Stránka:vatra-22-8.djvu/5

Z thewoodcraft.org
Tato stránka nebyla zkontrolována

jsem se vždycky vojenskému výcviku, oddílům s trumpetami a vojenského rázu parádám a inspekcím starých jenerálů armády a ad- mirálů námořnictva na odpočínku, Neměl jsem zájmu na ničem takovém — ani žádný z chlapců, kteří vstoupili do hnutí Během času jsem poznal, že jsem byl vlastně skautem osamělým (Lone Scout) pra- cujícím po svém, snažícím se prodělati zálesáckou stránku výcviku a nedbajícím o polovojenskou stránku „Čest vlajce“, „Bože krále chraň“. Poznal jsem, že tu byli i jiní, kteří usilovali o totéž a r. 1911 jsem si dělal poznámky pro knihu, jež by prospěla těmto Osamělým Skautům. Tu dobu jsem doslechl o Ernest Thompson Setonovi jako po- zoruhodném přírodopisci a velkém táborníkovi — ale dosud jsem si ani nepomyslel, že myšlenky jeho byly vlastně jedinými pravými, původními mvšlenkami z nichž vzešlo utvoření „B.- P.“ (Boy Scoutů) R. 1910 jsem udělal a postavil svůj vlastní Totemový kůť (který ještě stojí zde v mém táboře) a byl jsem nazván „Bílou Liškou“ svými bratry skauty v kraji, kde jsem tehdy žil. Můžete si představiti mou radost, když jsem slyšel o Ernest Thompson Setonovi jako o „Černém Vlku“ a později o jeho tote- mových kůlech a indiánských wigwamech atd, Vlastní mé úsilí těmito směry bylo výsledkem rozličných mých návštěv v Britském Národopisném Museu a té okolnosti, že můj otec, vedle toho, že byl malíř, byl neobyčejně sečtělý a vzdělaný muž, jenž měl živý zájem na vývoji lidského plemene z primitivních stupňů. R. 1912 jsem měl to potěšení, že jsem se setkal v Anglii s panem Setonem v domě přítelově a vyprávěl jsem mu zde o svých úsilích Stezkou Lesní Moudrosti Byl jsem tehdy členem Skautského hnutí a Seton byl náčelníkem Hochů Skautů v Americe (Boy Scouts of America) — neboť skautská soustava „B.-P. se rozšířila z Anglie do Ameriky a zastínila (převahou číselnou pouze) původní myšlenku Indiánů Lesní Moudrosti (Woodcraft Indians), kterou Seton založil před lety a z níž jenerál Baden-Powell převzal skoro všecko z výchovy přírodou pro své hnutí. Po tomto setkání s panem Setonem jsem se rozhodl, že se pokusím obvyklý výcvik Hochů Skautů navrátili opět původnímu rázu, to jest: vůdčím myšlenkám a methodě Setonově. „Síla Samoty“ byla uveřejněna a ihned boykotována oficielním hnutím Boy Scout. Poznal jsem hned, že proti celé myšlence Se- tonovy Woodcraft byla velká oposice a netrvalo dlouho a pře- svědčil jsem se, že většina této oposice spočívala na žárlivosti a omezeném duchu, který nemohl uznati cenu díla Setonova Čím více jsem se snažil prosaditi myšlenky Setonovy, tím více oposice rostla, Shledal jsem, že všichni hoši byli se mnou, ale že „oficielní"“ Hlavní Stan v Londýně se namáhal, jak mohl (ne právě nejslušněji), aby znehodnotil mou knihu a zesměšnil „všechnu tu indiánskou a rudokožskou veteš“. Jediný výsledek toho boykotu byl, že se Lonecraft víc a více prodávala. To byla situace r. 1914, 115