Vatra r. 1 č. 7 (časopis LLM)

Z thewoodcraft.org
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

1)Vatra zálesáckého junáctví. - Zálesácká liga Čs. - R. I. - 1923. - č. 7.

ROČNÍK I. – VATRA ZÁLESÁCKÉHO JUNÁCTVÍ – ČÍSLO 7.

2)

ZE SVĚTA LESNÍ MOUDROSTI

Liga Lesní Moudrosti v Americe.

Z tisku vychází na jevo, že Liga Lesní Moudrosti prodělává významné okamžiky svých dějin. Lidé začali věřiti v Lesní Moudrost. Před pěti lety myšlenky Lesní Moudrosti byly viděním malé hrstky průkopnických duší. Několik lidí slyšelo o Lize Lesní Moudrosti, avšak kdyby ve svém dětství byla zemřela — neboť úmrtnost v dětském věku u idealistických organisaci jest na tolik faktem moderního života jako úmrtnost dětí v lidstvu — sotva by si někdo byl povšiml, že vůbec existovala. Pět let minulo a Liga zaujala své místo mezi organisacemi své vlasti. Můžeme poctivě říci, že ideály a program její jsou známy od jednoho břehu ke druhému.

Kdo jsou ti lidé, kteří listují příručkou, až rohy její se trhají, kteří se nemohou dočkati „Totem Boardu“ (časopisu), kteří se těší z bratrství, jež je všude mezi lesními junáky? Jsou to lidé, kteří milují život venku, ať jsou to prostory Texaských planin, krása Kalifornských lesů, svítící barva jezer, vůně smrků a svěžest moře. Jsou to lidé, kteří věří, že ačkoli velká příroda jest stísněna do opravdu malých rozměrů v městě, stále ještě jest tam pro toho, kdo má vidoucí oči. A všichni tito lidé hledí s důvěrou k Lize Lesní Moudrosti, že naučí zaměstnanou a nevšímavou Ameriku, jak vrátiti každému hochu a dívce (od „šesti do devadesáti šesti“) dědictví radosti prostého zdravého života v přírodě, jež jim bylo uzmuto. Žádají Ligu o program, aby ideály její byly učiněny konkretními, o pracovníky, aby vychovali vůdce hochů a děvčat, o tištěná slova, aby se dostala tam, kam mluvená nemohou.

Liga může tohoto cíle dosáhnouti, budou-li ti, kteří si žádají odpovědi na své potřeby, také tak konkretní ve své podpoře pro ni.

Z „Totem Boardu.“

Junáci Lesní Moudrosti ve Francii. (Dodatek k zprávě ve 3. čísle „Vatry“). Cítíme velikou radost, že můžeme svým junákům sděliti, že ve Francii jsou také naši bratři a že tedy to tam nevypadá tak smutně, jak psáno bylo v 3. č. „Vatry”. Především je zajímavo, že ve Francii pracovala dlouho pí. Grace Galaton Seton, choť našeho duchovního vůdce Ernesta Thompsona Setona a Seton tím získal ve Francii celou řadu stoupenců. Loni v září Hargrave konal porady ve Francii a byl při založení U. F. S. J., nové organisace pro woodcraft. Hargrave píše: „Jedna věc nás zarazila. Vyšlo na jevo, že hnutí Boy Scout (Baden-Powellovo) nikdy ve Francii doopravdy dosud nezakotvilo. Ve Francii skautské hnutí se rozštěpilo v půl tuctu samostatných organisací a žádná není schopna pracovati v harmonii s ostatními. Při tom celkový počet hochů organisovaných pro život v přírodě vzhledem k populaci Francie jest malý. Jest ještě předčasné říkati, jak Kibbo Kift poroste ve Francii. Musíme popřáti času diskusím a experimentům. Símě jest zaseto.“

Redaktor se omlouvá, že není jeho vinou, že 6. č. „Vatry“ vyšlo tak pozdě. Poslal jsem rukopis z Užhorodu do Prahy už 19. února. Nešťastnou náhodou posel jej nedoručil. Tím ovšem ani dubnové číslo nevyšlo včas. Doplňky ke zprávě o berounském sněmu (udělení orlích per a zprávy z kmenů) odložil jsem pro nedostatek místa na příště.3)== LESNÍ MOUDROST. ==

Lesní Moudrost (Woodcraft) jest Výchova Romantikou, uprostřed širých učeben Přírody; Síla užitečnou a neotrockou Službou; Zbožnost poznaná ve velké katedrále lučin a lesu, nad nimiž se klene modrá obloha, kde jsou zelené měkké koberce a sladké zvuky chorů okřídlených i pozemských. Kdo by nebyl uchvácen touto představou? Kdo by ji poznat nepřál našim milým dětem?

Ale toto velké dílo nemůže býti vykonáno bez pevné, praktické pomoci. Kdo nám pomůže, abychom měli hodně dospělých členů, kteří dají základy pro práci na širokém podkladě? Kteří obětují se hmotně, aby dílo mohlo růst? Každý z junáků našich hledejte tyto přátele naše a starejte se, ať spojí ruce pro naše hnutí.

Je mnoho čekajících, kteří neznají veliký program naší Ligy. Ohříváte se rádi u našeho ohníčku; ale noste také dříví! Aby plál jasně a nikdy neuhasl.

Jindy se lidé vychovávali pro hrdinství ve válce. My chceme se vychovávat pro hrdinství v míru. Neboť život sám stoji za to, aby měl hodně bojovníků, kteří jej dělají radostným a ne vysilujícím. Potřebujeme proto býti zdravými a silnými svým tělem, abychom byli mužnými, potřebujeme pěstovat ducha, aby byl čilý a čistý — zdravým zaměstnáním. A tak přineseme na svět radost.

Své děti musíme učiti, že je to právě tak chvalitebno žíti podle vysokého ideálu, že je to také hrdinství, a větší ještě, než státi tváří v tvář, hrozné vřavě v bitevním poli.

Život sám jest nejkrásnějším dramatem, nikoli umírání.

Tisíce hochů a děvčat, i dospělých čeká, kteří by hloupý a nudný život svůj chtěli zaměniti za krásný život povznešený a prodchnutý Lesní Moudrostí. Lidská společnost byla by požehnána tímto programem zdravé duševní a tělesné činnosti.

Má-li Lesní Moudrost tento význam pro lidstvo, je hodna obětování se. Stojí za to, aby se pro ni pracovalo, aby přešla v krev celého národa.

Ale nestačí jen vyslovovat její idee, podpora musí být též hmotná.

Organisujte dospělé, aby umožnili mládeži krásný život v lesích a přerod lidstva.

Nejbližší důležitý krok pro naši Ligu jest zabezpečiti extensivní členskou podporu, aby dílo mohlo býti financováno.

Potřebujeme tisk, abychom dali o sobě vědět. Málo kdo nás zná, málo kdo ví, co chceme. Je třeba to říci otevřeně, aby náš život v přírodě nebyl posuzován jako souřadný s životem těch, kteři původní myšlenku Setonovu tak zdiskreditovali.

Kteří přátelé Tvoji, bratře, věří v Lesní Moudrost? Přesvědčil jsi je, aby se spojili v jeden šik s námi v boji za Čisté Lidství?

Z Totemové desky.

4)JAK PŘIŠEL BÍLÝ MUŽ.

