Ze smutku vytrhl nás Mauglí, zanotovav: „O vánocích, dlouhé noci“ a již celý Kruh zpíval.
Nějaká síla a předtucha vklouzla všem v duši, a tu Písmák, vztáhnuv věštecky ruku, počal přednášeti:
Minne-wawa šumění větru
zasněženou se nese plání,
Džíbi Pebvan Guškevan zlý,
Duch Tmy a Zimy zrádně napad'
Velké Slunce Džízis.
Poslal
Kalibonoku — Severáka,
aby zhasínal po vší zemi
jasnou lškůdu — Vatru teplou,
sám se pustil v zápas s Džízis.
Rozhodná nastala teď chvíle,
jednoho dostati musi Smrt
Panguk strašná; —— kdo z nich to bude?
Džízis již kvapem pozbývá sil,
Džíbi chlubič —— Ajagů velký
Krále Mrtvých — Ponema volá:
„Zde vvezmi v říš' svou mého soka,
zhyň! Zívote, teď vládcem jsem já;“
Tu Džízis posledni vrhlo blesk
Wejwasimo v drzé čelo
vychloubače a srazilo jej
v náruč Ponemovi.
Severák
připálil si křídla na Vatře
Pravdy.
Kujů bitevní orel
zapěl prvý Píseň Vítěznou.
Wabun Amung — jitřenka vyšla
blahopřáti Džízis Vítězi.
Jest Sawondasi — jižní Vitr
Sluncem vyslán ke spící Zemí:
„Onawej“, věje, „vzbud' se; Spánek
Nepawin opusť tvoje víčka
radostnou zvěst. přináším tobě
o Vítězství Džízis Velkého Slunce.
jaro se vrátí Segurm — jaro
Miskodýda —— Sněženka vzkvete
Onawej; Nemušo Miláčku!“
Volejme slávu, pějme píseň
vítěznou Džízis Slunci.
Víra ve vítězství Slunce tak rozjasnila naše srdce, že, čísi jasný a vysoký hlásek jemně zatíkal: „Hřej, sluníčko,“ hřej — —“ a již všechnu svou radost nad vítězstvím Slunce vyjádřili jsme písničkou. Mé pero není tak ohebné, aby vypsalo všechnu tu radost ..text pokračuje
