test index

Z thewoodcraft.org
Přejít na: navigace, hledání


1)

Organisace Thompson-Setonova

Z knihy »The Book of Woodcraft« přeložil Jan Novák.

Slovo překladatele.

Bylo by velmi záslužno, kdyby někdo přeložil celou Setonovu »The Book of Woodcraft«. Bylo by mnohým jasno a uspořilo by se zbytečně vyplýtvané energie na důkazy, který směr je lepší, zda Setonův či Powellův. Aniž bych chtěl působiti jakékoliv předpojetí, tvrdím, že by bylo zřejmě vidět, jak vnější projev obou typů skautských je úžasně blízký v podstatě a jak Setonův liší se vnějškově jen, řekl bych, místním nátěrem americko-indiánským. Bude to z překladu stati o organisaci Setonova hnutí ostatně dosti dobře patrno.

My ovšem nemáme také ani autentický překlad celé Baden-Powellovy knihy »Scouting for Boys« tak, jak je. Myslím, že by stěží našel se nakladatel pro obě knihy a pak jisto je, že nemůžeme přijímat ani toho ani onoho beze změn, že nutno přizpůsobovat a tak vznikly knihy Svojsíkovy, budující převážně na Baden-Powellovi a Seifertova, dovolávající se Setona.

Ale jako není směr Svojsíkův čistě Baden-Powellovský, tak není ani Seifertův výlučně Thompson-Setonovský. Svojsík bral i ze Setona a odjinud. Seifert z Baden-Powella a z van Eedena (prvky mravní a sociální). Abych aspoň jeden jasný paprsek vrhl do otázek dnes sporných, překládám III. stať knihy Setonovy »The purpose and laws of the Woodcraft Indians« (Smysl a zákony indiánského zálesáctví). Jsem to dlužen čtenářům svého článku »Cesty skautské výchovy« v 1.-3. čísle III. roč. Vůdce, v němž jsem slíbil, že se k této věci ještě vrátím, abych ukázal, že možná my jsme v této věci Setonovi blíže, než kdokoli jiný. S organisací Setonovou seznamuji hlavně jako se zajímavým a charakteristickým pokusem o vytvoření skautingu na podkladě »kmenovém«. Je pamětihodno, že i když Seton stál v čele organisace »Boy scouts of Amerika«, byla konstituována ve smyslu Baden-Powellově a jistě ne proti vůli Setonově, který byl »chief-scoutem«. Ač v Americe organisační soustavu Setonovu znali, přece ji nepřijali. A rovněž i to stojí za povšimnutí, že ač »The Book of Woodcraft« byla vydána 1912, přece se tento systém nerozšířil a neujal nijak významně ani v Americe. A sám Thompson-Seton přiznává, 2)že mimo »přátelských styků« v Anglii, jen v Československu jeho systém stal se »národním hnutím«. Nakolik je v tom pravdy, víme.

Pro různé zvláštnosti předmětu je třeba, abych přidal své poznámky a připomínky. Čtenář najde je v hranatých závorkách [ ].

Smysl a zákony indiánského zálesáctví.

Rudochova cesta.

Tak prohlásil jsem cesty velkých rudochů. [Odvolání na kap. II. »The Spartans of the West«. Spartáni západu]. A jejich vznešený zákonník chci tu vyložiti pro vzrůst a vedení všeho mladého lidu, pro vytvoření jejich těla a pro pomoc a posílení jejich duší. Neboť oni mají jíti s vidoucíma očima, s pevnou rukou a svaly, jež neminou se cíle; a naučit se znáti radostné cesty lesa a býti sami sobě vševědoucími mistry. Neboť žádná nesnáz, nebo neštěstí, nebo námaha, nebo křivda duše nemají se jich tknouti, ale čeliti jim mají bez zaleknutí. Ba s klidnou hrdinností Zkušeného Válečníka spíše se radujíce, že Velikému Duchu se zlíbilo poskytnouti jim tak krásnou příležitost, aby prokázali, jak dokonale každý svou vlastní vůlí je vládcem velké duše v její důstojné schránce.

Toto jest, vskutku, myšlenka v našem Národě a v Loži Svatvečera [in the Lodge of Vigil]:

Naše heslo je: »Modrá obloha«. Neboť pod modrou oblohou v záři slunce toužíme žíti svůj život; a naše myšlenky jsou jako »modrá obloha«, což znamená »jaré«; a jsou-li mračna, víme, že modré nebe skryto je za nimi a znovu že se ukáže.

Náš totem je bílý štít s modrými rohy. Rohy jsou dány k boji, štít k obraně. V něm podobenstvím vyjadřujeme, že jsme hotovi ke každému způsobu zkoušky.

Náš válečný pokřik je »How Kola! How Kola! How Kola! Shunka meneetu Yaoooooo!« (což jest: »Zdar, bratři« a vlk a vytí vlka). [Vyslov: Hau kola! Šonka menytu jaú!]

Naše znamení je zavřená ruka s malíčkem a palcem napjatým jako rohy; a zvednuvše ruku, máme dlaň proti hlavě. Obojí je zdvořilý pozdrav a znamení našeho bratrství. Mnozí též k pozdravu přidávají slovo »How« nebo »Haw« [hou, hau].

Zákony.

1. Poslušnost. Poslušnost je základem všech zákonů; proto v každý čas poslouchej zákonů a náčelníka a rady svého kmene bez odmluvy, nevole, otálení. [Srovnejte Seifertovo: »Poslušnost je nebezpečný mravní zákon, jehož často bylo již zneužito.« Ve své knize Seifert přímo praví: »Junácký zákon byl sestaven od Setona pro Zálesáckou ligu, nicméně nehodil se nám v plném znění, takže jej tuto předkládáme k přemýšlení opravený a doplněný, jak nám kázalo naše vlastní svědomí.« A jako 3. bod 1. odstavce nazvaného »Síla« čteme: »Poslušnost vlastního svědomí.« I v celém dalším výkladu tohoto bodu staví Seifert jen a výhradně na svědomí: »Je-li junák neposlušný, je neposlušný jen, poněvadž vlastního přesvědčení, hlasu vlastního svědomí více si cení, než čeho jiného.« Kdo je tu Setonovi blíž, my nebo Seifert, je na bíledni.] 3)2. Odvaha. Největší všech darů je odvaha a nejbídnější z vad strach. Slova Quonabova: »Můj otec mne učil, že nic nemůže zahanbiti muže, nežli bojí-li se.«

3. Čistota. Není síly bez čistoty. Hroužil-li se rudoch denně ráno do ledové vody, od sněhu do sněhu, nebylo ničeho na světě, co by ho přemohlo v jeho síle. Odpadl-li od této vysoké úrovně, zapomněl-li staré cesty, síla odešla od něho, neboť se špínou přichází nemoc a uchvátí svou kořist; neboť hnusná choroba je vždy děckem nečistoty, ať osobní, nebo tábora, řeči nebo mysli.

4. Kouření. Nikdo neužívej tabáku, nejsi-li dorostlý muž osmnácti sněhů [Seton užívá tu symbolického názvu Indiánů pro měření času: rok = od sněhu do sněhu]; a to jen jako zápalné oběti Velkému Duchu. Dítěti nebo mladíku podkopává sílu; muži však může býti pomocníkem při modlitbě nebo rozjímání. Je vidět, že Seton nepohrdne vonným smotkem tabáku, což dovede pochopiti jen náruživý kuřák. Odtud jeho liberálnost v té věci.]

5. Ohnivá voda. Žádné ohnivé vody [lihoviny] v táboře. Máme-li píti svou zhoubu, nebo vzdávati se nepříteli, který usiluje zničiti naše tělo a mysl naši obrátiti v šílenství?

6. Život v přírodě. Veliký Duch stvořil všechny věci a my nemáme práva ničiti je, vyjma slouží-li k zachování nás samých. Chraňme tedy všechny zpěvavé ptáky a nevinné veverky. Dbejme zákonů hry a nečiňme škody kráse krajiny.

7. Volný oheň. Les je otcem řek a zvěře. Není dobré věci bez lesa. Nepřítelem lesa je volný oheň. Buď vždy hotov bojovati s ním a neopusť táborového ohně nechráněného, sice stane se divokým.