Dávno, dávno než Kolumbus přišel do Ameriky, Rudé děti byli v ní domovem. Jsou prvními a jeďině pravými Američany. Od Vody Velikého Moře na východě k Vodě Velikého Moře na západě bydleli tyto Děti Slunce, jak sami sebe nazývali. Šťastní a volní jako sluneční světlo a vzduch kolem nich, pro- bihali divokými lesy, jež byly jejich vlastní, nebo se pouštěli na svých kanoich z kůry vzhůru a dolů po proudu. Pak měl Indián sen. Bylo to dávno před tim, než Kolumbus snil svůj sen o Západním Světu. Ve svém snu uzřel Indián velikého Bílého Ptáka přilétajicího od východu. Křídla jeho byla rozpjata daleko na sever a jih. Ve- likou silou a prudkosti letěl k zapadajícímu slunci. bázni a podivení Indián viděl tohoto obrovského Bilého Ptáka objeviti se a zmizeti. Tušil, co znamenal a srdce Indiánovo bylo smutno. Pak přišel Bilý Muž. Od Vody Velikého Moře na východě přišel ve své veliké běle okřídlené kanoi. Jednou rukou ukazuje k Velikému Duchu a s druhou nataženou k Rudému Muži přišel. Žádal o malé sidlo. Sidlo velikostí bisoní kůže by mu stačilo docela, řekl. Ve jménu Velikého Ducha, Rudé Děti pozdravili Bilého muže a nazvali jej „bratrem“. Dali mu sídlo, jež žádal. Dali mu velkou kůži bisoní a ukázali mu kde sí jí má rozprostřiti u jejich sně- movního ohně. Bilý muž přijal kůži zubří. Děkoval Rudému svému bratru jménem Velkého Ducha. Pak začal rozřezávati kůži na mnoho, mnoho malých proužků. Když byla celá zubři kůže rozřezána na úzké proužky, vázal proužky dohromady. Tvořily dlouhý pruh, jenž sahal dalekou cestou. V udiveni Indián pozoroval Bilého Muže, když naměřil sídlo tak dlouhé a tak široké, jak dosahoval tento pruh kolem dokola. „Malé sidlo“, velikost bisoni kuže, stalo se lánem země. Brzo Bilý Muž žádal o další sidlo. Tentokráte jeho sidlo za- bralo chýše Indiánů a táborový oheň. Žádal Indiány, odstěhovali-li by se na několik dostřelů šipu. Učinilí tak. Pak Bilý Muž potřeboval nové sídlo. Pokaždé si vzal větší kůži, na které se usadil Tentokrát kůže se rozprostirala tak da- leko, že pokryla část indiánových lovišť a rybářských území Zase Indiáni se stěhovali. Opět Bílý muž je následoval, Po- každé sídlo jeho bylo větši, až Indián měl místo jen velikosti kůže bisoni. na které seděl, Tak přišel Bílý Muž. Jako velký Bilý Pták. jenž táhl od Vody Velkého Moře na východě k Vodě Velkého Moře na západě, přišel Bilý Muž; a vytlačil Indiána od vycházejícího k zapadají- címu slunci. Jeh Sen Noh Wchs, „Co Irokézové vypravují svým dětěm.“ PROČ JSEM JUNÁKEM LESNÍ MOUDROSTL Většina myslících lidí připouští, že naše moderní civilisace jest daleka ideálu. Obrovskému davu lidí skýtá život nezdravý, nepřiro- 985)zený, křečovitý; mnoha nešťastníkům dokonce nedá ani chleba, Ně- kolik lidí však opatřuje na druhé straně nesmírným bohatstvím, jehož mohou zneužítí. Jest to proto, že naše průmyslové a obchodní zřízení jest stále ještě soutěžící a pohnutkou naší činností v zaměstnání nějakém jest hlavně vlastní náš osobní zisk. Může přijít vyléčení, nahradíme-li myšlenku zisku lepší a naprosto odlišnou myšlenkou služby. Ve zdravé a správně organisované společnosti všichni muži a ženy dobré vůle pracovali by společně družstevně, aby vytvořili prostředky ži- vota a blahobytu a trvali by na tom, že každý dobrý občan a dělník musí přispěti svou vlastní účastí této dobré věci. Lesní Moudrost pracuje za tímto novým a lepším řádem lidské společnosti. Ale nebylo by užitečno vytvořiti bohatství, kdyby lid neměl in- teligence, aby ho dobře užíval, Většina našich lidí dělá pro svou rodinu a přátele co nejvíce, pokud jejich prostředky dovolují Avšak to, co pokládají za nejlepší, není nejlepší, neboť nevědí, které věci skutečně dělají život hodným života A mnozí promrhají své skrovné bohatství v jedovatém pivě nebo nezdravých zábavách nebo karbanu, který jest zase výrazem ziskuchtivosti. Lesní Moudrost vede k pravé výchověllidí Dnes však i vychovaní lidé a sociální reformátoři často jako jednotlivci nedovedou žít šťastně a zdravě Mám za to, že z nevě- domosti byli svedení umělkovaností moderního světa. Ještě teď mohou dojíti míru a spokojenosti, naučí-li se žíti prostě a přirozeně. Mnoho myslitelů a filosofů ukázalo tuto cestu. Co na tom, že Whitman a Thoreau bylí Američani, mluví-li pravdu? Většina z nás můžeme žíti v přírodě aspoň na konci týdne. Lesní Moudrost jest filosofie života v přírodě. Skoro po celém světě moudří lidé a zvláště mládež „utíkají se do táborů s palčivou touhou a hlubokou blažeností“. Amerika byla kolébkou toho hnutí V Australii táborový „picnic“ jest zřízením za- vedeným. V Anglii tábornictví roste a vzmáhá se. Jest tam mnoho táborových škol, V Rusku školy v lese jsou nejvýznačnějším dokladem obrozujícího se ducha výchovy. Lidé, kteří žijí v přírodě, jsou si bratry po celém světě, Lesní Moudrost jest mezinárodní a nemá žádné účasti na tragickém omylu, kterému říkají „válka“ s Kibbo Kift. DUBEN -— MĚSÍC TRÁVY A DIVOKÝCH KACHEN. Srdce naše změklo prvým laskavým úsměvem země, nedbající 5 tuhých pout neodcházející zimy, změklo rozevřenými a vonnými ko- runkami sněženek, krvavými nitkami lísek a barevnými rozrazily. Pak odešli jsme do pole, kde vzduch byl ještě chladný, ale už dýchala země. Motýlci poletovali kolem nás i rozehřáli jsme se k víře, že život je krásný a že opravdu žít jej možno jen u teplých ňader Matky Přírody, k níž nás pojí živelní tvořivé síly. Otevřelí jsme se tajemným silám vesmíru. Kolotá v nás krev jako míza v stromech a proto cítime ono blízké bratrství „Jsme jedné krve ty i já“ — to je píseň jara — Vše se hlásí k životu. 996)Našli jsme spolubojovníky svého utajovaného ideálu mezi kvě- tinami, Průkopníci krásy, lásky a volného rozvinutého, sytého života jsou i tam. Přední voje květin, plny smělosti, vybojovaly nám jaro, Neboť čím se země dostává do jara — než-li květinami? A kteří jsou to prukopníci? Poznali jste je všechny? Jsou nám každým rokem stejně milí: lýkové keře v pasekách, dřínové květy na stráních, červené šišky modřínů, růžové hlavičky devětsilů. , To jsou junáci říše rostlin, Ale velkým omylem nás vychovala školská přírodověda. Jakoby byly květiny zajímavé jen, když kvetou. Jako největší zázrakem hmoty jest vývoj dospělého zvířete z vajíčka, tak i semeno klíčící a zakládající bylinu, keř, strom je pravým divem světa. Učte se znát klíčky rostlin, klíče k ráji Neboť „kdo může zabránit, aby země ne- byla kvetoucím sadem a šumným hájem“ (Ruskinl? Nuž, bratři a sestry, teď v dubnu vykopejte pod starými stromy v parcích a ven- ku vzklíčená semena neb mlaďoučké dětičky stromů (buků, jeřábů, javorů, smrku atd.) a přesaďte je tam, kde nikdo se nepostaral, aby v létě poskytnut byl zemi žádoucí stín, Vy můžete zemi udělat rájem. Nikdo by neměl býti přijat za junáka, kdo 10 stromečků ne- vysadil na vhodné místo, A právě tak zasvěcovací zkouškou junákovou bude, aby pro- kázal, že si vypěstoval ze semene několik pěkných květin, které ozdobí okzo jeho domova nebo zpestří záhon jeho zahrádky. Za nejlépe vypěstované květiny, s pravou pečlivostí a láskou, orlí péra! Měsic duben jest také měsícem divokých kachen to jest mě- sícem, kdy oživuje pole i les návratem milých nám opeřenců. Vrátí se pěnice, černohlávek, červenka, ba i slavík. A vše se ozývá nej- radostnějšími melodiemi vyhledávajících se párku Co tu studia pro našeho junáka! Žádný jiný měsíc kromě dubna a května nenaučí nás tolik „řeči ptačí.