Hlasatel (zpravodaj LLM) 1946/1947 č. 2, říjen

Z thewoodcraft.org

1)

HLASATEL 1946/1947 č. 2.

2)

Dnes sešli jsme se pospolu,
odložme každý hněv,
na staré naše přátelství
nechť zazní tento zpěv.

My spolu prošli mnohý kraj
a šli dál v každý čas,
ač za divokých bouří proud
s cesty chtěl strhnout nás.

Když slunce plálo z vysoka
na osmahnutou tvář,
ač žízní trpěl suchý ret,
přec v očích plála zář.

My spolu prošli mnohý kraj
a mnohý projdem zas
a zabouří nám v žilách krev,
až zazní dálek hlas.

Dnes sešli jsme se pospolu,
odložme každý hněv;
na staré naše přátelství
nechť zazní tento zpěv…

3)

ERNEST THOMPSON SETON ZEMŘEL

Těsně před ohlášením II. poválečného sjezdu Ligy československých vudkrafterů dostává se nám do rukou tato truchlivá zpráva:

Santa Fé (Nové Mexiko) 25.října(up)

Ernest Thompson Seton, známý spisovatel knih o přírodě, zemřel dnes v Santa Fé ve věku osmdesáti šesti let.

(Svobodné slovo 24.10.[1946])

Týden před zahájením sjezdu v Praze proběhla tato kusá zpráva denními listy, a svým dosahem nás tragicky překvapila. Ještě před rokem psal nám Seton ve svém prvním poválečném poselství: „… Snad se nám zase v dohledné době podaří navštíviti vás ve vaší vlasti. Vzpomínky na naši poslední návštěvu u vás jsou stále svěží a povzbuzující.“

Černý Vlk odešel, a nám osud nedopřál spatřiti jej. Vzpomeňme společně života Černého Vlka, velkého vychovatele mládeže, zamysleme se nad jeho dílem, uvědomme si, co znamená jeho vudkraft pro nás, pro mládež pro celé4)lidstvo v budoucnosti.

Lidé umírají, ale jejich veliké myšlenky nejdou s jejich mrtvými těly do hrobu. Pochodeň čistého lidství, kterou Průkopníci Poznání čas od času pozdvihnou k obloze, svítí nám v temných dobách zmatku a bezvětří a provází nás labyrintem, v němž mnozí hynou, zbloudivše…

… Leč k věčnosti jichž kroky jdou a jdou,
ti kují zákon životů. Ti od jisker
svých žárů spáleni, smeteni v zrání
nezvěstně lidskou mizí zahradou
a s bohatou a plnou úrodou
žní svojich belhají se obtěžkáni,
by mřeli v bezvýznamný jeden podvečer.

Ne, nikdy neumře již jejich hlas.
Jej v dílech jejich obnovuje čas,
on stále znovu okřídlen se snáší z hor
zjevení věčných, brány zemí, měst
si otvírá, až naplní se tvor
milostí jeho, vzešlou z tisíce hvězd,
z bolestí věčných promethejské země
a z žáru slunce,
radostně život spalujícího a němě…

Ant. Sova

5)

PODZIMNÍ TOULKA

Jako když do tebe něco vjede. Venku je nebe bez mráčku, a ty nevydržíš doma, ačkoliv sis pevně umiňoval, že budeš celé odpoledne pracovat. Ne, tam venku to přímo volá na tebe; nelze neslyšet.

Na ulici… Zdravá vlhkost vonného vzduchu ti provane plíce. – Jako z jara – čteš v tvářích uspěchaných lidiček; — Jako z jara – volá na tebe osamělý vrabčák čtverácky, leč vzápětí ho zažene auto, mocně rozstřikující záplavy bláta. Jako z jara.

Ale jakmile jsi venku, za městem, vidíš – Je podzim. Ztratila se bujná zeleň, zšedlo pestré kvítí. Zeleň téměř zmizela a náhradou za barvy květů září paleta barev na stromech, na keřích, po cestách. Zdá se, že Příroda se naposled letos obléká do nejlepších šatů, jako by se chtěla ještě blýsknout svou krásou, než se uloží k spánku. Zítra možná leckterý plod a list, tvící dnes ještě na větvi, bude pokrývat cestu, týden pročísne koruny do hola, a další dny zanechají holá těla stromů tiše a odevzdaně sníti o novém vzkříšení.

