Stránka:vatra-22-7.djvu/14

mínka. kterou klademe, aby kdo se zval junákem — musí otřásti Jim a zjevit se v celé své podstatě. Nestačí těchto mých pár slov, nutno přečíst knihu Gammovu. Slova jeho vedou k zpytování svědomí. Je jistě málo lidí, kteři by mohli po druhém hodit kamenem „jsouce bez viny“. Ale jak krásné jsou chvíle, kdy po takových hlubokých otře- sech jako pusobi tato knížka, se vám svírá nitro bolesti za kaž- dou uražku, každou skvrnku na tom co mělo zustat posvátné a dát vám božské síly, lítost a pláč hrdlo vám tlačí a pak najednou se vám rozjasní a slíbíte si vrátit se k tomu, co jste kdysi cítili a pomocí lidstvu tím, že ten velký svatý ideál krásného života, ta práva ditěte, o kterých mluvi, budete mití na mysli a tomu věnu- jete svuj život! A nebude to lehké Ale kdo jiný než junák by měl býti tak silný a provésti to, co chce Gamma? Přišlo něco na svět, co mohlo světu dát ozdravění Je to cam- ping, skautiná! „Ale i ten se zvrhl, stav se namnoze jen novou modni příležitostí téhož chorobneho pudu, jemuž se měl stát lékem !“ Žvrhl se! Poněvadž skautiné musi si uvědomit v tomto zvrá- ceném svělě plném pololidí, že jeho úloha je bojovná, průkopnická. A že musí si uvědomit hlavně svoji úctu k tělu a člověku! Že se mu musi stst vysokým mravním zákonem. Že ne orsje, ale oči- stu žadá příroda! A pak zmizí u nás divoký skauting, cowboyství, sportovm skauting, ono měšťácké vyležení se v lese lidí vzdalují- cich se práce a neslyšících sténám trpícího lidstva rak bude tu jen junáctví lidí toužících po včistě, znovuzrození, císté lasce, har- moni s přírodou, vznešenosti a jemnosti lidske, božství v člověku. Ahti na mysli stále, čim by měl býti člověk! „Žit život plný, zdravv, svobodný, v němž krasa odhalila člověku smysl byti, dala poznat vlastní pravé dílo svoje, a v němž věrným splněním tohoto dila nalezl své pravé a jedné skutečné štěstí! Takový Smetana! Rodin! Watts!" K Vašemu slibu abstinence alkoholu, koufen, masa musíte slbit si v duchu zdrženlivosti pohlavní! Čelým lidstvem by mělo jíti toto volání o aspoň jedna gene- race by měla si to umínit, že nedají příčinu k rozen: dětí leda z rodiču šťastných, kteří dětem nepřipraví peklo bidy, pohoršení, neduživosti vrozené! Ze děti budou plodit z lásky k živolu a ne z rozkoše pohlavní! Že ti, kdo v manželství nenalezli vyššího po- svěcení člověka, nebudou plodit a rodit! Aby nebyly navršeny bídy paživota a položivota, zavazuj se k pohlavní zdrželivosti, přijdou-h k poznání své nedo- statečnosi vitální" Budou hledět svoji vitalitu nalézti a osvěžit -— junácký život k tomu vede. Podaříli se jim to, budou šťastní svými dětmi. Ne-li, bude jejich smyslem života aspoň prvá stránka Jeho dila a nebyli marně na světě. Budou se těšit z těch budoucích krásných, zdravých a radostných dětí, jako by byli jejich. Jednali aspon ve smyslu veliké zodpovědnosti života a lásky k životu. Miloš Seifert. 108