na 100. Na hladině plovou rodiny lysek a kachen a občas přeletí párek husí. Svými přemety nás upoutala čejka. Na jižním břehu má své hnízdiště roháč velký (víme to již od loňska) a netrvalo dlouho – jen chvíli klidu a již jsme jej spatřili. Sokol si dělal náčrty. Na této straně jezera byla též nalezena ondatří kupka. Setrvali jsme ještě dlouho v zajímavém pozorování a pak jsme přešli na Vodouší jezero, jež má při severní straně velké písčiny, na nichž byla nalezena srnčí stopa — jedna vedle druhé. Srnčí rodiny se sem chodí napájet. Srnčí stopu jsme si zakreslili.17)
Potom Šedý Bobr a Poštolka vybírali z vody velké (až 15cm dlouhé) škeble na zálesáckou lampu. Rovněž nalezli skořápky vřetenatek a různé jiné, jež teprve doma určili. Náhle naše lovy přerušilo dlouhé pískání a jezero přeletěli 2 ptáci, v nichž Sokol poznal vodouše rudonohé, velmi vzácné, patrně párek hledající hnízdiště. Zpívali: tuljí, tulijí... A proto jsme jezero pokřtili na Vodouší jezero. Viděli jsme je ještě několikrát, a na písčině, kde také seděli jsme hledali jejich stopy, ale půda byla tvrdá. Bobr za těchto pozorování spatřil na protějším břehu v síti sedící divokou husu a jali jsme se k ní hned plížit. Měli jsme původně dojem, že sedí na vejcích. Abychom mohli přejíti na druhou stranu, vystavěli jsme narychlo kamenný můstek, ale husa nás zpozorovala a ulétla. Sokol zde načrtával vodní konipasy a plovoucí žabí potěr.
Další vzácností byl bílý rybák s černým týlem, červeným zobákem a nohama; pozorovali jsme s obdivem krásný let této mořské vlaštovky, ale stopy a hnízdiště jsme nenalezli. Zato jsme však zpozorovali párek ledňáčků. Jejich hnízdiště se nám nepodařilo nalézti.
Na zkoumání na Čapím jezeře, kde loví čápi, a na hledání jezerní květeny nezbylo již času. Určili jsme ještě výšku lípy pomocí tyče. Připomněli jsme si zvířecí tanec roháče, jak jej popisuje Seton v Rolfu a Lesní říši. Zpět jsme šli cvičíce pochod na 1 1/2 km dle mistrovství Siláka.18)=== VÝBOR PRO POCTY ===
Na velikonočních poradách náčelnictva bylo zrušeno mistrovství tříleté služby z knihy orlích per. Nahrazuje se řádem „Uznání tříleté služby“.
Schválená orlí pera:
Kmen Sisseton 2
Kmen Dakota 13
Kmen Omaha 12
Kmen Hled. pravdy 22
Kmen Wahpekute 6
S modrou oblohou!
Zprávy z ústředí LČSW
Na Slovensku převzal br. tajemník MUDr. A. Javor k dosavadní agendě organisační (přihlášky a pod.) též agendu Výboru pro pocty.
Na velikonočních poradách náčelnictva v Praze byl ustaven Fotografický a Filmový Odbor — FAFO —, jehož vedením byla pověřena sestra Vlasta Šilhanová, (Praha XIV., Oldřiohova l).
Účelem FAFO je shromažďování snímků z vudkrafterského života, kterými se budou obesílati vudkrafterské exposice a i jinak budou sloužiti k propagaci vudkraftu.
Žádáme vás proto, bratři a sestry, abyste nám posílali výběr nejlepších svých snímků, které zhotovíte buď ve zvětšenině na bílém lesklém papíře, nebo nám zapůjčíte negativy, abychom si zvětšeniny zhotovili sami.19)
Nebude-li moci FAFO získati negativy neb filmy do svého stálého opatrování od majitelů neb jako přímý dar, povede alespoň jejich záznam. Doufáme, že nám skutečně dáte materiál k disposici a nebudete jej na nás pouze žádat.
Žádáme všechny dopisovatele, aby své poštovní zásilky dostatečně vypláceli. Neradi platíme vysoké doplatné. Největší nářky v Ústředí jsou slyšet z úst br. pokladníka. Postarejte se o jejich utišení tím, že dlužné částky zaplatíte vždy včas.
