Kalhoty

Jazykovědci, co hledají původ dnešních slov v latině, zastávají názor že jde o slovo odvozené od latinského názvu pro boty (lat. pl. caligae). Dlouhé kalhoty, které byly typické pro barbary ze severu, podle nich Římanům připadaly jako vysoké boty – odtud caligote. Ve skutečnosti je etymologie označení různých typů kalhot nejednoznačná.

U národů, co sídlí severně od hranic bývalé Římské říše, se používal pro dlouhé kalhoty výraz nohavice (něm. hose). Ale používala se i jiná jména, která vznikala stejně jako dnes přejímáním názvl z jiných jazyků a komolením. Podle práce Zikmunda Wintra Dějiny kroje v zemích českých. Od počátku století XV. až po dobu bělohorské bitvy z r. 1893, se v Čechách začalo používat slovo kalihoty až počátkem 16. století, kdy se dlouhé nohavice začaly používat v kombinaci s krátkými kalhotami. Ovšem ve stejnou dobu se (podle stejného autora) u nás používaly pro tento typ kalhot i jiné názvy – poctivice, femoraly (odvozené z latinského výrazu pro stehno – femorale), aj. A nohavice se časem transformovaly na punčochy.

Podobný základ má i francouzský výraz la cullote, který v průběhu 17. a 18. století označoval jakékoliv kalhoty s nohavicemi pod kolena. I nejstarší typy dámských kalhotek vypadaly podobně - česky se takovým kalhotkám posměšně říkalo bombarďáky ;-). Jenže v průběhu francouzské revoluce se takové kalhoty staly symbolem zavržené šlechty – plebs nosil kalhoty dlouhé tzv. pantalone – a tak se přestaly nosit. Současná francouzština již používá tento výraz pouze pro dámské kalhotky.. To, že byl tento typ kalhot typický pro panský stav dokládá i německý název herrenhose (doslova "panské kalhoty"). Typické krátké kalhoty tyrolských a bavorských sedláků tzv. lederhose (doslova "kožené kalhoty") se od nich liší kromě materiálu také tím, že končí nad koleny.

Severské jazyky pro tento typ krátkých kalhot používají slova, která údajně vycházejí z latinského slova pro nohavice – braccaes a stejný základ má mít i další staročeské synonymum krátkých kalhot – bruchy nebo anglické breeches. Podle mě to ale bylo spíš naopak. V teplém středozemí nebyl důvod nosit tyhle krátké spodky (v podstatě sešité dvě plátěné nohavice). Teprve expanze na studený sever donutila Římany, aby začali nosit spodní prádlo.

Stejně tak mohli Římané podle jména chrakteristického oděvního prvku pojmenovat nejenom celou skupinu barbarů ale i oblast kde žili. Je to sice čirá spekulace, ale v nářečí Horního Slezska se neřeklo kalhotám jinak, než galaty, či zkráceně gatě. Jazykovědci vidí původ tohoto slova v šeru indoevropského dávnověku – jeho základem má být indoevropský kořen ga-, což má vyjadřovat sloveso jít, ze kterého se mělo vyvinout další staročeské synonymum pro krátké spodní kalhoty hacje. I když tenhle konstrukt mi přijde obzvláště ujetý.

Toto je přehled názvů kalhot v různých jazycích podle typu, pokud byste chtěli hledat informace o střihu či obrázky kalhot používaných v období do počátku 19. století v jiných jazycích:

Jazyk	Krátké kalhoty	Dlouhé kalhoty
polština	-bryczesy (z angl.)	spodnie
slovenština	-	nohavice
němčina	kniehose, lederhöse, herrenhose	hösen
angličtina	breeches, britches, breeks (scot.)	trousers
francouzština	culotes, braies (starofr.)	pantalon
španělština	calzones, bragueta	pantalon
italština	calzoni, bracho	pantaloni
maďarština	brakezs	nadrág
ruština	bridži (z angl.), brjuki (z holand.), kjuloty (z fran.)	štany (z tureč.), portki (staroruš.)
holandština	kniebroeken	broek
čeština	rajtky, kraťasy (vulg.), šortky (z angl.), golfky (podle sportu)	kalhoty, gatě, nohavice

Jak vidno z tabulky, většina má původní název odvozený od nohavic pro typ místně obvyklý. A pro typ převzatý používají názvy odvozené od obvyklého názvu kalhot v jazyce země, ve které ho odkoukali.

---