Ze smutných myšlenek tě vyruší čilé šustění — kos se hrabe v záplavě suchého listí, vrtá zobákem, pomáhá si nožkami a občas na tebe vzhlédne, jako6)by říkal: „To koukáš, člověče, co má našinec na podzim práce.“

A člověk se dívá, dýchá zhluboka svěží vzduch, raduje se udiven krásou kolem a zapomíná na sebe. Dovede se najednou hrabat s kosem v listí, dovede vnímat rozkoš listu, chvějícího se na větvi ve větru, dovede se usadit na bělostné pavučince, letící v modru oblohy, cítí se součástí všeho života a dění, přestává být divákem, žije se všemi. A děkuje Bohu za sílu ducha.

Ocitne se i v družné společnosti bezstarostných vrabčáků na větvi a dívá se na výrostka, stojícího dole. Vidí, jak zdvihá jakési dlouhé dřevo s rourkou vpředu — slyší i tlumenou ránu…

Ach, lidská srdce dovedou být nekonečně tvrdá…

Ff.

Rok bledý, hynoucí, vždy vnadný však,
teď tišší rozmar vnuká; pokorně
list stromu šustí v háji truchlivém
a děsí ty, kdož dole v dumách jdou,
jak padá zvolna vzduchem zvlněným.
I zžehlá zeleň polí prchla již
a skrčen v záhonech, svůj letní šat
odkládá květin rod. I smělejších
co zbylo plodů, padá s rudých pňů;
a lesy, pole, sady, louky, vše
kol divným smutkem naplněno spí…

Thomson.

7)

Kroužkování ptáků

Dík kroužkování ptáků, bylo nám objaněno mnoho z tajů ptačího života. Tak si dnes již můžeme učiniti představu, kudy a kam ptáci táhnou, můžeme zjistit jejich přelety. Ukázalo se, že i ptáci, kteří jsou považováni za stálé, se mohou daleko zatoulat, na př. ledňáček, okroužkovaný v červenci 1937 u Nymburka, byl chycen v březnu 1938 v Italii. Zjišťují se i přelety moří a oceánů – rekord má americký rybák rajský, kroužkovaný na Labradoru a chycený později v Jižní Africe (vzdušná čára 15OOO kilometrů); zjišťuje se, jakého stáří se ptáci dožívají, jejich manželské vztahy (u vlaštovek se zjistilo na př., že do manželství může vstoupit matka se synem, bratr se sestrou atd.), jak lpějí k hnízdišti a k místu přezimování, pohlavní dospělost (drobní pěvci v 2. roce kalendářním, čápi ve 3. až 5. roce), kolikrát hnízdí do roka a j.

Již v druhé polovici minulého století se začalo s pokusem označit nějak ptáka, aby se vniklo do tajů jeho života. Teprve v roce 1880 byl pták úspěšně označen. V Borce n. Verou v Německu označil poštmistr Dette na podzimním tahu čápa bílého, který byl o pět dní později chycen v severním Španělsku, 1200 km od místa označení. Zde se však nedalo vlastně mluvit8)o kroužkování.

Kroužkováním rozumíme označování ptáků tak, že ptáku nasadíme na nohu lehký aluminiový kroužek, co možná nejmenší; aby však přesně bylo dosaženo vědeckého účelu, musí být zaznamenána všechna data kroužkovaného ptáka. Je přirozeno, že na příliš malou plochu by nebylo možno vtěsnati veškeré údaje (místo okresu, den, měsíc, rok, stáří, pohlaví, atd.). Proto najdeme na kroužku obyčejně zaznamenánu jen kroužkovací stanici a pořadové číslo, které je na stanici pečlivě zaznamenáno s potřebnými údaji do zvláštních seznamů.

Kroužkovat se začalo r. 1903 na Rosittech ve Vých. Prusku a v r. 1909 na Helgolandu, kudy táhnou každoročně statisíce ptáků, tedy na místech velmi příhodných. Na našem území kroužkovala od první světové války německá přírodovědecká společnost LOTOS, na Slovensku částečně maďarští ornitologové budapešťské ornitologické centrály. Potom od r. 1934 začala u nás pracovat vlastními kroužky stanice Československé ornitologické společnosti při Národním muzeu v Praze. Před druhou světovou válkou kroužkovalo v různých evropských zemích okolo 30 stanic, z nichž primát si udržely velké státní ornitologické stanice německé, které okroužkovaly množství nejrozmanitějších druhů ptáků, číslo jdoucí do statisíců.9) Počet okroužkovaných ptáku naší kroužkovací stanice vykazuje rok od roku vzestup zároveň se vzrůstem počtu kroužkovatelů. Tento vzestup vidíme ve statistice:

R.1934 označilo 22 lidí 1121 ptáků,
r.1937 82 10380
r.1940 90 17368

Celkem až do roku 1940 bylo okroužkováno naší stanicí 62.872 ptáků. Dnes naše číslo přesahuje hodně 100.000. Nesmírnou zásluhu o úroveň naší stanice má nesporně její vedoucí Ing. Otto Kadlec, jenž nejenom sám horlivě kroužkuje a bývá co do počtu na předním místě, ale zaslouží si velkého uznání, neboť většina kroužků vyšla právě z jeho rukou.

