Starý člověk dělá krátké kroky a často každým krokem zarazí hůl do země, kdežto silný a mladý člověk zaráží hůl do země pouze na krok levé nohy. Někteří lidé zvedají hůl tak, že stopu její nacházíte proti každé druhé levé noze. Dle velikosti důlku můžete souditi, měl-li deštník nebo hůl. Kouřil-li, pravděpodobně naleznete sirky; najdete-li je naházeny pohromadě na chráněném místě, poznáte, že byl vítr a poznamenáte si to. Není-li větru, když nalézáte stopu, vzpomeňte si, kdy byl naposledy vítr. Byl-li po dvě hodiny, na př. od 10. hod, do poledne, můžete bezpečně říci, že člověk ten šel tudy mezi oněmi dvěmi hodinami, a poznamenáte si to také do svého zápisníku. Člověk, který něco těžkého nese, dělá hluboké stopy. Člověk s tíhou na jednom rameni (na př. levém), zanechává hlubší stopu na té straně (levé). Stopa slepcova kolísá se strany na stranu a je provázena řadou stop holí a dlouhých rýh, jak tápal holí; často stopy malého psa jsou přetisknuty stopami slepce a jeho hole. Z toho možno souditi, že ho vedl malý pes, pravděpodobně na provázku.
Jest mnoho věcí, které nám mohou býti „znameními“, jež každý skaut musí hledati.
Tak mnoho poznáme z popele ohně. Pozorujete, že není bílého popele a vzpomenete si, že dlouho, asi šest týdnů nepršelo. Všechen lehký popel byl odvát a zůstalo pouze černé uhlí. Tento oheň tedy, soudíte, byl tu založen před mnoha týdny. Je-li oheň čerstvý, bude po něm bílý popel. Ve starém ohni zůstanou jen černé uhlíky. Byl-li oheň veliký, a vidíte-li kolem mastné novinové papíry, a slupky pomerančů nebo obaly z cukrovinek, můžete být ubezpečeni, že to nebyl oheň junáků. Junák nedělá nikdy velký oheň; zanechá místo, jak bylo před jeho příchodem a odstraní všechny odpadky a papírky, spáliv je a co nespálí, zakope. Tento oheň tedy udělali nějací výletníci. Nebyli to opravdoví cestovatelé, poněvadž ti nenosí s sebou cukrovinek.
Malá věc může míti velký smysl, dovedeš-li čísti. Ale nikdo se nenaučil čtení tomu z knih. Musí jít ven a získat si zkušenosti.
ODVAHA DOBRÉHO SKAUTA.
Indiánova odvaha plyne z naprosté sebekázně. Opravdu udatný člověk nikdy nepodlehne bázní nebo úzkosti, žádosti nebo ochablosti. Jest za všech okolností pánem sama sebe. Jeho odvaha stoupá k výšinám rytířství, vlastenectví a pravého hrdinství.
„Nedopusť, aby ani zima, hlad, bolest nebo strach před utrpením, ani nebezpečí cenící na tebe své zuby, ani smrt otvírající svou tlamu, tebe odvrátila od konání dobrého skutku,“ řekl starý jeden náčelník skautovi, jenž přišel v zimě hledat bisony, aby pomohl hladovějícímu lidu.