8. Laskavost. Přede všemi jinými Tecumseh byl laskav ke každému člověku i zvířeti. A jeho dobrota vracela se zase k němu. Nezpůsobila mu žádné škody, ani v hodnotě vlásku ne, ale dala mu sílu nad všemi lidmi. Ať každý usiluje vykonati nejméně jeden skutek laskavý denně, neboť tak stane se dobrotivější a jeho laskavost vrátí se opět k němu zpět.

9. Poctivá hra. Nehrej, nežli podle pravidel hry. Poctivá hra je oddanost; falešná hra je zrada.

10. Mlčení. Nespěchej mluviti před staršími. Mlč v mládí; až budeš starší, myšlenky tvé budou státi za to, abys je vyslovil.

11. Zbožnost. Měj v úctě každé uctívání Velkého Ducha a prokazuj uctivost těm, kteří jsou tebe starší.

12. Čestné slovo. Čestné slovo je posvátné.

Vladaři národa.

Celý Národ ovládán je Velkou Radou (the Great Council), ke které náležeti mají naši hlavní náčelníci (Head Chiefs), vladaři (Rulers), šlechtici (Nobles) a kouzelníci (Medicine Men), pozve-li je Rada sama. Je jich mnoho. Scházejí se jednou v roce a volí osobně:

Vysokou Radu dozorčí (the High Council of Guidance) která má býti utvořena z 15 vůdců Národa a hlavního náčelníka všech kouzelnických loži (the Medicine Lodges).

Ti se scházejí podle potřeby a mají moc měniti a v platnost uváděti zákony. Těchto 16 zvolí ze sebe svého vlastního náčelníka, Sedm tvoří dostatečnou a zákonnou schůzi, byla-li správně ohlášena.

Celý národ rozdělen je ve tři lože (Lodges): 4)[Lodge (lodž) je indiánský příbytek, obyčejně stan kožený, zdobený originelními malbami; znamená však i černošskou chatrč, lesní srub, zvířecí doupě nebo lože a konečně i lóži zednářskou. V překladu užívám pro stručnost slova »Lože«, protože název »stan« se mi tu nehodí, třeba že i my říkáme »hlavní stan«. Celá organisace Setonova spíše odpovídá soustavě sdružení, jak je známe ze Svob. Zednářství.]

Malá lože (Little Lodge) pro velmi mladé (pod 15 let).

Velká lože (Big Lodge) pro jinochy (od 15 let výše).

Kouzelnická lože (Medicine Lodge) zkušených vůdců a kouzelníků (Old Guides and Medicine Men), těch, kteří dosáhli let mužných, nejméně 21.

Kmen. (Tribe.) Každá z prvých dvou loží je dále rozdělena v kmeny, čítající 20 až 100 členů.

Družina. (Band.) A každý kmen v družiny o 5 až 10 členech.

Lože Kouzelnická nebo Lože Zkušených Vůdců. Ta je přístupna všem mužům zralého věku, kteří prokázali správného ducha a milujíce cesty lesů jsou ochotni pomáhati a kteří byli věrohodně voleni Radou Kouzelnické Lože. Nicméně, odepře-li Vysoká Rada Dozorčí souhlas, volba je neplatná. [Co je toto jiného, než potvrzování vůdců, t.j. dospělých, kteří vskutku vedou, u Angličanů Hlavním Stanem, u nás pak Náčelnictvem? Tu jde Baden-Powell i Thompson-Seton stejně a my s nimi. Ale anglickému (i našemu) skautingu se to vykládá jako nedemokratické. Správně? Seton praví, že ne!]

Zkušení Vůdcové, dosáhnou-li stupně táborníka, táborového kuchaře, táborového lékaře a táborového kejklíře nebo hlasatele, stávají se Kouzelníky Lože a pro ty, kteří by pokračovali dále, je tu Nejtajnější nebo Rudá Lože Síly (Inmost or Red Lodge of Power), jejíž tajemství je známo jen náčelníku lože a některým jiným, není však svěřováno papíru nebo sdělováno všeobecně lidu.

[Tu jsme u speciality čistě americké. Ve Spoj. státech je naprostá svoboda shromaždovací, ale nikde není tolik tajných společností jako tam. Vedle známých Svob. zednářů jmenuji jen namátkou Odd Fellows (Podivní Bratři), Elks (Losi), Woodmen of the World (Světoví lesníci), Knights of Kolumbus (Rytíři Kolumbovi) a j.v. Vždyť i československý podpůrný spolek Č.S.P.S. (»čespesáci«, jak jim říkají) má tajnou organisaci a schůze za zavřenými dveřmi, hlídanými »vrátným« nebo »vrátnou«. A tajnou společností vrcholí i organisace Setonova.]

V Kouzelnické Loži každý Kouzelník má dva [!!] hlasy, kdežto Zkušený Vůdce jen jeden. [Zřízení zajisté aristokratické, kterého B.-P. nezná.]

V každém kmeni je nejméně jeden Zkušený Vůdce nebo Kouzelník, který dozírá na jeho badání v moudrosti, předsedá jeho radě a v čase obtíží pomáhá svou zkušeností a zralejšími vědomostmi. Čtyřikrát v každém měsíci koná Radu se svým kmenem po celý rok (od sněhu do sněhu).

Zasvěcení hrdiny.

Každý, kdo chce poznati život, a podrobiti se slavnému slibu některé lože, musí projíti trojím stupněm: (1.) indiánský hoch (Indian Boy); (2.) mladý hrdina (Young Brave); a (3.) zkušený válečník (Minisimo nebo Tried Warrior). [Kdybychom nepojímali tyto názvy symbolicky, mohl by být Setonův organisační systém nazván - militaristickým. Víme však dobře, že duch celého hnutí 5)je pacifistický a přáli bychom si, aby jiní byli stejně spravedliví k nám a nesoudili tendenčně podle vnějška, ale podle ducha, neboť i našim vyznáním víry je pacifismus.]

Nežli je kdo přijat za Indiánského hocha, musí:

1. Znáti zákon lože.

2. Spáti venku tři noci bez střechy nad hlavou (stan povolen).

3. Býti navržen, uveden a zapsán po měsíc, není-li v táboře, nebo po sedm sluncí [dní] v táboře; pak zvolen do družiny svou družinou (jedna černá kulička vylučuje).

[Hlasuje se balotáží, t.j. bílými a černými kuličkami a jak vidno, hlasování musí být jednomyslné.]

Na to je podroben některým zkouškám statečnosti, a nalezen hodným, skládá slavnostní slib tímto způsobem:

Stoje před Vůdcem nebo Kouzelníkem v plné Radě je dotazován a poučen o posvátných účelech Řádu. Pak Kouzelník se ho optá:

»Je to tvé opravdové přání, aby ses stal členem Řádu Zálesáků Indiánských?«

Odpověď: »Je.«

»Může ti někdo dosvědčiti, žes k tomu úplně schopen, naučiv se zákonu Lože, vyspav se tři noci venku a byv zvolen družinou, ke které chceš náležeti?«

Odpověď (činovníka, který ho zná): »Ano, ó, vůdce, mohu zaň ručiti.«

»Znáš-li zákony naše? Projdeme zákon po zákonu. Slibuješ poslušnost Radě?«

Odpověď: »Slibuji.«

(A tak všech 12 zákonů, které ho zavazují k poslušnosti, odvaze, čistotě, k abstinenci tabáku a lihovin, k zachovávání darů Velkého Ducha, k laskavosti, poctivé hře, oddanosti, mlčelivosti, zbožnosti a čestnosti.)

Kouzelník pak řekne: »Pozvedni pravou ruku a opakuj po mně: Dávám své čestné slovo, že budu poslouchati vůdce i radu a zákony svého kmene, a prohřeším-li se kdykoli proti své povinnosti, dostavím se před Radu, bude-li to nařízeno a podrobím se bez reptání Jejímu rozhodnutí.«

[Co praví Seifert o slibu? »Podle našeho soudu nemůže hoch nikdy slibovati a dávati nějakou záruku, že se tak a tak bude chovati, nedokázal-li to již dříve životem samotným. Ani dospělý by toho nedovedl.... Slib nebyl pravidelně - i u nejlepších hochů - ničím více než formalitou a tak bychom učili své svěřence jen přetvářce. Proto zavrhujeme slib jako takový.« Je to ovšem pojetí slibu zřejmě falešné a úžasně pesimistický názor na život. Podle toho by na př. zloděj nikdy nemohl slíbiti a slib splniti, že nebude krást, protože to »již dříve životem samotným neprokázal.« Lhář nemohl by slíbiti, že neselže, kuřák, že nebude kouřit. Seton a s ním Baden-Powell dívají se na slib právě jako na mezník v životě hocha, od kterého má nastat v něm duševní revoluce a myšlenkový převrat, ovšem že postupný, vývojový. Proto je skauting systémem výchovným a dával by mládeži málo, kdyby ji vodil jen do lesa pozorovat přírodu. Seifert místo slibu doporučuje »přijímání za junáka.« Což je vlastně forma za formu, obřad za obřad.]

