1924 Štěpení ligy

Z thewoodcraft.org
Jiné jazyky:

Liga lesní moudrosti (LLM)

Picture from p. 72 1. Hlavička úředního papíru LLM, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 72 2.–3. Razítka LLM, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 72 4. Stavba tábora LLM, 1925. ~z~ PM
Picture from p. 72 5. Pozvánka na besedu Pražské jednoty LLM, 1925. ~z~ DK
Picture from p. 72 6. Rozcvička se Sůvou, LT LLM 1925. ~z~ PM
Picture from p. 72 7. Ostrov dávné touhy u Berouna, místo ligových táborů ve 20.–40. letech, 1925. ~z~ JB
Picture from p. 73 8. Náborový letáček LLM, 1925. ~a~ PK, ~z~ AW
Picture from p. 73 9. Tábor pod vedením Prokopa Koudely, Děvín 1925. ~z~ PM
Picture from p. 73 10. Sněm LLM, Rechle u Husince 1927. ~z~ PM
Picture from p. 73 11. Sněm LLM Bojovské údolí u Klínce, 6.7.1925. ~z~ AW

Nový název LLM používali českoslovenští woodcrafteři od jara 1923 do podzimu 1928. Během těchto pěti let se v čele LLM vystřídali: Miloš Seifert, Prokop Koudela, František Kupka a Jaroslav Šimsa. V Evropě sílí vlna socialistického hnutí a levicové myšlenkové směry nacházejí příznivou odezvu i u mladých woodcrafterů. Na podzim 1924 tato skupina pod vedením Koudely ovládne vedení LLM a po dva roky určuje ideové směřování ligy. Přírodovědec Seifert odchází založit ekologicky laděnou Ligu pro výchovu přírodou „Moudrost lesa“. V roce 1926 je radikalismus a politizování LLM odsouzeno a mladí revolucionáři odchází založit ISAW. Do čela organizace je zvolen Jaroslav Šimsa, který dokázal stabilizovat LLM a zahájil tradici lesních škol – tzv. čotokva. Na podzim 1928 se Šimsa se Seifertem domluví na opětovném sloučení obou jejich organizací pod název Liga československých woodcrafterů.

~a~ AA

Moudrost lesa

Picture from p. 74 1. Kresba LT na Vydře, 1926. ~a~ MH, ~z~ PM
Picture from p. 74 2. Průkazka člena LPV-ML, 1926. ~z~ AW
Picture from p. 74 3. Dívky na břehu ostrova na Vydře, 1926. ~z~ DR
Picture from p. 74 4. Chlapci z příbramského Kmene Rudých jazyků na Šumavě, 1926. ~z~ DR
Picture from p. 74 5. Plánek tábora na Vydře 1926. ~a~ MH, ~z~ DR
Picture from p. 74 6. Tábor LPV-ML na Waldenu, 1927. ~z~ AW
Picture from p. 75 7. Registrace člena LPV-ML, 1927. ~z~ PM
Picture from p. 75 8. Dekret na splněné Orlí pero, 1925. ~a~ FS, ~z~ AW
Picture from p. 75 9. Táboření na Waldenu, 1927. ~z~ DR
Picture from p. 75 10. Obálka časopisu Lesní moudrost, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 75 11. Dekret na Mistrovství LM, 1926. ~z~ AW
Picture from p. 75 12. Obálka časopisu Hlasatel Moudrosti lesa roč. I, č. 1/1927. ~z~ AW

Rozpory ohledně dalšího ideového směřování LLM vedly na podzim 1924 k odchodu Miloše Seiferta - Woowotanny a jeho věrných z této organizace. Nejprve zakládají spolek Klub woodcrafterů a posléze novou organizaci Liga pro výchovu přírodou – Moudrost lesa (LPV-ML). Seifert vydává překlady zásadních děl E. T. Setona Svitek březové kůry, Dvanáct tajemství lesa a Z lesní říše, stejně jako překlad knihy Johna Hargravea Listy z wigwamu.