K 10.6.46 byli nám naši členové dlužní za různé publikace přes 7.500,— Kčs! Uvažte, co to znamená!?
Možná, že i ty jsi mezi opozdilci. Vyrovnej proto co nejrychleji dlužný obnos!
V poslední době chtělo několik bratří osobně navštívit br. jednatele. Pocvičili se asi dobře ve stopování, avšak někteří ho přece jen nenašli. Proto vám poradíme, jak se k němu bez obtíží dostanete. Z Václavského náměstí se jede pouliční drahou asi 50 minut na konečnou stanici Dolní Liboc. Potom pěšky zpět ku Praze asi 200 m po levé straně rovnoběžná ulice s hlavní (Kladenskou), poslední blok na pravé straně.
Co můžete objednati v ústredí LČSW: Stezku (50,— Kčs), Vudkraft (1939) (15,-Kčs), odznaky (8,— Kčs).
Expedujeme: Kmenové zřízení s táborovým řádem (9,- Kčs).20)
SLEVA JÍZDNÉHO NA ČSD
Žádati o ní musí každý kmen sám u příslušného ředitelství ČSD své stanice. Žádost se nekolkuje a uvede se, za jakým účelem se hromadný zájezd pořádá a kolik bude účastníků.
Sleva je: 25% při nejméně zakoupených 12 jízdenkách, 55% při 50 jízdenkách a 40% při 100 jízdenkách. Žádosti se vyřizují v krátké době.
Upozorňujeme též na individuelní 50% slevy na žákovské poukázky pro jednotlivé nutné jízdy - úřední či za účelem ozdravění (lékařské potvrzení, vysvědčení nemajetnosti s nekolkovanou žádostí na řed. ČSD).
Před prázdninami 1946.
Tímto číslem končíme první poválečný ročník Hlasatele a prosíme, abyste nám prominuli některé jeho nedostatky. Zápasili jsme s mnohými nesnázemi při jeho vydávání. Hlavně to však byl nedostatek času a to, že jsme byli odkázáni na cizí rozmnožovací stroje, které jsme často měnili podle toho, jak nám kdo byl nakloněn. Nyní však máme již pěkný stroj vlastní — a dík za něj br. Vavrdovi.Těšíme se tedy, že nadále budeme moci pracovati dobře a k plné spokojenosti všech. Po prázdninách se též postaráme o lepší grafickou úpravu. A o dobré články se pak postaráte jistě vy sami.
První číslo příštího ročníku vyjde koncem září. Do té doby nám jistě napíšete o svých cestách, táboření a veškeré své práci. Nezapomeňte též na snímky a obrázky.21) Nezapomeňte na službu lásky, a pomoc českým a slovenským zemědělcům, lesnímu hospodářství a vůbec všude, kde je potřebí vašich sil. –
Hrdinství práce a prospěch lidu patří k našim cílům.
Ve dnech 7. – 11. července se koná za načelnictví bratra Wapitona tábor pro udatné vudkrafterských kmenů. Tábor se koná ve Stvořidlech – mezi Ledčí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Zastávka vlaku je stanička Smrčná, potom přívozem na druhý (levý) břeh řeky a po proudu asi 206 min. k tábořišti. Tábora se zúčastní asi 26 udatných, z každého kmene po dvou.
Na Stvořidlech budou tábořiti postupně i jiné kmeny a to po celé prázdniny.
Pojedete-li kolem, stavte se.
Přejeme všem bratřím a sestrám slunečné dny, hvězdnaté noci, ale i chlapské počasí s bouřemi o jejich táboření.
22)
ZÍTRA
Oh - zatracení chlapi! Včera
štvali nás jako stádo s hor
a jejich ocel v naše těla
se vpíjela jak vzteklý mor,
až zahnali nás do pevnosti,
slabý a zkrvavený sbor,
ale zítra —
u živého Boha zítra začnem znova!
Oh — rozbili nás v cáry včera
a rozehnali na stokrát
a celé dopoledne zněla
pohřební píseň našich řad.
V cárech a zmatku naše vlajky
přestaly v podvečeru vlát,
ale zítra —
u živého Boha, zítra začnem znova!
A nyní s vrchu temné věže
pohřební oheň rudě plá,
kol našich mrtvých voskovice
na jejich tělech zloba zlá
vyryla stopy svého vzteku,
v zlomených srdcích bolest lká,
ale zítra —
u živého Boha, zítra začnem znova!
