Stránka:vudce iv.djvu/19

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena

účastníky. Sněm vůdců a činovníků zove se vysoký. Sněmy zahajuje vrchní vůdce slovy: »Přátelé, budeme sněmovati« a upozorní na čtverý zákon zálesácký, zejména užívá-li se »indoor council fire«, sněmovního ohně uvnitř místnosti (jedna nebo několik žárovek pokrytých oranžovým průsvitným papírem a obklopených poleny na způsob srubového ohně »log cabin fire«). Sněmy na volném prostranství konejte se u táborového ohně. Pořádek sněmování je uveden na str. 35. v č. 3. Vůdce tohoto roč. Do středu kruhu nevkroč mimo náčelníka, mluvčího, představitele a ohnivce nikdo. Vůdce zasedá na »sněmovním balvanu«, je oslovován »Ó, vůdce!« (O Chief!) a se sněmovního balvanu i řeční. Kdo chce slovo, vstane, vzdá pozdrav, zvolá: »Ó, vůdce!« a čeká, až dostane pokyn, aby mluvil. Za sněmování nikdo nešeptej, nikdo se nesměj při vážné věcí, nehlomoz nohama, rukama, holí, nežvýkej, nejez, nezevluj, nepovaluj se, neohlížej se na opozdilce a vždy chovej se k řečníku, jako by každý byl velký a důležitý, třeba že by i často nebyl. Žádá to dobrý mrav.

Zálesácký zákon byl Setonem pozměněn a přikázání umístěna jinak než v zákonu uvedeném v Book of Woodcraft (viz str. 11 a 12 Vůdce, tento roč.). Má čtyři hesla a dvanáct zákonů:

Síla.
1. Buď statečný, odvaha je nejvznešenější všech darů! 2. Buď mlčelivý mluví-li starší a i jinak prokazuj jim úctu! 3. Poslouchej! Poslušnost je první povinností zálesáckého hocha.
Krása.
4. Buď čistý! Ty i místo, kde žiješ. 5. Poznej své tělo a važ si ho! Je to chrám ducha. 6. Buď přítelem všem neškodným divokým tvorům! Chraň les a květy, zvláště buď hotov bojovati s ohněm v lese i v městě!
Pravda.
7. Slovo cti je svaté. 8. Hrej poctivě! Nepoctivá hra je podvod. 9. Buď zbožný! Uctívej Velkého Ducha a važ si všeho uctívání Jeho jinými!
Láska.
10. Buď laskavý! Vykonej denně aspoň jednu službu, za kterou bys nebyl odměněn! 11. Buď ochotný! Měj podíl na práci! 12. Raduj se! Měj radost, žes živ!

Zasvěcování (initiations). Seton takto je odůvodňuje: Každý, kdo nově přichází do jisté společnosti, do školy, do klubu, snaží se učiniti dobrý dojem na ostatní, ukázati, co dovede, uvésti se se vší vážností. Podobně i ona skupina: ráda zví, je-li příchozí dobré podstaty, stane-li se cenným přírůstkem do počtu. Výsledkem je to, čemu říkáme zasvěcovací zkouška, průkaz nováčkův. Snaha zasvěcovati a býti zasvěcován je velmi stará hluboce povzbudivá. Jedná-li se spravedlivě a za vedení dospělého vůdce, stává se mocnou silou pro vybudování povahy a vštěpování sebevlády. V zálesáctví prokazují tyto vybrané zkoušky sílu a čilost nováčkovu. Rada ustanoví jednu zkoušku, která se uloží tomu, kdo se chce státi členem sdružení. Zkoušky jsou: 1. Mlčení. V táboře 6 hod., v městě od příchodu ze školy až ke spánku. 2. Dobrá nálada. Den nebo 12 hod. nedej se ničím rozmrzeti a odpovídej s úsměvem! 3. Přesná poslušnost. Po týden buď s úsměvem přesně poslušen rodičů, učitelů, i těch, kteří jsou ti nadřízení. Ti musí to dosvědčiti. 4. Zhotoviti užitečný zálesácký předmět, košík, lavici, postel, luk, podpalovače a pod.! 5. Vyspati se venku bez přístřeší tři noci za sebou nebo deset přerušované. 6. Věcný průkaz. Donésti na dané místo a v udaném čase dva nebo několik vrbových prutů naprosto stejných, čistě oloupaných a uhlazených, ustanovené délky. Minuta později, chyba. zlomku centimetru, nepatrný rozdíl je nezdařený pokus.