Janko Pleterski

Z thewoodcraft.org
Janko Pleterski jako mladík

prof. dr. Janko Pleterski D. Sc. (⁕ 1. února 1923, Maribor – † 2. června 2018, Lublaň) . Woodcrafter z Mariboru, historik a politik.

Narodil se v Mariboru slovinskému otci a české matce, reálnou střední školu navštěvoval v Lublani, kde v roce 1941 maturoval. Po začátku italské okupace Lublaňského regionu byl v srpnu 1941 zatčen a uvězněn v Alessandrii v Itálii za spolupráci s Frontou osvobození. Po italské kapitulaci v září 1943 se vrátil do Lublaně a v červenci 1944 se přidal k partyzánům. Po skončení války působil na jugoslávském ministerstvu zahraničních věcí v Bělehradě jako expert na problematiku hranic s Itálií a Rakouskem. V letech 1951-1953 byl novinářem v Radiu Ljubljana a v roce 1953 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu pro národní otázky v Lublani. V roce 1957 absolvoval historii a v roce 1963 získal doktorát z moderních dějin na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani. V letech 1970 až 1982 vyučoval na téže fakultě novodobé dějiny Slovinců a Jugoslávců (od roku 1971 jako docent a od roku 1974 jako řádný profesor) a v letech 1979-81 byl jejím děkanem.

Po roce 1968 se začal účastnit konzultací o problémech národů habsburské monarchie ve Vídni. V roce 1972 sepsal přehled dějin Slovinců pro standardní dějiny habsburské monarchie 1848-1918 (Die Habsburger monarchie, 1848-1918). Objevil a publikoval zprávu rakouské vlády o pronásledování Slovinců v letech 1914-1917 a napsal dodnes standardní práci o slovinské politice za první světové války První rozhodnutí Slovinců pro Jugoslávii (1971). Aktivně se podílel na práci bilaterálních komisí historiků (italské, rakouské a československo-jugoslávské) a účastnil se tří světových kongresů historických věd (1965, 1970 a 1980).

Psal převážně o politických dějinách konce 19. a počátku 20. století s důrazem na dějiny korutanských Slovinců a vztahy mezi Slovinci a dalšími jugoslávskými národy.

Působil i v politice: v letech 1986-88/9 byl členem předsednictva Ústředního výboru Svazu komunistů Slovinska a v letech 1988 až 1990 byl členem předsednictva SRS as součást reformního okruhu ZKS kolem Milana Kučana a Janeze Stanovnika.

Je otcem historika, archeologa a etnologa Andreje Pleterského. Poslední léta strávil v domově pro seniory Fužina v Lublani. Ve stáří byl fyzicky zcela vyčerpaný, a tak vyjádřil přání zemřít. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu poslal dopis do Národního shromáždění, kterým chtěl podnítit debatu o eutanazii a asistované sebevraždě, které nejsou ve Slovinsku legální.

Zdroje