Spolkovým časopisem se stává Hlasatel Moudrost lesa, který vydává Karel Langer - Juraj. Seifert pro svojí Ligu zakupuje pozemek na Slovensku se srubem, který nazve Walden. Zavádí nové dekrety na orlí pera i mistrovství, šerpy, vigilie a lesní jména. Spolu se starostou LVP-ML Janem Svatoplukem Procházkou - Chigawhou kladou velký důraz na ochranu přírody, která je i v názvu organizace. Na podzim 1928 se organizace slučuje s LLM a vytváří novou organizaci LČSW.

~a~ AA

Plzeňská župa

Picture from p. 76 1. Psohlavci v Plzni, 1915. ~z~ SI
Picture from p. 76 2. Šedí Medvědí na Horní Střele, 1927. ~z~ SI
Picture from p. 76 3. Kronika Šedých Medvědů, 1926. ~z~ AW
Picture from p. 76 4. Časopis Psohlavec Jednoty Plzeň. ~z~ DR
Picture from p. 76 5. Ink před srubem na Střele, 1928. ~z~ AW
Picture from p. 76 6. Šedí Medvědi u Kornatického rybníka, 1927. ~z~ SI
Picture from p. 77 7.–8. Kmen Černých Havranů, 1925. ~z~ PM
Picture from p. 77 9. Družina Stříbrného Medvěda na Slovensku, 1928. ~z~ AW
Picture from p. 77 10. Táboření Tharahumánů, 1929. ~z~ AW
Picture from p. 77 11. Zápis z Rady Jednoty Plzeň, 1929. ~z~ AW

První zmínky o oddílech Psohlavců na Plzeňsku jsou okolo roku 1915. Tato éra je spojena především se jménem řídícího učitele (ředitele školy) Jana Krse. Po vzniku Československa dochází také k rozmachu Obce Psohlavců, která ve svých největších centrech (Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice) vytváří tzv. župy (sloučení několika jednot neboli středisek do větší organizační jednotky).

Plzeňsko patří i po vzniku LLM mezi nejsilnější příznivce woodcrafterského hnutí. Je zde mnoho výrazných osobností (Šneberger, Šilinger, Koranda, Volín), kteří mají i mnoho následovníků v průběhu 20. a 30. let (Bendl, Chudáček, Vyleta, Kankrlík).

~a~ AA

Želvy Příbram

Picture from p. 78 1. Znak kmene ~z~ AW
Picture from p. 78 2. Kmen Želv táboří v Údolí mlh, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 78 3. Klubovna v Příbrami, 1924. ~z~ PM
Picture from p. 78 4. Náčelnictvo kmene Želv, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 78 5. Želvy ve sněmovním kruhu, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 79 6. Tábor Želv v Údolí mlh, 1924. ~z~ SI
Picture from p. 79 7. Dobroslav Svoboda - Smělý Rys, 1927. ~z~ PM
Picture from p. 79 8. Titulka časopisu Lov, 1924. ~z~ LA
Picture from p. 79 9. Obálka Svitku březové kůry, 1924. ~z~ AW
Picture from p. 79 10. Dekret na Orlí pero, 1923. ~a~ PS, ~z~ AW {{{3}}}
Picture from p. 79 11. Rozcvička na Sázavě, 1926. ~z~ AW
Picture from p. 79 12. Zpravodaj kmene Želv, 1925. ~z~ DK

Kmen Želvy v Příbrami založil Pravdomil Svoboda - Šedý Vlk se svým kamarádem Viktorem Palivcem.

Oba jako chlapci začínali roku 1918 v oddíle Psohlavců Příbram u prof. Hořejšího, který o rok později převzal František Kupka - Jánoš. Po návratu prof. Hořejšího roku 1920 vzniká v Příbrami oddílů hned několik a většina jich o dva roky později odchází s Hořejším a Horkým do Svazu Skautů.

Pravdomila s Viktorem to táhlo spíš k poznávání přírody a tak není divu, že zůstávají věrni woodcraftu prof. Seiferta, se kterým dokonce Pravdomil jede tábořit na Slovensko. Tábor pod Smrekovicou roku 1922 jej nadchne natolik, že se kmen brzy rozrůstá i o jeho mladší bratry Dobroslava a Libomíra. Viktor má v kmeni mladšího bratra Josefa, dále jsou zde sourozenci Kejvalovi (Pavel, Mirek), Jarda Grégr, Jarda Kopecký, Antonín Burgerstein, Josef Osvald, Jiří Hes, M. Podaný, Luba Urbánek.