Nyní připne Kouzelník odznak na čekatelovo srdce, podá mu ruku a řekne: »Přijímám tě do našeho řádu a tímto odznakem přiznávám ti stupeň Indiánského Hocha ve tvé družině a prohlašuji 6)tvé uvedení za člena...... Družiny Malé (Velké) Lože za dokonané.«

Tak vstoupí do Kmene a Řádu svou příslušností k družině.

Malá Lože.

Vstoupiv takto jako Indiánský Hoch do Malé Lože, nejbližší stupeň je pro něho Mladý Hrdina.

Aby se stal Mladým Hrdinou, jest Indiánskému Chlapci: 1. Sloužiti nejméně měsíc v nižším stupni. 2. Znáti 50 znamení řeči známkové. 3. Znáti 10 lesních stromů. 4. Ujíti míli za 15 min. 5. Plovati 50 yardů. 6. Sledovati stopu na čtvrt míle v hodině (ne ve sněhu). 7. Znáti Velký Vůz a Polárku. 8. Zažehnouti 5 ohňů na různých místech, každý jen jednou zápalkou; surový lesní materiál pouze. 9. Spáti venku 12 nocí (není třeba, aby to bylo bezprostředně za sebou).

Minisimo nebo Zkušený Válečník. Aby stal se Minisimem, musí Mladý Hrdina: 1. Znáti základy první pomoci. 2. Znáti 20 lesních stromů; plody, listy, kmen. 3. Znáti 100 znamení řeči známkové. 4. Zažehnouti 10 ohňů 10 zápalkami (materiál lesní dříví). 5. Uvázati 5 uzlů různých na laně. 6. Plovati 100 yardů. 7. Ujíti 3 míle v hodině. 8. Znáti Polárku, oba Vozy a nejméně ještě 3 jiná souhvězdí. 9. Spáti venku 30 nocí. 10. Býti opálen po pás. 11. Uvařiti 9 stravitelných jídel na táborovém ohni. 12. Míti dobré svědectví o zachovávání zákonů řádu.

Velká Lože.

Aby někdo stal se Indiánským Hochem ve Velké Loži, musí prokázati tutéž kvalifikaci jako v Malé Loži, s výhradou, že kandidátu musí býti nejméně 15 let.

Je-li kdo v hodnosti Malé Lože, může tento druhý stupeň přijmouti, aniž by čekal měsíc.

Mladý Hrdina. Aby stal se Indiánský Hoch Mladým Hrdinou je třeba, aby měl měsíční službu jako Hoch a podjal se téhož průkazu, který je v Malé Loži určen pro kvalifikaci Minisima či Zkušeného Válečníka.

Minisimo. Chce-li Mladý Hrdina státi se Minisimem jest mu: 1. Vyznati se dokonale v první pomoci. 2. Znáti 200 znamení řeči známkové. 3. Znáti 10 souhvězdí. 4. Znáti 25 domácích divokých ptáků. 5. Znáti 15 domácích divokých ssavců. 6. Znáti 30 lesních stromů. 7. Znáti 20 květin. 8. Plovati 100 yardů za 3 min. 9. Zažehnouti oheň třením dřeva, nástroji, jež si sám zhotovil. 10. Zažehnouti 15 ohňů 15 zápalkami na různých místech a z lesního materiálu. 11. Padlovati canoe míli za 20 min. 12. Zhotoviti indiánské lože nebo upotřebitelný luk a šíp. 13. Uvázati 10 různých uzlů na laně. 14. Zatančiti kterýkoli dobrý tanec k tábomvému ohni. 15. Ujíti 4 míle v hodině. 16. Postaviti stan pro dva bez cizí pomoci. 17. Býti s to zhotoviti pohodlný nepromokavý přístřešek a suchou, pohodlnou postel, též zažehnouti oheň a uvařiti pokrm, skládající se z pečeného masa, vařených brambor a čerstvého chleba beze všech nástrojů a pomůcek mimo sekeru a co je možno poříditi pomoci ní. [Marně pátrám, kde v těchto průkazech vyjádřena je »duchovost« systému Thompson-Setonova.] 7)

Vlastenectví a občanství.

(Patriotism and citizenship)

Vlastenectví a náboženství jsou nejkrásnější projevy v životě člověka. První jeho pohnutkou v životě je ochrana sebe, druhou ochrana jeho rodiny a třetí ochrana vlasti a národa. Vlastenectví je láska k vlasti, která počíná ovládáním sebe a milováním rodiny. Ono nutí zapomenouti sebe a konati nejlepší skutky pro národ. Mávání vlajkami, zpěv hymen, velikolepé slavnosti prozrazují jeho bytí. Ve své nejvznešenější formě jeví se však v občanství, kde ženy i muži usilují, aby konána byla spravedlnost. Ono je odhodláno pečlivě studovati podmínky životní v národě a zjednati si důkladný a věcný názor, jak tyto podmínky mohly by býti zlepšeny. Ono je odhodláno při každé příležitosti hlasovati pro nejlepšího člověka a pro nejlepší věc. Více než to, ono je odhodláno činiti vždycky to, co pokládáte za správné a trvati na tom, aby veřejné záležitosti prováděny byly na stejných zásadách. Ono usiluje o největší dobro pro největší počet. Ono zakládá knihovny, školy, hřiště, stará se o vnitřní povznesení, nemocnice, zdravotní zákony. Ono znamená vymýcení korupce kteréhokoliv způsobu, ať ve vládě, ať ve společnosti, ať v soukromém životě - ono znamená svědomitost jednotlivce ve veřejném životě.

Vlastenectví a občanství jsou stejné pro mladé i staré. Znamenají cosi závažného pro mládež a ještě více pro dospělé. Dorostlým ukládají důležité záležitosti volební, vykonávání úřadu a spolupráci s ostatními k dosažení dobré vlády.

Pro zálesáckého hocha znamená vlastenectví povinnost dobře činiti doma, ve škole, na hřišti a na ulici, ve styku s přáteli a známými 8)Káže mu vážně pojímati klub, třídu, zálesácký kmen - každou organisaci, ke které náleží. Tyto věci jsou životu nezbytny a jen ten, kdo žije moudře a správně v mládí, bude schopen konati dobro v dospělosti. Veden těmito zásadami, zálesák, mladý nebo starý, hlasuje pro nejlepší, nedá dojíti ke zrušení přátelství, nebo projevu sobeckých zájmů. Dorostlý zálesák vždy hlasuje pro nejvhodnější, nikdy nepřijme úřadu, protože mu přináší čest, ale proto, že mu ukládá svatou povinnost. Zálesák ve škole, v klubu, v kmeni, nebo v jiné skupině uznává svou odpovědnost hleděti k tomu. aby se jednalo správně - je si vědom, že nejvyšší potřebou jeho doby jsou silní mužové a silné ženy, toužící po nejlepším a snažící se dosáhnouti toho.

Toto je vlastenectví a občanství - abyste znali svou vlast jak nejlépe možno, abyste ji tak milovali, že byste jí skýtali nejlepší co máte, tak aby vlast vaše byla místem správného myšlení a správného žití pro všechny, bohaté i chudé, staré i mladé, silné i slabé.

(Doporučené knihy, řeči, básně, recitace: Robt. Haven Schauffler: Arbor Day (Stromkový den), Christmas (Vánoce), Flag Day (Den vlajky), Independence Day (Den prohlášení neodvislosti), Lincoln's Birthday (Narozeniny Lincolnovy), Memorial Day (Pamětní den). Nákl. Moffat, Yard & Co. Po 1 dolaru.

Woodcraft Manual for Boys (str. 45.—46.).


