Stránka:vatra-24-4.djvu/44

Z thewoodcraft.org
Tato stránka nebyla zkontrolována

KNIHYAJUNÁCI , Každý z nás by měl znát L. N. Tolstého, poněvadž byl předchůdcem junáctví. Přemýšlel o otázkách, o kterých musí přemýšletí každý junák: o otázce náboženské, sociální a j. Blízký je nám tím, že dával přednost životu v přírodě před životem v městě, že byl abstinent, že byl antimilíta— rista. O ostatních jeho názorech musí každý junák přemýšlet sám. Ke všem jeho názorům stavíme se kriticky. jeho romány, povidky i pohádky, bajky a hry pro děti mají pravidelně nějakou tendencí. Velmi pěkné jsou jeho práce pro děti, na př. hra o pů- vodu kořalky: jak si čert zasloužil krajíc. (Hra pro děti o šesti dějstvích, přeložila M. Majerová, vydalo Nakladatelství „Večernice“, Praha. Cena asi Kč 2'—.) Čertovi, který měl přivádět do pekla duše sedláků, vůbec se práce nedařila. Za celý rok nepřivedl ani jedné duše. Přinesl jen krajíc chleba, který ukradl sedlákoví, poněvadž chtěl, aby zaklel, ale nepodařilo se mu to. Za jeho nešikovnost dal jej Luciper potrestat a řekl mu, aby mu nechodil na oči, dokud si nevydělá poctivě krajíc chleba. Tu přišel čert na novou myšlenku, jak získati duše sedláků. Vstoupil k sedlákovi do služby a tak dobře mu radil, že brzy zbohatl a nevěděl, co s obilím. Toho užil čert a vyrobil mu kořalku, Luciper se pak přišel podívat, jak se čertův ná- pad osvědčil. Zalezl si do kamen, aby pozoroval sedláka, jak bude se svými sousedy popíjet. Pochválil pak čerta za dobrý nápad, poněvadž si myslel, že nápoj je směsí krve liščí, vlčí a prasečí. Lidé nejdříve si lichotilí, pak se poprali a když vyvrávorali z domku, chrochtali jako prasata.

  • * *

Tolstoj začal více přemýšleti o otáce sociální v letech SOtých, kdy při sčítání lidu vybral si v Moskvě tu část města, kde bydlili lidé 2 t. zv. nej- nižších vrstev. Napsal pak knihy: Co máme tedy dělati? a Sociální otázky. (Obě vydal nakladatel B. Kočí v Praze.) Příčinu „otroctví naší doby“ vidí v tom, že lidé pro nedostatek půdy odešli z venkova do měst, kde se však nemohou všichni uživit. Východisko z této situace zná jen jedno -— návrat na venkov k zemědělské práci. Ale tento návrat bude jen tehdy možný, zmizí-li stát, jenž armádou a úřady hájí majitelů půdy. Příčinu nespravedl- nosti společenského řádu mají dělníci hledat v sobě, poněvadž podporují stát vykonáváním služby vojenské. Proto, chtějí-li nápravu, musi začít ode- přením služby vojenské. My, jako socialisté, nemůžeme souhlasítí s názory Tolstojovými (ani tedy s Georgeovými), že půda je hlavním pramenem obživy, poněvadž za stejně důležitý pokládáme průmysl. Rovněž nevěříme, že bychom zvrátili dnešní společenský řád jednotlivým odpíráním služby vojenské. Po přečtení knih Tolstého měli byste debatovati o odpírání a neodpíráni zlu, o Tolstojově kritice umění a vědy a jiných jeho názorech; poznáte pak, zda máte na všechno jasné názory. ' TEGUMAj. ' 100