Mnohý kroužkovatel přijme svazeček kroužků a nezamyslí se nad jejich složitým výrobním procesem. Velký aluminiový plech příslušně tloušťky se nejprve rozřeže na snadněji zpracovatelné čtvrtky, na které se naznačí proužky, odměřeně přesně podle výšky kroužku. Nůžkami se čtvrtka rozstříhá na jednotlivé pruhy, které několikrát přejedeme válečkem, aby se narovnaly. Nyní pomocí stroje s ručním pohonem se vyrazí jméno stanice a jednotlivě číslo pořadové a písmeno typové (označující velikost druhu). Proužek s políčky se rozstříhá a plíšky se10)stáčejí do kroužků kolem ocelové tyčinky; sevřením kleští se kroužku dá naležitý okrouhlý tvar. Aby přímé kroužkování bylo zjednodušeno, navlékají se kroužky na dráty. Celý postup výrobní je ovšem ještě komplikován různými maličkostmi, bez nichž by kroužek nenabyl dokonalého tvaru. Je přirozeno, že každá stanice má svou vlastní výrobní metodu, která je podle finančních prostředků koružkovací stanice více nebo méně zmechanisována, avšak v celku se jednotlivé metody výroby příliš neliší od popsaného schematu, kterého používá naše kroužkovací stanice. Doufejme, že není daleka doba, kdy i tuto práci vykoná za člověka stroj.

(Pokračování.)

JAK JSEM POZOROVAL KOLOHŘIVCE.

Letos v létě jsem byl na Šumavě pomáhat dřevařské brigádě. Jednoho dne jsme pálili na pasece poblíže pramene Vltavy kůru stromů napadených kůrovcem. Paseka, dlouhá asi 1 km, se mírně svažovala do údolí Vltavy, která je zde ještě zcela malým potůčkem. Ze tří stran byla ovroubena lesem, čtvrtá se ztrácela za nízkým hřebenem.

Bylo parné letní dopoledne. Komáří bzučeli a štípali mnohem citelněji než jejich vnitrozemští bratři. Les byl naplněn dusivým kouřem škvařící se syrové11)kůry mohutných lesních velikánů, kteří byli obětováni, aby jejich bratři mohli žít.

Náhle zalehl do jednotvárné hudby lesa nový zvuk. Znělo to skoro jako střízličí zpěv, ale jaksi měkčeji.Rozhlédl jsem se a pojednou jsme zahlédl nedaleko sebe na pařezu ptáčka zvící kosa, podobného i jinak kosu; hleděl na mne po očku a durdil se. Poznal jsem však hned, že pták přede mnou není kos. Měl totiž pod hrdlem nepravidelnou půlměsícovitou skvrnu špinavě bílé barvy. To by nemuselo být ještě celkem nic zvláštního. I v Praze se vyskytují kosi částečně bílí, ale to nejsou turečtí, nýbrž jen částeční albíni. Prohlížel jsem si kolohřivce (tak se totiž tento pták jmenuje) dosti dlouho, a on jako by věděl, že ho pozoruji, ukláněl se nervosně na všechny strany a obracel se ke mně tu jedním, tu druhým bokem, takže jsem si ho mohl dobře prohlédnout. Pak se pojednou zvedl a odletěl.

Čekal jsem na téže pasece ještě dva další dny, ale kolohřivce jsem již nespatřil.

   

VUDKRAFT jest světový názor.

Vudkraft je způsob nazírání na věci, který vede k všestrannému vývoji a povznáší život oceňováním věcí kolem nás.12)

Junákova dílna

Venku je mizerné počasí. Učení do školy je hotovo a zbývá mi volný čas. V poličce na mne čeká lipový špalek. Snáším si nářadí a nakonec přitáhnu pabuz. Již delší dobu hodlám si vyřezat řetěz z jednoho kusu a dnes hodlám myšlenku uskutečnit.

