Hlasatel (zpravodaj LLM) 1945/1946 č. 4, únor
1)
2)
ZROVNA přes Velikou vodu
V běh se dala před ním srna
za ní lovec větrem sněhem
na zrádné se pustil ledy
rozjařený, unešený
rozkoší a ohněm lovu.
Ale dole Zloduchové
v záloze čekali na něj,
prolomili zrádné ledy,
zatáhli ho do hlubiny,
pochovali tělo v písku.
Unktahi, bůh Dakoťanů,
bůžek vody utopil ho
v hlubinách a ve propastech
Velké vody, Giče — Gumii.
S břehu vykřik' Hiawata
hrozným tak a bolným hlasem,
takou srdcelomnou tísní,
že až bůvol stanul, slouchal,
vlci vyli na prérii,
ba i hrom, se budě,v dáli
odpovídal: „Ba — im — wawa!“
O BUFFALO BILLOVI.
Volně podle rozhlasového projevu cestovatele J. D. Richarda 10.1.1937.
E.T.Seton uvedl se literárně populárními povídkami o zvířatech. Zasvěcenější cení si ho jako umělce. Mládež měla a má v něm spravedlivého zastánce. Ale velký usek života věnoval Seton myšlence očištění a opravení3) názoru o Indiánech. Zde tři vzpomínky na Buffalo Billa, vynikajícího amer. stopaře, smutně proslulého z výprav proti Indiánům.
1. Seton dával kdysi v New Yorku oběd na počest B.B. Bylo to 1905. Billova sláva byla tak velká, že chtěl uspořádat hry v římském koloseu, ale sešlo z toho. Hry byly pořádány ve Veroně. Zpozoroval jsem, říká Seton, že B.B. obrátil hned na počátku svoji sklenici dnem vzhůru. „Co je to s vámi?“ „Což vy už nepijete?“ „Nepiji, když jsem na cestě za obchodem. Když jsem odjížděl z domova, slíbil jsem, že je to poslední kapka. Upřímně bych si přál, abych byl zase už zpátky.“
B.B. neznal zlaté střední cesty.
2. Asi před 30 lety postavil si B. B. nový dům a uspořádal Housewarming Party (domácí slavnost). Když se již všichni sešli, obrátila se paní P.B. k majiteli: „Prosím vás Bille, abyste se hned první večer neopil.“ „Nejen, že to neudělám, ale celý měsíc se ničeho ani nedotknu. Neumím sedět na dvou židlích.“
A slib dodržel.
3. Naposled jsem se s ním setkal ve Washingtoně. Při obědě povídá Seton: „Poslyšte Bille, vy jste přece oddělal hodně Indiánů, co o nich soudíte?“ „Nikdy jsem nevedl boj proti Indiánům, abych se nestyděl sám za sebe. Styděl jsem se za svoji zemi, vládu, prapor, protože Indiáni vždy byli v právu, a my vždy v neprávu. Indiáni dodrželi vždy své úmluvy, jenom my je nedodrželi nikdy.“
„Bille, stál byste za tím co jste řekl? Podepsal byste to ?“4)
„Ano“. Vytáhl jsem z kapsy papír a napsal jsem co řekl. A Bill podepsal.
Buffalo Bill zemřel 10. lednu 1917.
SETON PŘEDCHŮDCEM BADEN POWELLA.
„Přál bych si, až jednou půjdu přes velký předěl, mít jistotu,. že moje dílo bude naplněno.“
„Věřím, že zde budete ještě dlouho, ale můžete spát klidně, protože to co jste vykonal pro naše mládí, je jedinečné. Zůstanete vždy vůdcem mládí.“
Seton po krátkém zamyšlení:
„Jste o tom přesvědčen?“
„Ano.“
Hargravova myšlenka o chybách dnešní civilisace. Co jeden velice vyvinul, druhý zanedbal. Problém stále stejný. Naším úkolem jest spojiti obojí.
5)
AMERIČTÍ INDIÁNI.
