Stránka:wo1991.djvu/80

2 Dosud stěží držíme na živu čsl. hnutí woodcraftu. Liga lesní Moudrosti,kterou jsem 1922 založil,sama byla ohrožena a lidmi,kterým woodcraft nebyl svatým, zneužita,takže bylo nutno hnutí postavit na nové zá- klady a jest nám čekati stále na chvíli,kdy učitelé čeští pochopí cenu a dosah myšlenky samotné, "Svitek březové kůry" B.Kočí 1925,8tr.6 a v rozhovorech se často vracel k vnitřnímu otřesu, jaký prožil s přítelem v létě 1928 v táboře na "waldenu",kdy prof.MS sdělil překvapeným táborníkům,že dojde brzo k spojení obou Lig „a bylo zřejmé,že tomu spojení přeje, protože má slíbeno,že jej spojená Liga zvolí náčelníkem. Tehdy utrpěla Seifertova autorita v očích, v srdcích mla- dých slovenských nadšenců povážlivou ránu,která se již ne- zacelila. Neznali Seifertův způsob, jeho patetické vyjadřo- vání, po němž klidně následovalo podání ruky- jim byl vlastní slovenský citový elán a radikální: Tu som ! Již tehcy si kladl otázku: kdo se nyní ujme čisténo, pravého Setonova woodcraftu? Hnutí Lesní moudrosti bylo téměř od počátku tvořeno dvěma proudy: socialistickým a -tím druhým, s určitou výhradou řekněme :Seifertovým. První proud byl v rozhodné početní převaze, s centrem v Praze. Praha. Pražáci.To bylo ideové označení. Socialisté. Seifertova Liga se vypracovala v pěkný woodcrafterský spolek. Pěkná řádka významných lidí. Fosilují- cí vědomí: my jsme ti praví- ti věrní. .Nepřekročitelný příkop bychom však marně hledali.Junáci se znali navzájem z psohla- veckých časů- Míla Vavrda stál ideově jinde, než prof.MS,ale nebylo tomu tak dávno,co spolu jezdili po Evropě a snažili se vytvořit woodcrafterskou federaci.V socialistické Lize lesní moudrosti klidně používali "Svitek březové kůry" a nic si z toho nedělali,co o nich prof.MS v předmluvě napsal. Seifertův mladší apolubojovník,prof.karel Langer, měl stále dobrý vztah k pražským přátelům. Když došlo 26.října 1929 k slavnostnímu spojení obou Lig- nebylo potřebí se vzájemně před- stavovat- všichni se přece znali ! Nebo téměř všichni. Dr Valovič nebyl -a jeho přátelé také ne- spjat starými pso- hlaveckými pouty.K Praze neměl vztah, ani k národní motivaci zakladatelské české generace. Neměl "Seifertovo dějinné pozadí“ ale Seifertovu výchovu k obdivu a lásce vůči E.Th.Setonovi,