Jak to napsal Seifert v knize »Přírodou a životem« na stránce 17.? »V Baden-Powellově systému není mravní hloubky, je příliš povrchní. Jemu je ideálem 'řádné občanství'.« A co praví na str. 20.? »Seton bourá stávající (!) světový řád.« Kdo však přečetl předchozí řádky, vidí, že ideálem Setonovi není jen »občanství« ale i »vlastenectví« a jak Seifert své čtenáře klame, zastíraje mu tyto skutečnosti. Ovšem, anarchistou Baden-Powell není, není jím však ani Seton a svou touhou po povznesení »bohatých i chudých, silných i slabých« nesnaží se po ničem jiném, než co Baden-Powell hlásá ve všech svých spisech i řečech: Všelidské Bratrství.

Jak jsou si oba tito muži právě ideově blízcí! A jsou to jen falešní proroci, kteří vyvolávají uměle rozpory a hledají nejsoucí protivy jen za účelem svých sobeckých zájmů.

Jan Novák.

10)

Pravidla o řízení kmene.

[Z této partie vybírám jen nejdůležitější věci, které jsou pro hnutí charakteristické, pomíjeje samozřejmých ustanovení podobných stanov.]

Jméno. Toto Bratrství buď zváno »(Místní indianské jméno) kmen Malé (Velké) Lože Zálesáků Indianských«.

Účel: [Viz kapitolu Rudochova cesta.]

Kdo může přistoupiti. Kdo chce přistoupiti, ať prokáže se hodným podle ustanoveného zasvěcování. Počet členů v kmeni nepřesahuj 50. Kdo chce přistoupiti, musí býti přijat do družiny, která je zároveň částí kmene. Indianský hoch nemá ve 11)kmeni hlasu a nemůže konati úřad; Mladý Hrdina a Zkušený Válečník mají hlas a mohou úřadovati.

Rada. [Nedůležité; kdy se schází, jak a kdo hlasuje.]

Vládci kmene. Hlavní Vůdce (Head Chief) je volen celým kmenem. Má být pevný a vlídný, neboť je vůdcem a provádí zákon. Jeho náměstek zastupuje hlav. vůdce. Je volen celým kmenem. Wampum Chief or Keeper (pokladník) není volen, ale ustanoven[!] Vůdcem na rok. Je pověřen uschováváním peněz a společného majetku kmene. Má míti uzamčenou truhlici nebo malý tlumok na přechovávání cenných věcí. - Chief of the Painted Robe or Feather Tally (archivář). Není volen, ale ustanoven vůdcem na rok. Má býti umělcem. Old Guide or Medicine Man (zkušený vůdce nebo kouzelník) je volen a ustanoven celým kmenem. Je členem rady, aniž by byl k tomu zvlášť volen. K těmto přistupují vůdci každé družiny, všichni sachemové a sagamoři [vysvětlení později]. Počet nevolených nemá přesahovati počet volených. Slib vůdce: »Dávám slovo své cti, že chci zachovávati zákony, dbáti poctivé hry ve všem konání kmene a ochraňovati slabé«. Slib hrdiny [viz kap. Zasvěcení hrdiny].

Změny pravidel. [Změny nesmějí porušovati celkový ráz hnutí.]

Příspěvky. [Nedůležité.]

Tajemství. Jest uloženo všem, aby zachovávali tajemství o konání v Radě.

Zákony a tresty. Zákony dány jsou na str. 30. [Viz kap. Zákony.] Tresty vynáší Vůdce a Rada po vyšetření případu. Jsou to: vyloučení na čas z her a veslování; sesazení v hodnosti; pokuty atd. Nejvyšším trestem je smrt, to jest vyloučení z kmene.

Družina.

Každá družina o nejméně 5, nejvýše 10 členech volí si vůdce na rok. Tento ustanoví [!] svého zástupce. Je možno ustanoviti též pokladníka a archiváře. Dvě až 15, nebo i 20 družin tvoří kmen. Družina je representována v Radě kmene svým vůdcem a šlechtici (má-li jich). Kouzelník nebo zkušený Vůdce má sloužiti celému kmeni.

Kroj.

Kroj Malé Lože je kabát z olivově zeleného khaki s podobnými kalhotami (breeches). Přes záda od ramene k rameni pás třepení (třásní), jeden palec zdélí.

Kroj Velké Lože, Zkušených Vůdců, Kouzelníků je týž, s třepením na ramenech, ne však přes celá záda; na kalhotách na vnějším švu od kolen k pásu nosí třepení, které je čtvrt palce zdélí u kolen a končí u pasu jedním palcem délky.

Za slavnostních příležitostí nosí se mnohé odznaky a nádherné indiánské kroje.

Názvy šlechticů.

Dosáhne-li Hrdina 24 cen v některé Loži, podle příslušné úrovně cen, může činiti nárok na název Sagamora [čestný titul indiánského náčelníka]. Získá-li 24 velkých cen, stává. se Velkým Sagamorem. Kdo dobyl 48 cen, je Sachem [podobně název indiánského náčelníka]. Kdo vydobyl si 48 velkých cen, je Velkým Sachemem.

Všichni Sachemové a Sagamoři zasedají v Radě svého kmene bez voleb, podle práva svého titulu. Členové však Malé Lože nemohou zasedat po právu v Radě Velké Lože. 12)

Odznaky stupňů.

Odznak Indiánského Chlapce Malé Lože je zelená stužka. připevněná zelenou jehlicí, nesoucí bílý štít s modrými rohy (odznak Zalesáků).

Mladý Hrdina Malé Lože má stužku modrou, Minisimo červenou. Nosí se na prsou, mimo to však celý odznak z látky může se nositi našitý na rameni.

Odznakem vůdce v každé Loži je pás [čelenka] se dvěma rohy. nošený k ostatním odznakům.

Velká Lože má tytéž odznaky jako Malá Lože, podložené však trojúhelníkem ze žluté látky.

Kdo vstupuje do Velké Lože, odloží své tituly získané v Malé Loži a počne znovu v novém stupni.

Zkušený Vůdce nosí odznak, štít s rohy. na široké modré stuze kolem levého ramene.

Kouzelník označen je rudou stuhou, na níž je štít s rohy a na štítě dvě oči na znamení, že on je vidoucí, co ostatní tápou dosud slepí v temnotách.

Odznakem Sagamora je bílá čelenka z látky s černými trojúhelníčky.

Velký Sagamor nosí stejnou s chocholkami na trojúhelníčcích.

Sachem má černobílou čelenku s jedním chvostem.

Velký Sachem má stejnou čelenku jako Velký Sagamor, ale se dvěma chvosty.

Nosí se na pravém rameni nebo na prsou.

[Budiž mi dovoleno citovati zde p. Seiferta (str. 514 »Přírod. a životem«): »I my zavedeme si odznaky ve svém sdružení junáckém, poněvadž uznáváme, že zakladatelé skautingu nevolili tento výchovný prostředek nadarmo. - Jen pozor, aby nezvrhlo se zdobení a značení na marnivé ověšování pentličkami a sázení medailí: nehezké takové výstřednosti zavádějí v Anglii.« Porovnejte značení Setonovo s Powellovým (a naším) a rcete sami, kdo má těch »pentliček« více.]

Standarty.

[Rozeznávají se standarty štítové a vlajkové. Vlajky upevňují se na způsob korouhví na vodorovné tyčce. Nosí je Hlasatel (Herold). Umístěny jsou u stanu vůdcova nebo jeho sedadla v Radě.]

Totemy.

[Totem celého Národa je Bílý Bisson symbolisovaný bílým štítem s modrými rohy. Každý kmen má svůj totem, podobně každá družina a konečně i každý Hrdina.]

Řád konání Rady.

Hlavní vůdce nebo jím ustanovený hlasatel obchází se standartou a oznamuje, že bude konána Rada. Všichni musí přijíti do Rady.

Způsob, užívaný mezi Ogallaly, je výzva: Neetah kolah nahoonpo omneeehee - yay nee-chopi (nýtu kola nahúnpo omnýčí - jej ný - čopi - přátelé, popřejte mi sluchu, konáme Radu).

Při souhlase říkáme How, při nesouhlase Wah (Hau - Uó).