Kmen od roku 1923 táboří samostatně pod vedením náčelníka Pravdomila Svobody - Šedého Vlka, kterého o rok později nahradil v náčelnické funkci Viktor Palivec - Světlá stopa, protože Pravdomil odešel na studia do Prahy. Kmen má celkem pět družin (rodů): Černé vlky, Stříbrné lišky, Šedé medvědy, Ostříže a Malé Sovy.

V roce 1925 byl náčelníkem kmene Jaroslav Milec, o jehož sportovním úspěchu (vítěz v hodu oštěpem a vrhu koulí) na sokolských závodech v Plzni přinesla zprávu také Vatra.

Roku 1928 do Prahy odchází i Viktor Palivec - Světlá stopa. Ostatní chlapci odrostli a kmen se změnil v partu kamarádů, která občas vyrazila na výlet do lesa.

V době největší slávy kmene vydávala družina Černých Vlků pod vedením Pravdomila časopis Lov, zpravodaj Hlasatel kmene Želvy a vydala také edici Seifertových překladů článků Setona a Hargravea, které se pak nikde jinde většinou již neobjevily.

~a~ AA

Pfadfindeři

Picture from p. 80 1. Vazba knihy Vinnetou III., 1904. ~a~ SS, ~z~ WI
Picture from p. 80 2. Pohlednice s linorytem Pfadfindeři na vandru, 1927. ~a~ RA, ~z~ PM
Picture from p. 80 3. Pfadfindeři táboří v Orlických horách, 1926. ~z~ PM
Picture from p. 80 4. Linoryt Pfadfindeři jedou na tábor, 1927. ~a~ RA, ~z~ PM
Picture from p. 81 5. Obálka časopisu Pfadfinderů, 1927. ~z~ PM
Picture from p. 81 6. Wučiček s lukem, Samechov 1925. ~z~ PM
Picture from p. 81 7. Zakládací listina družiny Sonne, 1924. ~z~ PM
Picture from p. 81 8. Wučiček táboří na Samechově, 1925. ~z~ PM

Kmen Prager Pfadfinder založil roku 1922 bankovní úředník Karel Mahler a tvořili jej převážně židé německé národnosti z Prahy, kteří v roce 1923 vstoupili pod vedením náčelníka Hanse Robitscheka do LLM. Vydávají časopis Von Lagern und Fahrten (společně s bratrským kmenem Prager Neupfadfinder, který vedl Emil Vogl - Wučiček). Kvůli netoleranci náčelníka Prokopa Koudely kmen na Sněmu v Osečku 2.5.1926 vystupuje z LLM a stává se kolektivním členem Federace čsl. skautů. Kmen zaniká s nástupem fašismu, kdy jsou všichni členové posláni do koncentračních táborů.

Kmen Prager Neupfadfinder (Pražští novoskauti) je členem Ligy do roku 1931, kdy odchází pro rozpory s náčelníkem Viliamem Valovičem - Manokim. Emil Vogl i jeho kmen udržuje nadále přátelské vztahy se samechovskými táborníky sdruženými okolo Miloslava Vavrdy - Minehahy. Na rozdíl od Robitschekova kmene vstupují Wučičkovi Neupfadfindeři ve 30. letech do mládežnické organizace Sozialdemokratische Jugend, kde zakládají Bund internationaler Jugend (Svaz mezinárodní mládeže). Kmen si stále drží woodcrafterskou činnost, byť v jeho vedení se již střídají Wučičkovi nástupci (Zdeněk Fantl, Hans Taussig, Karl Deutsch - Mammy). Podobně jako jejich bratrský kmen, i oni zanikají roku 1939 nařízením ministerstva vnitra. Wučiček byl jedním z mála židovských woodcrafterů, který přežil holocaust a vrátil se po válce k aktivní woodcrafterské činnosti.

