Ivan Makásek - Hiawatha

Z thewoodcraft.org
Přejít na: navigace, hledání
Ivan Makásek 1965
Ivan Makásek 2001

RNDr. Ivan Makásek - Hiawatha (* 3. května 1944) je český přírodovědec, ochránce přírody, novinář, spisovatel, woodcrafter a skaut. Dlouholetý člen Skautské organizace, známý pod přezdívkami Malý Medvěd a Hiawatha. Založil a vedl skautsko-woodcrafterský kmen Neskenon (3. chlapecký oddíl Praha). Byl též zakladatelem a prvním vůdcem 3. střediska Thecumtha Praha. Založil a po dvě desetiletí vedl časopis pro ochranu přírody a životního prostředí NIKA. Založil a vedl časopis Wampum Neskenonu - Časopis pro skauty a woodcraftery. Jedná se o autora řady knih pro mládež a populárně-naučných knih o kultuře severoamerických Indiánů.

V letech 1957–1958 chodil do oddílu Foglarových Hochů od Bobří řeky. Po letech trampování převzal družinu Medvědů v tábornickém oddíle Josefa Zikána a s rovery z Dakoty vedli pak 1. psohlavecký tábor Velké vody na Nežárce v roce 1965. V září téhož roku se družina Medvědů stala klanem Černého medvěda v jím založeném oddíle Neskenonu, a ten součástí pražských Psohlavců. Bylo mu 21 let a k přezdívce Medvěd připojoval ještě jméno legendárního hrdiny irokézských Indiánů Hiawathy. Tehdy studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na vedení tohoto typu skautského oddílu se připravoval jako vůdce roverského kmene DAKOTA, ve společenství brdských skautů, trampů a woodcrafterů.

V jeho období „objevil“ Neskenon hru lakros (1967) a v průběhu dalších let o ní obohatil český undergroundový skauting. Na jaře 1968 se pak zapojil do obnovy skautské organizace. Po táboře Na Vydřím potoce na Šumavě se oženil, ale oddíl vedl ještě celý další rok včetně 4. tábora, na jehož konci předal vedení příteli Jiřímu Kafkovi-Owígovi. Odešel, aby se zanedlouho – z vůle 2. náčelníka - opět na čas vrátil jako šaman a vytvořil v Neskenonu ohnivecké společenství, z něhož se o deset let později vytvořil Midewiwin. V roce 1972 přišel s projektem táboření v týpí. O dva roky později založil ochranářskou skupinu TARAXACUM, do které se ukryly skautské oddíly Neskenon, Pětka a jejich woodcrafterští, skautští a trampští sympatizanti.

Deset let pracoval jako profesionální ochránce přírody, posléze jako ekologický novinář. Doktorát obhájil na katedře nižších rostlin v roce 1986. Byl šéfredaktorem oficiálního časopisu ČSOP Nika a neoficiálního časopisu Wampum Neskenonu. Jeho pisatelská produkce začala shrnutím neskenonského svérázu do almanachu Stezkou Neskenonu (1968), který pak vydávali vždy po třech letech i další náčelníci. Napsal Kult ohně (1967), Službu (1969, upr. 1991), Wagamedův wampum (1971), Táboříme v týpí (1972), Šamanův wampum (1973), Lakros - sport českých skautů a trampů (1996), Poselství Svatojánských proudů (2001), trilogii: Kluci z Dakoty (2003), Kluci z Neskenonu (2004) a třetí díl Kluci z Neskenonu a lidé z Midé, který napsal v důchodu až roku 2007.

Profesionální kariéru zakončil jako ekologický poradce předsedy vlády v letech 2005–2006, kdy odešel do důchodu, který zahájil výpravou do Kanady. Navštívil Yukon a Britskou Kolumbii. Poznatků z cesty využil k napsání dalších tří knih: Stále vztyčují totemy (2008), Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku (2010), Indiáni Britské Kolumbie strpěli Olympiádu (2011). I v současné době se stále věnuje literární tvorbě a aktivně se účastní akcí pořádaných ohniveckým společenstvím Midewiwin. Jeho životní filozofií, kterou praktikoval v Neskenonu, je spojením toho nejlepšího z myšlenek skautingu, woodcraftu a ekologie uplatnit v činnosti kmenů i v životě. Je čtyřnásobným otcem a mnohonásobným dědečkem. Obě jeho dcery a manželka prošly skautsko-woodcrafterským oddílem Sedmička (Netnokwa) a synové kmenem Neskenon.

Dílo:

  • Kult ohně: obřady Neskenonu a R.K. Shawnee (1967, II. 1968)
  • Služba (1969)
  • Stezkou Neskenonu (1969)
  • 2. stezkou Neskenonu (1971, společně s Jiřím Kafkou)
  • Táboříme v týpí (1972, II. 2014)
  • Dějiny amerických Irokézů 1600–1800 (1974, vyšlo jako příloha knihy 3. stezkou Neskenonu)
  • Čaj z jehličí. 21 povídek pro chlapce (1980)
  • Služba: příručka pro roverskou činnost (1991, II. zkrácené a upravené vydání Jiřím Mackem, ISBN 80-901049-0-8)
  • V Zemi zeleného rákosí (1996)
  • Otstungo aneb Dějiny kmene Mohawků (1997)
  • Český lakros. Sport našich skautů a trampů (1998)
  • Lakros. Sport českých skautů a trampů (1999, výrazně rozšířené a přepracované vydání; ISBN 978-80-902575-3-5)
  • V zajetí Irokézů (vycházelo jako příloha časopisu WN 1997–2000)
  • Midewiwin historický a u nás (1999–2002 jako příloha čas. Wampum Neskenonu, II. 2003)
  • Poselství Svatojánských proudů: příspěvek k rané historii skautingu, vodáctví a trampingu středních Čech (2001; ISBN 80-86289-17-6)
  • Kluci z Dakoty. Příběhy z období ilegálního skautingu (2003; ISBN 80-86289-26-5)
  • Kluci z Neskenonu. Cesta ekumenického skautingu (2004; ISBN 80-239-4029-5)
  • Kluci z Neskenonu a lidé z Midé. Cesta ekumenického skautingu (2007, II. 2009, III. 2014)
  • Stále vztyčují totemy. Malý průvodce po indiánských skupinách Yukonu a Britské Kolumbie (2008; ISBN 978-80-254-2404-9)
  • Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku (2010; ISBN 978-80-254-6533-2)
  • Indiáni Britské Kolumbie strpěli Olympiádu (2011; ISBN 978-80-254-2404-9)
  • Neskenonské návraty (2013)
  • V zajetí Irokézů (2013, II. upravené a rozšířené vydání, ISBN 978-80-87875-01-8) První část ságy o Benjaminu Gilbertovi
  • Hrozba černého šamana (2015) Druhá část ságy o Benjaminu Gilbertovi
  • Indiáni a ropné písky (v rukopise)
  • Dvakrát Medvědem. Aneutindee (v rukopise) Třetí část ságy o Benjaminu Gilbertovi
  • Pět črt z Kanady (v rukopise)