Radu zahájíme modlitbou kmene Omahů. 13)Pořad Rady: Čtení jmen. Usnesení poslední Rady a zpráva o provedení (zápis). Zpráva pokladníka. Zprávy skautů. Opomenuté záležitosti. Stížnosti. Přiznávání cen. Noví Hrdinové. Nové záležitosti. Výzvy atd. Společné výkony, písně, tance, vypravování. Uzavření Rady.

Jak začíti.

[Tu popisuje se začátek družiny, kterou utvoří několik kamarádů (5-10), v stáří od 8-15 nebo 15-18. Koupí si »Knihu zálesáctví«, zvolí si vhodného muže, aby jim byl Zkušeným Vůdcem (Old Guide). Jemu složí průkaz a slib Indiánského Hocha. Zvolí si totem a hlas, pak Vůdce družiny na rok a družina je konstituována. Vůdce opatří kroniku (tally book), určí jejího správce a též i pokladníka. Dají se všichni do práce.]

Kronika a jak ji vésti.

[Příklad, jak vedena má býti kronika (deník) družiny.]

Válečný pokřik družiny.

[Znalec divokých, volně žijících zvířat vykládá tu rozdíl v hlasech různých tvorů a učí napodobit a užívat jich v životě v přírodě.]


Doslov překladatele.

To, co jsem tu až na některé, pro organisaci méně podstatné body, doslovně citoval z knihy Setonovy, dává dostatečný obrázek pro srovnání, jak organisují hnutí skautské Thompson-Seton a Baden-Powell.

U hochů mají oba tři stupně: 1. nováček - indiánský hoch, 2. skaut II. tř. - mladý hrdina, 3. skaut I. tř. - zkušený válečník. Baden-Powell rozšiřuje skauty o vlčata (8-12) a pro dospělé (po 15) buduje rovery. Thompson-Seton rozeznává Malou a Velkou Loži, přesně věkem (15) oddělenou.

Základem oběma jsou družiny, které se pojí v kmeny (T.-S.) nebo oddíly (B.-P.). Seton nejde dále a kmen zůstává u něho už samostatnou jednotkou. Powell sdružuje oddíly ve sbory pro širší společnou práci. Rovněž dalšího osnování celého hnutí, které se u B.-P. děje teritoriálně, u T.-S. už nenalezneme.

Exekutiva je u obou stejná. Družina i oddíl-kmen mají vůdce se zástupcem. U T.-S. je volen hochy na rok, u B.-P. potvrzován Ústředím na rok. U T.-S. může být vůdcem hoch, u B.-P. dospělý, aspoň 21letý.

Orgány kontrolními jsou u B.-P. Kommissioneři (zpravodajové), u T.-S. Zkušený Vůdce (Old Guide) a Kouzelník. Kontrolní orgán) jsou u B.-P. Ústředím jmenováni, u T.-S. potvrzováni. Což je však totéž, protože návrh na jmenování zpravodaje vychází vždy u B.-P. od příslušné místní organisace.

Celé hnutí řízeno je u B.-P. Hlavním Stanem, u T.-S. Velkou Radou. Hlav. Stan volí si Ústřední radu a Náčelnictvo (u nás celý sjezd všech vůdců), Veliká Rada volí Vysokou Radu dozorčí. Hlav. Stan representují Chief-Scout (náčelní skaut), Velkou Radu Náčelník (Chief). U B.-P. jsou ještě okresní a obvodní výbory a místní sdružení pro podporu hnutí se strany širšího obecenstva, zejména rodičů hochů. 14) Vůdcovský sbor B.-P. nahrazen je u T.-S. kouzelnickou loží s vlastním hlavním náčelníkem všech kouzelnických loží. Jsou tu pak náčelníci dva: Veliké Rady a všech Kouzelnických Loží. Tedy asi jako u nás starosta a náčelník.

Thompson-Seton vyvrcholuje svou organisaci v tajnou společnost, Rudou Loži Síly. Toho ovšem u B.-P. nenalézáme.

Podstatný rozdíl vidím pouze v tom, že u T.-S. hoši sami volí si vůdce svého na rok. B.-P. dovoluje to roverům, hochům dospělým, u hochů malých je to vůbec otázka problematická.

Ostatní rozdíly, pokud jsou, nejsou ani pro ducha hnutí, ani pro mravní podstatu jeho tak důležité, aby v nich někdo mohl viděti nějaké zvláštní přednosti systému Thompson-Setonova. A uvažujeme-li o oné tajné Rudé Loži Síly, kam přístup mají jen někteří zvlášť vyvolení a jejíž tajemství nejsou pro lid, řekneme, že v naší době demokracie jsou takové věci romantickým přežitkem a dětinskou hříčkou. Je-li něco dobré, pak ať je to dobré pro všechny, nejen pro několik málo osob, kteří, sedíce v těsném kruhu při záři žhavého dřevěného uhlí na hliněné míse, ve světle dvanácti svíček a ve vonném dýmu kadidla konaly by spiritistické seance.

Jest nutno ještě pro úplnost zmíniti se o věci, kterou B.-P. a T.-S. mají společně, která však Baden-Powellovi je vytýkána p. Seifertem jako veteránství. Jsou to pocty a ceny, které oba tvůrci skautingu udělují těm, kteří jich zasluhují a poctivě si jich vydobyli. (Book of Woodcraft, kap. IV. Honors, Degrees and Indian Names)

Seton rozeznává pocty dvou druhů: individuelní a skupinové. Ozdoby individuelních poct (decorations) jsou péra a medailie. Pro velkou poctu (high honor) nebo velký čin (grand coup) je to orlí péro na konci červeně obarvené a medailie z perlí. Pro nižší poctu nebo menší čin orlí péro a poloviční perličková medailie. Výslovně praví Seton, že medailie není náhradou péra, ale opakováním pocty v jiné formě.

Pro skupinové nebo stupňové pocty čili hodnosti jsou perličkami, brky, ostny nebo hedvábím vyšité odznaky čtvercové, které se nosí buď na pásce kolem paže nebo jako ozdoba na »válečné« košili (the war shirt).

Podmínky pro získání poct a cen upravila Nejvyšší Rada Dozorčí a nikdo není oprávněn přidávati nebo měniti.

Individuelní pocty rozděleny jsou ve tři třídy. Třída I. Rudé pocty, týká se hrdinství. Pocty udělují se za zachránění lidského života nasazením svého. Je to čin nebo velký čin, podle rozhodnutí Rady.

Každá vojenská válečná medailie počítá se za velký čin. (A soldier's war medals count for a grand coup each. Str. 95. The Book of Woodcraft) Nechtěl jsem věřiti svým očím, když jsem toto četl. Probůh, což i Zálesáci účastní se války? Což i tento systém vychovává pro »brannost«? Ne jen Baden—Powellův? Já se domníval, že Zálesáci »nezúčastní se války ani v nejmenším« a oni dostávají dokonce vyznamenání za hrdinství válečné.

Další předměty této třídy jsou jízda na koni, všeobecná atletika, vodní sporty a cestovatelství, horolezectví, střelectví, bystrost zraková a lov zvěře. Podmínky nejsou snadné. Jen jako příklad: koupání sev. neb již. od 30. rovnob. sev. nebo jižní po 300 dní v roce: čin, po 365 dní v roce: velký čin; přestoupení pol. kruhu lodí: čin, pěšky: velký čin; výstup na Mt. Blanc: velký čin (pro hochy 14-18), na Pannu, Monte Rosa, Shastu, Popokatepetl: čin 15)(pro starší 18), na Matterhorn, Mt. St. Elias, Čimboraso: velký čin (pro starší 18); zastřelení krokodila, tigra s hřbetu slona: čin, slona, lva, tigra (bez pomoci slona): velký čin.

Druhá třída, bílé pocty, týká se disciplin zálesáckých. Je to táboření a skautování, lukostřelba, střelba do terče, rybaření, vrhání.

Třetí třída, modré pocty, obírá se studiem přírody, obratlovců, nižších tvorů, geologií, paleontologií, mineralogií a fotografováním zvířat v přírodě.

Hodností má zálesáctví 23: atlet, táborník, kuchař, řemeslník, lékař, lodník, rybář, lesník, hraničář, zpěvák, hlasatel, štolba, lovec, horolezec, stopař, posel, střelec, hvězdář, plavec, cestovatel, hasič, inženýr (White Man's Woodcraft) a přírodovědec (Wise Woodman).

