Camp Fire Girls

Z thewoodcraft.org
(přesměrováno z CFG)

Dnes jen málo kdo ví, že protiváhou americké skautské organizace nebyly dlouhou dobu Girl Scouts, vytvořené podle Anglického vzoru, ale Camp Fire Girls. Ostatně, není divu, protože oběma organizacím pomohl na svět jeden a týž člověk Luther H. Gulick.

Ovšem stejně tak klíčovými postavami tohoto příběhu byli – alespoň zpočátku – manželé Setonovi, kteří významně ovlivnili podobu budoucí organizace.

Kde se vzaly, tu se vzaly…

Jádro budoucí organizace vytvořily účastnice táborů rodinného klanu Gulickových a Farnsworthových.

Luther H. Gulick, si jako vystudovaný lékař se zaměřením na hygienu a zdravý životní styl velice dobře uvědomoval příznivý vliv aktivního pobytu ve volné přírodě na lidskou psychiku a fyzickou kondici. Jako zastánci eugeniky chtěli s manželkou vytvořit pro vývoj svých děti ty nejlepší možné podmínky, proto začali od r. 1888[1] trávit letní prázdniny v kánoi na řece Thames River, nedaleko městečka New London ve státě Connecticut.

Zpočátku jezdili sami. Ale pak, když se jim narodily děti, si museli najmout pomocníky, aby jim pomáhali s péčí o děti a mohli táboření zvládnout.

Od této praktiky ale upustili, jakmile děti trochu povyrostly, protože zjistili, že si pobytu v přírodě mnohem víc užívají, když si vše zajišťují vlastními silami. I ta nejprostší věc, kterou si dokážete představit dokáže být pro dítě výzvou, která ho přiměje naučit se něco nového a dosáhnout tak uspokojení z úspěchu.

Nebyl to stálý tábor. Každé ráno začínali společnou písní a pak se v kánoích plavili po řece. Na žádném tábořišti nevařili víc než třikrát. A večery, pokud nepršelo, trávili zpěvem a hrou na kytaru u táboráku. Tábořili takto každé léto, rok co rok, po 20 let, pouze se dvěma výjimkami – to když byli přes léto v Evropě.

Původně jezdili sami, ale postupem času se k nim přidávaly i rodiny jejich známých a přátel – jedno léto jich jelo celkem 75. Tyto tábory byly pro Luthera Gulicka zároveň prostorem k experimentům, kdy si v praxi ověřoval věci, které následně aplikoval v širším měřítku v rámci svého zaměstnání.

Seton

Když bylo v r. 1905 nejmladšímu chlapci 5 let a nejstarší dceři 20[2], tak se – pravděpodobně prostřednictvím Edgara M. Robinsona seznámili se Setonem a jeho Indiánským táborem na Wyndygoulu.

Nepochybně se nechali inspirovat, ale při obvyklé prázdninové plavbě na kánoích nebyly pro takový program optimální podmínky, proto se rozhodli zřídit stálý tábor, který by poskytl zázemí i pro aktivity, které během putovního tábora nebylo možné realizovat. Tak jako to udělal jeho bratr Edward L. Gulick s manželkou

Camp Sebago

V srpnu 1908, když se vrátili z Anglie, koupili Gulickovi pozemek u jezera nedaleko městečka South Casco (Raymond?) ve státě Maine, kde chtěli takový tábor zřídit. Strávili tam kouzelné babí léto. Jejich třetí dcera, sedmnáctiletá Charlotta, nadšená woodcraftem, si dokonce vlastnoručně postavila domek v koruně stromu, kde přespávala. Koho by to jen napadlo, že její život záhy zkrátí zákeřná nemoc.

Když počátkem r. 1909 onemocněla, byly u nich doma přípravy na letní táboření v plném proudu. Zpočátku to vypadalo na revmatickou horečku, ale nakonec se ukázalo, že jde o streptokokovou nákazu, dnes léčitelnou antibiotiky, které však tenkrát ještě nebyly k dispozici. Takže 20.2.1909 zemřela.

Tato smutná událost poznamenala Gulickovy tak, že se jim ani do letního táboření ani nechtělo. Nakonec ale přeci jen vyrazili. Kromě manželů Gulickových, jejich tří dcer: Luisy (20), Frances (18), Kitty (14) a osmiletého Johna, s mimi tábořily ještě jejich tři kamarádky a děvče, které Luther Gulick přibral na poslední chvíli, jako jediného účastníka tábora, kterému ozdravný pobyt zaplatili rodiče.

Během tábora je navštívili manželé Setonovi a vydařil se do té míry, že se jim podařilo překonat rodinnou tragédii.

Oslavy v Thetfordu

V následujícím roce 1910 Luther H. Gulick věnoval ohromné úsilí založení BSA. Jeho švagrová Charlotte J. Farnsworth se svým manželem Charles H. Farnsworth, který byl ředitelem Teaching College na Horace Man School, rozjeli další dívčí tábor – Camp Hanoum, nedaleko Thetfordu.

