Rolf in the woods

Knihu Rolf in the woods (Rolf zálesák) Seton připravoval v průběhu roku 1910.

Ohlášena byla již v září 1910, ale nakonec vyšla až v červnu 1911

Rolf in the woods. xv 437p. 21cm $1,50 Vyšel 28.6.1911, dotisk 19.6.1911 https://hdl.handle.net/2027/hvd.32044049966609?urlappend=%3Bseq=626%3Bownerid=27021597764428011-648

Je to románová fikce zasazená do let 1812–14, kdy na Champlainově jezeře a jezeře Erie probíhaly boje tzv. druhé války o nezávislost.

Seton pro ni načerpal informace z několika zdrojů. Jmenovitě z knihy Theodore Roosevelta “Naval War of 1812”, knihy Waltera Hill Crocketta “A History od Lake Champlain” z r. 1909 a knihy Petra Sailly Palmera (1814-1890) “History of Lake Champlain”

Dalším zdrojem o kterém se zmínil Seton, byly nepublikované paměti Petera Saillyho (20.4.1754 Lorraine, France – 16.3.1826), který byl během této války výběrčím cla v Plattsburgském přístavu, které mu poskytla jeho pravnučka a dcera Petra Sailly Palmera (20.9.1814 New York, United States – 15.8.1890 Plattsburg, Clinton, N.Y.). Peter Sailly byl jeho dědečkem z matčiny strany. John Palmer (29.1.1785 Hoosick, Rensselaer, N.Y. – 8.12.1840 Saint-Barthélemy, Guadeloupe) si vzal jeho matku a dceru Petera Saillyho, Charlotte Theresii Sailly (7.6.1793 Plattsburgh, Clinton, New York, United States – 14.1.1871 Walkerville, Windsor, Essex, Ontario, Canada), v Plattsburghu 7.3.1812, těsně předtím než vypukla tato válka. V předmluvě jí za to Seton vyjádřil své poděkování.

Kromě uvedených zmínil ještě jeden zdroj – Edmunda Seymoura, rodáka z oblasti Champlainova jezera.

Tenhle román Seton napsal proto, aby ukázal svoji představu uvědomělého občanství a zároveň poukázal na morální dluh, který mají obyvatelé USA vůči původním obyvatelům východního pobřeží USA.

Překlady do jiných jazyků

1914 – prvně vydáno v jiném jazyce – finsky

Rolf salolla: erään partiopojan, Kuonab intianin ja Skookum koiran seikkailu I. K. Inha. WSOY, 1914. – WSOY, 1920 – WSOY, 1947

https://www.gutenberg.org/ebooks/45453

Německo 1921

Rolf, der Trapper Kosmos. Stuttgart 1921, překlad Durian, Wolf 1. vydání (1 ledna 1920?) Rolf, der Trapper Kosmos. Stuttgart 1923, překlad Durian, Wolf 2. vydání

Rusko 1930

Рольф в лесах. Рассказы / Пер. с англ. под ред. Н. Чуковского // Собр. соч. в 3 томах / 2-е издание. — М. — Л.: Государственное издательство, 1930. — Т. I. — 462 с. Отсутствует значительная часть — 53 главы вместо 87. Рольф в лесах: Повесть / Пер. с англ. И. Гуровой. — М.: Детская литература, 1992. — 287 с. — ISBN 5-08-001066-5. Полное издание.

Maďarsko 1932

Rolf. Egy cserkész kalandjai a magános indiánnal és a Skokum kutyával; ford. Temesi Győző; Franklin, Bp., 1932

Slovinsko 1938

Rolf gozdovnik Podrobně rozebírá okolnosti slovinských vydání článek Nike K. Pokorn: Rolf in Slovene Woods‎

Cenzurovaný slovenský překlad 1959

Zálesák Rolf 1959 Bratislava 1. vydání (překlad Alexander Brhlovič (20.8.1922 Bratislava – 27.3.2000 Praha). Ilustrace Miroslav Hanák (1921–1971) Zálesák Rolf 1964 Bratislaba 2. vydání Zálesák Rolf 1974 Bratislava Mladé letá

Rozhlasová adaptace českého překladu 1992

https://www.youtube.com/watch?v=U4-P5H_cw1E

Nový ruský překlad 1992

Рольф в лесах: Повесть / Пер. с англ. И. Гуровой. — М.: Детская литература, 1992. — 287 с. — ISBN 5-08-001066-5. Полное издание.

Polsko 2001

Rolf w lasach

Doplněný český překlad 2001

Recenze jako varování

MUDr. František Kožíšek

Před vánocemi se na pultech objevila slavná kniha Ernesta Thompsona Setona „Rolf zálesák” (Nakladatelství LEPREZ, Praha 1997). Tento román je klasickou učebnicí lesní moudrosti a od roku 1925, kdy vyšlo první české vydání v Knihovně Walden, ho četly generace našich woodcrafterů, junáků a trampů. A protože od posledního vydání uplynulo už 13 let, byl by tu důvod k radosti. Zvláště když kniha vychází v pevné vazbě a pěkné úpravě a jako 1. svazek sebraných spisů E.T.Setona (nakladatel na obálce slibuje vydání Setonova souborného díla!). Leč radost se, díky nakladateli, nekoná.

