Pokračování textu ze strany 216
… nejsilnějších větví. V každém případě staré duby, buky, kaštany bývají duté; kdežto jilmy na př. zřídka kdy, poněvadž jak jednou se začínají kazit, zahynou.
Pamatuj, že každý dutý strom jest nájemním domem pro zvířata v lese. Může být domovem dvaceti různým rodinám. Ptáky a netopýry je těžko pozorovat, kromě když hnízdí. Ale čtvernožci se spíše prozradí. Pořídíme si pro ně knihu navštívenek u paty stromu, takže každé chlupaté stvořeníčko zde napíše svoje jméno a nějakou příležitostnou myšlenku, až poleze na strom.
Jak?
Ó, to je jednoduché; častěji jsem to dělal. Nejprve vyčisti a vyrovnej zem kolem stromu na metr nebo půldruhého metru široko; pak ji posyp povlakem prachu, popele nebo písku — tím co máš snáze po ruce; srovnej a uhlaď, pak čekej přes noc.
Ráno — většina čtvernožců jsou nočními chodci — se vrať; a shledáš, že každý tvor se čtyřmi nohami, jenž přišel k stromu-nájemnému domu — zanechal nám svou stopu, to jest svůj podpis nebo znamení.
Ani dvě zvířata nedělají stejnou stopu, takže každá veverka, jež lezla nahoru, každá kuna nebo myška, a každý zajíček, jenž přišel ke stromu, otiskl jasně svoji vzpomínku, aniž měl ten úmysl; a my, kteří studujeme vědu lesa, můžeme čísti zápis a vyprávěti, co se událo v noci.
Křivá hůl.
Jednou za onoho času bylo děvče, jež velmi toužilo dozvěděti se, jakého dostane ženicha; i běželo, to se rozumí, k staré čarodějnici.