“ Choďte, zapisujte si notami neb značkami, tře- ba lidovými říkadly zajímavé ty melodie. Budete účastní toho nej- krásnějšího koncertu! Vše se už probudí v dubnu, co si dosud netroufalo. Pozorovali jste hlemýždě, jak si otevřel svůj domeček? V tůních našli jste už koncem března vajíčka žabí, Doufám. že jste si vzali trochu toho zvláštního rosolu domů a pozorovali, jak z černé tečky rodí se pulec a dočkáte se už v nejbližších dnech radostné události — až vám vyskočí z nádoby dospělá žába Pak ji pustíte do volné přírody! Pozorujte pulce různých žab a čolků! Všude se teď rodí život. Chodivali jsme z jara nejčastěji k tů- ním, kde na dně vody a při břehu mezi rákosím vždy jsme našli něco živého. Nejen měkkýše, ale larvy chrostíků, šídel, komárů a vy- lovili-lí jsme plankton (t. j živočichy hladiny vodní), a prohlíželi pak v lahvičce proti světlu, poznali jsme buchanky a perloočky, naše drobné korýše. To vše bylo bohatou kořistí pro junáka Doma ve sklenicích mohli jsme pak každý den čekati zajímavý obrázek pro- měny larvy v kuklu nebo dospělého členovce, Kolik plodných chvil vystojíte u svého akvaria A není třeba trápiti velké ryby v malých prostorech skleněných nádob: je právě tento svět nejmenších tak nanejvýš zajímavý, Balu. 1007)PANOVA PÍŠŤALKA. = „Černí Medvědi“ v Lesní Mou- drosti jsou toho názoru, že junák Lesní Moudrosti má si vše, pokud možno, pořídit sám z materiálu přirozeného, jejž si sám vyhledá. Co už se vyho- dilo peněz za ocelové píšťalky, tovární výrobek, jenž ani účelu svému nehoví, neboť pronikavý zvuk jeho ruší har- $ monii lesa, nehledě k tomu, že by všecky výrobky továren zejména jde-li o úkony obřadů a symboliky v táborovém životě měly býti tabú pro skvrnu nespravedlivého dneš- ního řádu sociálního, jež na nich Ipí. Proto si „Černí Medvědi“ řekli: Každý kmen Junáků Lesní Moudrosti si bude muset pořídit svůj vlastní „tom-tom“ a svou vlastní píšťalku, Jistě, jakmile kmen je založen, především potřebuje svůj signál. Signál kmene má být pro celý kmen jediný, iasný zvuk, kterého nikde v jiném kmenu nemají, Každý kluk umí dělat píšťalky. Píšťalky vrbové nebo bezové jsou velmi příjem- ného zabarvení tonů, Národové divocí na Nových Hebridách a v Nové Kaledonii užívají 7 -9 píšťalek různě dlouhých spojených vedle sebe, takže dávají příjemný akkord hlubokých i vysokých tonů Lesní junáci v Anglii také užívají takové píšťalky, říkajíce jí Panova píšťalka, Každý kmen by si mohl udělat takovou soupravu píšťalek, každý jiné sku-. tečné délky (poměr třeba stejný — akkord 5ti tonů) a měli bychom něco, co by nám veverky záviděly, Černý Medvěd NEKUPUJTE STANU., Jest absolutně podmínkou pěkného tábora Lesní Moudrosti, aby stany, chýže a přístřeší byly primitivní. Mohou to býti indiánské týpí nebo lopařské či eskimácké stany, nebo zulukaferské chýže, nebo cikánské stany na ohnutých větvích atd. Ale v žádném případě ne- napínejte obvyklé zvonovité stany, vojenské plachty z obchodů a pro- dejen. Jak si uděláš stan nebo chýži, to jest jeden z prvých úkolů tvé kmenové výchovy a nedbati ho znamená zanedbati všechno, Hoši sami musí pracovati v té věci a za vhodného vedení uvidí, že to není těžké Jest nutno povzbuditi je, aby si pořídili stany a spali v nich; aby stavěli chýže ve větvích stromů, aby si vyzdobil wiówam svůj — jest to věcí náčelníka, aby je vyzval a ukázal, jak se to dělá — deko- rovat primitivním obrázkovým písmem a kmenovým znamením. Jest třeba řící chlapcům, že každý blázen dovede jíti do krámu a koupiti stan — k tomu není třeba než peněz. Ale jsou milionáři dnes, kteří by nedovedli vystříhnout, sešít a postavit stan, vyzdobit jej, a žíti v něm! : Lesní moudrost se nedá koupit za penize -- jen jedna je cesta, jak ji získati, to jest jíti ven a dělati si vše sám. Dnes už možno snadno opatřiti si plátno, impregnací znáte z pří- ručky a sdělíme vám ještě jiné výhodnější. Náčelnictvo Čsl, Ligy L. M. zřídilo právě hospodářský odbor, který si vzal na starost výrobu plachet. Budeme míti své vlastní plachty a nebude třeba vydávat obrovské peníze za plachty překupníkům. Tribal Training 1018)JUNÁKOVO KŘEPKÉ TĚLO, Šel pružně v před jak kolouch z jara, Kipling, Chceme mít krásné, zdravé tělo. To je prvý náš zákon Krásy. A zúcty k tělu, zájmu a péči o ně vychází všechna síla a snaha našeho junáctví. Tím trháme okovy falešné tradice křesťanských ideálů, tím vracíme se k Matce Zemi a vzpínáme přímo k Tvůrci. „Jsme přílivem božských sil“ — řekl by Trine Jsou v naších svalech tak jako v našich nervech. Když jsme byli chlapci, měli jsme všichni křepké tělo. Byli jsme hrdi na svou přímou postavu na svůj pružný krok, na svižný pohyb svůj a když cítili jsme, jak rosteme, bylo nám jako bychom byli květy zaslíbenými jen kráse a vznešenosti, Tuto víru si musíme udržeti do nejpozdnějších let a i ti, kdo jsou mezi námi dosud chlapci, musí si býti vědomi toho, že nesmí jí ztratití. A proto je tak důležito, aby junák znal svoje tělo, Světem jde volání po tělesné výchově, Je v tom slibný hlas budoucnosti, Dosud je to však většinou jen tělocvik a žádná tělesná výchova. Jedině junáctví bude znamenat pravou obrodu tělesné výchovy a třebas zde nikdy nepůjde o žádný „system“, už dnes je jasno, kterými směrnicemi výchova ta se bude bráti. Pohyby moderního člověka jsou řadou úsílí jak udržeti rovno- váhu — řadou náhlých stažení svalových střídajících se s uvolněním svalstva odpočinkem Odtud většina lidí dnešních se pohybuje trhavým, těžkopádným způsobem. Žádný tělocvik typu švédského nebo sokolského není protiváhou tohoto nehezkého pohybu. Tento tělocvik dělá pouze lidi tuhých svalů, doopravdy topor- ného těla. Vyvine svaly, ale nedá tělesným pohybům harmonie, nevy- vine tělo jako celek.9)Jest jasno, že tu může býti jen jedna cesta jak zkrásniti pohyb, a že tou ceston jest pohyb těla jako celku a ne po částech. První věcí jest sesíliti svalstvo břišní odstraněním všech umělých podpor — pasů, šněrovaček a všeho podobného. Některé pohyby učte se před zrcadlem. Když jste překonali ztrnulé postavení postoje v klidu, učte se přecházeti z jednoho posta- veni do druhého bez náhlostí a aniž pohnete jediným svalem zbytečně. Všecky pohyby vykonávejte nazí. Žádné cvičení s činkami nebo tyčemi, nebo prostné na „ráz, dva, tři“ nedají pohybu tolik půvabu, jako týdenní výcvik těla ve změně poloh tímto způsobem, Radou pružných pohybů váha celého těla stane se rhytmickou a i nejobyčejnější pohyby, na př. uchopení se novin, stanou se i uhla- zenými a harmonickými, bez obvyklého křečovitého náhlého trhnutí. Žádný chodec po dlážděních nedovede si nikdy vykračovati „jako srnec“, Kdo není křepký, přenáší celou váhu svého těla na paty a jeho chůze je proto těžká, je to chůze ploskonohého, Váha těla má spočívati na jedné noze a pak na druhé a polštářky prstů se mají dotknouti země dříve než paty Ale, kdo se chce naučit křepce chodit, musí často — aspoň většinou chodit bos. Nádherný podnět k osvojení sí rhytmických pohybů nám může dát studování zvířat a rostlin. Na obrázcích vidíte, oč jde. Napodobte kočku plížící se, choďte do zoologických zahrad a dívejte se jak se pohybuje lev, medvěd, v lese pozorujte pružnost veverky, skoky lasičky, pohyby žáby — a dělejte to podle nich, V tělocviku jen oni mohou býti našimi učiteli! Jen se podivejte na trávu, jak půvabně kloní své tělo, Prohněte se také tak! To jest junácký tělocvik. Ale ten tělocvik je v přímém odporu k uzavřeným tělocvičnám a vůbec každému drillu. Není to ani system, je to život, Mezi stromy a na zeleném trávníku, pod modrou oblohou, kde nikdo vás neuráží svou nevěrou, že tělo vaše je božské a nedotknutelné, buďte nazí v sluncí a dýchejte pory celého těla, vyprazdňujte plíce z hluboka, radujte se krásnému svému svěřenému statku — tělu. Tělocvik v uza- vřených síních je paškvil na tělesnou výchovu. Co se dýchání týče, vdechuj, když rozhodíš paže a vypneš prsa, vydechuj, když tlačíš břicho, rukama pohbybuješ dolů a prsní svaly stahuješ, Nikdy necvič víc než 5 minut v jednom proudu. Když jsi se rozehřál tělocvikem, vykoupej se ve studené vodě nebo