Bylo to jinak…
Timeline
Forest and Stream
Forest and Stream byl americký magazín pro lovce, který vydávala od 14.srpna 1873 společnost Forest and Stream Publishing Company, kterou vlastnil Charles Hallock, který byl šéfredaktorem tohoto časopisu, až do r.1880. Roční předplatné činilo 5 dolarů (10 centů za číslo).
Mezi autory příspěvků prvních 12. svazků[1] (od r.1873 až 1878) patřil kromě Johna Burroughse také pozdější šéfredaktor George Bird Grinnell. Ten nahradil Charlese Hallocka od srpna 1879.
Zajímavostí je, že ve 24. čísle z 18. ledna 1874 je s velkou pravděpodobností zmíněn i budoucím vydavatel časopisu Recreation George O. Shieldsovi[2].
Lov byl neodělitelně spojen s pobytem v přírodě a tábořením a mezi velmi populární autory tohoto magazínu patřil George W. Sears – „Nesmuk“, který zde od r.1880 publikoval na pokračování zápisky ze svých cest.
V roce 1884 mu vydavatelství Forest and Stream Publishing Company vydalo jednu z prvních outdoorových příruček na světě, knihu s názvem „Woodcraft“.
Mladý, perspektivní politik, Theodore Roosevelt začal psát do Forest and Stream pravděpodobně až po r.1885[3]. Na západ poprvé vyrazil, po volebním neúspěchu v r.1884, aby si vyčistil hlavu. Z té doby také pochází jeho snímek v loveckém odění na Wikipedii.
Od r.1892 se začaly objevovat první fotografie.
Magazín Forest and Stream byl také prvním časopisem, do kterého začal od června 1886[4] Seton ve větším rozsahu přispívat svými články a kresbami.
George Bird Grinnell opustil místo šéfredaktora pravděpodobně kolem r. 1915
Do r.1930, než byl pohlcen konkurenčním magazínem Field and Stream, patřil mezi devět nejstarších a stále živých magazínů v USA.
Boone and Crockett Club
Theodore Roosevelt instinktivně vycítil propagační potenciál časopisu Forest and Stream a rozhodl se toho využít ve svůj prospěch.
V prosinci 1887 uspořádal ve svém domě v New Yorku Theodore Roosevelt večeři, kterou navštívilo 10 jeho přátel, všichno to byli nadšení lovci. Mezi účastníky byl i Dr. George Bird Grinnell, vydavatel časopisu Forest and Stream, Rooseveltův bratranec a Rooseveltův bratr. V průběhu večeře Theodore Roosevelt navrhl, aby společně vytvořili organizaci na podporu loveckého sportu, která by lobovala za zachování velkých zvířat Severní Ameriky.
První oficiální setkání měl The Boone and Crockett Club v únoru 1888. Přítomní zvolili Theodora Roosevelta za prezidenta klubu. A členy výkonného výboru. Byl ustaven Redakční výbor, který měl za předsednictví George Bird Grinnella, na starost přípravu publikací, které měly propagovat ochranářské cíle klubu.
Publikace vycházela pod názvem American Big-Game Hunting, a George Bird Grinnell s Theodorem Rooseveltem, ji v rámci svého vydavatelství vydával jako klubovní tiskovinu. První číslo vyšlo v říjnu 1893. Po tomto svazku následovalo několik dalších publikací týkajících se zvěře vydaných ve spolupráci s jeho společností Forest and Stream Publishing Company.
Na prvním zasedání klubu byl vytvořen také Výbor pro přijímání nových členů. Členská základna měla být udržována na maximálním počtu 100 členů. A to z toho důvodu, aby s tím byla spojená jen minimální administrativa a zástupci organizace si mohli svobodně užívat svůj čas pro cíle klubu.
Bylo rozhodnuto, že pravidelné požadavky na členství zahrnují zabíjení "ve spravedlivém pronásledování" jednoho exempláře ze tří druhů větších zvěřinných savců v Severní Americe. Přidružená členství byla udělena mužům, kteří nesplnili tyto požadavky, ale byli prominentními členy lovecké a ochranářské obce.
