Pokračování textu ze strany 157
… člověk jakkoliv zacházet bez ohledu na utrpení těchto živých tvorů, nemá ani ve starší historii lidstva obdoby a ušlechtilé iniciativy ochránců přírody a spolků pro ochranu zvířat jsou stále jen Kapkou, byť nadějnou, V moři trvajícího zločinného postoje – krutého, chladného, egoistického člověka, který sám sebe pasoval na “korunu” všeho tvorstva se všemi právy, která odnímá všemu ostatnímu živoucímu tvorstvu.
Sotva lze předpokládat, že se příchodem nového století a nového tisíciletí tato neblahá a v mnohém už i sebevražedná situace změní. V žádném případě se asi nezmění naráz a bude třeba mnoha činů altruistických osobností, spolků a hnutí, aby se navyklé postoje i činy změnily – blíž de staroindickému příkazu “AHIMSA” = neubližuj nikomu a ničemu!
Lze předpokládat, že budou existovat i nově vznikat některá hnutí, především hnutí mládeže, organizovaná v řadě kulturních zemí. Určitě budou trvat například poměrně početné a rozšířené hnutí skautské, různě zaměřené spolky ekologické a hnutí ochránců přírody a také – a to je zde předmětem našeho zájmu – hnutí woodcrafterské, které však svojí ušlechtilou myšlenkou zakotvilo jen v několika málo zemích. Proč tomu zatím tak je, musí být předmětem jiných úvah – zde vyslovme své přesvědčení i naději, že by – při patřičném rozšíření a zakotvení ve více zemích – mohl woodcraft sehrát velmi pozitivní roli při tolik potřebné proměně člověka, jeho myšlení a cítění, především etického a ekologického.
Budoucí situace woodcrafterských (ale i daleko početnějších skautských) hnutí, jakkoliv věříme v jejich potřebnost a nezastupitelnost, nebude však snadná a bezproblémová. Limitující nebo dokonce protikladné vlivy budou mít především následující okolnosti:
1) Dále pokračující technizace života, úbytek tělesných aktivit atd.
2) Rychle se zúžující přírodní rámec, v němž (jedině!) lze realizovat základní a nejpodstatnější programy a činnosti woodcraftu.
3) Rychle narůstající devalvace většiny kulturních hodnot (není pravda, že vše se vyvíjí k lepšímu – jsme například svědky hlubokého úpadku výtvarného umění i jiných projevů kultury).
4) Všeobecný odklon od tradičních “jistot” i od tradičních kodexů mravních, odklon od různých náboženství, rozpad tradiční rodiny a celá řada nebezpečných jevů, jako narkomanie, kriminalita aj.
5) Další “egoisace” moderního člověka, případně i ztráta někdejších kladných lidských vlastností: pracovitosti, skromnosti, trpělivosti, poctivosti, statečnosti, zvídavosti, věrnosti atd.
Nebrat všechny tyto okolnosti v úvahu při promýšlení budoucích úkolů a výhledů woodcrafterského hnutí, znamenalo by jenom nezodpovědně snít, stavět hrad z písku, nalhávat si, zkrátka neuvažovat realisticky.
Uvedené nepříliš radostné a spíše tristní vyhlídky a starosti působící perspektivy lidstva vyžadují tím naléhavěji řešení. Mnoho souvisí s budoucí situací politickou – u nás i ve světovém rozměru, mnohé s ne zcela předvídatelným vývojem společnosti. Jisté však je, že každá výchovná metoda, která by alespoň zčásti odvracela mládež od pouze egoistických, praktických a zištných zájmů, je a bude cenná. Může však mít smysl a úspěch jen tehdy, zaujme-li vhodnými, zajímavými a přístupnými metodami co nejširší vrstvy. Malé skupinky woodcrafterů ..text pokračuje
