kmen Blesku (Kunčičky)

Z thewoodcraft.org
Přejít na: navigace, hledání
Pozvánka na Slavnost slunovratu
Znak kmene Blesku z Kunčiček
Kmen Blesku na letním táboře, 1926

Údajně již roku 1922 vznikl ve Vítkovicích u Ostravy kmen "Strážci lesa". Existoval asi dva a půl roku, a zanikl odchodem většiny členů na vojnu.

Během léta 1922 se počala tvořit v nedalekých Kunčičkách skupina chlapců, která během podzimu vykrystalizovala v základ budoucí woodcrafterské družiny "Děti vatry". Tito chlapci tehdy vyhledali Jaroslava Retku a Františka Čermáka, kteří byli bývalými členy rozpadlého kmene Strážci lesa K prvnímu dni měsíce sněhu 1922 (1.1.1922) J.Retka později napsal: "Přišla zima. Žlutá barva, která vystřídala temnou zeleň léta, opadla a slehl ji bílý koberec. Zima rozpředla se v celé své kráse. Tuto dobu byli jsme přijati do bratrstva Ligy Lesní Moudrosti. Naše družinka název "Děti vatry" s prvním vůdcem Jar.Retkou. Začali jsme pracovat se vší pílí, scházeli jsme se k besedám a za tři měsíce měli jsme první besedu v Moravské Ostravě." Měli se čile k životu a již v tomtéž roce uskutečnili svůj první putovní tábor Beskydami. Na sklonku roku získali v budově školy v Kunčičkách klubovnu a připravovali se na sněmovou výstavku.

Na jaře 1923 vzniká v Kunčičkách nová družina "Zubrů", kterou vedl Slavoj Mikeska. Budoucí kmen Blesku začal stále více přebírat ve svém okolí vůdčí úlohu, zvlášť po rozpuštění "Strážců lesa". Oficiálně byl tento kmen založen 1.1.1926, to již měl třetí družinu "Lesních dívek". 30. ledna 1926 kmen navštívil tehdejší tajemník Ligy Prokop Koudela - Jánošík. Návštěva zanechala v kmeni nezapomenutelný dojem a silně ovlivnila činnost kmene. S velkým zármutkem proto přijali zprávu, že o rok později Prokop Koudela zemřel a věnují mu článek v časopisu Vigwam. Roku 1926 kmen také získal nezbytné finanční prostředky na ušití svého prvního týpí (druhé získali r. 1930). Většina členů byla z dělnických rodin, jejichž sociální situace nebyla právě růžová, a tak získání těchto prostředků bylo pravděpodobně podmíněno výdělečnou činností starších členů kmene.

V době svého založení měl kmen tři chlapecké (přibyla družina "Broučků" pro nejmladší členy) a jednu dívčí družinu. V dubnu 1926 píší do Vatry: "Od svého přijetí do LLM uspořádali jsme 2 sněmy, 10 vycházek, slavnost jarního slunovratu a besedu pro širší veřejnost. Byl také uspořádán vůdcovský kurs o 7 přednáškách a s praktickou ukázkou. Mimo to máme každý týden kmenovou radu, na níž se debatuje o naší práci a výchově. Na kmenových besedách, kterých bylo 76, předčítává se "Přírodou a životem k čistému lidství" a jiné spisy naší literatury. Cvičí se zpěvy, tance a různé hry. Největší překážkou jsou zde panující poměry.(míněny sociální, pozn. autora článku) Všichni členové jsou děti horníků, kteří těžce vydělávají na své živobytí."

Kmen má vývěsní skříňku a silně propaguje odběr Vatry (ústředí LLM se tehdy pokusilo o finanční osamostatnění ligového časopisu "Vatra", bohužel úspěch byl malý a vydávání "Vatry" muselo být později pro nedostatek finančních prostředků zastaveno). Na jaře r.1926 se zúčastnili zástupci kmene Jaroslav Retka a Alois Humplík "Moravského sněmu v Lulči, kde navázali kontakt s brněnskými woodcraftery. Tohoto sněmu se účastnili rovněž woodcrafteři ze Šumperska.

Kmen začíná vydávat svůj list "Vigwam", který rediguje Humplík. První číslo vyšlo v listopadu 1926. "Vigwam" vycházel jako měsíčník a do podzimu 1928 vyšlo 14 čísel. Humplík poté odešel na studia do Prahy, kde byl také krátkou dobu jednatelem Ligy. V krizovém období Ligy, kdy se část členstva odštěpila a vytvořila "konkurenční" organizaci ISAW (Internacionální Socialistickou Asociaci Woodcrafterů), se členové kmene "Blesku" postavili za věc "čistého woodcraftu", přestože kmen byl ryze proletářský.

Část kmene pod vedením Slavoje Mikesky se osamostatňuje a vstupuje r. 1927 do Ligy pro výchovu přírodou "Moudrost Lesa" (viz Hlasatel Moudrost lesa č. 5/1927). Rok 1927 byl vrcholem činnosti kmene "Blesku". Tábor byl týdenní, Jaro Retka - Segwun (=jaro) a Alois Humplík - Vantola, Hau se účastní vůdcovského tábora (Chautauque) na Samechově, který vedl náčelník Šimsa. Po prázdninách má kmen už 140 orlích per, z toho 45 patří Retkovi. V kronice kmene nejvíce se objevují jména Jaroslav Retka, Alois Humplík - Wontola, Leopold Kaňok, Emil Kaiser, Josef Kolesa, Karel Kapica, Slavoj Mikeska, J.Mikeska, Rang Kupidlovský, Miloš Šigut, Oldřich Pustka, Adolf Zahradník, Kučera, V.Šigutová, V.Vaďurová, Helena Kapicová, Milada Šigutová, Bůrová, Soňa Šnajdárková (později manželka Retky)...

Na podzim 1927 dochází k oslabení kmene Blesku, neboť jeho náčelník Jaro Retka odchází na vojnu. V létě 1928 družina Děti Vatry pod vedením Segwuna putuje po Slovensku a zastaví se i na Waldenu za Seifertem. Téhož roku na podzim odchází Humplík a několik starších členů do Prahy (na studia, za zaměstnáním...). Po sloučení organizací r. 1929 se opět spojují obě skupiny Mikesky a Retky a vytváří nový kmen "Černého démantu".

V květnu 1929 na Samechově Jaroslav Retka - Segwun a Karel Bukovanský - Buk z kmene "Stříbrné luny" na sněmu získali titul "bojovníka" (sagamor). Oběma byl udělen bojovnický řád[1]. Stali se tak prvními bojovníky v rámci LČW[2].

Kmen "Černého démantu" byl sice v únoru 1930 rozpuštěn, ale již v dubnu bylo hlášeno založení nové družiny a o dva roky později vzniká v Kunčičkách nový kmen, o kterém jsou letmé zmínky až do války. Celkově se dá říci, že druhá polovina třicátých let byla rozvoji woodcraftu v okolí Ostravy nakloněna. Vznikly nové kmeny v Hrabové, Vratimově, Vítkovicích, Velkých Kunčicích, vesměs v kontaktu s kmenem "Černého démantu" (dříve Blesku).

---

  1. Miniaturní toulec se šípy jako přívěsek na kroj, který vyrobil Karel Langer - Juraj
  2. Před nimi získal titul bojovníka (dětského věku) Pravdomil Svoboda - Šedý Vlk v rámci Obce Psohlavců a Miloš Seifert - Woowotanna v rámci Ligy pro výchovu přírodou)