~a~ AA

Kmen Blesku Kunčičky

Picture from p. 82 1. Kmenový znak. ~z~ AA
Picture from p. 82 2.–3. Z tábora Kmene Blesku v Beskydech, 1927. ~z~ AW
Picture from p. 82 4. Obálka časopisu Vigwam č. 2/1926. ~z~ SI
Picture from p. 82 5. Wontola a Segwun na Čotokvě, Samechov 1927. ~z~ AW
Picture from p. 83 6. Kmen Blesku vandruje Beskydami, 1927. Horní řada třetí zleva Alois Humplík - Wontola, před týpím zleva: Milan Lenárt, Karel Kapica, Jaroslav Retka - Segwun. Spodní řada: druhá zleva Soňa Šnajdárková, třetí zleva Helena Kapicová. ~z~ AW
Picture from p. 83 7. Oběžník kmene ke Slavnosti Slunovratu, asi 1929. ~z~ PM
Picture from p. 83 8. Moravský sněm v Lulči, 1926. ~z~ AW

Kmen Blesku založila skupina chlapců a dívek z hornické kolonie v Kunčičkách u Ostravy, na slezské straně řeky Ostravice, roku 1926. Jeho základ tvořila woodcrafterská družina „Děti Vatry”, vedená studentem Jaroslavem Retkou – Segwunem od roku 1923. V průběhu 20. let patřil kmen Blesku mezi nejaktivnější kmeny v LLM. Alois Humplík - Wontola vydával v letech 1926–28 velice pěkný kmenový časopis Vigwam. Pozvolný zánik kmene začal s tím, jak jeho dospívající vůdčí osobnosti postupně odcházely za prací či za studiem. V roce 1929 dochází k přejmenování na Kmen Černého démantu (odkaz na ostravské uhlí). Definitivní tečku za historií kmene učinila hospodářská krize v první polovině 30. let a svou neblahou roli nepochybně sehrála také ideová krize v LLM, kterou nesl Segwun velice těžce, protože měl přátele na obou stranách. Upřímně si přál, aby opět došlo ke smíření a proto se zapojil i do projektu výstavby woodcrafterské chaty „Walden“ u Nového Hrozenkova. Letmé zmínky o woodcrafterech z Ostravska lze však najít ještě po celá třicátá léta až do války.

~a~ KO

Chautauqua – čotokva

Picture from p. 84 1. Obálka občasníku Chautauqua č. 1/1927. ~z~ DK
Picture from p. 84 2. Účastníci čotokvy LLM na Samechově, 1927. ~z~ AW
Picture from p. 84 3. Zleva: Segwun, Sůva, Šedý Sob, Šedý Bobr, Čotokva 1927. ~z~ PM
Picture from p. 84 4. Diplomek z čotokvy na Waldenu, 1949. ~a~ JPM, ~z~ RP
Picture from p. 85 5. Reklamní leták na chautauque, Cass Lake 1917. ~z~ WI
Picture from p. 85 6. Junior Chautauqua věnovaná woodcraftu, Missouri 1911. ~z~ WI
Picture from p. 85 7. Ligová čotokva. Zleva: Norek, Bobr, Pitter, Hukwim, Wapiton, Wajikani, Teichman st., Krejčí, Atahualpa, X, Hučivá Desná 1947. ~z~ AW
Picture from p. 85 8. Listina s podpisy účastníků čotokvy, 1947. ~z~ SI
Picture from p. 85 9. Tábořiště s čotokvou na Hučivé Desné, 1947. ~a~ FIC, ~z~ SI

Vzdělávání dospělých prostřednictvím letních táborů v přírodě zahájili metodisté roku 1873 u jezera Chautauqua ve státě New York. Později si tyto lesní školy získaly věhlas po celé Americe a chválu samotného prezidenta Theodora Roosevelta.

Nové náčelnictvo LLM si roku 1927 vytklo za jeden ze svých cílů zavést lesní kurzy pro náčelníky kmenů a pojmenovalo je chautauqua (čotokva). Vedení Chautauquy se ujímá osvědčený praktik Karel Bukovanský, za pomoci Rudolfa Grűnwalda, který má zkušenosti přímo z amerických lesních škol. Vydávají stejnojmenný věstník, který předává mladým woodcrafterům nové náměty k činnosti. Náčelník Jaroslav Šimsa - Sůva dokázal prosadit v deníku legionářské obce Národním osvobození pravidelnou rubriku „Junáctví“, někdy označovanou jako „LLM“. V ní informoval širší veřejnost o výchovných působeních Ligy a jejích cílech, stejně jako o přednáškách v rámci Chautauque, které se konají každou sobotu ve skautském domově na Petrském nábřeží. Celá Chautauqua vyvrcholí na letním táboře v Samechově pod vedením náčelníka LLM v srpnu 1927.