Další výbor byl jmenován "na podporu užitečné a řádné legislativy k rozšíření a lepšímu řízení národního parku v Yellowstone." Tento výbor spolu s dalšími členy klubu přispěl k přijetí zákona o ochraně parku v Yellowstone v roce 1895. (Yellowstone Park Protective Act of 1895.)
V roce 1910 byl jmenován výbor pro zachování zvěře a George Bird Grinnell stanul v jeho čele. Tento výbor poskytl podporu průchodu zákonů a zásad ochrany přírody, jako je například zákon o zvěři na Aljašce, založení Glacier a Mt. McKinley National Parks, zákon o zvětšení Yellowstonského národního park, a mnoho lesních rezerv a herních útočištních účtů. Klub byl schopen poskytnout efektivní podporu úsilí o zachování díky jeho počet významných členů, včetně Aldo Leopold, Gifford Pinchot, Theodore Roosevelt, Grinnell, Charles Sheldon, John F. Lacey, Stephen Mather, Jay N. "Ding" Darling, a mnoho dalších významných ochranářů.
Mezi roky 1906 a 1922, začal člen klubu William T. Hornaday shromažďovat a katalogizovat výjimečné hlavy velkých zvířat. Tato sbírka se stala Národní sbírkou hlav a rohů a byla vystavena v Bronx Zoo v New Yorku počátkem roku 1922. Klub převzal vlastnictví Národní sbírky hlav a rohů v roce 1978 a sbírka je v současné době k dispozici pro prohlížení v Buffalo Bill historické centrum v Cody, Wyoming.
http://archiveswest.orbiscascade.org/ark:/80444/xv46765
Camp Fire Club of America
Zpočátku byla propaganda v rámci časopisu Forest and Stream zaměřená především na prosazení legislativy, která by zajistila ochranu divokým zvířatům. Ale postupem času začal Theodore Roosevelt využívat tento mediální prostor k budování vlastní politické kariéry.
To se zřejmě nelíbilo George O. Shieldsovi, který začal od léta roku 1894 vydávat konkureční časopis Recreation. Do té doby přispíval nejprve do časopisu Harpers Magazine a pak do i do magazínu Forest and Stream.
Podle historie zaznamenané v listopadovém čísle magazínu Field and Stream[5] z r.1910 byl iniciátorem založení The Camp Fire Club of America William T. Hornaday[6] ale skutečným zakladatelem, který vše financoval, byl George O. Shields na kterého se Hornaday obrátil s nápadem, že by si mohli založit klub vlastní.
23. ledna 1897 byly rozeslány vybraným lidem pozvánky a 6. února 1897 se konalo první setkání budoucího The Camp Fire Club of America. Na tomto setkání obdrželi přítomní leták, na kterém byl návrh pravidel budoucího klubu.
Až do r.1903 měl klub plně ve své režii George O. Shields. De fakto zastával všechny pozice od výkonného sekretáře až po ceremoniáře i když oficiálně klub žádné činovníky neměl. Organizoval výroční večeře, zval na ně hosty z nejrůznějších koutů světa. Etc.
The Camp Fire Club of America vzniknul jako uzavřený zájmový spolek, a podle Hornadayova návrhu měl členství omezené pouze na 50 členů. Jenže George O. Shields měl trochu jinou představu než Hornaday a proto se rozhodl v následujícím roce založit “Ligu amerických sportovců” (The League of American Sportsmen), do které by mohl vstoupit každý.
Poprvé se Hornadayovo jméno v časopise Recreation objevuje až r. 1897 (Vol.4. strana 314), kdy je zmíněn jako vedoucí čerstvě založené zoologické společnosti (kterým se stal v dubnu 1896). Cílem této společnosti bylo založení první ZOO v New Yorku. V létě podnikl z pověření této společnosti velkou studijní cestu po Evropě, během níž navštívil zoo v Berlíně, Drážďanech, Lipsku, Frankfurtu, Kolíně n. Rýnem, Londýně, Antverpách, Haagu, Rotterdamu, Amsterdamu, Hanoveru, Paříži a Hamburku. A od Vol.6.(1895), už je zmiňován jako ředitel New York Zoological Park.