Můj postup byl asi tento: Nejprve jsem si vyřezal ze špalku hranol o čtvercovém průřezu. Nasadil jsem jej do svěráku a dlátem přitesal, takže tvořil v průřezu kříž. Velikost může být libovolná podle počtu článků a jejich velikosti. Tužkou jsem si naznačil jednotlivé zářezy. Lupénková pilka dokončila zhruba celé dílo, nůž a smirek uhladí a upraví hrubé tvary. (Celý řetěz z lipového dřeva mnoho neunese - leda mouchu, ale nesmí být právě po obědě. – Pozn. autora.)

Schema vyřezání řetězu z jednoho kusu dřeva.13)

VÝBOR PRO POCTY

vám radí, co dělati na podzim:

Využijte pěkných dnů k výpravám.
Pozorujte odlet a přelety ptactva.
Sbírejte a určujte listy stromů a keřů, zhotovte kouřové otisky.
Sbírejte plody a semena.
Sbírejte zámotky a kukly hmyzu; doma sledujte jejich vývin.
Určujte opuštěná ptačí hnízda.
Hotovte krmítka a budky pro ptáky.
Vykopejte jámy pro stromky a keře.
Pozorujte přípravy hrabošů a krtků na zimu.
Nasbírejte si materiál na výrobky:
Hlínu (kalumety, nádobky, sošky),
dřevo ( budky, krmítka, luky, šípy, sněžnice, nádobky, kyje),
kůru (miniatury týpí, nádobky, na psaní),
proutky (postele, košíky, miniatury srubů)
kámen (primitivní nástroje, dýmky),
kosti (nože, korálky, primitiv. nástroje),
trávu (rohože, košíčky, provazy),
kořínky (k šití, košíčky),
bobule a kůru k barvení,
peří husí a krocaní (čelenky, opeření šípů, ozdoby).
Připravte si lyže a saně.
Zkuste připraviti žaludovou mouku, sbírejte bobule, kaštany, žaludy a bukvice pro zvěř na zimu.
Vyzdobujte klubovnu, udělejte úklid.
Dokončete Zasvěcovací stezku.

14)

Zahajte soutěž nejlepšího vyprávěče kmene,přednášky astronomické.
Učte se nové písně.
Pište nám o svém táboření,žívotě kmene, o pozorování přírody i městská pozorování.
Nezapomínejte na povinností ve škole a v zaměstnání.

   

UPOZORŇUJEME všechny: — Kdo se chce státi mimořádným členem LČSW, musí splnit tyto podmínky:

1. Dovede vyložiti myšlenku vudkraftu,
2. Naučí se vudkrafterskému zákonu a vynasnaží se podle něho žíti,
3. Projde Zasvěcovací stezkou,
4. Navštěvuje aspoň 3 měsíce schůzky kmene v místě, kde bydlí (je-li tam jaký),
5. Zasláním přihlášky do ústředí LČSW potvrdí, že splnil předchozí požadavky.

Stalo-li se, že se někdo stal členem bez splnění všech těchto požadavků, je na náčelníkovi a na členu samém, aby dodatečně podmínky splnil. – Nováček bývá přijat do Ligy na sněmu.

   

NÁČELNÍK, ohnivec i každý jiný člen kmene, pověřený kmenovou radou, jakož i každý řádný člen LČSW má právo upozornit výbor pro pocty na člena, který vyhovuje podmínkám pro udělení junácké15)hodnosti. Buďte spravedliví při posuzování jednotlivců, ne zbytečně tvrdí ani příliš shovívaví.

   

PŘEZDÍVKY jsou vnitřní záležitostí členů kmene. Nejsou příliš vhodná velkolepá a honosná jména postrádající svérázu a neříkající nic o svém nositeli. Také různých Bobrů, Medvědů, Rysů bývá hojnost. Přezdívka má připomínat některou vlastnost člena, příp. se má vztahovat k nějaké události, s kterou je osoba člena spjata. Přezdívka nemá zesměšňovat.

   

PROSÍME ty, kteří byli před r. 1939 členy LČSW a hlásí se nyní opět do řad vudcrafterů, aby nám – pokud tak již neučinili – (nebyli-li během války ve styku s ústředím) zaslali: seznam svých orlích per, udělených poct a hodností, pokud možno i s udáním data a čísla (u orlích per heslovitě znění činu a Světlo); dále od které doby jsou členy Ligy, kdy s stali řádnými členy atd.