tři své tělo ručníkem. Odstraníš tak pot a vyčistíš kůži, Rhytmus — Harmonie - Elasticita Podle „Bílé Lišky“, ORLÍ PÉRA — POCTY ZA VÝKONY. Symbolicky říkáme, že udělujeme orlí péro, když někomu uzná- várne jeho čín za tak dalece významný, aby byl stupínkem na junácké cestě jeho, aby byl „polínkem přiloženým na oheň jeho junáckých snah“ (odtud též „polínko táborového ohně“, jak říká Bílá Liška 10310)misto „orli péro“ — budeme se ale raději držet Setonova původního názvu, poněvadž víme, co orlí péra znamenají u Indiánů a význam Jejich ani u nás nesmí býti nižší.) V příručce naší „Přírodou a životem" kladen důraz na to, jak podstatně naše methoda se liší od methody Baden-Powellovy. Tak zvanými „zkouškami“ vážnost celého hnutí utrpěla. Seton nikdy si výchovu junáckou tak nepředstavoval. Ne zkoušet věcí naučené z knih nebo z druhé ruky — ale svědčit o tom, zda junák prošel ohněm zkušenosti a věc ohmatal vlastníma rukama, poznal vlastníma očima, assimiloval do vlastní duše! A tak potřeba pracovat o pocty nedá se ani dost zdůrazňovati Jen trochu-li se zamyslíle nad tím, poznáte, že to jest podstata, aneb srdce a duše celé idee Lesní Moudrosti. — Proč? Poněvadž Lesní Moudrost chce lidi naučiti zajímati se o přírodu a její všecky krásy, naučit je práci vlastních rukou, která tak vyznačuje všechny průkopníky lidstva a vůbec naučit životu ve volné přírodě, Většina lidí uprostřed kolotání moderního světa musí se těmto věcem učiti Jak je tomu Lesní Moudrost naučí? Zanechává učení a encyklopedické informování hlubokých stop v duší lidí? Muže učitel sebe více graduovaný předávat moudrost žákum, je-li s nimi uzavřen do čtyř holých stěn? Nikoli! Vývoj je možný jen zkušenosti, stupínek za stupínkem a pocty Lesní Moudrosti k tomu jedině do- pomáhají. Nic nedocilíte tresty, ale vše odměnou, Jest třeba popudu, uchvácení, chcete-li rozsévat moudrost. Ovšem každý si musí uvě- domiti, že pocta nespočívá v udělení orlího péra, nebo v odznaku samotném. Spíše spočívá ve vědění nebo dokonalosti, kterou vyjad- dřuje, a udělení orlího péra má svou cenu uspokojením, že dílo dobře bylo vykonáno. Nebylo-li pocty zaslouženo poctivě, nedostaví se pravý duch toho faktu a cena orlího péra není žádná Pocty musí býti dobývány vášnivě, s nadšením, s touhou po úspěchu a na sněmu pak vyhlašovány důstojně, aby obřad zanechal dojem. Musejí před- stavovali vážné úsili a býti jasně definovány podle příručky. Komu není jasna úroveň požadavku, nestylisuj si jej sám jinak a znovu, ani nenahrazuj požadavky svými vlastními. Žádný kmen není oprávněn dávati orlí péra za výkony, jež Lisa Lesní Moudrosti neustanovila, Nesnižujte význam našeho hnutí malichernostmi. Každý návrh nového orlího péra, které není uvedeno v příručce sdělte náčelnictvu a teprve po jeho rozhodnutí případně mužete jej zařadit do svého programu. Kniha „Přírodou a životem“ uvádí požadavky orlích per pro bojovníky, strážce, jakož i vůdce všech věků, Orlí péra pro odbory máme při- praveny do tisku. Jen kdyby junáci naši přispěli nám subskribcí k vydání této tak důležité knihy! Náčelník kmene a vůdcové družin povzbuzují kmen a dávají návrhy na získání poct v tom a v tom čase, Učí, jak používati parků a veřejných zahrad a museí pro získávání poct. Vědí, kdy a kde pracovatí o pocty, Jest to právě hlavním jejich úkolem zde pomáhati. Junák, jenž touží státi se vůdcem, snad cítí, že nemá dostatečných znalosti, aby jím mohl býti, Nedopusť, aby tě to odvrátilo, O jedno orlí péro více jest duležitou věcí. Může tak růsti se svou Družinkou, a postupně státi se majitelem řádného množství zkušenosti Buď mlád duchem, abys měl dosti vnímavosti a zvědavosti a budeš pak cítiti 10411)potřebu učiti se s ostatními. Myšlenka života v přírodě vyrostla v posledních letech tak, že najdeš dosti příležitosti, abys se infor- moval o práci. Jeden náš kmen si uložil, že každý člen aspoň jedno orlí péro si musí za měsíc vysloužiti po jistou dobu (šest měsíců). Duch kmene byl znamenitý a výsledek, bilance orlích per překvapující, Zkusíte to také ve svém kmeni? Jest svrchovaně důležito, aby každý náčelník a vůdce svědomitě studoval, co o zkouškách jest v příručce, neboť jeho je povinností právě tuto práci organisovati. Přemýšlejte, co je duchem Lesní Moudrosti, co znamená a představuje. Lesní Moudrost stala se pojmem velmi širokým a význačným, jak říká pan Fagans, „Woodcraft is our Lifecraft“, Lesní Moudrost jest Moudrosti Života. Moudrý jsi po našem smyslu, když „jsi si správně uvědomil, co máš a kde jsi“ Nemáte-li po ruce materiál, jaký byste si přáli, přemýšlejte a vyhledejte co je vám dosažitelno a pusťte se do práce s dobrou vůlí. V pouhé krabičce od marmelády a v pouhé odhozené nádobě od konservy jsou veliké možnosti — to vám ukázala příručka, Podpo- rujte podstatu a užitečnost, Jak možno sáhněte raději k jednoduchému nářadí hraničára. Kapesní nůž je králem nástrojů. S mnoha nářadími dovedl leckdos něco udělat, ale junák Lesní Moudrosti dovede pra- covati s několika, V nic nedávám tolik sebedůvěry, jako vyrobite-li si svoje vlastní nářadí na tření ohně a rozžehnete-li jím oheň. Pravý junák se dovede přizpůsobit a jeho výchova ho připra í na každou okolnost nepředvídanou. Snaha o orlí péra ho učiní takovým. Děvčata jistě hlavně se budou ucházet o pocty za práci a zku- šenosti ze starosti o domácnost, připravování a uschování potravin, šití a zabavování, Hoši mají potřebu atletiky, rukodílných prací, tá- bornictví. Pocty za přírodní výzkum jsou pro obé pohlaví, neboť každý by se měl zajímati o přírodu a znáti život naší Země z vlast- ního poznání. Pro atletické výkony přesně soudcujte, aby duch a výše mě- řítka nebyla snížena. Svědky si berte oprávněné, kteří mají příslušné vědomosti a zkušenosti a nepodepisují slepě. Žádost o udělení ceny musí býti vážná, „Osvědčení“ vydává náčelnictvo Ligy, užívejte jich pravidelně, Každý hoch a děvče nechť má vlastnoručně urobenou a vyma- lovanou skříňku neb krabičku, kde si schrání svoje osvědčení — orlí péra. To jsou jeho klenoty. To jsou dokumenty jeho píle a snahy, jeho nejvyšší životní úsilí, radost jeho života. A kmen vede svou „Knihu Orlích Per“ čí „Knihu Poct“ „Polínka Táborového Ohně“, která jest hrdostí a štěstím jeho. Kniha tato bude tak zajímavá a nádherná, jaký je její písmák. Obálka musí strhnout a uvnitř po stranách písma buďtež črty, ilustrující získání té a té ceny. Práce o orlí péra povzbuzuje k soutěží mezi jednotlivci i Dru- žinami, každý chce, aby jeho družina byla nejlepší v kmeni a tak je zajištěn duch hnutí, Náčelník kmene nesmí ztratiti stopu získaných orlích per členů svého kmene, neboť jsou to úřední doklady odůvodňující uznání bo- jovníkem, strážcem neb vůdcem. Když někdo má už 42 orlích per dle 10512)naší příručky, přirozeně je vyhlášen bojovníkem. Bojovníky, strážce i vůdce jmenuje jen Náčelnictvo Obce po schválení všech osvědčení „Orlí péra“ malujeme na šedou stuhu (šerpu), kterou nosíme při sněmu, Péra jsou vyšita bíle s červenou špičkou a symbolem činu uvnitř. Na stuze je odznak Ligy uprostřed, na pravém rameni totem kmene a vzadu na zádech totem majitele. Družina, která má na svých stuhách mnoho orlích per, povzbuzuje Družinu, jež jich má málo. - R INDIÁNSKÉ HRNCE. To jest něco, co může udě- lati každý, ať jest mladý nebo starý, a každý lesní junák musí jednu pěknou nádobu vyrobit. Opatři si hroudu dobré hlí- ny: žlutá je lepší než modrá, pro- tože dává na konec lepší barvu. Hlínu rozdělej s vodou až jest měkká, vyndej všechny ka- mínky, stébla, smetí. Pak ji vy- válej na koláč, rozřež nožem v proužky asi 30 cm dlouhé a asi tak silné, jako tužka. Ponoř své prsty do vody, vezmi jeden z těchto proužků a stoč do kotoučku fa), slepiv jed- notlivé závity dohromady potře-