Mladý plnokrevný Indián, seržant severoamerického letectva, stál před reservací ve Winnebago a vyprávěl svým soukmenovcům své zkušenosti z války. Pak dodal: „Jedeme zpět, abychom ukončili tuto válku. Až se my indiánští vojáci vrátíme, postaráme se, aby byl náš lid osvobozen a aby každý z nás mohl žíti a jednati jako americký občan.“
Tento hoch z kmene Winnebago mně pravil: „Jsme syti toho, abychom byli považováni za musejní kousky. Jsem mechanikem. Chci skutečné zaměstnání. Mne nesmějí poslat zpět, abych žil v chatrči a povaloval se okolo zabalen do barevné přikrývky.
Hanebná historie nynějších indiánských poměrů je, žel, málo známa. Ohněm a mečem byli vyhnáni kolonisty ze svých zemí. Pak, v roce 1824, zřídila vláda Úřad pro indiánské záležitosti, který měl Indiany civilisovat a vychovávat. Pro jednotlivé kmeny byly určeny reservace, kde mohli žíti a učiti se mravům bílých.
Dnes žije stále ještě na 220.000 Indiánů ve 210 reservacích. Právně mohou svobodně přicházeti a odcházeti jak jim libo a najíti si práci, jaká se jim líbí. Ve skutečnosti je však většina z nich vázána ke svým reservacím a ke starým kmenovým zvykům.
Jsou však omezováni v majetkových právech, bez schválení dohlížitele nemohou vlastniti zemi v reservaci, prodati ji, zadlužiti nebo pronajmouti. Žijí za podmínek rasové odloučenosti. Jsou podrobeni jistým omezením a výjimkám, protože jsou Indiány.6)
V minulých měsících jsem navštívil několik ;reservací. Mluvil jsem s náčelníky, rolníky, učiteli a s význačnými indiánskými činiteli v obchodě a politice . Mluvil jsem s úředníky státního úřadu a s jeho zaměstnanci, kteří pracují na tom, aby zlepšili úděl Indiána. Všichni souhlasili s tím, že indiánský problém jest národní výčitkou.
Velká většina kongresu přijala se srdečným potleskem stanovisko poslance Williama G. Stigera z Oklahomy, který jest Indiánem z kmene Chockaw—Chickasaw. Ve své řeči v dubnu m.r. pravil v poslanecké sněmovně: „Musí dojíti k brzké a naprosté rehabilitaci Indiánů, aby mohli zaujmout místa vedle svých bílých bratrů. Žádají jen o příležitost, aby mohli dokázat svou cenu.“
V americké armádě sloužilo přes 22 000 Indiánů. Všichni, kdož se vrátí do občanského života, budou žádati větší podíl na americké svobodě. Dalších 45 000 Indiánů z reservací pracovalo ve válečném průmyslu. Mnozí z nich poprvé okusili hospodářskou příležitost a mnozí se naučili ovládati řemesla. Nezapomenou, že si vydělali na dobré živobytí a že byli lidmi.
K. 8. II. 1946
Zdá se, že dříve než vznikl v Itálii a Německu fašismus, rostly kořeny tohoto hnutí v zemi Svobody, v zemi pruhů a hvězd. Jak jinak posuzovat tam rasové rozdíly s neuvěřitelnou vášnivostí prosazované. Dnešní literatura již odhalila násilí uchvatitelů a dobrodruhů, které historie kdysi kryla pláštěm křesťanství a významem obchodního rozmachu.7)
Znovu upozorňujeme na slova náčelníkova z 1. č. Hlasetele o fašismu. Vyzdvihujeme a podporujeme úsilí všech těch, kteří se zasloužili o očistění pověsti indiánského národa, rovnocenného všem ostatním národům. Všechna tato drahá jména jsou naší oporou a obranou, když nám je vytýkáno mnohými zaujatými, že konáme něco nesprávného. Připomínáme si proto vděčně
Mikuláše Alše v jeho díle Živly, básníka J. V. Sládka nepřekonaným dosud básnickým překladem Hiawaty, práci a zásluhy zemřelého Aleše Hrdličky, Vojty Náprstka, cestovatele Friče, hudebního skladatele Ant. Dvořáka v jeho symfonii e—moll „Z Nového světa“ a ze žijících Dra Pospíšila.
Utvrzuje nás to v tom, že jdeme správnou cestou.
WOODCRAFT či VUDKRAFT?
