POSELSTVÍ SETONOVO.
Naše babičky pěstovaly, barvily a připravovaly materiál pro vlastní své šaty; dělaly si pokrývky a koberce, své vlastní svíčky, svá vlastní mýdla, své vlastní léky. Samy na sebe odkázány, dovedly si pomoci, neboť měly pravou Lesní Moudrost — ovládaly věci, jež byly kolem nich. Okolnosti se změnily a nyní většina těchto věcí převzata byla z domova do továren, takže staré domácí výchovy již není.
Veliká cena všeho toho vědění byla v tom, že udělovala sílu. Neboť uměti dělat, dává sílu a když necháte něco zhotovovati někoho jiného za sebe, ztrácíte po případě schopnost dělati tu věc. Schopností díla lidé rostli a národové stávali se velikými.
Když Římané dílo vložili do rukou otroků ztratili tím schopnost díla, byli poraženi sami sebou ve svém národním životě a nepřítelem potom v bitvě. Vikingové řídili plachty svých korábů bez bázně a daleko, poněvadž na mnoha mořích zkusili svou sílu. Když bylo zle, vůdcové chopili se kormidla vlastního svého korábu; a hrdý chvalozpěv často bylo slyšet mezi tímto severním národem jenž si podroboval svět: „jsem šlechtic. Otec můj má svou vlastní kovárnu“. Vždycky v dějinách světa ti, kteří dovedli pracovati, byli silní a vytrvalí. Válečnou vlajkou Peršanů v době jejich největší síly byla kovářská zástěra. Emerson znal dobře cenu díla, když řekl: „Dovede-li někdo napsati lepší knihu, kázati lepší kázání, udělati lepší past na myši, než jeho soused, i kdyby žil v lesích, svět by si vyšlapal cestičku k jeho dveřím“.
Tak junáci Lesní Moudrosti dneška se naučí pracovati, chtějí-li býti šťastnými a zdravými; neboť život dostává ceny nikoli několika velkými okamžiky, ale učiníme-li denní život radostným a plným smyslu. Rozdíl v lidech jest hlavně v tom, co vědí a dovedou udělat.
Zdá se, že nic není smutnější, než vkročiti do domácnosti, kde vše jest kupováno hotové; šaty hotově, potrava kupována v malých částkách v delikatesním krámu, zábava vyhledávána tam, kde se dá koupiti. Ten oděv jest všední, žádný mozek ani žádná hrdost nevěsty nevešla do něho, když byl zhotovován; ta potrava byla koupena v spěchu a bezmyšlenkovitě. Ty zábavy jsou často ploché a velmi povrchní.
O, junáci Lesní Moudrosti, chcete opravdu žíti? Začněte nikoli sníce o nějaké nové lučině, do níž byste vkročili nebo novém světě, jehož byste dobyli, ale poznávejte a užívejte všech věcí, jež jsou kolem vás, prožívejte radost vyrábění, štěstí, jež přichází z užšího styku se základními věcmi života a mějte to vědomí, že jste na tomto světě k něčemu.
- ↑ Tento text Seton prvně publikoval v kapitole s názvem The Value of Doing v patnáctém vydání svitku s názvem The Woodcraft Manual for Girls z r. 1916 (viz strana 130). Obsahuje ho i verze 15. vydání určená pro chlapce, The Woodcraft Manual for Boys, vydaná v roce 1917 (viz strana 216). Ovšem Miloš Seifert tahle starší vydání k dispozici neměl. Překládal až 17. vydání svitku určeného pro chlapce (vydané v roce 1918), které od Setona obdržel počátkem ledna 1922 – více viz článek Korespondence čs. woodcrafterů se Setonem. (Poznamenal Keny)