ním vodou a mezi závity. Po-

kračuj, přidávaje, formuje a stíraje, až budeš mít misník asi 3 palce napříč a čtvrt palce tlustý. Polož jej pak na stinné místo, aby trochu ztvrdla. Jinak by se shroutila vlastní vahou. Asi za hodinu navlhči okraj a stav na něm kolem dokola dál proužky jako dříve, až se mísa změní v pohár asi čtyři palce napříč a asi 3 palce vysoká. Odlož zase, aby utvrdla. Pak dokonči tvar, přídav nově proužky a sníživ ji trochu. Když utvrdla, udělej „slip“ nebo kašičku z hlíny a vody, natři jí hrnec zevnitř a zvenčí, pomocí prstů a nože uhladíš a urovnáš povrch. Když to vykonáš, použij ostré špičky a nakreslí na hrnec některé indiánské kresby, jak jsou na náčrtku našem, používaje čar a teček k stínování. Nyní postav hrnec na nějaké stinné místo, aby vyschl. Vysoko nad kamny v kuchyni jest dobré místo, není-li příliš blízko komínu. Po jednom dnu postav ji blíže k teplu. Pak asi druhý den dej ji do kamen. Posléze — a to jest nejtěžší — řekni vůdci, aby na kost tvrdou nádobu vstrčil do ohně, hluboko mezi červené uhlí v noci a nechal ji tam až do druhého dne. Ráno, když oheň vyhasl, opa- trně se nádoba vyndá a je-li vše dobře uděláno, bude jako z tvrdé červené terracotty, . A nyní si vzpomeň, junáku! Nádoba jest zrobena ze země a jest pro věci, jež přicházejí ze země a dávají život, věci jež nás krmí a udržují Proto na ně kreslete věci, jež představují tyto věci. Na obrázku je jich několik. 10613)ŽIVOT POHLAVNÍ. (Glossy ke knize.) Vyšla malá knížka a málo kdo se jí všimne. Kupují se a čtou tlusté knihy a sensační romány A tato malá knížka vyšla v knihov- ně „Pro dítě“ a má sama název „Matka a dítě“ A kolem tako- vých věcí jdou lidé nevšímavě: úvahy lékařské, snad morální? — takových proroků a karatelů uz bylo, a svět se točí stále stejným kolečkem Děláme si co chceme Nikdo nemá právo mluviti do na- šeho soukromého života. A dítě? Kdo má na ně větší práva než rodiče? Takové úsudky asi uslyšíme Ale mělo by těm lidem stačit říci, že knihu napsal Gamma! Měli bychom ve svém malém národě znáti svoje velké muže, A Gamma je muž kladu, hlasatel života, krásného života Malá knížka, ale otevírá široké obzory, snad i vdechne vám do duše vánek osvěžující, radostnou vzpruhu, snad po přečtení té knížky otevřete zas jedno okénko své duše, které jste dosud zavírali a budete od té chvíle jinými lidmi, jako tehdy, když jste přečtli „Ovoce a strom" Není člověka na světě, kterého by byla v mládí nevzrušila otázka pohlavní. A je bohužel většina lidí, kteří v pohlaví svém nenalezli onu sílu, která z nich učinila muže nebo ženy krásné a silné, která by umocnila a znásobila všechny vzněty, jež přichá- zely z nitra rozvíjením se jejich bytosti — jako dary přírody Umě- ní, filosofie, mravnost — vše vyvěrá později a opírá se o pohlavní sílu Je to nesmírná velikost, ale také nejhlubší propast Mělo by pohlaví býti takovým svatým základem života dospělých, o němž se nemluví, ale bez kterého by se nemělo žít — tak jako jen ne- mocní mluví stále o zdraví, zatím co zdraví v něm žijí Pravý opak je pravdou © Erotikou zvířená doba vyhnala tento pohlavní pud do nemožností a ukájení jeho je často jediným smyslem života mladých lidí. Spisy L. zv. moderních spisovatelů pomáhají statečně rozdmychat nezdravý plamen. V řečech, písmě, divadlech, umění je jen dráždění a společnost sama má svoje veřejné instituce, které zkázu toho nejchoulostivějšího podporují. Následek: rozvrat, vysílení, znehodnocení. Pošlapáno a pošpiněno je svaté. Bývají už velmi mladí zločinci! Kultura, falešná kultura, zavedla lidstvo tak nízko. „Národní hospodářství“ má mnoho na svědomí. Zapomíná se na jedince, jeho výsostná práva, jeho potřebu vzduchu. zelení luk a lesů, odpo- činku a radostné práce, zapomíná se na dítě, na celou tu horu božských možností — to všecko nezná „věda , která je hrou čí- sel, mechanickým uvedením clověka do stroje výroby pro požitky několika lidí plnících si svůj břích. Jaký sociální život když jedi- nec nemůže být šťasten? Představu tohoto života a na druhé straně bolestný pohled na život dole v městské špíně, a bezsmyslnosti, odkudž doznívá k nám nářek zničených rodin a nešťastných dětí proklínajících své zrození — představa tato v mysli junáka jako člověka otevřeného rozumu a srdce, citlivého svědomí a dobré vůle — toť jediná pod- 10714)mínka. kterou klademe, aby kdo se zval junákem — musí otřásti Jim a zjevit se v celé své podstatě. Nestačí těchto mých pár slov, nutno přečíst knihu Gammovu. Slova jeho vedou k zpytování svědomí. Je jistě málo lidí, kteři by mohli po druhém hodit kamenem „jsouce bez viny“. Ale jak krásné jsou chvíle, kdy po takových hlubokých otře- sech jako pusobi tato knížka, se vám svírá nitro bolesti za kaž- dou uražku, každou skvrnku na tom co mělo zustat posvátné a dát vám božské síly, lítost a pláč hrdlo vám tlačí a pak najednou se vám rozjasní a slíbíte si vrátit se k tomu, co jste kdysi cítili a pomocí lidstvu tím, že ten velký svatý ideál krásného života, ta práva ditěte, o kterých mluvi, budete mití na mysli a tomu věnu- jete svuj život! A nebude to lehké Ale kdo jiný než junák by měl býti tak silný a provésti to, co chce Gamma? Přišlo něco na svět, co mohlo světu dát ozdravění Je to cam- ping, skautiná! „Ale i ten se zvrhl, stav se namnoze jen novou modni příležitostí téhož chorobneho pudu, jemuž se měl stát lékem !“ Žvrhl se! Poněvadž skautiné musi si uvědomit v tomto zvrá- ceném svělě plném pololidí, že jeho úloha je bojovná, průkopnická. A že musí si uvědomit hlavně svoji úctu k tělu a člověku! Že se mu musi stst vysokým mravním zákonem. Že ne orsje, ale oči- stu žadá příroda! A pak zmizí u nás divoký skauting, cowboyství, sportovm skauting, ono měšťácké vyležení se v lese lidí vzdalují- cich se práce a neslyšících sténám trpícího lidstva rak bude tu jen junáctví lidí toužících po včistě, znovuzrození, císté lasce, har- moni s přírodou, vznešenosti a jemnosti lidske, božství v člověku. Ahti na mysli stále, čim by měl býti člověk! „Žit život plný, zdravv, svobodný, v němž krasa odhalila člověku smysl byti, dala poznat vlastní pravé dílo svoje, a v němž věrným splněním tohoto dila nalezl své pravé a jedné skutečné štěstí! Takový Smetana! Rodin! Watts!" K Vašemu slibu abstinence alkoholu, koufen, masa musíte slbit si v duchu zdrženlivosti pohlavní! Čelým lidstvem by mělo jíti toto volání o aspoň jedna gene- race by měla si to umínit, že nedají příčinu k rozen: dětí leda z rodiču šťastných, kteří dětem nepřipraví peklo bidy, pohoršení, neduživosti vrozené! Ze děti budou plodit z lásky k živolu a ne z rozkoše pohlavní! Že ti, kdo v manželství nenalezli vyššího po- svěcení člověka, nebudou plodit a rodit! Aby nebyly navršeny bídy paživota a položivota, zavazuj se k pohlavní zdrželivosti, přijdou-h k poznání své nedo- statečnosi vitální" Budou hledět svoji vitalitu nalézti a osvěžit -— junácký život k tomu vede. Podaříli se jim to, budou šťastní svými dětmi. Ne-li, bude jejich smyslem života aspoň prvá stránka Jeho dila a nebyli marně na světě. Budou se těšit z těch budoucích krásných, zdravých a radostných dětí, jako by byli jejich. Jednali aspon ve smyslu veliké zodpovědnosti života a lásky k životu. Miloš Seifert. 