23)
OBSAH
BÁSNĚ:
J. Čapek - Z koncentrač. tábora
J.Hora — Na hoře
R.Kipling — Žít, ó žít
R. Kipling - Chci být zas ...
z Longfellowy Hiawathy 49
koleda — O Vánocích dlúhé noci
Kamzík — Rudý duch 82
Óda na kouř ohně /z angl./
J.Mascfield — Zítra
JUNÁCTVÍ - VUDKRAFT:
E. Th. Seton — Prvni poválečné poselství
J. Šimsa — Vudkraftu patří budoucnost
Sůva — Mládež a doba
Dr. Palivec — Duch vudkraftu
Manoki - Junáctvo predo všetkým
viva - O detský duch vudkraftu
— Junák, svaz čsl. skautů a skautek
—Seton předchůdcem B. Powella
Manoki - Vudkraft večným prameňom skautingu
Manoki — Woodcraft či vudkraft?
M Seifert — Chci být dobrým skřítkem
MRAVNÍ VÝCHOVA:
Woowotanna — Vánoce
Mathesius — O pokoře tvořivého ducha
Pestalozzi - Východisko a svoboda
Obrana a pacifismus
Kim - O imaginaci
P. Pitter — Hledejte, co lidi spojuje
GLOSY:
2,17
65
42
93
49
18
82
89
109
33
55
3
89
5
65,95
60
51
97
54
10
18
37
11
69
91
91
11,17,21,30,55,69,70,90,93,100
24)
STUDIUM A OCHRANA PŘÍRODY
F.P. — Jaro
Wowotanna — Hoch sběratel
Slunce - O sněhové vločce
Wayeeses — Tajemství plicníku
Mýval: — Chraňte krásy přírody
Zajímavé zprávy o vesmíru
Zázrak očí
VYPRÁVĚNÍ
E.Th,Seton — Sněhová vánice
O Buffalo Billovi
O.K.Armstrong — Američtí indiáni
N.Kyber — Velký okamžik
Ohiyesa — Jak se rodilo indiánská dítě
Gamma — Zamrzlá okna
IN MEMORIAM TĚCH, KTEŘÍ SE NEDOČKALI:
M.Vavrda — Odešli, ale žijí /J.Šimsa/
M.Vavrda'— Miloš Seifert - Wowotanna
WO — Robert Müller
M.Vavrda — Jaroslav Rohovský
JN. - Dr. Jindřich Uzel
HRY
Hry v místnosti
Hry ve_sněhu
Medvedia tlapa
Zuriví šakaly
Mokasinová hra
Hu - tu - tu — tu ...
Závod texasských jazdcov
Závod o kotol 95
RUKODÍLNÉ PRÁCE:
J.M.Buttree - Jak vydělat kůži
CO ČÍST
70
71
34
73
57,74
59
58
38
49
52
25
77
23
1
19
4
68
101
101
24
37
56
80
80
81
94
95
13
83
25)
Z TISKU A ROZHLASU:
Dr. Kolář
Svobodné noviny
G.B.Shaw
Eisenhower
ZE SVĚTA:
O anglické mládeži
O sovětské mládeži
JAK ŽIJEME:
Zprávy o činnosti
Zprávy z ustředí LČSW
Zprávy Výboru pro pocty
Mýval — Před prázdninami 1946 -
15
15
39
40
29
41
16,27,43,62,85,102
12,31,47,64,86,88,105
48,64,87,105
107
26)
Organisace
Veškeré zprávy a pokyny pro zřizování dětských, chlapeckých, dívčích družin a kmenů, které musí odpovídati zásadám Kmenového zřízení, podá J. Novák Praha XIX. Kladenská 436. Zde se přijímají veškeré členské přihlášky.
| bílý kruh = čistý štít, ideál; modré rohy = prostředek k obraně, k boji za tento ideál. | |
| dvanácterý zákon všech vudkrafterů světa. | |
| mládež prochází zasvěcovací stopou. Řádné členy kmenů přijímá demokratický sněm. | |
| Každý se může státi vúdkrafterem, je to však práce sebezdokonalováním a uskutečňováním junáckých ideálů pomocí dvanáctera | |
| Věk od 4 do 94. Neznáme rozdílu věku, pohlaví, náboženství, rasy, politického přesvědčení |
