Pokračování textu ze strany 12
… vždy míti na paměti charakter.« Jako vůdce Zálesácké Ligy praví: »Zálesáctví jest umění žíti.« Tato orgnisace připouští za členy hochy, děvčata, muže i ženy, a chce docíliti, aby si každý uchoval až do stáří duši, která se přikloní cele k matce přírodě. Jako hoch hladověl po znalosti přírody - neměl však knihy, která by jej vedla. Proto prohlásil, že by rád dal dětem příležitost, k tomu, čeho sám neměl. V předmluvě ke svým »Dvěma malým divochům« praví: »Protože jsem poznal muka žízně, vykopal jsem studnu, aby i jiní mohli se napít.«
Seton pracuje stejně úsilovně na vypracování jednoduché hry pro tábor hochů, jako hledá fakta v přírodě nebo vypracuje plán domu. Nade všechno však miluje zosobňování zvířat, ptáků, stromů, větru a ročních počasí ve svých knihách a vypravováních o přírodě. A protože tyto věci miluje a rozumí jim, učiní je drahými i ostatním, takže i oni začnou je milovati. Některé z knih, které staly se známými všem čtenářům zajímajícím se o přírodu, jsou kromě několika, o nichž jsme se už zmínili, tyto: »Životopis Šedého Medvěda«, »Lobo«, »Rag«, »Matka Liška«, »Život lovené zvěře«, »Medvěd Johny a Drag«, »Hrdinové zvířata«, »Životopis stříbrné lišky«, »Rolf v lesích«, »Divoká zvířata doma«.
Z časopisu »The Mentor«.