10815)SPRAVEDLNOST K NIŽŠÍM RASÁM, Znáte mnohé barevné národy ze svých knih zeměpisných i zá- bavných a často jste slýchali o nich povrchní úsudky — praví se že nejsou civilisovaní. Chyba -- není tomu tak u všech — jen ně- kteří z nich zůstávají dosud netknuti civilisací, v jich zvycích však a v jich životě jest pro nás mnoho zajímavého i poučného, Konečně připomeňme sí, že i naši vlastní předkové byli barbary. Skutečně, není o tom pochyby, že kdysi za dávných času všichni národové žijící na zemi byli divochy, kteří se živilí lovem a neměli vlastních domovů, ale hledali útulek v jeskyních. Postupně učili se vzdělávati půdu, chovati domácí zvířata, stavěti domy a konečně i čísti a psáti; tak stali se civilisovanými. Ale všichni lidé nepokračují stejně a proto jsou na světě i dnes ještě necivilisovaní národové, Jest chybné však domnívati se, že jsou všichni ukrutní a nízcí. Někteří z ních mohli by učiti bílé národy věcem, jež by těmto bylo velmi prospěšno znáti. Tak Kurubarové, kmen v jižní Indii, mluví vždy pravdu; podvod, zdá se, jest mezi nimi úplně neznám. 1 Křováci Jižní Ameriky, jeden z nejnižších typu lidstva, mají své dobré vlastnosti. Žijí v rodech a kmenech, honí společně a když zabijí zvíře, přátelsky se oň rozděli. Je-li někdo z kmene poraněn, ostatní u něho prodlévají a neopouští jej v jeho neštěstí, Jeden ce- stující Evropan viděl Křováka zachráněného soudruhy od utopení v řece Tito sejmuli kože, jimiž se halili a ačkoli jim samotným byla zima, ovinuli jej jimi; třeli ho u ohně a mazali celé jeho tělo teplým tukem, až znovu volně dýchal Matky tak milují své děti, že když jednou Evropan jeden odvedl dítě do otroctví, matka dítě své násle- dovala přes nebezpečí, jež jí hrozilo, že bude sama chycena a zo- tročena. Příbuzní Křovákům jsou Hotentoti, Jediným jejich oděvem jest kožešinový šat kolem krku upevněný, který nosí dokud se nerozpadne na kusy. Ale tento jednoduchý lid má zvyky, které musíme obdivo- vatí, Jakmile sedí Hotentot u jídla sám, je nespokojen; chce aby někdo jedl s ním; a vidí-li někoho jíti kolem, a je-li to člověk třebas naprosto mu neznámý, zavolá na něho a rozdělí s ním své jídlo, Domorodci Australie „černí chlapíci“ jak je běloši nazývají (ne- zbývá jich již mnoho) jsou opravdu divocí, Někteří z nich jsou lido- jedy, nicméně trpí mezi sebou slabé členy kmene, živí nemocné jak mohou a pečují o starce. Mr. David Carnegie vypráví o nich násle- dující povídku, týkající se jeho cesty do západní Australie, kde jsou naleziště zlata Vešed do jedné tamnější chatrče, našel starce, chou- lícího se u černošského chlapce. Oči hochovy byly nemocny a mouchy sedaly na jeho brvy a působily mu velké bolesti. Mr. Carnegie na- mazal hochovy oči mastí, kterou měl ve své příruční lékárničce, zatím co stařec drže hlavu nemocného pokyvoval mlčky hlavou na znamení své radosti. Hochovi se hodně ulehčilo, Později na svých cestách Mr. Carnegie přišel znovu v tato místa, stařec k němu přišel, provázen několika přátely a prosil jej, aby přijmul balíček, který mu přináší. Otevřev balíček Mr. Carnegie v něm nalezl plochý kousek dřeva, hrubým vzorem na obou stranách vyřezaný Australci myslili, že jest to největší poklad a přáli si dáti mu jej, aby vyjádřili svoji vděčnost 10916)za laskavost prokázanou jím cízím bílým mužem. A Mr. Carnegie přijal a poděkoval. Považte, tito divoši ocenili laskavost, V některých kmenech Eskymáků poštěstí-li se kterémukoliv muži zbohatnouti, nestará se o to, aby hromadil bohatství; chce se však rozděliti se svými sousedy. Svolá sněm mužů kmene, pohostí je tučným obědem a potom celé své jmění rozdělí. U řeky Yukon v Severní Americe, viděl cestovatel bohatou rodinu, která rozdala 10 pušek, 10 kožešinových obleků, 200 šňůr perel, mnoho prostěradel, 10 vlčích kožešin, 200 bobrů a 500 sobolu Když tak učinili svlékli svá nád- herná roucha, jež nosili jen k slavnostem, rozdali je taktéž, oblékli se ve staré otrhané kůže a řekli lidem svého kmene: „Nejsme chudší, než některý z vás, ale jsme rádi, že jsme si dobyli vašeho přátelství.“ Eskymák velmí mnoho jí, někdy až 24 liber masa denně, Studené podnebí vyžaduje tak hojnou potravu. Přece však jeden eskymácký otec byl schopen jíti bez potravy celé dny jen proto, aby zaopatřil své dítě. V severní Asii na březích řeky Leny žijí kmeny lidu, známého pode jménem Buryati. Jestliže některý muž těchto kmenů ztratí své jmění, jde do chatrče svých přátel, usedne u ohně, jí s nimi a nikdo s ním nejedná jako s vetřelcem Celý národ jest rozdělen v rodiny, sestávající z otce, synů, vnuků, pravnuku atd. a členové každé rodiny společně obdělávají pole; nikdo z nich nemá polí svých vlastních, Jestliže rodina ztratí svá stáda bouří nebo morem, bohatší rodiny jí dají krávy a koně, aby měla nový základ k hospodaření. Rodiny jsou seskupeny v kmeny, které mají jednou v roce společný sněm; každý člen přinese si potravu na měsíc, Tato potrava uložena jest do spo- lečné zasobárny; účastníci sněmu prožívají měsíc na loveckých vý- pravách, svorně rozdělujíce kořist mezi všechny rodiny. Vliv civilisovaných národů na necivilisované je neblahý, často zhoubný Příkladem jsou vyhubení Červení Indiani, původní Austrálci, Majoriti a j„ Zavlékli jsme mezi ně nemoci, jako nešťovice, kterými dříve netrpěli a učinili jsme je přístupnými silným nápojům. Často jsme jim ukradli jejich půdu, nestarajíce se jak mohou bez ní žíti, a když se mstili za naše kruté jednání, pobili jsme je svými výteč- nými zbraněmi. Pravda, že již není černých otroků, ale spravedlnost žádá, abychom nebyli jen opakováním otrokářství barevných ras, které jsme učinili svými sousedy, přišedše do jejich krajů, ale abychom byli k nim liskaví a jim nápomocni, a učili je všemu, co známe, aniž bychom od nich žádali, aby napodobilí všechno naše konání, nebo sledovali všechny naše zvyky. Dle Waldegravea. VÝROČNÍ SNĚM LIGY LESNÍ MOUDROSTL V Berouně 31. IHL — 2, IV 1923. Poselství náčelníkovo, Bratří a sestry! „Seděli isme spolu v sněmovním kruhu v jedenáctem roce trvání našeho hnuti. Každý rok jest výroční sněm náš projevem vitální síly naší myšlenky a povzbuzením k další prací, tentokráte však byl sném náš přímo mamfestací, Sjelo se nás mnoho 4e všech končin republiky, půl třetího sta nás bylo. Uvážíme-h těžke poměry, ve 11017)kterých žijeme, chudobu