Digitalizace dokumentů v amatérských podmínkách

Digitální kopii knihy, obrazu či jiného dokumentu lze získat mnoha způsoby. Na jedné straně široké škály použitelných zařízení je kvalitní knižní skener a na té druhé fotoaparát v mobilním telefonu.

Vestavěné fotoaparáty i relativně levných modelů mobilních telefonů dnešní doby již kvalitou pořízeného snímku překonávají i první generace profesionálních digitálních fotoaparátů. Bohužel klíčovým nedostatkem mobilního telefonu je, že pokud není umístěn na stativu, tak se nedá zachovat konstatní pozice snímacího čipu vůči stránce. Ovšem zde se dočtete jak lze i takto pořízený snímek použít k vytvoření poměrně slušné digitální kopie.

Pro skenování knih jsou optimální knižní skenery. Digitalizovaná kniha je během skenování umístěna do speciální kolébky, pootevřená v optimálním úhlu a nasvícená tak, aby digitální kopie byla zachycena v přirozené barvě – jako kdybychom prohlíželi dokument za denního světla.

Některé knižní skenery umožňují do jednoho souboru zkombinovat i snímky pod různým nasvícením – světlo jiné vlnové délky může zachytit informaci, která by jinak byla pouhým okem neviditelná.

Plochý skener

Před třiceti lety patřily skenery mezi drahá zařízení . V současné době lze koupit kvalitní profesionální plochý skener do 20 tisíc Kč. Výhodou takového skeneru je, že na něm lze digitalizovat také negativy a diapozitivy.

Pokud chcete digitalizovat pouze volné dokumenty, nebo takové co není problém rozevřít na 180°, splní svůj účel i levný plochý skener v ceně do 2 tisíc Kč. Důležité je aby:

• měl dobré podání barev
• zvládal alespoň 300dpi v RGB
• na skle neměl škrábance, fleky a nečistotu
• a převody nebyly vychozené a vytahané

Pro digitalizaci vázaných knih se klasické ploché skenery nehodí, protože rozevřením knihy na 180° se ničí její vazba a na digitální kopii vznikají nežádoucí stíny a deformace. Tomu lze zamezit pouze tím, že se kniha rozebere na jednotlivé stránky a pak se po naskenování nechá znovu svázat. Což ovšem absolutně nepřichází v úvahu jde-li o vzácné originály či knihy vypůjčené.

Také se připravte se na to, že použití plochého skeneru je poměrně zdlouhavé. Naskenování jedné stránky trvá od 2 do 10 vteřin (v závislosti na zvoleném rozlišení) a hromadu času zabijete při odstraňování nedostatků kterým se tak jako tak nelze vyhnout – oprava natočení stránek a jejich ořezání.

Knižní skener

Knižní skenery pro snímání obrazu technologii plochých skenerů už dávno nepoužívají – místo snímacích diod se k digitalizaci obrazu používají – fotoaparáty.

Ty nejlacinější knižní skenery netvoří v podstatě nic jiného, než rameno s fotoaparátem. Ty lepší (a dražší) používají fotoaparáty dva, natočené tak, aby každý z nich byl kolmo ke snímané stráce knihy, umístěné na podstavci ve tvaru V a fotí obě stránky současně. Profesionální knižní skenery bývají navíc vybaveny automatickým zařízením na otáčení stránek a případně i přítlačným proskleným klínem, aby stránky byly snímané rovnoměrně.

Proto je zpracování knih na knižním skeneru mnohonásobně rychlejší, vůči knize šetrnější. A i zpracování skenů do finální elektronické podoby výrazně jednodušší a rychlejší. Ovšem ceny i těch nejlacinějších knižních skenerů jdou od 40 tisíc Kč výš a ceny těch profesionálních se pohybují ve statisících.

Nicméně pokud vlastníte alespoň kvalitní fotoaparát a stativ, můžete zaimprovizovat.

Improvizovaný knižní skener

Potřebujete…

• Pracovní stůl – na který bude možné pomocí lepící pásky zafixovat kartónové lože pro uložení digitalizované knihy
• Lože pro fixaci rozevřené knihy – Improvizované lože lze vyrobit z kartónové krabice, kterou důkladně slepíte lepící páskou a poté diagonálně rozříznete tak, abyste získali dva klíny. Tyto klíny postavte na stůl tak, aby vzdálenost mezi nimi odpovídala šířce hřbetu digitalizované knihy a zafixujte lepící páskou k pracovnímu stolu.
• Rovnoměrné osvětlení – je velmi důležité, protože při nerovnoměrném osvětlení stránek budete muset věnovat více času postprocessingu.
• Fotoaparát se stativem – ideální je, kvalitní fotoaparát ke kterému lze připojit vzdálenou spoušť a u kterého lze fixovat zaostření a korigovat barvu osvětlení. Optická osa fotoaparátu by měla být ideálně kolmo vůči stránce. U knižních skenerů to zajištuje pevná konstrukce. V amatérských podmínkách použijte stativ, který můžete rovněž zafixovat lepicí páskou k pracovnímu stolu.
• Skleněnou tabulku – kterou můžete přimáčknout snímanou stránku tak, aby byla ideálně rovná. Ještě lepší je, když můžete stránky přitisknout pomocí klínu.

I když skenování nepůjde tak rychle jako u plnotučného knižního skeneru, bude i s tímto improvizovaným zařízením efektivita vaší práce lepší, než kdybyste použili klasický plochý skener.

Nastavení fotoaparátu vůči stránce

Pokud není osa fotoaparátu kolmá vůči stránce, dojde při snímání k deformaci stránky.

Je třeba si ohlídat nejenom to, aby byl fotoaparát ideálně v ose, ale také aby jeho náklon odpovídal úhlu pod kterým je otevřená snímaná stránka.

Naštěstí se dá chybná perspektiva dodatečně ošetřit na úrovni software.

Aby to bylo snazší, doporučuji preventivně na lože pod knihu umístit jednoduchou čtvercovou mřížku a při snímání zaostřit tak, aby ji bylo na okrajích vidět. S její pomocí totiž bude mnohem snazší srovnat perspektivní deformaci snímku a upravit velikost stránky ještě před korekcí případného natočení stránky a jejím ořezáním.

Osvětlení

Problémy, způsobené nedostatečným nasvícením:

• Nerovnoměrná barva pozadí a písma
• Odlesky a stíny

Postup při digitalizaci

Se snímáním začněte od obálky. Postupně nasnímejte nejprve liché stránky. Pak knuhu otočte, a začněte snímat stránky sudé. Při snímání sudých stránek je doporučeno postupovat odzadu.

---