Jsem vděčný
za kraj, v kterém jsem mohl prožívat své dětství a chlapectví. Lysolaje, Podbaba, Šárka. To bylo království nás, “kluků, křtěných Vltavou“ – jak se nám říkalo. Nádherné třešňové sady na lysolajských stráních – krásná příroda v romantické Šárce, kde moje sestřenice Máňa slyšela ještě zpívat slavíka a pravidelně vídala srnky, jak se pasou. Podbabské zdymadlo! Jako kluci jsme znali, jak musí manévrovat lodě, než se dostanou do zdymadla.
Ale Šárka, naše Šárka, jak nám ji dovedl přibližovat nás pan učitel. Do Dolní Šárky jsme chodili do školy. Věděli jsme, co se v našem údolí všecko událo před pradávnými léty! Ctirad a Šárka. A potom ten hrozný mord! Byli jsme přesvědčeni, že se to stalo někde v místě, co byla škola. Fanda a Karel tvrdili, že si to promysleli a tady že to jistě bylo. Jak to s Dívčí válkou dopadlo, to všichni víme, to je napsáno v knize, co je ve školní knihovně, ale přesně kde ukončila bojovnice Vlasta svůj mladý život, to víme my. Skalní útvar Dívčí skok to připomíná, tam skočila, aby nepadla vítězným mužům do rukou. Tam se zabila. Bylo nám jí líto.
Věděli jsme také – nejen kluci, ale i holky – že šáreckým údolím procházely nebo projížděly skupiny bojovníků, přátelských a někdy nepřátelských. Že se tam přepadalo, bojovalo, a mnohý mladý bojovník zde končil život. Nedojel na blízký Hrad, jak si přál. Při práci na polích se nacházely různé střepy starých nádob, či nástroje. Pan učitel nás vybízel, když se něco najde, abychom to odevzdali do školního kabinetu. Ale tam už toho bylo!
Před několika léty se konala ve Frankfurtu nad Mohanem velká výstava o stěhování národů. Víc než čtyřicet evropských muzeí poslalo své exponáty. I československá muzea. Najednou volá manželka: “Tatí! Podbaba!“ Byl tam krásný – zlatý – exponát z Podbaby. Dnes se ví, že v oblasti Podbaby žily dlouhou dobu v blízkém sousedství kmen slovanský a kmen germánský. Lysolaje je jméno z dávného pravěku a dosavadní pokusy o výklad jména neuspokojují. Náš pan učitel byl nadšeným milovníkem této praslovanské minulosti. Dovedl nám ji přibližovat. Jsem mu za to vděčný. Zájem mi zůstal, i když dnes na Lysolaje, Podbabu a Šárku jen z dálky vzpomínám.
Jednou se konal sokolský výlet do Neumětel. Tam byla mohyla ..text pokračuje
