Pavol Marcely

Z thewoodcraft.org
Pavol Marcely

generálmajor Pavol Marcely (⁕ 26. června 1914, Zvolen – † 17. října 1980, Piešťany) Vystudoval univerzitu Komenského v Bratislavě, učitel, člen kmene Priatelia prírody ze Zvolena, před válkou členem kmene Ranné svitanie ze Zvolena. Jako jeden z mála slovenských woodcrafterů udržoval přátelské vztahy s tzv. Pražskou školou, dokonce několikrát navštívil tábor v Samechovském údolí. Do roku 1940 vykonával profesi učitele, poté jej povolala (podobně jako další slovenské woodcraftery) vládnoucí HSĽS (zkráceně ľudáci) do armády. O jeho boji proti fašismu se desítky let tradovaly legendy, které přiživoval svými „vzpomínkami“ sám Marcely i prorežimní historici. Dnes se bohužel ukazuje, že skutečnost nebyla zdaleka tak černobílá…

Pavol Marcely se zúčastnil protisovětského tažení jako velitel 1. roty 21. motorizovaného pluku. Byli součástí tzv. Rychlé divize, která přímo podléhala 17. německé armádě. Během ústupu byl zajat sovětskou armádou. Aby zlepšil své postavení zajatce, nabídl své služby sovětům. Přednášel propagandistické projevy do moskevského rozhlasu, psal letáky, ve kterých vyzýval své bývalé spolubojovníky k dezerci. Bylo logické, že Sověti neměli ke zběhům velkou důvěru, ale nakonec jej vzali na milost a 1. července 1943 jej zařadili do 1. československé samostatné brigády. Českoslovenští komunisté se pochopitelně rozhodli Marcelyho vliv a schopnosti využít v armádě. Poté, co vstoupil do KSČ, stal se náčelníkem 2. oddělení štábu II. čs. paradesantní brigády, se kterou se zúčastnil bojů o Duklu a Slovenského národního povstání. Jeho vojenské zásluhy při osvobození Slovenska mu nikdo nemůže upírat, ale vše poněkud kalí jeho vlastní budování kultu osobnosti založené na vytváření lživých legend a záměrném zkreslování faktů. [1]