Rozhodli sme sa už pred niekolkými rokmi, že „woodcraft“ budeme nazývať iba vudkraftom a nijak ináč. Namietne snád niekto, že slovo vudkraft nenie naše, že je to slovo cudzie. Toto tvrdiť bol by ovšem omyl. Tiež iní vysoko kulturní národovia prevzali do svojho jazyka názvy lokomotiva, automobil, telefon a prisposobili tieto slová svojej výslovnosti aj pravopisu. Dnes je slovo vudkraft celkom české a slovenské. Keby sme chceli byť prísnými jazykovými puristami, ďaleko by sme nedošli, pretoze by sme museli kráčať ešte teraz vo stopách svojich praotcov pred sto rokmi, ktorých vtedajšie snahy pripadaju nám zväčša humorne. Sú snáď cudzie neslovanské mená na8) príklad skauting, kláštor alebo kasárně? Nie sú, ačkolvek vznikly z anglického scouting, potažne z latinského claustrum a casa arma (alebo republika z latinského res publica). Preto dosledne pište vždy vudcraft a nikdy nie woodcraft, kedže je to anachronismus už.
Je to malé, stále ještě nepočetné hnutí, jehož si málokdo všímá a které budí pozornost několika učitelů, pedagog reformátorů a spisovatelů. Jeho obřady a přísnost požadavků jsou často zesměšňovány jako „zbytečná a nebezpečná romantika“, jako „indiánství“ kazící prý fantasii dítěte.
Ale síla tohoto vudkraftu u nás i ve světě je v tom, že se neohlíží ani napravo ani nalevo a chce sloužit mládeži a vést ji k tomu, aby pohrdala dnešním položivotem, živořením a aby poznala cenu života spravedlivého a dobrého, aby na hlavu porazila všechno, co životem není. Nebot „woodcraft“ jest konec konců „lifecraft“, moudrost lesa jest moudrostí životní.
Vudkraftu patří budoucnost.
Žij tak, aby strach ze smrti nikdy nevešel do tvého srdce.
9)
AKO SI ZÍSKAL ĽUDO SVOJU PREZÝVKU.
V našom_kmeni mal už každý z nás prezývku, iba Ľudkovi sa ešte tejto cti nedostalo.
Získal si ju konečne pri kmenovej besiedke, keď medicinmen kmeňa prišiel medzi nás a
ukázal nám novú hru, ktorú pomenoval „skúška silnej ruky“. Novinka sa velmi páčila
všetkým; i začali sme ju s oduševnením pestovat. A hľa, Ľudko porazil „obojruč“ všetkých chlapcov v kmeni; takto se mu potom dostalo prezývky „Medvedia tlapa“.
Skuste to tiež vo vašom kmeni. Sadnite si dvaja k stolu presne oproti sebe. Ľavú ruku si dejte každý z vás v bok. Pravú ruku položte kolmo pred seba loktom na stôl a chyťte sa za ruku. (Ohnutá pravá ruka má tvoriť u každého z vás asi pravý úhol).
Na daný povel rozhodcom, snaží sa každý z vás pomalým tlačením stlačiť ruku súperovu oblúkom pred seba tak, aby sa súperova ruka dotkla stôla.
A tlačí smerom a,
B tlačí smerom b.
10)
Pri tom treba dbať týchto základných pravidiel:
- l) Lakte sa nesmia dvíhať, musia zostať po celý zápas na stôle, na mieste.
- 2) Zo stoličiek sa nesmie vstávať.
- 3) Ľavá ruka zostane vbok, nesmie sa s ňou držať stôla, stoličky a pod.
Po zápase s právoú rukou následuje zápas s ľavou; to je potom jedno kolo.
Skuste! Bojujte čestno, lebo faloš vo hre je zradou!
Kto je nejsilnejším vo vašom kmeni, kto si z Vás ziska prezývku „Medvedia tÍapa“?
U nás v Praze se bijeme podobným způsobem. Při zápase však nesedíme u stolu. Natáhneme se proti sobě na břicho; nohy u sebe, jednu ruku položenu na záda. Jinak
jsou pravidla stejná.
To může být druhé kolo zápasu o přezdívku „Medvědí tlapa“.
CHRAŇTE KRÁSY PŘÍRODY
Kdo z nás se již od malička neobdivuje obrázkům Bílého kříže, vysokých sekvojí, horkých zřídel a povídkám Setonovým z národních parků severoamerických.