Abych si osvěžil paměť, vzal jsem si a pečlivě přečetl ještě předválečné vydání. Musel jsem opět složit autorovi poklonu, protože záměr – přitažlivou formou zasvětit čtenáře do základů lesní moudrosti a krás i těžkostí života v divočině – se daří i po více než 80 letech od vzniku knihy. Jednoduchý a o to přesvědčivější příběh sirotka Rolfa a jeho staršího indiánského přítele – učitele Quonaba, který se odehrává v severních lesích státu New York, plyne volně a příjemně jako voda v řece Hudson. Jen ke konci, kdy se Rolf nadšeně zapojí do americko-anglické války 1812-14, to trochu příliš a zbytečně „voní” střelným prachem a vlastenectvím a z lesní idyly se místy stává učebnice dějepisu. Ale celkový dojem z knihy to nezkazí. Na úctyhodnou činnost lovců kožešin, kteří po stovkách zabíjeli zvěř ne pro svou potřebu, ale pro obchod, si však musíme vzítbrýle z počátku 19.století, nikoliv ty současné zabarvené zcela jinou etikou…

Nakladatel ponechal původní typické pérovky na okraji textu, ale namísto Setonových celostránkových maleb (pravda, ne dokonale reprodukovatelných) zařadil ilustrace Michala Kociána. Na ně mohou mít lidé různé názory. Můj osobní je, že – ač kresby nejsou samy o sobě špatné – ke knize se příliš nehodí. Jednak jsou oproti jemným pérovkám dost hrubé, jednak jsou poplatné rodokapsovému stylu divokého západu, kde se hrdinové neobejdou bez kožených obleků s třásněmi – avšak z textu i původních Setonových ilustrací je jasné, že zde je to o něčem jiném. Rolf a Quonab se nemuseli za zálesáky převlékat, protože jimi byli i v bělošských šatech…

Co však je na vydané knize nejhorší a odsouzeníhodné je to, že není úplná, ač o tom není nikde ani zmínky. Nakladatel převzal překlad Křišťana Béma, který vydala za minulého režimu třikrát Mladá fronta. Nevím, zda to byla iniciativa překladatele nebo cenzorský zásah svazáků, co z knihy vyškrtalo pasáže týkající se především duchovního života, modlitby, vztahu k Bohu a církvi, čestnosti apod. Za minulého režimu byla taková hanebnost ještě pochopitelná, i když ne omluvitelná, ale dnes je právě tak neomluvitelná, jako nepochopitelná.

A tak majiteli této knihy věz, že na více než 30 místech knihy Ti chybí části vět, odstavce, ano i celé pasáže včetně dvou kapitol. A Setonovo poselství je tak okleštěno v zájmu materialistického vkusu současné doby. Dva maličké příklady:

Poslední věta kapitoly 16 (s. 54) má správně znít: „Jeho tvář zářila, a nikdo by ho nebyl mohl viděti, aby nepoznal, že to bylo uctívání pravého Boha z opravdového srdce, Boha, jenž je ve všech věcech, které stvořil.”

Nebo v druhém odstavci kap. 3 (s. 13) chybí věta: „Zpravidla byl (Rolf) večer příliš unaven a zrána příliš ospalý, než aby se mohl modliti, a tak poznenáhlu opouštěl tento denní obyčej.”

A když už se překladatel (přepisovatel?) nemůže slovu „modlitba” vyhnout, napíše to aspoň s chybou (motlitební – s. 90)! Atd.

Bohužel vydavatel využil situace, kdy na autorská práva (protože uplynulo více než 50 let od smrti Setona) již nelze uplatnit nárok a tedy ho ani podle autorského zákona žalovat.

Je však namístě mravní odsouzení a proto nakladatelství Leprez doporučuji, aby jak rychle a neslavně s vydáváním Setonových knih začalo, aby v zájmu Setona zase rychle skončilo. A čtenářům doporučuji, aby bojkotovali „Rolfa zálesáka” z nakladatelství Leprez. Je to jediná obrana čtenářů proti nepoctivým vydavatelům.

A jestli jste skutečně zvědavi, jak to s Rolfem a Quonabem bylo a dopadlo, obcházejte antikvariáty a ptejte se po starém vydání z Knihovny Walden v překladu B..Nekovaříka. A doufejme, že se záslužné činnosti vydání souborného díla E T.Setona ujme někdo serioznější.

Wampum Neskenonu r. 7 (1998), č. 1, s. 26

Nakladatelství Leprez, Milana Svobody tehdy použilo pro nové vydání opět překlad Křišťana Béma (1. vydání 1969). Na základě této recenze ale oslovilo Miloše Zapletala, který knihu o chybějící části doplnil.

Doplněný slovenský překlad 2001

Zálesák Rolf 2001 Liptovský Mikuláš: Tranoscius (překlad Alexandera Brhloviče doplnil Teofil Ušák 1922–1999)

Překlady

Název	Jazyk	Vyšlo (rok)
…	česky	…	…