Tradice těchto lesních škol se dochová i v dalších letech, věhlasná je např. Čotokva v roce 1947. Dnes jsou tyto lesní školy často tematické či zaměřené na určitý okruh účastníků (Čotokva Malé lóže, Ohnivecká čotokva atd).

~a~ AA

ISAW (Internacionální socialistická asociace woodcrafterů) – Junáci přírody a práce

Picture from p. 86 1. Zpravodaj Hlasatel ISAW, 1926. ~z~ AW
Picture from p. 86 2. Pohlednice k Výstavě kreseb Prokopa Koudely, 1928. ~a~ VA, ~z~ SI
Picture from p. 86 3. Obálka časopisu Slunce r. II, č. 1/1928. ~z~ AA
Picture from p. 86 4. Obálka publikace Isav na nové cesty socialismu, 1936. ~z~ AW
Picture from p. 87 5. Kniha z edice Slunce sv. 2, 1932. ~z~ AW
Picture from p. 87 6. Obálka Svitku pro ISAW, 1927. ~a~ PK, ~z~ AA
Picture from p. 87 7. Článek o ISAW, Dějiny a současnost r. V, č. 11–12/1963. ~a~ JHS, ~z~ AA
Picture from p. 87 8. Obálka zpěvníku ISAW, 1933. ~z~ DR
Picture from p. 87 9. Obálka časopisu Slunce r. III, č. 4/1931. ~z~ SV
Picture from p. 87 10. Kmen Táboritů, Luka pod Medníkem 1924. ~z~ PM
Picture from p. 87 11. Isawané na Brdech, třetí zleva Rudolf Pach, cca 1935. ~z~ PM
Picture from p. 87 12. Josef Fischer (vpravo) se svým kmenem na Brdech. ~z~ PM

ISAW se zformoval roku 1926 a v opozici k LLM se pokoušel aplikovat socialistické ideje na woodcraft E.T.Setona. Po smrti prvního ideologa, učitele Prokopa Koudely († 1927) a zejména za hospodářské krize se ISAW výrazně radikalizoval, pokoušejíc se vytvořit program proletářského trampingu v duchu marx-leninské doktríny. Polemizoval s apolitickým trampingem (jehož byl představitel Bob Hurikán) a kritizoval pokusy politických stran o získání vlivu na trampské hnutí. Současně však usiloval o organizační sblížení s KSČ, neuspěl však pro rigidní postoj oficiálních komunistických mládežnických organizací. Sdružení zaniklo za 2. republiky na podzim 1938.

ISAW vydával časopis Slunce, jehož postupná proměna reflektovala snahu rozšířit záběr sdružení. Od 1931 byly názvy článků i titul časopisu (La Suno) tištěny též v esperantu, užívána byla i esperantská zkratka ISAV (Internacia socialista asocio vivo – Mezinárodní socialistická asociace života). Od září 1931 (roč. 3, č. 3) časopis prosazoval radikální reformu pravopisu, směřující k fonetickému psaní v duchu zásady „piš jak slišíš“, zdůvodňovanou nutností vyjít vstříc těm, kteří neovládají pravopis. Přidružená Edyce (pak Edice) Slunce (1931–1934, tři ze čtyř vydaných titulů byly tištěny reformovaným pravopisem), založená až koncem 1931 v době proměny tábornického sdružení v širší organizaci mládeže, byla orientována výrazně ideologicky. V publikacích, stejně jako v časopisu, se prosazovaly prvky avantgardní typografie (malopis, konstruktivismem ovlivněný způsob rozvržení sazby na stránce apod.). Kmenovým výtvarníkem sdružení byl jeden z organizátorů jeho edičních aktivit grafik a fotograf Jaroslav Hošek.