A což u nás v Československu nemáme žádné přírodní krásy, území, která bychom měli chránit před zubem civilizace, která11) je ničí? Jen se podívejte do okolí našeho hlavního města.
Jsou u nás již některé přírodní reservace: Boubín, Čertova zahrádka, Medník — ale je jich málo. Četné jiné kraje čekají na ochranu: Stvořidla, Javornice. Střelu je nutno očistiti od výkalů chemické továrny kaznějovské. Vudkrafteři znají tato místa a vždy usilovali o jejich ochranu. Nyní se jim k tomu naskytla veliká příležitost: Ústředí Lčsw dostalo ... dopis z nově ustaveného odd. ministerstva školství a osvěty — Ochrana přírody, kterým žádá o spolupráci v tomto oboru. A tak hned navrhlo MŠO některá území, která ochrany zasluhují.
Objevujte a zachraňujte svědky starých časů — staré lípy, kleny, tisy, hnízdiště ptáků, neporušenost přírody — buďte ochránci prostého a přirozeného života.
ZÁZRAK OČÍ
Zázrak očí — jak podivné byly cesty, kterými příroda vytvořila oči! Co jsme poznali, se dá vyjádřit schematicky několika větami. I nejnižší živočichové a rostliny vnímají světlo, reagují na ně. Pak jdeme výš, třebas k červům. Žížala má v pokožce těla roztroušeny buňky, které jsou na světlo zvláště citlivé. Dobře vnímá, vystavíme-li ji světlu nebo je-li ve tmě. Citlivé buňky mohou tvořit celé shluky, citlivé skvrny, nebo celou plošku — sítnici. K tomu přistupuje pak i zvláštní umístění těchto citlivých buněk; chlípí se do pokožky jako váček — na jeho, dně je tedy citlivá sítnice, navrch je chráněna průhlednou rosolovitou hmotou. To je vlastně už oko. Vnímá jasně nejen rozdíl světlo — stín, ale také směr, odkud světlo12) přichází a je-li váček nahoře přiuzavřen, takže světlo může vnikat dovnitř jen nepatrným otvůrkem, může vnímat i obrysy. Tak nějak vidí svět měkkýši. Jenže hlavonožci z nich ještě pokračovali. Z pokožky se vytvořila ve váčku i průhledná čočka — vzniká první oko, schopné skutečně ostrého vidění. Hlavonožci jsou vůbec poměrně velmi inteligentní živočichové; snad měď místo železa v jejich krvi znemožnila, že nevyspěli do výše obratlovců.
Kupodivu: u obratlovců se příroda rozhodla začít s viděním z docela druhého konce. Naše oko nevzniká už jako vchlípenina pokožky, nýbrž naopak jako vychlípenina ven z mozku. Váček se pak prohne miskovité dovnitř na jelo dně je citlivá sítnice. Tam, kde se váček dotkne pokožky, vznikne z pokožky čočka, jediné, co zůstalo společného oku bezobratlých a obratlovců, jinak tak podstatně odlišného.
ZAJÍMAVÉ ZPRÁVY Z VESMÍRU
Převratný objev v kosmických paprscích.
Fysikové významné laboratoře Schectady v New Yorku oznámili, že se jim podařilo objeviti jednu z hlavních částeček kosmických paprsků, která umožní studium složení nucleoidních jader. New York Times oznamují, že tento objev je jedním z nejdůležitějších objevů od doby tříštění atomu. Kosmické paprsky mají velmi krátkou délku vln, velkou průraznou sílu a jak se soudí, jejich původ je v mlhovinách, které jsou mimo mléčnou dráhu. Tato částice kosmických paprsků je nazývána Meson nebo Mesotron a byla vyrobena s pomocí napětí o sto milionů volt z částečky Betatron, jejíž existence byla13) objevena před 4 měsíci.
Jiskrový kontakt s Měsícem.
Londýnský rozhlas oznamoval dnes ráno o 7. hodině, že skupině věd. pracovníků, která pracuje na americké válečné lodi v Tichomoří, podařilo se vysílačkou o silné frekvenci vyslati zvukové vlny na Měsíc. Pokus se podařil, vlny dosáhly Měsíce, načež za půl druhé vteřiny byl zachycen odraz vysílaných vln.
Ozvěna ze Slunce.