Start

Seton rozhodně nebyl první, kdo by se začal systematicky věnovat práci s mládeží. Jeho prvenství (a novátorství) je především v tom, že na rozdíl od všech ostatních, důsledně trval na samosprávě.

Jeho vliv byl ze všech organizací nejsilnější právě u Camp Fire Girls, které z woodcrafterského programu převzaly asi největší kus – jednak systém dlouhodobé motivace založený na udílení poct, ale také indiánskou malebnost a obřady.

22. března 1911

předsedal Gulick setkání na Teachers College, Horace Mann School), které mělo za cíl vytvořit na celostátní alternativu k BSA, určenou dívkám.

Jádro účastníků tvořil rodinný klan Gulickových a Farnsworthových. A jejich nejbližší přátelé, mezi něž patřila i Grace Gallatin Seton – Setonova manželka, či Lina Beard – sestra Daniela C. Bearda.

Zázemí pro setkání poskytnul Charles H. Farnsworth, který byl ředitelem Teachers Collegue. Akce se kromě zmíněných dále účastnili:

William Chauncy Langdon, manželka předsedajícího Luthera H. Gulicka – Charlotte Vetter Gulick, manželka Charles H. Farnswortha – Charlotte Joy Farnsworth, Elise A. Traut[3] – která pak jako první finančně přispěla částkou 50$ na rozjezd budoucí dívčí organizace, Anna L. Brown[4] M.D. z divize zdravotního vydělávání YWCA. Paní Anna H. Hohoff[5] z Hudson Guild[6]; James E. West za Boy Scouts; Howard S. Braucher sekretář Playground Association of America; Lee F. Hanmer - Gulickův asistent z Russel Sage Foundation; Eliza R. Butler, sestra prezidenta Columbia University; slečna Marion Pratt a Neil McCoull z Horace Mann School; slečna Bertha Seely[7] z YWCA; slečna Edith Brownell; C. H. Watson; Emma L. Deeson[8]; slečna Maria Dowd a paní Emmeline Dore Winthrop[9]

Svoje dopisy poslali …

7. dubna 1911

Druhé setkání, které se konalo opět na stejném místě

10. dubna 1911

West uveřejnil článek

Květen 1911

10. května 1911

6. a 7. června 1911

27. září 1911

Setkání u Setonů na Wyndygoulu. Návrat k původnímu plánu.

Pravidelné schůzky v průběhu října 1911

jaro 1912

Gulick napsal první verzi příručky

Od dubna korále a už to jelo..

Odklon základu budoucí WLA 1913

British Camp Fire Girls 1914

První skupina bristkých CFG měla vzniknout již roku 1914. Nejspíš z této skupiny pocházela Ruth Clark - Minobi, která ve spolupráci se svým budoucím manželem Johnem Hargravem - Bílou Liškou, napsala a roku 1919 publikovala příručku pro britské Camp Fire Girls.

Organizace British Camp Fire Girls oficiálně vznikla roku 1920. A o prvním výročním setkání, které se konalo večer 28. září 1921 v londýnském(?) hotelu Russsel, přinesl druhý den zprávu Pall Mall Gazette[10]. Účastnila se ho slečna Edith Kempthorne, která referovala o novinkách u amerických CFG, neboť čerstvě dorazila z USA. Přizván byl i Sir John Henry(?), a mezi přítomnými byla i dcera Elsie, romanopisce a básníka Johna Oxenhama. Její otec, který publikoval pod literárním pseudonymem William Dunkerley je také autorem veršů recitovaných při zapalování ohně britskými CFG, které byly otištěny v The British Camp Fire Girls handbook (1925).

Další velké setkání, určené i pro veřejnost se mělo konat 22.10.1921 v Central Hall, Westminster.

V červnu 1923 vyšel časopise amerických CFG článek[11], který informoval o aktuálním vývoji CFG v Anglii. Mimo jiné uvádí že k prudkému nárůstu počtu členů došlo nepochybně v důsledku vydání zmíněné příručky. Nechybí také statistika celkového počtu získaných poct. Článek pokračuje o kus dál[12], ale zajímavé je, že hned po něm následuje článek o německé organizaci Wandervögel od Rowe Wright.

Margaret Ann Backhouse, Chief Guardian of the Camp Fires of the British Isles, z Camp of St. Margaret, King's Cross, London. Navštívila v září 1924 USA[13] a při této příležitosti se zmínila o existenci cca 38 nově založených skupin. 18 z nich fungovalo již delší dobu a ty ostatní se teprve formovaly. Celkem bylo organizováno 87 vůdkyň (guardians), 54 instruktorek (assistant guardians) a 974 děvčat.

Slečna Jean Sterling Mackinlay, měla tehdy organizovat úspěšné pěvecké vystoupení britských CFG v Aeolian Hall. Z výtěžku se mělo financovat ústředí britských CFG. V roce 1923 měla většina členek získat činy z oblasti domácích prací (Home Craft) a jen minimum z oblasti táboření (Camp Craft). Druhý nejvyšší počet poct byl z oblasti rukodělných prací (Hand Craft), ale byly přiznány i pocty z jiných oblastí (Health Craft, Requirred Honors, Citizenship, Business, Nature Lore a Camp).

