Stránka:wo1991.djvu/109

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 108

… Radikalismus pokračoval. Po porážce Tábora vzniká Jednota bratrská, jako dcera husitské matky. Vlivem historika Františka Palackého se celý zájem a obdiv obrací na ni. kdo dnes vzpomene s úctou a uznáním M. Jakoubka ze Stříbra a M. Jana Rokycanu, jimž šlo o jednotu církve i za cenu bojů vnitřních i vnějších, i za cenu – dnes to těžko chápeme – bojů a krve? Když arcibiskup M. Jan Rokycana zemřel – téměř ve stejnou dobu umírá jeho přítel, husitský král Jiří z Poděbrad – a katolická strana se ujala Týnského chrámu, jsou Rokycanovy pozůstatky veřejně spáleny. Kacíř! Dodatečné upálení! Málo komu v českých dějinách šlo tak o jednotu církve, jako jemu. Přichází rok 1976, a v Římě vychází překlad Nového Zákona od českého Dominikána Dr. Ondřeje M. Petrů, kde, v poznámce k Jan 6,54 čteme:

Chápeme dobře biblicky zabarvenou velkou touhu českého reformačního hnutí ve stol. 14 a 15 po kalichu (srovnej jednání českého poselstva na basilejském sněmu), když Kristus si přál, abychom přijímali chléb i víno, protože tato forma vyjadřuje lépe účast na Kristově smrti. Je možné, že se v budoucnosti celá církev vrátí k oné původní formě svatého přijímání, jak naznačují už rozmanitá dovolení přijímat pod obojí, jak to připouští II. Vatikánský sněm.

Víme, že skvělým obhájcem přijímání pod obojí byl v Basileji M. Jan Rokycana. Otec Dominikán Dr. O. M. Petrů to také ví. Po tolika létech… tichá Rokycanova rehabilitace. Ovšem, kdo si toho již všimne? Ale již dost dávné historie.

Je doba 1919 – 1920, a prof. M. Seifert sestavuje důležité dílo, knihu “Přírodou a životem k čistému lidství“. Dnes víme, že mu značnou část dodal Ferdinand Krch. Že si při tom přišel na své i přítel – spisovatel G. Jaroš - Gamma. Seiferta ovlivňuje kladenská atmosfera „vztah k anarchistovi, později komunistovi MUDr. Vrbenskému také není bez významu. Jakým směrem půjde mladá Československá republika? Těžká zkouška měla teprve přijít. M. Seifert nevyčkává, je šťastný, že kniha tak rozměrná může vyjít v nakl. Komenského, kde má Ferdinand Krch hlavní slovo. F. Krch je jistě rád, že pod jeho radikální myšlenky se jako autor ochotně podpisuje M. Seifert – zatím co on zůstává v pozadí. Není mnoho těch výroků, ale jsou tam. Připouštějí komunismus. Nechci je dnes citovat, Ty je znáš – Přírodou a životem jsi pročetl několikrát.

..text pokračuje