Seton byl v té době ještě zcela neznámý autor. Přispěvatelem časopisu Forest and Stream se stal až od vánočního čísla Vol.47 z r. 1896, kde mu byla uveřejněna povídka "The Baron and the Wolves". Pak se seznámil s Shieldsem, který ho přitáhnul ke spolupráci s časopisem Recreation. Od té doby se Shieldsem spolupracoval až do r. 1912
Podle Kennetha Fowlera, který tyto počátky Camp Fire Clubu popsal se George O. Shields údajně z nevysvětlitelných příčin svého členství v klubu na počátkem roku 1903 vzdal.
A to byla chvíle, kdy se iniciativy chopil Hornaday, který v dubnu 1903 klub reorganizoval[7] a postavil se jako prezident do jejího čela. Mimo prezidenta, organizaci řídila skupina původních členů (Board of Governors) a povolený počet členů začal být postupně navyšován. Nejdříve na 100. Pak 200, 300 až nakonec r. 1910 dosáhnul limitu 400 členů.
George O. Shields byl na konci roku 1903 donucen vyhlásit osobní bankrot a v důsledku toho přišel o časopis Recreation, který byl ústřední informační platformou pro členy The League of American Sportsmen. Díky finanční podpoře blíže neurčených přátel však mohl prakticky ihned navázat novým časopisem Shields' Magazine.
Rozhodně tedy není pravda, že by jeho magazín Recreation byl oficiální mediální platformou klubu The Camp Fire Club of America. Veškeré zmínky o tomto klubu jsou v časopise Recreation nepřímé a vždy z pera George O. Shieldse. Oficiální mediální platformou reorganizovaného The Camp Fire Club of America se stal až r. 1910 časopis Field and Forest, a byl jím jen do r. 1917. Nelze vyloučit, že za ukončením spolupráce byly otevřené sympatie členů Camp Fire Clubu vůči Německu.
Na jaře 1905 v prezidentské funkci vystřídal Hornadaye A. A. Anderson[8], který byl prezidentem do r.1909. A pak ho vystřídal právě Seton, který byl prezidentem Camp Fire Clubu až do r.1912, než jej opustil.
V tomto roce Setonovi odjeli na plánovaný dvouletý pobyt do Evropy a dům čekal na prodej. Je to docela pravděpodobné, že Setonovým bývalým kamarádům z Camp Fire Clubu, nemuselo být po chuti, že Wyndygoul, místo jejich pravidelných letních srazů, prodal zrovna židovskému bankéři. Takže mohl být během nepřítomnosti nenápadně vyloučen.
Shields pravděpodobně po Setonově odjezdu definitivně přišel o jeho finanční podporu, takže skončil i Shields' Magazine. A tím pádem i The League of American Sportsmen, ze které Hornaday vycouval už r.1909.
League of American Sportsmen
The League of American Sportsmen byla oficiálně založena 18. ledna 1898. Iniciátorem jejího zrodu byl The Camp Fire Club of America, resp. jeho členové George O. Shields, který byl jejím prezidentem od založení až do r. 1913, kdy pravděpodobně ukončila svou činnost. Seton (prvním viceprezident) a William T. Hornaday (druhý viceprezident).
Financování
V časopise Recreation[9] se uvádí, že na poradě členů CFCA, ještě před založením LAS, padnul návrh, aby roční poplatek za členství byl u této organizace ve výši 25$ ročně. Ale z pohledu George O. Shieldse, který chtěl vytvořit masovou organizaci, co by sdružovala i ty méně majetné muže, to bylo asi moc. Nakonec byl totiž roční členský příspěvek stanoven pouze 1 dolar ročně, což nestačilo ani na poštovné.
Zbytek Shields dotoval z toho co vydělal magazín Recreation. Naivně doufal, že i jiní bohatší členové budou mít zájem existenci LAS, a sami od sebe přispějí nad rámec členského příspěvku nějakou částkou. Bohužel se mýlil, až na několik čestných výjimek téměř nikdo jiný nepřispěl. A na svůj altruismus, také doplatil.
Konec
Vedení LAS se od jejího založení neměnilo až do r. xxx, kdy z funkce viceprezidenta vycouval William T. Hornaday. Záhy na to (1912) přestal vycházet Shields' Magazine a tím pravděpodobně zanikla i The League of American Sportsmen.
