Tato stránka byla ověřena
– ty z vězení jsi mne přenes’
na snových perutích
a ve snu daroval jsi
mi domov zase zřít,
ženu a dítě vidět
a s nimi promluvit
a byly tam sady a květy
i drazí zemřelí,
jako by ještě žili,
ač spánkem věčným spí,
a já pobýval šťastně
v kruhu jejich,
jako by nebylo žádných
zdí, závor žalářních,
mír byl tam jen a pokoj
a šťastné volné bytí —
tebe se, spánku, nebojím,
tebe já miluji a ctím
a děkuji ti!
Z básně “Na spánek” – Josefa Čapka. Psáno v koncentračním táboře.
Ze strachu lidé užívají násilí, ze strachu lžou. Tyran a lhář mají strach a otrokem jest stejně ten, kdo druhému činí násilí.
