Stránka:hlasatel-46-2.djvu/5

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena

PODZIMNÍ TOULKA

Jako když do tebe něco vjede. Venku je nebe bez mráčku, a ty nevydržíš doma, ačkoliv sis pevně umiňoval, že budeš celé odpoledne pracovat. Ne, tam venku to přímo volá na tebe; nelze neslyšet.

Na ulici… Zdravá vlhkost vonného vzduchu ti provane plíce. – Jako z jara – čteš v tvářích uspěchaných lidiček; — Jako z jara – volá na tebe osamělý vrabčák čtverácky, leč vzápětí ho zažene auto, mocně rozstřikující záplavy bláta. Jako z jara.

Ale jakmile jsi venku, za městem, vidíš – Je podzim. Ztratila se bujná zeleň, zšedlo pestré kvítí. Zeleň téměř zmizela a náhradou za barvy květů září paleta barev na stromech, na keřích, po cestách. Zdá se, že Příroda se naposled letos obléká do nejlepších šatů, jako by se chtěla ještě blýsknout svou krásou, než se uloží k spánku. Zítra možná leckterý plod a list, tvící dnes ještě na větvi, bude pokrývat cestu, týden pročísne koruny do hola, a další dny zanechají holá těla stromů tiše a odevzdaně sníti o novém vzkříšení.

Ze smutných myšlenek tě vyruší čilé šustění — kos se hrabe v záplavě suchého listí, vrtá zobákem, pomáhá si nožkami a občas na tebe vzhlédne, jako ..text pokračuje