Stránka:fletcher 1925.djvu/31

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka nebyla zkontrolována


ZKAZKA A PÍSEŇ O IŠ-I-BUZ-ZHI. »Kdysi žila stará dvojice Indiánů Omaha, jež měla pouze jediné děcko, syna, jménem Iš-i-buz-zhi. Od svého narození byl to zvlášt- ní chlapec. Nehrál si jako ostatní děti; a když vyrostl, stranil se ostatních hochů, nechtéje si s nimi hrát ani vycházet na lov. Byl mlče- livý a nesdílný ke každému vyjma matku, a ideji přítelkyně. S nimi rád však hovořil a cho- val se docela přirozeně. Takový podivný hoch nemohl ujíti výsměchu. Lidé o něm mluvili, že »nemá rozum«< a zdálo se, že nebude míti jiných přátel než své rodiče a několik žen, jež byly přítelkyněmi jeho matky. »Za dlouhých zimních večerů, když staří muži přicházeli do otcova wigwamu a hovo- řili o dávno zašlých časech a vyprávěli si zkazky o starých recích, tu tento tichý, zdán- livě tupý hoch je poslouchal a pamatoval si každé slovo. Všiml si, že staří stateční mužové byli vždycky ozbrojeni jen kyjem. Přemýšlel o tom a rozhodl se, že si podobnou zbraů po- řídí. A tak si vyřezal čtverhranný kyj, tajně se s ním cvičil, ustavičně jej nose s sebou. Smáli se mu proto, že se drží kvje a neučí se stříleti lukem; avšak držel se své zbraně a po několika letech nikdo nevěděl, že krahulík k němu ve vidění hovořil a on že se zmoenil jeho dvou posvátných per. 28