Shields' Magazine
Shields' Magazine začal vycházet od března 1904, prakticky ihned poté, co byl George O. Shields nucen přenechat Recreation Williamu E. Annisovi. Hned v prvním čísle Shields podrobně rozebírá, proč na sebe musel vyhlásit bankrot[10].
Odvolává se při tom na svůj zoufalý článek z prosincového čísla magazínu Recreation z r. 1904, ve kterém se pokusil čtenářům objasnit, proč musí být cena předplatného zvýšena na 2 dolary ročně, tj. 20 centů za číslo. Bohužel už bylo příliš pozdě.
Příčina Shieldsova bankrotu
V časopise Recreation[11] se uvádí, že na poradě členů CFCA, ještě před založením LAS, padnul návrh, aby roční poplatek za členství byl u této organizace ve výši 25$ ročně. Ale z pohledu George O. Shieldse, který chtěl vytvořit masovou organizaci, co by sdružovala i ty méně majetné muže, to bylo asi moc. Nakonec byl totiž roční členský příspěvek stanoven pouze 1 dolar ročně, což nestačilo ani na poštovné.
Zbytek Shields dotoval z toho co vydělal magazín Recreation. Naivně doufal, že i jiní bohatší členové budou mít zájem existenci LAS, a sami od sebe přispějí nad rámec členského příspěvku nějakou částkou. Bohužel se mýlil, až na několik čestných výjimek téměř nikdo jiný nepřispěl. A na svůj altruismus, také doplatil.
Vysoký počet členů[12], platících pouze symbolický roční příspěvek ve výši 1 dolaru, značně prodražil administrativu jeho organizace The League of American Sportsmen. 60% z vybraných příspěvků spolkla administrativa v jednotlivých státech a zbývajících 40% nestačilo ani na poštovné. O ostatních nákladech ani nemluvě.
Shields doufal, že mu dobrovolné příspěvky od zámožnějších členů této organizace pokryjí z těchto nákladů alespoň 10%. Ovšem záhy se ukázalo, že to byl velice naivní kalkul. Dotoval tedy chod The League of American Sportsmen z toho co vydělal na časopise Recreation.
Jenže konec 19. století sebou přinesl hospodářskou konjunkturu. Stoupala poptávka po pracovní síle a to sebou neslo oprávněné požadavku odborů na zvýšení mezd. To se odrazilo do vyšších nákladů spojených s tiskem a přípravou časopisu do tisku. Podle Shieldse začaly příjmy z časopisu klesat pět let před bankrotem, tedy od r.1899. A poslední tři roky (od r.1901) už bylo ztrátové každé vydané číslo.
Shields doufal, že se mu tuto ztrátu podaří vyrovnat prodejem reklamní plochy, ale protože ve svém časopise veřejně pranýřoval hromadné zabíjení lovné zvěře s využitím automatických pušek, začali výrobci takových zbraní inzerovat jinde. Bylo jen otázkou času kdy bude muset vyhlásit bankrot.
Nový začátek
Shields také uvádí, že ho do nového startu finančně založil dobrý přítel, ovšem není při tom nijak konkrétní. Podle Jamese A. Tobera[13] mu na vydávání Shields' Magazine finančně přispívala New York Zoological Society. Možné to je, ale spíš bych řekl, že ho finančně založil Ernest Thompson Seton, který se v roce 1904 po vydání knihy "Dva divoši" ("Two Little Savages") ocitnul na vrcholu slávy. Jen do roku 1901 se mu podle svědectví Hamlina Garlanda podařilo vydělat 200 tisíc dolarů a to měl vydání svých nejúspěšnějších knih teprve před sebou.
Navíc byl Seton prvním viceprezidentem Shieldsovy organizace The League of American Sportsmen, která sdružovala potenciální kupce jeho knih, měl tudíž nepochybně také osobní zájem na tom, aby měl Shields nadále možnost ji prostřednictvím nového časopisu držet pohromadě.
Konec The League of American Sportsmen
Nasvědčuje tomu i fakt, že Shields' Magazine od srpna 1912 zřejmě přestal vycházet. Seton v téže době odcestoval na delší dobu do Evropy a pro Wyndygoul se hledal kupec.
