Stránka:svitek 1925.djvu/17

Z thewoodcraft.org
Verze z 20. 2. 2021, 17:37, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 16

… služby učedníka a živnostníka. Viděl jsem slzy lesknouti se mu v očích, když odvrátil se při posledním „sbohem” Sázavě a táboru.

Je dnes mladým mužem a úskalí života staví se mu v cestu víc než komu jinému. Ale věřím, že nepodlehne. V mládí prošel školou Lesní Moudrosti a tělo, mysl, duše i společenské sklony byly vychovávány; a byl vychován.

Slyš, hochu český! To, co jsem povídal jemu a do čeho jej zasvěcoval, to jsou věci, jež Ti nabízí tato knížka; neboť si představuji, že jsi mu trochu podoben. Chtěl bys tolik toho věděti o přírodě; chtěl bys býti silný; toužíš něco znamenati mezi hochy, s nimiž se bavíš; chtěl bys znáti svět velkých a žíti v něm; to jsou zdravé snahy a já doufám, že „Knihou orlích per” ti pomohu, tak jako jsem nalezl ohlasu u Tebe svou knihou „Přírodou a životem k čistému lidství” (Dědictví Komenského). Nabízím se Ti za vůdce. Poznal jsem velikého vůdce Ernesta Thompsona Setona v Americe a jako oddaný žák a ctitel jeho chci Tobě přinést učení jeho, jež se stalo učením mým a bude jednou i Tvojím. S modrou oblohou!