Uživatel:Tuwanakha/ Jedlé rostliny

Z thewoodcraft.org

4J1 Chléb lesa

čin: Urči u nás v přírodě 24 druhů divokých rostlin, které mají jedlé kořeny, listy, plody nebo oříšky. Popiš, jakým způsobem je lze upravit k jídlu tak, abys s nimi mohl výrazně zpestřit jídelníček (nepočítají se čaje a koření). Jídla s použitím 12 druhů divokých rostlin skutečně připrav.

velký čin: Uvař sám na ohni při táboření 6 naprosto odlišných sytých jídel pro 2 osoby. Základem jídla musí být alespoň z poloviny různé divoké rostliny, které jsi nasbíral. Jako přísady můžeš použít pouze základní suroviny: tuk (olej), mléko, vejce, mouku, sůl, cukr. Při přípravě jídel musí být použito celkem 1/2 kg mouky, kterou jsi sám vyrobil z materiálu získaného ve volné přírodě (ze žaludů, oddenků orobince apod.)

Uživit se pouze planými rostlinkami již dnes není dlouhodobě možné, neboť naši předkové nejchutnější z rostlin začali již v pravěku pěstovat na svých zahradách a políčkách. Těžko bychom si dnes dovedli představit svůj život bez ovoce i zeleniny, které si snadno každý může koupit v prodejně. Pokud tedy odečteme obligátní brambory, mrkev, jablíčka atd., co nám vlastně zbývá? UŽITKOVÉ ROSTLINY!

Předkládám zde soupis více než stovky užitkových rostlin, které by správný woodcrafter měl znát. Předtím však musím upozornit na několik důležitých pravidel, která se vztahují ke sbírání jakýchkoliv rostlin:

  • Sbírej vždy pouze rostlinku (či její část), která je čerstvá. Plesnivé brambory by sis přece také nekoupil. Vše nejprve důkladně omyj a očisti. Nejlepší je mladá a křehká rostlinka brzy na jaře.
  • Sbírej pouze to, co perfektně znáš! Používej pouze tu část rostliny, kterou zde uvádím, jiné části mohou být nejedlé, nebo dokonce jedovaté!!!
  • Nenič kvůli plnění OP vzácné a chráněné rostliny!

Kořenová zelenina jde nahradit kořeny v přírodě rostoucích bylin. Nejlepší jsou z jara, těsně po prvních listech. Starší kořeny mohou být nahořklé chuti a poněkud dřevnaté (dá se částečně zmírnit povařením ve slané vodě).

  • Lopuch větší, Mochna husí, Vrbka úzkolistá, Pastinák obecný, Šípatka vodní, Rákos obecný, Česnek medvědí, Hrachor hlíznatý, Pupalka dvouletá, Kerblík lesní, Čistec bahenní či hlíznatý, Hluchavky (všechny), Zvonek (všechny), Zvonečník klasnatý, Ostropes trubil, Kozí brada luční.
  • Smetanka lékařská a Čekanka obecná (použití jako náhražka kávy).

Ochucení polévky obstarají a základ salátu vytvoří zelené listy a nať řady rostlin. Sbíráme celé mladé rostliny před květem, později jen mladé nebo vyrážející vrcholové listy.

