Kategorie:The Book of Woodcraft

Z thewoodcraft.org
(přesměrováno z The Book of Woodcraft)
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Jak odkazovat na bloky následujícího textu

Tato stránka by měla přehledně informovat o knize The Book of Woodcraft, počínaje prvním vydáním r. 1912 až po současnost. Aby bylo možné odkazovat na konkrétní vydání i z jiných webových stránek, jsou do textu vloženy tzv. kotvy, díky nimž lze skočit na konkrétní vydání a to na základě roku, kdy došlo k jeho vydání, resp. reprintu.

PříkladChcete-li tedy ze svých stránek odkázat například na text o českém vydání Knihy lesní moudrosti z roku 1970, použijte následující URL:
https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php/The_Book_of_Woodcraft#cs1970

Pokud byste chtěli odkázat na angl. originál, uveďte za znakem # pouze rok vydání.



Jakmile do BSA nastoupil ambiciózní James E. West, Seton pochopil, že další symbióza woodcrafterského programu se skautskou organizací nebude možná. Proto opět vydal další vydání Svitku, tentokrát ovšem jako součást knihy The Book of Woodcraft ohlašované již ve vydání pro BSA z r. 1910.

V tomoto 11. vydání[1] je kromě organizačního schématu a přehledu činů i celá řada návodných článků. Kniha byla pravděpodobně původně určena jako doplněk komplexní návodné publikace pro mládež The Library of Work and Play: Guide and Index Cheshire L. Boona[2], která vyšla v nakladatelství Doubleday Page & Company zhruba ve stejnou dobu. Součástí této publikace totiž jsou i fotografie z woodcrafterské činnosti. Lze tedy zcela důvodně předpokládat, že do The Book of Woodcraft Seton zahrnul z návodů pouze takové věci, které byly specifické pro woodcrafterskou činnost. Obě publikace tak vytvořily základním zdroj informací pro mladé woodcraftery, který obsahoval nejenom organizační schéma a motivační program, ale také nezbytné návody jak tento program realizovat.

U tohoto vydání se zcela zásadně změnily podmínky pro získání (ale především hierarchické pořadí[3]) woodcrafterských titulů[4]. Nově se zde objevují Mistrovství a Lóže[5].

Tento krok pravděpodobně ještě více prohloubil konflikt mezi Setonem a Westem. Seton začal BSA vědomě bojkotovat. Potvrzuje to právě titulní stránka 11. vydání z r.1912, kde je Seton uveden jako "Head Chief of the Indians Scouts and of the Seton Indians". V následujícím 12. vydání, které vyšlo rovněž v roce 1912[6], je však již uveden pouze jako "Head Chief of the Woodcraft Indians".


Na rozdíl od Svitku (The Birch-bark Roll), Seton obsah The Book of Woodcraft již nikdy nezměnil. Jedinou změnou bylo osamostatnění III. (The Purpose and Laws of the Woodcraft Indians) a IV. (Honors and Degrees and Indian Names) části z vydání roku 1912, do samostatné publikace Manual of the Woodcraft Indians, roku 1915. Což si vynutilo u dalšího vydání The Book of Woodcraft, 1922 (book), změnu číslování kapitol a stránek.

Z toho lze usoudit, že se The Book of Woodcraft znovu vydávala až pokud byl předchozí náklad vyprodaný. Z následujícího přehledu (anglických) vydání podle let, je zřejmé že do velké hospodářské krize (1929) se dostalo k americké mládeži statisíce exemplářů a trh byl dokonale nasycen.

Prodeje očividně klesaly již od roku 1923, ale oživení činnosti The Woodcraft League of America, po navázání kontaktu s českými woodcraftery vedlo k novému vydání The Birch Bark Roll (1925), což očividně opět vyvolalo vlnu zájmu o The Book of Woodcraft.

Poslední exempláře, vydané na počátku krize, se vyprodaly až koncem 30. let, což si vynutilo další vydání (1939). Které bylo na dlouhých 40 let poslední.

1912 Index:book_1912.djvu (téhož roku vyšla kniha ještě jednou)
1913 Index:book_1913.djvu
1915
1917 https://hdl.handle.net/2027/umn.319510024002453?urlappend=%3Bseq=11%3Bownerid=13510798902628197-15
1920
1921 https://hdl.handle.net/2027/hvd.hw22dy?urlappend=%3Bseq=7%3Bownerid=27021597765261320-11
1922 Index:book_1922.djvu
1923
1925
1926 (v rámci edice The library of pioneering and woodcraft, jako svazek č. 4)
1927
1928
1929
1930
1939 https://hdl.handle.net/2027/loc.ark:/13960/t85h8bw5z?urlappend=%3Bseq=8

Seton, jak se zdá upadl během 60. let do naprostého zapomnění.

Hladinu, která se nad ním zavřela rozčeřil jako první svou diplomovou prací roku 1978 John Wadland.[7] Roku 1984 zpracovala Setonův životopis kanaďanka Betty Keller, která se k němu dostala při práci na životopise Pauline Johnson (1981)[8] a k výročí 40 let od Setonova úmrtí, publikoval svou knihu „The Chief” Alan Anderson.[9]

Oživený zájem vedl k tomu, že těsně před zhroucením komunistického východního bloku tahle kniha opět vyšla. Pozornosti by také neměl uniknout fakt, že od roku 2000 její reprinty začaly vycházet mnohem častěji.

1988 Berkeley, Calif.: Creative Arts Book Co. 1988, ©1912.
2000 New York: Lyons Press. 2000, ©1922.
2002 London, New York: Kegan Paul. 2002. ©1922.
2007 New York: Skyhorse Publishing, Inc. 2007. ©1922.
2011 New York: Skyhorse Publishing, Inc. 2011. ©1922.; Nabu Press, 2011. (Německo? Tohle vydání se vyskytuje pouze v Dánsku, Holandsku a Německu)
2014 1–9 a 14–15 Mineola, New York: Dover Publication, Inc. 2014. ©1912.
2016 London, New York : Routledge (Skyhorse Publishing, Inc.). 2016. ©1922.

Části

Překlady

Přírodou a životem k čistému lidství



Kniha lesní moudrosti

  1. Bohužel 10. vydání z r. 1911 není k dispozici, takže nelze říci v jaké podobě vyšlo.
  2. Autor, [ Cheshire Lowton Boon] (*1875), byl ředitelem Oddělení umělecké a ruční práce, na veřejné škole v Montclairu (stát New Jersey). Ve své době publikoval řadu článků (např. v magazínu Manual Training Magazine) na téma podílu rukodělné práce při výchově mládeže.
  3. Vtipné je, oproti vydání Svitku z r. 1906 se změnilo pořadí titulů tak, že se za 24 poct přiznával titul Sagamor a naopak za 48 poct Sachem (předtím to bylo obráceně).
  4. Novinkou v tomto vydání je malá tabulka s přehledem woodcrafterů s uděleným woodcrafterským titulem a rokem přiznání titulu. Tato tabulka pak byla do r. 1918 průběžně u každého dalšího vydání zaktualizována. Její poslední podoba je uvedena v kapitole Tituly.
  5. V tomto vydání se prvně objevují zmínka o tzv. "Rudé lóži". Více informací se o ní podává 14. vydání z r.1915.
  6. Které je až na jednu poznámku pod čarou stejné, jako 11. vydání
  7. Wadland, 1978
  8. Keller, 1984
  9. Anderson, 1986 – česky vyšlo pod názvem Náčelník, 2012 v překladu Martina Kupky - Logana.