Čtenáři je jasno, že oba systémy, B.-P. i T.-S., jdou tu stejně, jenom že požadavky Setonovy jsou někde velmi přísné a našim hochům namnoze nedostupné a nedosažitelné, a že se týkají výhradně života zálesáckého. Baden-Powell je mírnější a přístupnější (vyjma v poctách za hrdinství) a rozšiřuje své požadavky na celý život hochův, nejen na život v přírodě.

Odznaky za zručnosti a dovednosti (Seton »hodnosti«) má B.-P. okrouhlé, T.-S. čtvercové, toť vše.

Ostatní odznaky u B.-P. jsou svastika, odznak díků, odznak »Cornwell« scouta za vysokou mravní úroveň, kříž za udatenství, odznak za dobré služby, stříbrný vlk (nejvyšší odznak) a čestné šňůry (za dosažení určitého počtu odznaků za dovednost). Medailí (medals) právě užívá Seton a představte si takového Velkého Sachema, jenž dobyl 48 cen! My v tom však chceme vidět snahu po »romantičnosti, malebnosti a kráse ve všech věcech« a žádné »veteránství«, jak by rád viděl p. Seifert u Baden-Powella. A my těch odznaků máme ještě méně: svastiku, hraničárský čakan, odznak za čin junácký a stříbrného vlka.

A když už jsem se dostal tak daleko, chci letmo seznámiti čtenáře aspoň s názvy kapitol, aby mohl si utvořiti představu o obsahu knihy »Woodcraft«, od Thompson-Setona:

Kap. I. Základy skautingu (ne zálesáctví!), šest stránek, obsaženy jsou celkem úplně v »Duchu Lesů«, zpovědi Setonově, kamž čtenáře odkazuji.

Kap. II. Spartani Západu, je důkladné pojednání o Indiánech Severoamerických, o jejich povaze, zvycích, přednostech, vadách.

Kap. III. je přeložena v této stati.

Kap. IV. Pocty, hodnosti a jména; té dotekl jsem se výše.

Kap. V. Písně, tance a obřady (hlavně indiánské).

Kap. VI. Návod k programu (podle měsíců, pro več. schůzi, zimní činnost, závody, denní vycházka, nic, co by neměl B.—P. také).

Kap. VII. Skautováni v místnosti (řem. výrobky, uzly, ptačí budky, jak vydělati peníze).

Kap. VIII. Skautování v přírodě (oheň třením dřev, stopování na sněhu, předpověď povětrnosti, hvězdářství, stavba člunů, hráze, tkalc. stavu, a pod.).

IX. Signalisování a Indiánská znamení (hlavně znakomluva, ve které si Seton velmi libuje).

X. Tábornictví, letní tábor.

XI. Hry v táboře.

XII. Zdraví a zálesácké lékařství. 16)XIII. Přírodopis (ptáci, jak je vycpávati (!), stopy jednotl. zvířat).

XIV. Houby.

XV. Lesnictví (50 lesních stromů východu Sev. Ameriky).

XVI. Některé cesty Rudochovy (týpí, sedadla, čelenky, indiánské kroje, nábytek, luk a šípy).

XVII. Povídky k táborovému ohni a pohledy do povahy Indiánů. Poselství Indiánovo (překlad v 7.-8. č. VII. roč. časop. Skaut-Junák).

To je úplný obsah knihy Setonovy a je zřejmo, že převážná většina kapitol vztahuje se k praktickému skautování a to na podkladě života indiánského, jehož prvky jsou základem Setonova systému.

Chceme—li býti spravedlivi, pak je třeba přiznati, že mimo kap. I., II., III. a doslov, nevšímá si Seton nějak zvlášť ideového podkladu skautingu a ve své knize učí jen skautingu praktickému.

Že by se tedy nějak pregnantně v knize Setonově vyzdvihovala duchová oblast hnutí, to se říci nedá, leda že bychom vzali v úvahu II. kap., Spartani Západu, velmi obsáhlou (52 str.). která však je v podstatě spisem, obhajujícím Indiány, nám v jádře předmět hodně vzdálený a myslím, že ani ne docela nesporný.

A tak kdyby někdo podle »The Book of Woodcraft« chtěl typovati skauting Setonův jako »duchovější« proti skautingu Powellovu, je na omylu. V knize Setonově - krásné, obsažné, poučné - najde každý mnoho mravní krásy, hluboké pravdy a všelidskě lásky. Ale v knize Baden-Powellově také. A já jsem pevně přesvědčen, že touží-li Seton po duchu, touží po něm i Baden-Powell a není-li vše pověděno v »The Book of Woodcratft«, není též vše řečeno v knize »Scouting for Boys«. 17)

Myslím, že je s prospěchem, seznámíme-li se se všemi proudy, které nesou myšlenku skautství, junačení. V předešlých číslech t.l. pověděl jsem svým čtenářům, jak organisuje Seton své hnutí v »Knize zálesáctví« (the Book of Woodcraft). Od roku 1912, kdy tato kniha vyšla změnilo se mnoho nejen v poměrech veřejných, ale jistě i v názorech Setonových a několikaletá zkušenost ukázala, co je třeba obměniti, opraviti, zjednodušiti nebo rozšířiti. Mimo to utvořením Zálesácké ligy americké (The Woodcraft League of America, Inc.) bylo třeba příručky oficielní. A tou je kniha »The Woodcraft Manual for Boys« (Zálesácká příručka pro hochy), vydaná v r. 1917 Setonem a v r. 1918 Ligou.

Kniha je věnována Karlu Edwinu Ekstrandovi, prvnímu pokladníku Ligy a prvnímu Zálesáku, který dne 4. dubna 1918 položil život za vlast ve Světové Válce.

Z předmluvy se dovídáme, že E. Thompson—Seton, »jehož život byl stálou inspirací a pomocí všem milovníkům přírody, je autorem této knihy«. Čteme tu i ujištění, že duch »Příručky« je týž, který vždycky charakterisoval dílo Setonovo.

Liga zálesácká má v čele Radu Vůdcovskou a Poradní. Radě Vůdcovské (the Council of Guidance) stojí v popředí E. T. Seton, náčelník (chief), Grace T.—Setonová, místopředsedkyně (vice-pres.), sekretář, pokladník, výkonný sekretář (executive secretary), 11 přísedících a úřednictvo. Tito všichni dohromady tvoří »Hlavní stan« - »National Headquarter of the Woodcraft League«. (Str. XIX. a 5. Příručky. Hle, tedy i Seton, nejen B.-Powell, pořídil svému hnutí 18)»skautský hlavní štáb«, jak s nepokrytě jizlivým posměchem žaluje Seifert na Baden-Powella, - a to »jediný«, v New-Yorku.) Poradní Rada (the Advisory Council) čítá t.č. 56 členů, mužů a žen, těchto devět.

Celková organisace Setonova doznala podstatných změn právě založením Zálesácké Ligy. Účel její je vytčen stejnými téměř slovy jako v Zálesácké knize (překl. str. 11. Vůdce, tento roč.). Jen k »vidoucím očím« přidává se ještě »myslící ruka« (thinking hand) a k znalostem lesa přistupují tu ještě znalosti »života«. Zálesácká Liga věří, že její poselství dojde ke všem obyvatelům Ameriky, mladým i starým, bohatým i chudým.

Práce Ligy je takto rozvržena: 1. Velká Lože hochů zálesáků, od 12 do 18 let stáří. Pro ně právě napsána je tato Příručka zálesácká. 2. Velká Lože dívek zálesáckých, od 12 do 18 let stáří. 3. Malá Lože pro děti mladší 12 let. 4. Zálesácký klub pro muže a ženy starší 18 let. 5. Sluneční Lože (The Sun Lodge) pro muže a ženy přes 21 let, kteří věnují se vedoucí práci v zálesáctví. Každá sekce má své tiskopisy a odznaky. Práce každé liší se v podrobnostech od ostatních podle potřeb skupiny. Všichni jsou členy Zálesácké Ligy a nosí odznak Ligy, bílý štít s modrými rohy. Hlavní stany (Headquarters) jsou v New Yorku.

