…lidstvo v budoucnosti.
Lidé umírají, ale jejich veliké myšlenky nejdou s jejich mrtvými těly do hrobu. Pochodeň čistého lidství, kterou Průkopníci Poznání čas od času pozdvihnou k obloze, svítí nám v temných dobách zmatku a bezvětří a provází nás labyrintem, v němž mnozí hynou, zbloudivše…
… Leč k věčnosti jichž kroky jdou a jdou,
ti kují zákon životů. Ti od jisker
svých žárů spáleni, smeteni v zrání
nezvěstně lidskou mizí zahradou
a s bohatou a plnou úrodou
žní svojich belhají se obtěžkáni,
by mřeli v bezvýznamný jeden podvečer.
Ne, nikdy neumře již jejich hlas.
Jej v dílech jejich obnovuje čas,
on stále znovu okřídlen se snáší z hor
zjevení věčných, brány zemí, měst
si otvírá, až naplní se tvor
milostí jeho, vzešlou z tisíce hvězd,
z bolestí věčných promethejské země
a z žáru slunce,
radostně život spalujícího a němě…