   

SCHVÁLENÁ ORLÍ PERA:

Táborníci na Stvořidlech 16
WAHPEKUTE, Praha 26
DAKOTA, Červený Kostelec 50
SISSETON,Praha 1716)
LIŠČÍ kmen, Praha 1
různá 3.
   

SEZNAMY orlích per, poct, a blankety ke schválení posílejte na adresu: Milouš Stárek, Praha XIX./14., Čechova 3.

Hau. – Pirát.

JAK ŽIJEME – Stvořidla 1946

První poválečný tábor LČSW se konal na Stvořidlech ve dnech 7.–17.července 1946. Tábořilo celkem 35 Čechů, Moravanů a Slováků. Byl to tábor „Sázavských národů”, tábor „Věčných dešťů”. Tábořilo se v 11 týpích.

Náčelníkem tábora byl br. Sagaweesi a jeho rádcem br. Wapiton.

Tábor nebyl příliš dlouhý, ale připravil každému z účastníků mnoho zkušeností. Dovíme se o nich na společných pauvau a na sjezdu.

Bylo získáno 48 orlích per, 13 perliček, 1 mistrovství, udělena hodnost Velkého bojovníka br. Sagaweesimu a hodnost junáka i junácké jméno br. Migisimu. Pocty byly uděleny na 3 sněmech během táboření.17)

Z ČINNOSTI KMENŮ

KMEN PŘÍRODY (rodinný, L.Kolář, Brno - Řečkovíce, Poděbradova).

Byl založen 6.října t.r. a jeho členy jsou většinou staří bratři a sestry, vudkrafteři známých jmen: Inonoš, Jasan, Rolf… Vítáme je srdečně na společné stezce a přejeme jim dobrý vítr na stopě.

KMEN ČERNÉHO HAVRANA (M.Zahradník, Praha - Smíchov, Krokova 7.)

V září nám došla žádost o vystavení totemové listiny pro KMEM ČERNÉHO HAVRANA, jehož členy jsou hoši okolo 14 let. Dlouho jim trvalo, než našli stopu do ústředí, nechyběl ani bezvýsledný dopis Miloši Seifertovi. Věříme, že takoví členové, kteří namáhavě hledají cestu k nám, budou dobrými vudkraftery a šiřiteli našeho hnutí. Dobrý vítr…

KMEN DELAWARŮ, Chválenice

Jaká byla naše činnost? Musím říci, třebaže nerad, že slabá. Prožili jsme několik nocí pod stanem, výlet na Berounku a Střelu, časté vycházky do přírody. Pořádali jsme soutěž s plzeňským kmenem OMAHA, zaměřenou hlavně k lovu orlích per. Zvítězil kmen OMAHA v poměru asi 50:20. Utkali jsme18)se též ve sportu. Co bys říkal sjezdu, v jehož rámci by byla různá utkání tělesné zdatnosti i zdatnosti duševní? (Tedy jakési olympijské hry v malém po vzoru starých Řeků?) To by ovšem bylo lze uskutečniti až příštím rokem. Odešel nám na vojnu br. Uncas. Zahájili jsme opět schůzky. Ligový tábor se, myslím, vydařil.

KMEN OMAHA, Plzeň

Na žních odpracovali 4 bratři 600 hodin. Tábořili jsme na Střele u Mladotic, kde jsme našli ideální tábořiště. Náš „Bratrov” se skládal ze tří obývacích stanů s podsadami a jednoho malého týpí (zásobárna). Kuchyně byla krytá. Táborový život byl překrásný. Na besídkách byla proslovena četná pauvau. Věnovali jsme se i manuální práci. Tábor byl a je nám velikou posilou a ukazatelem naší cesty. Slavili jsme Svátek Ohně se svým vlastním obřadem. Při té příležitosti jsme přijali nového bratra. Dva členové vykonali vigilie. Vypracovali jsme na táboře podrobný program další činnosti. Některé body: Šíření vudkraftu, vydávání vlastních sborníků; studium Svitku březové kůry, kmenové desky, studium přírody. Učíme se řečnickému umění (každý člen rodu má střídavě pauvau) a zakládáme si pěknou knihovničku,19)v níž máme už 100 svazků, většinou o přírodě.

