Roku 1923 vydal prof. Seifert v knihovně “Pro dítě”
Ač tímto manifestem nevzniklo hnutí pro osvobození mládí, lze mluviti o historickém dokumentu proto, že na osmdesáti stránkách spisku mohl se Seifert vyjádřiti. Žel, oč více obsahoval nářku, o to méně vzbuzoval zájmu. Ba ani tehdejší činní mladí vůdci obsahu dobře nerozuměli a tak existenci spisku přešli neukončenou diskusí.
K útěše autora dlužno poznamenati, že doba alespoň z části odpověděla kladně, třebaže se neřídila zrovna jeho nástinem. Bude to zajímati hlavně ty bratry, kteří zůstali na poli školy a výchovy.
Seifert psal (str. 14):
Naši pedagogové dívají se svrchu na junáctví. Buď v něm nic nevidí a povrhují jím, nebo v něm vidí příliš mnoho a obávají se ho. Zdá se jim, že ohrožuje autoritu učitelovu.
Správně by tedy měli v něm něco dobrého viděti a neobávati se že bude ohrožovati autoritu učitelovu. Tehdy woodcraft nebyl vykládán tak jednoduše, jakým ve skutečnosti je. Když jsem jej ale vyložil a předvedl v počeštěné formě Lesní Moudrosti, došel uznání a obliby.
Rok 1933 až 1937 splňuje v hl. městě Praze to, že
- městské družiny pro školní mládež zavádějí junácký zákon Lesní Moudrosti, kmenové zřízení, samosprávy kluby a táboření dětí.
- Učňovské besídky pokrač. škol živnostenských zřizují tábory v duchu Lesní Moudrosti, kde mládež i po 14 letech jest výchovně dále organisována.
A Seifert psal dále (str. 15):
Dnes, v době experimentální psychologie a pedagogiky, s jakým jásotem měli bychom uvítati toto hnutí za výchovu mládeže!
Roku 1936–37 splňuje se požadavek individuální výchovy na střední škole zřízením Spolkového českosl. reálného gymnasia Společnosti pro individualisaci výchovy v Praze XIX.
O tom píše obsáhle v 6. čís./1937 čas. EVA odborník experimentální pedagogiky univ. docent Dr. St. Velinský v článku: Střední škola individuální výchovy. Pěkným pozorováním z amerických škol South Philadelphia High School for Girls a na pokusné škole v Bronxu motivuje úsilí a objasňuje základ zřízení našeho nového ústavu.
Woodcraftery bude zajímati hlavně to, že v rámci jeho činnosti se počítá s uplatněním Lesní Moudrosti v míře, jež bude odpovídati Osvobozenému mládí.
Tato střediska jsou netušeným pokrokem woodcraftu v Československu. Děti a dospívající mládež nelze zváti woodcraftery, ale mohou býti velmi dokonalými woodcraftery, až dorostou. Protože woodcraft jest jim potom nezbytnou potřebou, jíž se daří jen v družnosti, záleží na tom, aby byli očekáváni v dobrých sdruženích dospělých woodcrafterů.
