Pokračování textu ze strany 11
Činnost tato přerušena dopolední svačinou.
Po 12. hodině podáván oběd a pak nastal naprostý polední klid. Odpolední program, podobný dopolednímu, byl rozšířen o koupání. Po svačině již zůstávají všichni v okruhu tábora a zaměstnávají se přípravami pro nejbližší besedu u táborového ohně. Pravidelně ve středu konaly se táborové ohně se zábavným programem, v sobotu býval sněm u táborového ohně, spojený s výkladem junáckého zákona, hovorem o příhodách celého týdne. V ostatní dny řídili náčelníci táborů po večeři společný zpěv, rozpravy o výzkumech konaných během dne, předčítání, vyprávění životních příběhů. Před odchodem na lůžko vyslechli všichni poslední slova náčelníkova, projevili díky za krásný den a přáli dobré noci. Po dobu nočního klidu bděla nad táborem vždy jedna z vedoucích učitelek a řídila střídání strážců z dětí po dvojicích za dobu 1½ hodiny. Poslední stráž ráno budila tábor. Za deštivého počasí zabývaly se děti ve stanech četbou (tábory měly k disposici kolekce knih z Ústřední knihovny po 100 knihách) a společenskými hrami, řízenými vedoucími učitelkami.
Návštěvy rodičů a obecenstva dovoleny pouze v neděli odpoledne. Jinak do tábora směli jen pozvaní hosté, ač činnost v obou táborech neustále byla sledována obecenstvem s neobyčejným zájmem.
Velikou radost dětem způsobilo pořádání pouti v táboře hostivařském, na kterou byli pozváni účastníci tábora jinonického. Svéráznou výzdobou tábora a veselým pouťovým programem stala se tato neděle krásným závěrem táborů.
Jinonický tábor u Klukovic měl kromě stálých táborníků mládež denně docházející, která od 9 hodin do ½6. hod. večer prováděla celý program s ostatními.
Tábor ve Volarech měl ještě jiné kulturní poslání. V něm byla stále skupina 18 větších hochů, ostatní hoši i divky, umístění v budově ..text pokračuje
