Stránka:hlasatel-46-2.djvu/8

Z thewoodcraft.org
Verze z 4. 12. 2022, 14:15, kterou vytvořil Skarman (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 7

…o kroužkování.

Kroužkováním rozumíme označování ptáků tak, že ptáku nasadíme na nohu lehký aluminiový kroužek, co možná nejmenší; aby však přesně bylo dosaženo vědeckého účelu, musí být zaznamenána všechna data kroužkovaného ptáka. Je přirozeno, že na příliš malou plochu by nebylo možno vtěsnati veškeré údaje (místo okresu, den, měsíc, rok, stáří, pohlaví, atd.). Proto najdeme na kroužku obyčejně zaznamenánu jen kroužkovací stanici a pořadové číslo, které je na stanici pečlivě zaznamenáno s potřebnými údaji do zvláštních seznamů.

Kroužkovat se začalo r. 1903 na Rosittech ve Vých. Prusku a v r. 1909 na Helgolandu, kudy táhnou každoročně statisíce ptáků, tedy na místech velmi příhodných. Na našem území kroužkovala od první světové války německá přírodovědecká společnost LOTOS, na Slovensku částečně maďarští ornitologové budapešťské ornitologické centrály. Potom od r. 1934 začala u nás pracovat vlastními kroužky stanice Československé ornitologické společnosti při Národním muzeu v Praze. Před druhou světovou válkou kroužkovalo v různých evropských zemích okolo 30 stanic, z nichž primát si udržely velké státní ornitologické stanice německé, které okroužkovaly množství nejrozmanitějších druhů ptáků, číslo jdoucí do statisíců.

..text pokračuje