Velký důraz kladly obzvláště na zdravovědu (Health Craft). Mezi nejaktivnější členky patřily Elisabeth McLaron, Edna Gregory a Mabel Atkinson. Během roku 1923 se členkám CFG podařilo vydělat pro organizaci 861 liber. Prodejem výpěstků, čištěním bot a jízdních kol, štípáním dříví za úplatu, a jinou činností (článek bohužel není čitelný až do konce).

Margaret Vandercook[14] psala o CFG, a v roce 1920 vydala knihu The Camp Fire Girls in Merrie England[15]. Její manžel John Filkin Vandercook za kterého se provdala r. 1900 byl prvním prezidentem společnosti United Press Association. Zemřel roku 1908.

Období její aktivní spisovatelské činnosti se pozoruhodně překrývá s tvorbou o 9 let starší Lillian Elizabeth Roy.

V březnu 1999 vyšel v magazínu Best of British o British Camp Fire Girls' Association článek.

Nový směr CFG 1915

Odkazy

manželka James Lemuel Deeson (December 14, 1873 - November 21, 1956) https://www.findagrave.com/memorial/47045226/james-lemuel-deeson


  1. Charlotta Gulick v předmluvě ke knize Sebago-Wohelo Camp Fire GirlsRogers, 1915 doslova uvedla, že začali jezdit tábořit rok před narozením prvního potomka – dcery Luisy, která se narodila r. 1889. Mimo jiné tento rok uvádí ve své knize Children's Nature také Leslie Paris. [PARIS, Leslie. Children's Nature: The Rise of the American Summer Camp. 2. vydání NYU Press 10.5.2010. 364 stran]
  2. Viz předmluva Charlotty Gulick ke knize Sebago-Wohelo Camp Fire Girls Rogers, 1915
  3. Vdova po vynálezci patentního hoblíku Justus A. Trautovi z New Britain v Connecticutu
  4. https://en.wikipedia.org/wiki/Anna_Easter_Brown ?
  5. Anna A. Hohoff (za svobodna Anna Walter Hallock) Patřila s manželem Ernestem Albrechtem Hohoffem mladším ke Quakerské komunitě. Měli tehdy 12 letou dceru Tay Hohoff. Tetou Anny A. Hohoff byla (tehdy známá) spisovatelka Mary Hallock Foote.
  6. Hudson Guild je dodnes existující komunitní instituce, vytvořená r. 1895 která se angažuje v nejrůnzějších sociálních programech v New Yorkské oblasti Chelsea.
  7. Bertha Warner Seely (19.9.1883 Cummlngton, Mass – ?) Byla sekretářkou na Horace Mann High School Bertha Warner Seely from "Woman’s Who’s Who of America, A Biographical Dictionary of Contemporary Women of the United States and Canada 1914-1915,” John William Leonard, Editor-in-Chief, The American Commonwealth Company, New York, page 729 http://www.seeley-society.net/bios-ly/bio-berthawarnerseely.html
  8. Emma Florence Grimes Deeson (1881–1946 m. 1898) https://www.findagrave.com/memorial/47045269/emma-florence-deeson manželka James Lemuel Deeson (December 14, 1873 - November 21, 1956) https://www.findagrave.com/memorial/47045226/james-lemuel-deeson
  9. Emmeline Dore Winthrop (1874 – 1948), rozená Heckscher, byla dcerou John G. Heckschera (1837-1908) a Cornelie Lawrence (Whitney) Heckscher.Její manžel Edgerton L. Winthrop, Jr. byl v té době právník a bankéř v New Yorku (rozvedli se r. 1926?). Byla členkou Colony Club a jednou ze zakladatelek dívčí odnože Public School Athletic League. http://www.nyhistory.org/exhibit/mrs-egerton-leigh-winthrop-jr-1874-1948
  10. https://tabletopscoutingwidegames.wordpress.com/2022/04/19/british-camp-fire-girls-in-the-press-1920syy/
  11. Autorkou článku Camp Fire in England byla sekretářka britských CFG Norah Ackerley. Vyšlo Everygirl's magazine v. 10 červen 1923 str. 332 – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015082315980?urlappend=%3Bseq=344%3Bownerid=13510798897157536-398
  12. dokončení Camp Fire in England v Everygirl's magazine v. 10 červen 1923 str. 344 – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015082315980?urlappend=%3Bseq=344%3Bownerid=13510798897157536-412
  13. Článek In Another Camp Fire Country (autorkou byla Laura Landis Laedlein) v Everygirl's magazine v. 12 z října 1924 str. 16–17 – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015082315816?urlappend=%3Bseq=60%3Bownerid=13510798897157749-66
  14. Margaret O'Bannon Womack Vandercook (12.1.1877 Louisville, Kentucky – 7.2.1958 Delhi, Delaware County, New York), aktivně psát začala až po manželově smrti, v letech 1911 až 1924. Měli s manželem pouze jednoho syna Johna Womack Vandercooka (1902 – 1963).
  15. https://www.amazon.com/Camp-Fire-Girls-Merrie-England/dp/B0016J2LWO