Stránka:wo1991.djvu/132

123 Do konce existence Ligy československých woodcrafterů v březnu 1939 byl prof.M.Seifert členem náčelnictva s čestnou funkcí Strážce totemu. Od návštěvy BTS vw Praze stál však mimo. K sblížení nedošlo. To bylo bolestné, a snad mohu pou- žít toho slova: tragické, Jeho životní závěr směřoval do hořké osamělosti. O zednickém mistru Bezvodovi, jak říkal " děkuju za práci! jsem Ti již vyprávěl. MUDr Viliam Valovič věřil v budoucnost woodcraftu na Sloven- sku. Pročítáš-li "Hlasatele'!, poznáváš,že se tam opravdu ně- co dařilo. Vedle Bratislavy to byla Zvolen, kde bylo junácké centrum. Ale měly to být Čechy a měla to být Morava, kde práce Ligy pokračovala bez přerušení. Zvolenský kmen "Ranné svitanie" měl i české členy -chlapce z českých rodin. Tyto rodiny přišly 1939 do Prahy a kmen Wahpeton byl posilněn osvědčenými junáky, s nimiž se dobře znal z táboření u Waldenu, Zatím co se jedno velké období života Ligy uzavřelo -otevíralo se období další - s probuzenou, obnovenou chutí. Jako když se závodník nadechne, aby pokračoval v běhu..