Stránka:svitek 1925.djvu/51
Pokračování textu ze strany 50
Pak „orlí péra” udělí ti sněm. Bude to snad jen lísteček papíru a na něm napsáno, co jsi si zasloužil, podepsáno svědky, aby ti toho nikdo nemohl upříti. Bude to osvědčení, potvrzení – a doma uložíš si svá orlí péra do krabičky z březové kůry – to bude tvé největší osobní bohatství, tvůj duchovní zisk.
Je známo, že zvlášť ve věku od 12 do 16 let se chlapci tolik těšívají z osobních úspěchů. Proč by tento zdravý pud po uplatnění sebe a po činnosti, po zdokonalování (pravý základ vší mravnosti a zbožnosti) neměl být podporován? Pravá výchova právě ho dbá, nepravá zavádí jej na scestí.
Snad někdy to budou také zkoušky v běžném slova smyslu: na př. v atletických výkonech, nebo ve vyprávění a výkladech z historie (na př. o životě starých Slovanů). Ale tu buď byl před nimi dlouhý výcvik (atletika) nebo předcházelo mnoho praktického napodobení, prakse, činnosti (dle života starých Slovanů). A tak to zase není zkouška v pravém slova smyslu, nýbrž zkušenost za pomoci vůdců, která může vyvrcholit v souhrnném projevu, vyjádření, výkladu. I tento souhrnný výklad je kusem života woodcrafterského, může to být prostá ukázka na sněmech a hoch není zkoušen, spíše učí druhé. Předává moudrost, kterou získal.