  • Kopřiva dvoudomá či žahavka (nutno spařit!), Kontryhel obecný, Popenec obecný či břečťanolistý, Mochna husí, Sedmikráska chudobka, Fialka (všechny), Vikev (všechny), Vrbka úzkolistá, Plicník lékařský, Jitrocel (všechny – nutno vyjmout z listů tuhé žilky), bedrník obecný, Řeřicha polní, Kerblík lesní, Kyseláč luční (tzv. šťovík – max. 50 g), Kyselka obecná (tzv. šťovík – max. 50 g), Lebeda (všechny), Merlík (všechny), Chmel otáčivý, Ptačinec žabinec či prostřední, Kozlíček polní, Čekanka obecná, Rdesno hadí kořen, Smetanka lékařská (pouze listy!), Bršlice kozí noha, Pcháč zelinný či obecný, Mokrýš střídavolistý, Peťour maloúborný či srsnatý, Potočnice lékařská, Hluchavka (všechny), Ředkev ohnice, Hořčice polní, Barborka obecná, Kokoška pastuší tobolka, Krkavec toten, Kuklík potoční či městský, Jestřabina lékařská, Jetel luční, Šťavel kyselý (max. 50 g.), Fenykl obecný, Pilát lékařský, Černohlávek velkokvětý či obecný, Zvonek (všechny), Zvonečník klasnatý, Sléz přehlížený, Kopretina bílá, Kozalec kořenný (tzv. estragon), Podběl lékařský, Kozí brada luční, Mléč bylinný.
  • Různí znalci uvádí ještě některé další rostliny, ale raději je neuvádím, neboť se jedná o velmi různotvárné byliny, které vytváří geograficky odlišné formy. Například Bolševník obecný je na Kamčatce oblíbenou zeleninou, ale u nás již pouhý dotyk může způsobit zčervenání pokožky jako od silné kyseliny. Podobný případ je Hasivka orličí, která se v Japonsku či na Novém Zélandu používá jako významný prostředek pro obživu, ale speciální jednotky SAS před ní varují, jako před nebezpečnou karcinogenní rostlinou.

Rostliny s výraznou kořennou chutí používáme v menším množství do polévek, salátů, k luštěninám a masu.

  • Řebříček obecný (listy), Řeřišnice luční (celá bez kořenu), Kokoška pastuší tobolka (nať), Česnek medvědí (nať, cibulky), Křen selský (kořen), Rdesno peprník (listy a semena – max. 50 g.), Rozchodník nachový (listy), Vochlice hřebenitá (listy), Popenec obecný (celý bez kořenu), Rozrazil potoční či vodní (stonky a listy), Kopr obecný.

Jedlé květy či květní lůžko

  • Květní lůžko se vaří zejména u různých druhů artyčoků - u nás rostou: Ostropes trubil, Bodlák nicí, Pcháč bělohlavý, bahenní, bezlodyžný a zelinný.
  • Jedlá poupata se naloží do slané vody, octa a oleje na tzv. kapary. Ty se poté přidávají jako pikantní příloha do různých jídel. Blatouch bahenní, Orsej jarní, Janovec, Sedmikráska chudobka.

Koření (pouze malé množství !)

  • Kuklík městský (místo skořice či hřebíčku), Řeřišnice luční, Rdesno peprník, Potočnice, Kokoška pastuší tobolka a Vesnovka obecná (místo pepře), Dobromysl obecná a Mateřídouška obecná (místo majoránky), Kozalec kořený ( neboli estragon), Kmín divoký (plně nahradí pěstovaný), Kopr obecný (nadzemní část), Fenykl (plody), Máta peprná a Šalvěj lékařská (k masu či rybám).

Tím jsem vyčerpal své znalosti jedlých nepěstovaných rostlin. Přesto bych ještě rád sdělil několik poznatků: pokud nejste na bylinky v kuchyni zvyklí, tak používejte zpočátku vše ve velmi malém množství. Většina rostlinek je jedlá pouze po důkladném povaření do měkka. Samotné rostlinky v žádném případě nemohou sloužit k sestavení plnohodnotného jídelníčku, ale v kombinaci s běžnou stravou jsou zajímavým zpestřením.

Neuvádím zde žádné recepty, buďte sami vynalézaví, jistě přijdete na stovky uplatnění jedlých bylinek. Mnohé z nich se již dnes začínají prodávat i v našich supermarketech, takže možná za pár let už ono slovo nepěstované nebude platit ani zde.

Pro jistotu ještě upozorňuji, abyste si před použitím rostliny opět uvědomili, která část rostliny má jaké použití, neboť pokud byste si například udělali salát z šalvěje a rdesna peprníku, nemuselo by to být pro váš žaludek to nejlepší, protože obě rostliny se požívají pouze jako koření v nepatrném množství.

Sepsal Tuwanakha pro Midewiwinské noviny roku 2012

Použité prameny:

  • John Wiseman – SAS: Příručka jak přežít
  • Červinkovi – Cestou pravěku
  • E. T. Seton – Duch lesů
  • Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny
  • Nikolaj Verzinin – Ve stopách Robinzonových