Srovnáme—li tuto organisaci s naší, najdeme tu vlčata a šotky (Little Lodge pro děti pod 12), skauty (Big Lodge pro hochy a dívky od 12 do 18, žádná koedukace, organisace samostatně vedené i v Americe, kde je koedukace zavedena vesměs na školách), táborníky resp. Old skauty a skautky (Woodcraft Club) a vůdcovský sbor (Sun Lodge). Nejsme tedy Setonovi tuze vzdáleni, jen názvy jsou jiné, což pro věc i myšlenku je konec konců bez významu.

Zálesáckým hochem možno se státi snadno (easily) přihláškou ke kmeni, nebo utvořením kmene. Recept k tomu je tento: Dej dohromady devět hochů starších 12 let a jednoho muže aspoň 21letého, který bude vůdcem; ať všichni pečlivě pročtou »Manual«, aby se seznámili se zálesáctvím; požádej o formulář žádosti za oprávnění; vyber kmeni jméno (historické, zájmové, indiánské) a totem; vůdce podepiš přihlášku; tato buď zaslána s 3 dolary Národnímu Hlav. Stanu v New Yorku, kde Vůdcovská Rada pojedná o přihlášce a vydá kmeni oprávnění (charter).

Jednotkou organisace je kmen (tribe), 10-50 členů. Dělí se na družiny (bands), nejméně 5 členů. Každá družina má vůdce, nejméně 18 let stáří. Jeden z nich může být zvolen vrchním vůdcem kmene, je však třeba, aby mu bylo nejméně 21 let. Vrchní vůdce je odpověden Hlavnímu Stanu. Záhodno je všimnouti si, jakou péči věnuje Liga vůdcům i po stránce věkové. To Seifert má »vůdce« už od 8 let (Přír. a živ., str. 128) a má na ně hned 16 požadavků. Činovníky (stejné jako v »Book of Woodcraft«) volí kmen či družina nebo ustanovuje (appoint) vůdce.

Družiny scházejí se týdně, kmen nemusí sněmovati tak často. Místnost schůzek buď pohodlná, čistá, tichá, dosti prostranná. aby v ní mohl zasedati kmenový kruh. Je-li to místnost soukromá, nedá se na jejím zevnějšku ničeho měniti; patří-li kmeni, buď zřízena na způsob srubu nebo ohrady.

Oprávnění je za 3 dolary ročně a dosvědčuje, že kmen je registrován u Hlav. Stanu, uznává výkony podle »Příručky« a dovoluje nošení odznaků Ligy. S oprávněním dojde i vůdcovo ustanovení a dvě zárukové listiny, z nichž jednu podepíší členové, druhou činovníci, obě pak uchovají se v archivu. Sněmy, družin i kmenů, jsou pravidelné, hlavně ony týdenní a velké, se zvlášť vypracovaným programem a pozvanými 19)účastníky. Sněm vůdců a činovníků zove se vysoký. Sněmy zahajuje vrchní vůdce slovy: »Přátelé, budeme sněmovati« a upozorní na čtverý zákon zálesácký, zejména užívá-li se »indoor council fire«, sněmovního ohně uvnitř místnosti (jedna nebo několik žárovek pokrytých oranžovým průsvitným papírem a obklopených poleny na způsob srubového ohně »log cabin fire«). Sněmy na volném prostranství konejte se u táborového ohně. Pořádek sněmování je uveden na str. 35. v č. 3. Vůdce tohoto roč. Do středu kruhu nevkroč mimo náčelníka, mluvčího, představitele a ohnivce nikdo. Vůdce zasedá na »sněmovním balvanu«, je oslovován »Ó, vůdce!« (O Chief!) a se sněmovního balvanu i řeční. Kdo chce slovo, vstane, vzdá pozdrav, zvolá: »Ó, vůdce!« a čeká, až dostane pokyn, aby mluvil. Za sněmování nikdo nešeptej, nikdo se nesměj při vážné věcí, nehlomoz nohama, rukama, holí, nežvýkej, nejez, nezevluj, nepovaluj se, neohlížej se na opozdilce a vždy chovej se k řečníku, jako by každý byl velký a důležitý, třeba že by i často nebyl. Žádá to dobrý mrav.

Zálesácký zákon byl Setonem pozměněn a přikázání umístěna jinak než v zákonu uvedeném v Book of Woodcraft (viz str. 11 a 12 Vůdce, tento roč.). Má čtyři hesla a dvanáct zákonů:

Síla. 
1. Buď statečný, odvaha je nejvznešenější všech darů! 2. Buď mlčelivý mluví-li starší a i jinak prokazuj jim úctu! 3. Poslouchej! Poslušnost je první povinností zálesáckého hocha.
Krása. 
4. Buď čistý! Ty i místo, kde žiješ. 5. Poznej své tělo a važ si ho! Je to chrám ducha. 6. Buď přítelem všem neškodným divokým tvorům! Chraň les a květy, zvláště buď hotov bojovati s ohněm v lese i v městě!
Pravda. 
7. Slovo cti je svaté. 8. Hrej poctivě! Nepoctivá hra je podvod. 9. Buď zbožný! Uctívej Velkého Ducha a važ si všeho uctívání Jeho jinými!
Láska. 
10. Buď laskavý! Vykonej denně aspoň jednu službu, za kterou bys nebyl odměněn! 11. Buď ochotný! Měj podíl na práci! 12. Raduj se! Měj radost, žes živ!

Zasvěcování (initiations). Seton takto je odůvodňuje: Každý, kdo nově přichází do jisté společnosti, do školy, do klubu, snaží se učiniti dobrý dojem na ostatní, ukázati, co dovede, uvésti se se vší vážností. Podobně i ona skupina: ráda zví, je-li příchozí dobré podstaty, stane-li se cenným přírůstkem do počtu. Výsledkem je to, čemu říkáme zasvěcovací zkouška, průkaz nováčkův. Snaha zasvěcovati a býti zasvěcován je velmi stará hluboce povzbudivá. Jedná-li se spravedlivě a za vedení dospělého vůdce, stává se mocnou silou pro vybudování povahy a vštěpování sebevlády. V zálesáctví prokazují tyto vybrané zkoušky sílu a čilost nováčkovu. Rada ustanoví jednu zkoušku, která se uloží tomu, kdo se chce státi členem sdružení. Zkoušky jsou: 1. Mlčení. V táboře 6 hod., v městě od příchodu ze školy až ke spánku. 2. Dobrá nálada. Den nebo 12 hod. nedej se ničím rozmrzeti a odpovídej s úsměvem! 3. Přesná poslušnost. Po týden buď s úsměvem přesně poslušen rodičů, učitelů, i těch, kteří jsou ti nadřízení. Ti musí to dosvědčiti. 4. Zhotoviti užitečný zálesácký předmět, košík, lavici, postel, luk, podpalovače a pod.! 5. Vyspati se venku bez přístřeší tři noci za sebou nebo deset přerušované. 6. Věcný průkaz. Donésti na dané místo a v udaném čase dva nebo několik vrbových prutů naprosto stejných, čistě oloupaných a uhlazených, ustanovené délky. Minuta později, chyba. zlomku centimetru, nepatrný rozdíl je nezdařený pokus. 20) Požadavky Velké Lože domáhají se toho, aby hoch, vstoupiv do organisace, postupoval podle programu s hodnosti jedné ke druhé.

Do Velké Lože vstoupí hoch jako »Wayseeker« (ten, kdo cestu hledá). Podmínky: 12 let stáří, známost čtyř hesel a dvanácti zákonů, zkouška zasvěcovací (jedna), jednomyslná volba ostatních členů skupiny. Odznak je onen Velké Lože: bílý štít, modré rohy, na štítě modrý stan, doplněný však ještě dvěma zelenými nitěnými střapci.

Druhým stupněm je »Pathfinder« (ten, kdo stezku již. našel). Podmínky: Znalost hymny »Hvězdnatý prapor« a 12 činů (coups) po 3 z každé skupiny. S úspěchem vybytý průkaz má v zápětí prohlášení kandidáta za »pathfindera«, při čemž důležitou ceremonií je ustřižení oněch zelených střapců »wayseekera«, které jsou znakem nezkušenosti.

Dalšími stupni jsou Sagamor s 24 činy, Sachem s 48 činy, Grand Sagamor s 24 velkými činy a Grand Sachem s 48 velkými činy. Stáří nejméně 14 let. Tyto stupně však přiznává jen Národní výbor pro pocty (National Committee of Honors) při Hlavním stanu, jemuž vrchní vůdce postoupí průkazy o vykonaných činech. Bez jeho svolení nesmí být usneseny ani uděleny.

