Pak jednoho krásného letního dne, když jsem tábořil v buko- vých lesích 20 mil za Londýnem, došla mě zpráva: „Vyhlášena válka!" Za týden či dva připojil jsem se k armádě jako šikovatel v lékařském sboru, poněvadž, ačkoliv jsem byl tehdy (jako jsem dnes) na smrt nepřítelem války, myslel jsem si, že musím jíti po- máhati nemocným a raněným. Také jsem tak činil. Není třeba, abych zde vzpomínal nějak války, leda že jsem se stal invalidou armády r. 1916, když jsem sloužil v Dardanelích u zátoky Suvla. Vrátil jsem se do Anglie a k své práci jako malíř a spisovatel a přirozeně ohlížel jsem se, co je s hnutím skautským. Byl jsem nyní dospělým mužem. Byl jsem tehdy vyzván offi- cielním Hlavním Stanem, abych pracoval jako kommissioner a to mne znova uvedlo ve větší styk s hnutím. Viděl jsem najednou, že Skautské hnutí pozbylo svého kouzla a že teď nebylo ničím jiným než Brisádou Chlapců chodících po- chodem ulicemi, vyšňořenou odznaky, troubící na trubky, tlukoucí bubny a cvičící k vůli inspekcím.
- Viděl jsem, že všechna ta Lesní Moudrost z něho vyprchala
a že nebylo ničím, než suchou slupkou obdivuhodného svého zrození. Umínil jsem si vyzkoumati, co tu bylo chybného a abych to mohl učiniti, začal jsem psáti články do časopisu „The Scout“, v němž jsem zažíhal jiskřičku Lesní Moudrosti. Mělo to takový úspěch, že v Hlavním Stanu začali mít strach, Byl to týž strach, který je přepadl před válkou. Polekali se, že by na konec myšlenky Setonovy nastoupily místo oddilů, trubek, odznaků a výborových schůzí starých pánů; a nyní se zhrozili, že by bratr „Bílá Liška“ mohl způsobit tutéž věc. Poznav, že tato „Bílá Liška“ nezavře ústa, když se mu to poručí, Hlavní Stan vymyslel plán, jak by ji mohl držet v šachu. „Když jste tak zamilován do myšlenky woodcraftu“, řekli, „pojďte a pracujte jako komissioner pro tábornictví a lesní moudrost“. „Dobrá!“ řekla „Bílá Liška". "To mi dalo příležitost vejíti v úzký styk s vnitřní prací v skautském hnutí v Londýnském Hlavním Stanu. Během týdne jsem přišel na kloub celé té motanici Zde nebylo vůbec žádného zastoupení členstva ve správě a celé hnuti bylo spoutáno a zakleto dokumentem zvaným „Královský List“ (The Royal Charter 1912), který měl za následek udušení každé revise jednání a každého pokusu o kontrolu členstvem. Začal jsem veřejně ukazovati na věc. Uveřejnil jsem v listo- padovém čísle ročníku 1920 časopisu „The Trail Ilistu tehdy vy- dávaného Hlavním Stanem) článek, v němž jsem jasně vytkl, co bylo chybou a také jak by se to dalo napraviti, V lednu 13tého 1921 jsem byl „vyloučen“ z hnutí Boy Scouts, za to že jsem napsal tento článek! Dotýkal se slabin hnutí — ato byla poslední věc, kterou by mohl „loyvální člen" dělat, Ale toto vyhození „Bílé Lišky“ mělo opačný výsledek, než bylo jejich přáním. Vyneslo celou otázku na veřejnost a přivodilo rozštěpení skautského hnutí v několik táborů. Poněvadž jsem žil podle skautského hesla 16