Australským fysikům Rady pro vědecké a průmyslové bádání se po prvé podařilo přijít do radarového kontaktu se Sluncem. Význam tohoto vědeckého úspěchu charakterisoval jeden z těchto učenců slovy, že může jednou zapůsobit na život každé živé bytosti na Zemi. Při pokusech byly zachyceny zpětné signály ze Slunce. Na rozdíl od normální ozvěny, kterou badatelé zaslechli při radarovém spojení s Měsícem, vyznačovaly se tyto signály ze Slunce určitými zvláštnostmi.
JUNÁK, SVAZ ČESKOSLOVENSKÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK
9. a 10. února konal se V Praze sjezd Junáka. Bylo o tom referováno v novinách. Chceme si všimnout malé podrobnosti, že totiž došlo opět k hlavnímu (bohužel neprovedenému) spojení větví slovenské s českou, zatím co v životě politickém pěstuje se vědomě státní dualismus.14)
To je s hlediska státní jednoty (protektorem stal se opět president republiky) velký klad. Ze skauti k tomuto poznání došli tak pozdě, vysvětlujeme si politickou nevyspělostí a snad i předsudky proti jednotě čsl., kterou jsme my prosadili již na podzim min. roku. Nebyla tu mezera ve výchově?
A je to vůbec zvláštní věc, že my, hlásíce se vždy k antimilitarismu, k průbojnějším směrům ve výchově, pojímajíce smysl života vážně a přiznávajíce se k myšlence nedělitelnosti státní, osvědčili jsme se činy svých nejlepších chlapců a mužů v bojích na život a na smrt za nejvyšší ideál, svobody pro svou republiku. V hodinách rozhodujících, neméně než skauti, kteří k této činnosti byli záměrně vedeni. Mnozí i životy obětovali. Srovnáváme je s hrdinskými vzory všech lidských typů a ras a připomínáme si krom toho vynikající hrdinské vlastnosti Tecumsehovy a jiných velkých synů indiánského plemene.
Pokud jde o nás, nesplynuli jsme s Junákem a nemohli bychom to také dost odůvodnit s hlediska programového. Nebrání to však nám i jim, aby byl navázán styk srdečného porozumění a vzájemného respektu.
.... i když V Anglii není skautské hnutí řízeno směrnicemi vojenskými, přece britští skauti v uplynulé válce vykonali mnoho hrdinských skutků.
Mluvil též delegát ruské mládeže. Litujeme, že jeho projev nebyl tlumočen. Stalo se tak jistě přehlédnutím.15)
JAK ŽIJEME
Bratr Manoki, Wapiton a Ink zúčastnili se sjezdu Junáka v Praze.
KMEN OJIBWAY, Bratislava.
V dobách úpadku nedala se Bratislava zastrašit. R. 1941 se utváří Bratrstvo Bílého Bobra, které se záměrně věnovalo pěstování vudkrafterských snah. Situace byla těžká, starší bratři žádní, jen br. Sagaweesi nám přispěl radou i pomocí, a tak jsme budovali základ budoucího kmene. Byly to doby těžkých úkolů, přece jsme je však zvládli, bez prostředků začínající Bratrstvo získalo si postupně i literaturu — Setonova a Seifertovy spisy — a v čase, kdy u nás nebylo žádného časopisu pro mládež, vydávali jsme měsíčně ručně psaný časopis o 35 stranách „Zálesák“, který předáváním putoval po všech zájemcích.
Po osvobození vlasti nastal nový obrat, Bratrství se rozštěpilo a vznikl čistě vudkrafterský kmen Ojibway. Kmen má nyní 7 členů, hochů 15 — 20 let. Vlastní klubovnu, vkusně zařízenou a má k disposici knihovnu s více jak 150 svazky, mezi kterými jsou hodnotné knihy E. T. Setona, M. Seiferta, H. D.Thoreaua a mnoho jiných přírodovědeckých knih. V létě kmen tábořil v Údolí vod (u obce Hliník) a podnikl putovní tábor z Bratislavy na Bradlo. Lov orlích per zdárně pokračuje a jakmile výbor pro pocty nám je vybaví, podáme přesnou zprávu. Kmen si dopisuje s kmenem Delawarů a navázal též styky s bratry pražských kmenů, bohužel, zatím nedostal odpověď.