naších členů, obrovské vzdálenosti jež nás dělí, nepřízeň jež hledí nás ubít — můžeme mít radost. Je nás na tisíc, a tisíc bochů a děvčat prodchnutých nejvyššími ideály, k jakým dospělo lidstvo, to něco znamená. Zdaž ne- byli Jste šťastni tu chvíli všichní tisknouce ruku tolika bratřím a sestrám? A kolik bylo těch, jichž srdce tlouklo znepokojením, že se súčastnit nemohli? Musíme si uvědomit každý především tento krásný fakt, že nejsme spolek ale rodina bratří a sester a že Příroda dala nám tyto příbuzenské svazky, ryze duchovní. Semknout se čím dále tím více dohromady. Pak si vzpomeňte, jak se zakalila ta neděle, po kterou jsme sněmovalí, takže jsme nemohli svůj sněmovní kruh mít ve volné přírodě — a přece nálada byla krásná po celý den, i druhý den. Jest ještě něco jasnějšího než jsou paprsky sluneční — to je mysl junákova! Láska k bratřím a lidstvu, víra v ideály Lesní Moudrosti. Vyjasňuje se a vyhraňuje stále, co chceme. Myšlenka skautská byla znehod- nocena; u nás pod rouškou skautingu páchaly se největší zločiny na cti utrhání a čeho ještě jiného. Nemáme nic společného s těmito lidmi. Ale svítá nám světlo oněch krásných lidí, kteří v životě svém ukázali a stali se průkopníky toho, co mládež naše česká toužila míti, když poznala bes'o skautingu. Není to již skauting, je to woodcraft — lesní moudrost, jejíž jednou kapitolou je skautiné — praktické překo- návání překážek. Všichni musíme stále upírati svoje zraky na Setona, jenž je naším nejvyšším učitelem. V něm a v jeho snahách je smysl celého našeho hnutí. Budete se muset oprošťovat od všeho, nejen čím civilisace nás křiví, ale také od všeho, co mnozí z nevědomosti přijímají, poněvadž jiné podobné organisace tak pracují. Náš sloh prýští z tak čistých a hlubokých zdrojů, že jiné prameny jej mo- hou jen pokazit. Tak jako letos chceme rozřešit svůj kroj, tak vytvoříme si i své obřady, tak vypracujeme si ještě dále svůj program Budujte všichni toto české ju- náctví! Vaše výstavka a Vaše ukázky na sněmu jsou mi nezvratným důkazem, že už se u nás junácky a v duchu lesní moudrosti myslí a pracuje ! Věci jsou tak krásné, že se nám zdá často, že vlastně teprve poznavše „wood- eraft" v pravdě jsme se narodili, abychom opravdu žili, Nesmíme si popřát oddechu, ale co jsme začalí, přivést k rozkvětu, který otevře oči všem, kdož dosud lhostejně přihlíželi k naší práci. Tak jako se to stalo v Americe. Kruh nepřátel kolem nás se svírá. Cítí, že myšlenka naše roste a bojí se jí. Víme, kdo to je. Není jich mnoho, ale mnoho lidí jim přísluhuje z nevědomosti. Bratří a sestry, po našem sněmu rozejděme se všichni k práci ve svých kmenech, úsilovné, obětavé nadšené práci, — neboť jen vlastní prací dobudeme sobě právo, úctu, svobodu! Ode dneška „vše pro zdařilý tábor“ ! S modrou oblohou! Váš náčelník, SNÉM. Krásný dokument našeho života. Výmluvný doklad, že myšlenka znamená sílu. Důkaz nejpádnější, že jsme na postupu. Velký úspěch v historii naší Ligy. Bylo nás mnoho, půl třetího sta, ač počasí tak zklamalo. Sotva jsme se vešli do velkého sálu tělocvičny národních škol berounských. Sjeli se bratři z různých končin Čech a prvně vítali jsme ve svém středu i Moravany súčastnivši se v hojném počtu. Mezi hosty v sobotu večer vítali jsme Skautv Práce, v neděli na hlavním sněmování br. Švarce z Prahy jako delegáta skautů socialistů. Průběh sněmu byl pěkný a projednalo se mnoho věcí. Jedinou stinnou stránkou sněmu bylo špatné počasí, následkem čehož nemohlí jsme druhou hlavní část našeho sjezdu provéstí — totíž závody o „orlí péra“. Ovšem příčinou toho bylo také mnoho látky, kterou sněm měl zpracovati a ke které se mu nedostalo času. Měli bychom sněmovat častěji. V sobotu večer měli jsme besídku, která uvedla družného ducha a nadšený tón do sjezdu. V neděli ráno o 8, hodině zahájeno bylo sněmovní jednání hymnou „Zelení hájové“. Čteny byly zápisy předešlého sněmu v Plzní 1922. Podána zpráva jednate- lova, pokladní a revisorů účtů. Zástupci jednotlivých kmenů podali zajímavé zprávy o své činnosti. Pak náčelník Obce uvedl v diskusí poměr náš k Hargraveovi v An- glii (Bílé Lišce), o němž psali jsme v 6. čísle Vatry. Poněvadž dosud jednání s Ame- rickou Ligou v té věci není skončeno, poslán zatím Hargraveovi jen pozdrav se zá- sadním souhlasem s jeho Lesní Úmluvou. Sněm vzal s radostí na vědomí vítězný postup Lesní Moudrosti (Woodcraftu) ve všem bývalém hnutí skautském v Evropě, 11118)červánky usvitu lepší budoucnost. Volby provedeny byly dle kandidátky navržené náčelnivivem Došlo k podstatným změnám, Náčelník zvolen byv opělné jednohlasně vyslovil svoje přání do budoucího roku: větší součinnost s Vatrou, náměty k pozo- zovaní přírody a k ruzným pracím, buďtež skutečně vyzhoušeny a podávány 0 vý- sledcích zprávy, takže z „Vatrv“ budeme míti jednou převahou pracovní časopis pro mádež; 2. prace v kmenech budiž co nejintensivnějsí, a soustřeďuj se kolem získávání „orlich per“. Nem přípustno uživatí jiného měřítka na vykony, než které je v příručce a% publikacích ligy, 3. zaveďme si důkladnou a přesnou admini- strativu. -| Bratr tajemník vysvěthl založení tiskového odboru a že Obec vypisuje úpisy po 40 a 5) Kč Pounností každeho junáka našeho bude, aby mezi svými znamými působil k rozprodeji co největšího množství upisu. Jediné tak zachrání těžkou nynější situaci našeho pubhkovam. — a přec potřebujeme tolik svého tisku, jediného československého tisku pro Lesní Moudrost. Ještě týž den upsali jsme mezi sebou 800 kč! Večer při sněmu slavnostním obřadem vykonalo sve tabu několik bratří a sester z Prahy a Mostu, hoši z Mostu přijati též za junáhy. Br. VIk z Lomu četl svou novou črtu „Jurka“. Náčelník rozžehal oheň křesaním. Pražský III. kmen sehrál malou povídku s napodobením hlasu zvířat. Vedle toho mnoho zpěvu rozhlaholilo se síni a nebylo jistě v celém pruběhu sněmu dojemnéjších chvil, V ponděli ráno zasedalo Ustřed: Obce a rokováno o poměru k Woodcraft kindred v Angli1, o krojích a o opravě jména „zálesácta“ v „lesní moudrost". Na kroje nem jednotného naroru a vče ta odkázána dale načelnictvu k rozřešení Změna názvu časopisu i Ligy odložena. Poněvadž však se jedna o lepší, správnější překlad slova „wooderaft“, nebudeme se moci vyhnouti této nutnosti. Zajimavé zpravy do- nesli někteří naši junáci o nových intrikach Svazu. „Psohlavci“ br. Hořejšího, kteří ještě do nedávna toho jména užival. ač neprávem, splynuli úplně se Svazem. Svaz toho vvužil. že na venkov rozhlašoval ukrulný nesmvsl, že „Čsl Obec Psohlavců a Horních Chlapeu" vstoupila do Svazu! Lžemi a intnkami pracuji stále, aby pů- sobilí rozklad v našich řadách. Bohudik, jsme pevní jako žula! V Ustřední Radě rozřešen byl také poměr náčelnicíva Obce k moravské Junácké radě, Odpoledne sešli jsme se na Plešivci v lese, hrali hry, skakali, vařili a na konec ve velikém táborovém kruhu jsme sí ještě zazpívali, rozloučivše se tak s krátkými ale nezapomenutelnými chvílemi svého bratrského sněmovaní. Po dobu sjezdu otevřena byla výstava, která předvedla mnoho typických lesních výrobků našich junáků. Z NÁČELNICTVA LIGY. Dostali Jste všichni Hlasatele Ligy č. 23. z 10, dne měsíce trávy? Po našem směru soustředujte nyní všechna úsilí k tomu, abyste měli o prázdninách pěkný a dlouhý £ hojně navštívený tábor. Tábor je vyvrcholením našeho života. Dny v táboře jsou dny svobody, kdy můžeme pít krásu a radost plnými doušky. Je to jediná možnost primitivního života, který je tak krásný. Náčelníci kmenu jest vaší junáckou povinností zařídit svým junákům nejméně čtrnáctidenní tábor. Neodcházejte sami, obětujte se — budete odměněni krásou společných chvil u táborových ohňů. Každý kmen odpovězte náčelnictvu do konce května na tyto otázky: 1) Kolik Vás půjde tábořit, 2) Kam? 3) V kterém období? 