Tvrzení Jamese A. Tobera se mi zdá nepravděpodobné i proto, že William T. Hornaday, který od Shieldse převzal r. 1903 The Camp Fire Club of America, a byl členem New York Zoological Society, tou dobou sám sháněl finanční prostředky na svoje projekty kde se dalo. Z funkce viceprezidenta LAS vycouval r. 1909, tedy o tři roky dřív, než se zánikem časopisu nejspíš zanikla i Shieldsova organizace.
Seton zůstal prvním viceprezidentem LAS až do samého konce, ač byl při tom zároveň zastával post prezidenta The Camp Fire Club of America, který opustil rovněž na konci léta 1912.
Field and Stream
Magazín Field & Stream založili v r. 1895 John P. Burkhard a Henry Wellington Wack.
V letech 1910 až 1917, byl tento magazín oficiálním časopisem pro The Camp Fire Club of America. V tomto období, až do r. 1918 byl šéfredaktorem Warren H. Miller.
V roce 1930 tento magazín pohltil svého hlavního konkurenta, magazín Forest and Stream
R. 1951 ho koupila společnost Henry Holt and Company, která nakonec sama skončila ve vlastnictví společnosti CBS. Od té doby změnil časopis majitele ještě několikrát. Od roku 2007 patří společnosti Bonnier Group.
V lednu 2017 byla z finančních důvodů počet vydávaných čísel snížen z devíti na šest čísel ročně.
Jde o nejstarší outdoorový časopis v USA který stále vychází.
- ↑ https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015019726580
- ↑ G. Shields, byl tehdy předsedou Keyston klubu v New Yorku. Svoje první články publikoval v Harpers' Magazine. Do magazínu Forest and Stream začal psát až od června 1888.
- ↑ U starších čísel o něm zmínky nejsou a čísla magazínu Forest and Stream z let 1884 až 1885, ze kterých by bylo možné zjistit více, chybí. Prokazatelně je ale Theodore Roosevelt zmíněn ve Vol.26.
- ↑ Prvním publikovaným příspěvkem od Setona byl článek "A Carberry Deer Hunt." uveřejněný z 8. června 1886 (Vol.26) na str. 366–368, podepsaný jeho literární pseudonymem Ernest E. T. Seton. Dopisy do redakce tehdy ještě podepisoval jako Ernest E.(van) Thompson.
- ↑ Autorem článku s názvem „The Story of the Camp-Fire Club“ byl Kenneth Fowler. Field and stream v.15 November 1910. p. 601–615
- ↑ William T. Hornaday autor knihy Taxidermy and Zoological Collecting z roku 1894, se stal roku 1896 vedoucím přípravného týmu pro vybudování ZOO v New Yorku. Ten vznikl z iniciativy The Boone and Crockett Club Theodora Roosevelta. Hornaday, který do té doby působil ve Washingtonu D.C. se přestěhoval do New Yorku a během krátké doby se seznámil s mnoha zajímavými lidmi, jejichž koníčkem byl lov a táboření.
- ↑ Původně bylo uvedeno v pravidlech klubu že nemá žádné vedení, pouze prezidenta, kterým byl pro každý rok volen někdo jiný. A počet členů byl původně omezen pouze na 50. Byl to tedy ještě víc uzavřený klub, než konkurenční Rooseveltův The Boone and Crockett Club. V pravidlech také bylo, že se na klubových akcích netrpí žádný alkohol, žádné rouhání a žádné řeči které by se týkaly politiky.
- ↑ V časopise Forest and Stream je o The Camp Fire Club of America první zmínka až v prosinci 1905, kdy zmíněn coby aktuální prezident klubu právě A. A. Anderson.
- ↑ Vol. 10. na straně 364
- ↑ Článek nese titul "What game protection has cost one man" (česky: "Co stojí ochrana zvířat jednoho muže") Shield's Magazine Vol.1, No.1, p.3–5 březen 1905
- ↑ Vol. 10. na straně 364
- ↑ Z kontextu plyne, že roční příspěvek v té době platilo přes 100 tisíc odběratelů
- ↑ Tober, 1981 str. 235, poznámka č. 40.