Kdo byl přijat za člena nosí přes prsa čestnou šerpu. Je barvy lesní zeleně, 5 palců široká, zavěšená na pravém rameni a sepnutá pod levou paží zálesáckým knoflíkem. Ve středu šerpy a v prostřed prsou je odznak »Wayseeker«. Odznaky získané za činy seskupeny jsou kolem něho do kruhu počínaje nahoře třemi atletickými, vpravo 3 tábornické, dole 3 za studium přírody, vlevo 3 řemeslné. Odznaky z ostatních oborů a za činy přidané nosí se pod kruhem, odznaky za hodnosti upevňují se nad kruhem »pathfindera«. Na pravém rameni umístěn je totem kmene a získal-li člen indiánské jméno, může jeho totem býti upevněn v prostředku šerpy na zádech. Aby čtenář nebyl v rozpacích, buď tu otištěn obraz se str. 19. »Manualu«. Že by tohle se líbilo našim hochům, o tom mám vážné pochyby a jestli něco by mohlo nás upomínat na veteránství, pak je to tato »čestná šerpa«. Ani v nejmenším nás však nenapadá Záles. Ligu proto tupit. Známe americké mravy a způsoby, viděli jsme »Rytíře Kolumbovy« v občanském obleku s mosaznými helmami na hlavě a ohromnými palaši po boku při vážném zasedání a chceme opět vidět v tom jen projev pro malebné, pestré, ovšem podle vkusu amerického, který není náš.

Činovníci kmene jsou v nové organisaci celkem tíž: vrchní vůdce, vůdce, šaman (bývalý Medicine man, kouzelník), náčelník kmene, družiny, zapisovatel, pokladník (Wampum Keeper), archivář (wampum collector). Pak jsou členové: wayseeker, pathfinder, sagamor, grand sagamor, sachem, grand sachem. Z těch je ustanoven ohnivec (fire keeper) a pořadatelé (watch lodge, skupina vybraných hochů, určená k udržování pořádku a discipliny — vida, jak se Seton stará o kázeň). Z otců a matek členů kmene vybráni jsou rádcové (councillor) a ke spolupráci s vůdcem stanoven je Kmenový výbor (tribe committee), tří neb i více dospělých. Hlavní stan pak ustanoví osobu, která je pověřena zakládáním kmenů a podporou jich v provádění zálesáckého programu. Říká se jí lesník (ranger), Porovnejte nyní tuto organisaci Záles. ligy s organisací B.—Powellovou a uvidíte, že se mimo názvy neliší téměř v ničem. Co se Seifert nabouřil a naproklínal B.-Powellovy »centralistické« organisace, která i »komisaře dosazuje od štábu skautského, jediného v Londýně«. A nyní jeho vzor má nejen ten »štáb jediný v New Yorku«, ale i ty »komisaře« ve formě »lesníků«. 21) Odznaků je hodně. Zálesácký obyčejný, štít bílý s modrými rohy. Velká lože má v štítu modrý týpí stan s bílým vchodem. Náčelník modrou korunu. Odznak za čin je bílé a černé péro vyšité hedvábím, za velký čin má rudou skvrnu na konci, sachemové a sagamoři nosí korunky s pěti cípy. Odznaky stupňů jsou ve čtverci (vzorek černě) s modrými rohy po stranách čtverce. Vůdce má na bílém šítě zálesáckém »cestu«, šaman čtyři »dostoupené hory«.

Pozdrav nebyl změněn.

Dlouze vykládá o významu poradního kruhu a obřadech velkého sněmu.

Stanovy a sliby zůstaly nezměněny, sluší však pamatovati, že i tu znovu se konstatuje, že vůdcové jsou ustanovováni hlavním stanem.

Přijímání nováčka je totéž, změněno jen ve smyslu nového zákona, z něhož, jak si čtenář asi všiml, odpadly zejména body o kouření a alkoholu. Důležitý význam připisuje se odstřižení zelených střapců wayseekera a uvržení jich do ohně při povýšení hocha na pathfindera; upomíná to na naše »postřižiny«.

Přiznání šlechtictví (sachem, sagamor) a jména provázeno je také příslušnou ceremonií.

Ke konci ještě slůvko o činech a stupních. Odznakem činu je nyní jen péro, vyšívané medailie odpadly. Za to je teď skupin 6: atletická, tábornická, přírodovědecká a přidány řemeslná, zábavní a první pomoci. Je zřejmo, E.T.Seton uznal, že není všechno jen »příroda«, ale že třeba si všímati i života ostatního, který byl, je a bude a nedá se už nijak přenést se vším všudy jen do přírody. Snad tu Seton slevil, myslím však, že na prospěch věci. Horolezectví zůstalo stejně nepřístupné ohromné většině hochů. Který pak 14letý hoch poleze na Mont Blanc, Etnu, aby dostal odznak! Odpadlo však lovectví a zabíjení zvěře, zase jen na prospěch věci. Ne snad, že by se nemělo lovit vůbec, ale že požadavky byly namnoze nesmyslné (střílení se hřbetu slona, lov krokodýlů, hrochů, slonů a pod.).

Stupňů (hodností) bylo v »Book of Woodcraft« dvacettři. »Woodcraft Manual« má jich šedesát čtyři (Baden-Powell 58, my 57). Oněch 23 původních uvedl jsem v předešlém čísle t.l. Pro srovnání bude dobré poznat i tyto nové: uměl. průmysl, uměl. práce v kovu, atlet, dřevoštěp, ptáčník, ošetřovatel dětí, obchodník, táborník, táborový kuchař, táborový řemeslník, tábor. lékař, konservátor potravin (zejm. ovoce), veslař, tesař, občan, kořenář (léč. byliny), ochránce přírody, ošetřovat. nemluvňat, tanečník, bavitel, farmář (rolník), rybář, potravinář (úprava jich, chléb, sušení ovoce, saláty a pod.), lesník, hraničář, zahradník, zpěvák, všeumělec (handihelb), hlasatel, domácí kuchař, kovář, hostitel, domácí hospodář, lovec, lovec ve městě (hunter in town), indiánský řemeslník, znalec života a zvyků indiánských, praní prádla, zdravotnictví, cyklista, nakupovač, kovodělník, geolog, krejčí, ošetřovatel nemocných, vlastenec (patriotism), hrnčíř, skaut, skautský posel, námořník, střelec, chovatel 22)drobných zvířat, chov dobytka, hvězdář, plavec, učitel, tříletá služba, elektrotechnik, šofér, cestovatel, skaut v městě (village scout), geometr, znalec lesa, znalec významu ženy v dějinách. Některé z nich jsou zřejmě pro dívky, nápadno je však, jak přiblížil se tu Seton skutečnému životu, který se přece žije ve městě nebo na vesnici a ne v lesích, na prériích a v pustinách. Tím dal hnutí svému nový ráz, přiblížil se však také už docela k podstatě hnutí Baden-Powellovu, od kterého liší se namnoze jen pojmenováním, slovem, ne však duchem a významem. A to ještě: je patrno, že Seton opouští čirou indiánštinu, která se rozumně nedala výhradně držet. Co je na něm specielně amerického, odznaky, ceremonie, a pod., nehoví naší mentalitě a neujme se ani u nás. A tak zbude tu zase jen kostra tohoto obrodného hnutí mládeže, které se zove skauting a v němž oba tvůrci jeho, E.T.Seton i Baden-Powell hledají štěstí mládeže, učí ji žít, tvoří její charakter, probouzejí v ní člověka a jsou apoštoly bezvýhradného všelidského bratrství. Za to jsme jim oběma stejně vděčni a je jen škoda pro hnutí, že oba nedovedli trvale jíti společně po cestě jedné, když vede stejným směrem a k stejnému cíli. Čí tu vina, nechci rozsuzovati, ale spravedlivost káže konstatovati, že se Baden-Powellovi křivdí, podkládají-li se hnutí jeho cíle imperialistické a militaristické. Čtěte jeho řeči a spisy a uvidíte pravý opak. A mně se zdá, že hochy skauty a zálesáky nic jiného nerozlišuje, než ten »odznak« a pak - řevnivost dospělých.