4) Kdo bude náčelníkem tábora? 5) Jaký máte program? (přírodní studium, turistiku, hry, obřady atd.) Odpovězte aspoň 2. a 3. otázku. Náčelnictvo zařídilo hospodářský odbor, jehož péčí budou vy- ráběny stany. Kdo se zajímá, pište — Máte každý Kmenové Zřízení? Každý náš junák je povinen si je koupiti, aby umožnil vydávání dalších publikací. Chystáme „Umění táborového života,“ Posílejte nám měsíčně z kmenu zprávu o získaných orlích pérech. Ernest Thompson Seton posílá nám pozdrav ze svého táboření v Mohawské poušti v jižní Kalifornii, 11219)JAK SI ZÍSKAT PROSTŘEDKY PRO KMEN, Kmeny naše jsou chudobné a potřebují prostředků, aby si zaopa- třilí kotle a stany, zaplatili nájemné z kluboven, získali peněz na cesto- vání. Tuto jest několik námětů, jak možno získati peníze prací a sou- časně si dobýti lidských srdcí: Sázet stromy — Pomáhat sedlákovi — Pěstovat zeleninu — Prodávat květiny do oken — Sbírati krmivo pro ptáčky — Roznášet mléko — Pěstovat drůbež — Pěstovat bource hedvábniky — Sbírat jahody a maliny, brusinky — Prodávat zavařeniny — Upraviti cestu — Zasklíti okno — Vyčistiti sklep — Odstraniti sníh v ulicích (v zimě) — Odvážeti zem na záhony — Vyrobiti košíčky a truhličky na květiny — Plésti houpací sítě do zahrad — Natříti plot — Zasázetí a udržovati živý plot — Vyráběti čluny — Impregnovati plachty — Spravovati boty — Prodávati novíny — Převážetí přes řeku — Sbíratí mince — Prodávati staré láhve — Vyrá- běti hračky — Prodávati různé výrobky dřevěné (na př. nůž na papír) — Opravovati nábytek, KNIHY. „Přírodou a životem k čistému lidství“ naše příručka, kniha tolik pronásledovaná pro své nekompromisní stanovisko — byla vystavena ministerstvem školství (které ji zakazovalo) loni 28, července až 1. srpna 1922 na světovém kongresu pro mravní výchovu v Ženevě. Zajimavá ukázka — kde nejsme nebezpečni| Opatřte si ji všichni, . dokud nebude rozebrána. O „Osvobozeném mládí“, nové knize Miloše Seiferta („Melantrich“, knihovna „Pro ditě“ za 6 Kč) psaly noviny: Tato nová práce neúnavného průkopníka výchovy v přírodě obsahuje tresť jeho názorů, Autor snaží se do školy zavést methodu skautskou -.. Jistě se dočká nového pronásledování. Forma a sloh místy je strhující a úchvatná, jako u Seiferta jsme zvyklí, „Tribuna“ 27. března. Dr. E, Chalupný. Z ušlechtilého horoucího zájmu o mládež dorůstající je psána tato knížka. Je psána velice upřímně, otevřeně a nebojácně... Vychází z junáctví, jež velmi oceňuje jako přirozenou potřebu mlá- deže. „. Smysl ideálně pojímaného junáctví čili skautingu nemohl býti krásněji a výstižněji podán, než jak to učinil autor touto knížkou. Proto ji vřele doporučují. . 1 dě — „České Slovo“ 24. února. OTÁZKY. K naší anketě o obřadech přijímání za junáka navrhují pěkně Lučané z Loun: Junákovi se odevzdá ještě vlastnoručně zhotovený luk, pří- padně se štítem, což znamená, že se zavazuje chrániti a bojovati za naše idealy a zásady. Po přijetí luku odevzdá náčelníkovi svůj totem se žádostí, Znamení otázky. | aby byl pověšen mezi ostatní totemy jeho bratrů z družiny, Potom za přítomnosti celé družiny pově-í vůdce totem mezi ostatní, S ostatním se shodujeme (t. j. návrhem poslaným oběžníkem před sjezdem). Odpověď náčelníkova: Navrh krásný a vřadím jej do obřadu, jedině luk nikoli, poněvadž je symbolem bojovníka a proto bude odevzdáván bojovníkL. Právo nosit luk budiž velkým vyznamenáním. Bylo by 1 prakticky sotva všeobecně uskutečnitelno luk dávat každému junákovi (nedostatek vhodného materiálu).20)ZÁLESÁCKÁ LIGA ČESKOSLOVENSKÁ Československá Obec Junácká Psohlavců a Horních Chlapců Miloš Seitert náčelník — Užhorod (symnasium) Podkarpatská Rus Jaroslav Šimsa, tajemník a místonáčelník, — Praba II, Václavská 6, Eugen Schart, jednatel — Praha IV., Hradčanské 8. Duben — měsíc trávy č. VIL. Lesní Moudrost. — Jeh Sen Noh Wehs, Jak přišel bílý muž. — Balú, Duben měsíc trávy. — Panova píšťalka — Nekupujte stanů, — Junákovo křpké tělo. — Orlí péra. — Seton, Indiánské hrnce. — Černý Medvěd, Kroniky a časopisy Lesní Moudrosti. — M. Seifert, Život pohlavní. — Waldegrave, Spravedlnost k nižším rasám. — Výroční sněm 1923. — Z náčelnictva Ligy. : Obálka: Ze Světa Lesní Moudrosti. — Obřad přijímání za ju- náka (otázky). — Jak získat prostředky. — Publikace, Obrázky v textu: Panova píšťalka. — Hargrave, Rhytmika. — Seton, Indiánské hrnce. Příloha. Mikuláš Aleš, Janošík. THE WOODCRAFT LEAGUE OF CZEHOSLOVAKIA Miloš Seifert, President and Chief — Užhorod. Podkarpatská Rus. J. Šimsa, Secretary and vice-president — Praha IL, Václavská 6. Evžen Schart, exekutive secretary -—— Praha IV., Hradčanské 8. „The fire of woodcraft“ no. 7. April, the Grass Moon (Conts.) Woodcraft, — Jeh Sen Noh Wehs, White man came. — Balú, April, the grass moon. — The Pan's pippe. — Do not buy the tents. — The supple limb. — Eagle feathers. — Seton, The Indian pots. — The Tally. — M. Seifert, The life of sex. — Waldegrave, The justice for the low races. — The annual meeting 1923. — From the headguarters of the Woodcraft League. The cover: From the Woodcraft Movement all the world round — The ceremony of the initiation (guerry). — How to gain money. — The publications. The illustrations: The Pan's pipe from the Bismark Archipel. - Hargrave, The body-exercises. — Seton, The Indian-pots. Separatele: Mik, Aleš, Janošík. Vatra lesní moudrosti. Měsíčník Čsl. Ligy Lesní Mougirostí. (Psohlavci). . Vychází počátkem každého měsíce mimo zeny a srpen, ročně 10 čísel. Předplatné na půl roku 10 Kč, číslo (16 str.) za 2 Kč. . Řídí Miloš Seifert, prof. gymn. t. č. v Užhorodu, Pod- karpadská Rus. Za redakci odpovídá Jaroslav Šimsa. Praha II, Václavská ulice 6. Administrace Jindř. Vaněček, Prahall, Vyšehradská 6. Nákladem Zálesácké Ligy Čsl. Tiskne Beníško a spol., Plzeň.