Pozdravujeme všechny bratry naší mysle S modrou oblohou!
16)
KMEN PRAŽSKÝCH VUDKRAFTERŮ
se sešel 3. II. ve wigvamu br. Sovy k výročnímu sněmovnímu ohni, aby zvolil náčelníka a kmenovou radu. Náčelníkem na tento rok byl zvolen opět Vlk, kmenová rada pak byla ustavena takto: ohnivcem zastává Jasoň, hospodářem zvolena Jalka, písmákem Vakin a dalším členem kmen rady Bobr. Na sněmu byl jmenován junákem Tarka. Hau! Byly projednány a schváleny některé doplňky a změny kmenových desek.
Kmen užívá nyní pohostinství klubovny kmenů Wahpekute a Siseton. Činnost je více méně ve stadiu zimního spánku, doufá se však, že s příchodem jara se opět rozběhne plnou měrou.
KMEN DAKOTA
uspořádal 30. pros. besídku pro své členy i hosty, jíž předcházel sněm. Přijel i br. WO. Besídka byla zdařilá, dobře se všichni bavili, a i čaje popili a zákusků pojedli. Nyní je v proudu kurs první pomoci na mistrovství táborového lékaře. Několik chlapců se učí doma vařit (a sami vaří), aby byli připraveni na letní tábor.
Bratr MAREK
nám posílá z Norska upřímné pozdravy a píše: „Bydlím tu v malé chatě na okraji fjeldu, sám, a žiji život polární lišky, nebo vlka.... Zahryzl jsem se do studia filosofie, biologie, sociologie. Abych se protloukl, dělal jsem všechno možné, hlavně jsem ale lovil; podařilo se mi dokonce uloviti rosomáky. Rosomák — to je jakési měřítko lovecké zdatnosti. Pokud vím, jsem jediný člověk v Norsku, který během 3 let ulovil 2 kusy.“17)
VÝBOR PRO POCTY
Dne 21. I. 1946 udělil president republiky ČSR Československou medaili za zásluhy I. stupně por. zdrav. v záloze, MUDr. Viliamu Valoviči, příslušníku partyzánské brigády „Godwald“, v uznání vynikajících vojenských činů, jimiž se zasloužil o čs. armádu. (Čís. matr. 7685)
Ó slyšte, slyšte, slyšte!
Bratr Tarka (Tilšer) byl dne 5. II. 46 jmenován junákem.
Schválená orlí péra:
Kmen Šelem 8;
Kmen Dakota 14;
Upozornění: náčrtky, záznamy kresby a pod. přikládejte k orl. perům; seznamy písní, zvířat, ptáků, rostlin atd., pište na zadní stranu blanketu o. p. Přílohy budou vráceny!
Dobrý vítr na stopě!
ZPRÁVY z ÚSTŘEDÍ LČSW
Upozorňujeme všechny bratry a sestry, že články a publikace o vudkraftu musí býti nejdříve schváleny ústředím, než mohou býti předloženy veřejnosti. Veřejnost musí být informována objektivně a pravdivě.
Žádáme, abyste případný styk s ústředními úřady, (ministerstvy, ZNV, řed. lesů a statků) vedli přes ústředí Lčsw. (V českých zemích jednatel, na Slovensku tajemník).
Upozornění pro Slovensko. Registrační přihlášky rozešle br. tajemník. Příspěvky však plaťte již nyní na účet Psp 803.
Toto číslo vyšlo dne 15. února 194618)
Organisace
Veškeré zprávy a pokyny pro zřizování dětských, chlapeckých, dívčích družin a kmenů, které musí odpovídati zásadám Kmenového zřízení, podá J. Novák Praha XIX. Kladenská 436. Zde se přijímají veškeré členské přihlášky.
| bílý kruh = čistý štít, ideál; modré rohy = prostředek k obraně, k boji za tento ideál. | |
| dvanácterý zákon všech vudkrafterů světa. | |
| mládež prochází zasvěcovací stopou. Řádné členy kmenů přijímá demokratický sněm. | |
| Kazdý se můze státi vúdkrafterem, je to však práce sebezdokonalováním a uskutečňováním junáckých ideálů pomocí dvanáctera | |
| Věk od 4 do 94. Neznáme rozdílu věku, pohlaví, náboženství, rasy, politického přesvědčení |