~a~ AA

Prokop Koudela - Jánošík, Jaroslav Šimsa - Sůva

Picture from p. 88 Prokop Koudela - Jánošík. ~z~ PM
Picture from p. 89 Jaroslav Šimsa - Sůva. ~z~ ARS
Picture from p. 89 Jaroslav Šimsa (třetí zprava) na sněmu v Samechově, 1929. ~z~ AW
Picture from p. 90 Kresba z kroniky Kmene Cedru, 1928. ~a~ KJ

Prokop Koudela - Jánošík
(*14. dubna 1904, Beroun – † 11. dubna 1927, Praha).

Učitel na obecných školách, publicista. Člen Obce Psohlavců a LLM, v letech 1924–25 a 1926 náčelník. Zakladatel ISAW.

Začínal roku 1915 v berounském kmeni Děti Živěny jako řadový člen. Od roku 1918 se podílel na vedení. Roku 1919 žil Koudela v rodině Seifertových v Dolním Kubíně, kde navštěvoval místní reálné gymnázium. Zde Seifert založil kmen Horních chlapců (Dolní Kubín), který Koudela krátce vedl. Tady získal přezdívku Jánošík. Po smrti jeho otce Jana mu Miloš Seifert - Woowotanna poskytl finanční podporu, aby mohl vystudovat Učitelský ústav v Hořovicích (Jan Koudela st. byl jeho blízký přítel, u něhož byl v letech 1911–12 v podnájmu).

Koudela po odchodu Seiferta z Berouna (a svém návratu ze Slovenska v roce 1920) se stává náčelníkem Dětí Živěny a největší woodcrafterskou osobností Berounské župy, kterou vedl. Ve 20. letech se Koudela stává radikálním socialistou. Přátelí se v LLM zejména s mladými woodcraftery podobných politických názorů (Kupka, Bukovanská, Fišer, Vavrda). Postupně zavádí do ligy komunistickou propagandu a snaží se o přetvoření LLM v politickou organizaci KSČ. V roce 1924 přemluví své přátele k odstranění Seiferta z náčelnictva, což se mu dokonale podaří a levicově smýšlející členové LLM obsadí všechny důležité pozice v náčelnictvu. Tato situace trvá dva roky, během kterých se Koudela s Kupkou prostřídají na pozicích náčelníka. Po druhém funkčním období si Koudela věří natolik, že chce oficiálně prohlásit ligu za komunistickou woodcrafterskou organizaci a předloží Radě důvěrníků resoluci o správnosti socializace LLM. Je ale většinou přehlasován a tak odchází se stovkou svých věrných založit ISAW.

„ Hlásíme se po bok všem, kterým socialismus a jeho uskutečnění je životním posláním a nejen prázdnou dekorací. Chceme dále přesvědčiti všechny junáky v Lize i ty, kteří proti nám byli získáni, že nám vždy šlo o cíle poctivé a upřímné, pomoci všem odvážným lidem, kteří pracují na změně dnešního hospodářsky, sociálně a kulturně nesvobodného života a tedy i k vítězství Síly, Krásy, Pravdy a Lásky. “ Krátce na to však náčelník a ideový vůdce socialistického woodcraftu, který si říká Jasoň, umírá na tuberkulózu.

~a~ AA
Jaroslav Šimsa - Sůva
(* 12. října 1900, Praha – † 8. února 1945, koncentrační tábor Dachau).

Byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.

Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce. Krátký čas působil ve Skautech práce, později byl jednou z nejvýraznějších osobností v Lize lesní moudrosti, kterou v letech 1926–1928 vedl jako náčelník. Zde také společně s Miloslavem Vavrdou založil vydavatelství Les, kde vycházela woodcrafterská literatura.

Pracoval v soukromém archivu T. G. Masaryka a krátce po svatbě s Marií Kohoutkovou (1906–1988) jej zaměstnala YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení. V letech 1933 až 1938 pak na pozici sekretáře Akademické YMCA a později jako programový sekretář YMCA. V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.

Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme. Dne 27. února 1940 byl ovšem v sedm hodin ráno zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Od té doby byl Němci vězněn.

Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci. Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána, nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a ten se také stal příčinou jeho úmrtí krátce před koncem války.

~a~ AA