Z DOPISU BRATRA BAGÝRY

(Vudkraft a slovenská mládež)

Slovenská mládež je dnes roztrieštená a bez záujmov. SSM nesplnil svoje poslanie a možno dnes s určitosťou povedať, že patrí minulosti. I rozšírenie organizácie Sokol je nepravdepodobné. Početne, ale aj kvalitne najlepšie zabral Junák, avšak vinou svojich ĺudí a iných okolností prišie1 do slepej uličky a na šíkmu plochu. Preto pomery v Junáka sa zhoršujú. Čo chce slovenská mládež? Je proti vojáčkovaniu, a samotný indianizmus jej tiež nechce chutnať. Je až podivné ako citlive reaguje mládež na verejné vystupovanie, oslavy, na povrchnost svojho vedenia. Môžem povedať s presvedčením, že na Slovensku je teraz priaznivá pôda pre vudkrafterskú myšlienku. Mládež chce do hĺbky, odmietá povrchnosť. Hovorím zo skúsenosti. Keď v Žiline junáctvo prišlo ke krizi a my sme začali hledať nové cesty, to ste mali vidieť ten záujem. Myslím, že keby sme chceli, mali by sme u nás ihneď polovicu všetkého členstva Junáka. Ale to by nebol ani náš ciel.

Aký ideál? – Indián? Zdá sa mi, že by sme ich našli na Slovensku málo, ktorí by šli za Indianom. Je potrebné 20)uskutočniť, čo svojho času radil Manokimu E.T.Seton: siahnuť k tradícii slovaských kmeňov. Na Slovensku to má veľký význam, lebo mládež je neobyčajne nacionálne uvedomelá. Dajme jej ako vzor toho zbožného, pracovitého, pohostinného, pokojamilovného, statného a s prírodou žijúceho praotca Slovana. Dajme mu ho v plienkach vudkrafterskej metody a budeme vidieť výsledky. Kto nám bude mocť potom vrhnúť vo tvár obvinenie, že sme ako vudkrafteři snílkovia, fantasti a že prahneme po americkom vynáleze? Najdôležitejšie je využiť každú príležitosť k obeznamovaniu našej mládeže s ideou vudkraftu a nebude treba veľa času, čo mládež slovenská pojde na cestách s modrou oblohou v pozadí.


(Pozn.red. — Očekáváme příspěvky k debatě.)

   

OZNÁMENÍ REDAKCE

Příští číslo bude věnováno zemřelému zakladateli hnutí E.T.Setonovi.

Vánoční číslo bude věnováno ženám – vudkrafterkám.

Pište nám hlavně o praktických zkušenostech do Junákovy dílny a o studiu přírody.

Zprávy o činnosti kmenů pište prosím, věcně a stručně, abychom neměli tolik práce s jejich úpravou.21)

V ČEM SE LIŠÍ VUDKRAFTERSKĚ HNUTÍ

od jiných známých organisací:

1. Uznává důležitost ducha dětství pro život
2. Zdůrazňuje důležitost imaginace v životě
3. Klade důraz na studium přírody, tábornictví a praxi
4. Jest přístupno obému pohlaví a všem lidem bez rozdílu věku
5. Jest hnutím, nikoliv organisací.

Členem Ligy československých vudkrafterů se může státi každý občan ČSR.

Členy mimořádnými jsou ti, kteří se snaží upřímně kráčeti cestou vudkraftu.

Členem řádným se může státi po 18. roce věku, dosáhl-li hodnosti junáka a osvědčil se jako dobrý vudcrafter.

Přispívajícími členy se mohou státi všichni, kdož sympatisují s vudkrafterským hnutím.


HLASATEL vychází měsíčně. Příspěvky adresujte: Jiří Gojda, Praha IX.,Julia Fučíka 601/8.

Toto číslo vyšlo k II.poválečnému sjezdu Ligy čs.vudkrafterů 31. října 1946.22) Organisace.

Veškeré zprávy a pokyny pro zřizování dětských chlapeckých, dívčích družin a kmenů, kteréž musí odpovídati zásadám Kmenového zřízení, podá J. Novák Praha XIX, Kladenská 436. Zde se přijímají veškeré členské přihlášky.

kruh = čistý štít, ideál, rohy = prostředek k obraně, k boji za tento ideál

čtyřnásobný oheň – dvanácterý zákon všech vudkrafterů světa.

mládež prochází zasvěcovací stopou. Řádné členy kmenů přijímá demokratický sněm.

Každý se může státi vudkrafterem. Je to však práce sebezdokonalováním a uskutečňováním junáckých ideálů pomocí dvanáctera.

Věk od 4 — do 94. Neznáme rozdílu věku, pohlaví, náboženství, rasy, politického přesvědčení.

S modrou oblohou!