Modré Oči, Dítě Sněhu čili Povídka o jaterníku.
Viděl jsi již někdy El Sola, náčelníka Divotvorců, bratra Matky Starosti? Ano, viděls jej, ač jsi jej snad nepoznal; ostatně, do tváře jsi se mu nemohl podívati. Nuže, chci ti o něm pověděti, a pověděti o smutné události, jež se přihodila jemu a někomu, jejž miloval, více než slova mohou vypověděti.
Štíhlý a oslňující krásy byl El Sol, král Divotvorců; jeho vlasy byly jako třpytné zlato a vstávaly mu na hlavě, jak kráčel přes temena hor.
Každý ho měl rád, kromě několika málo, kteří se kdysi osmělili postaviti se mu na odboj a se zlou se potázali. Ostatní jej všichni milovali, a on každého měl rád, ač zamilován do nich nebyl. Až jednoho dne, když kráčel zahradou, přišel náhle ke krásné bílé dívce, které nikdy před tím neviděl. Oči její byly jímavě modré, vlasy její byly tak jemné, že se vznášely ve vzduchu, a šat její byl bílý, kapradinami zdobený na bílé své obrubě.
Pocítil k ní ihned hlubokou lásku, avšak ona mávla varovně rukou, když se pokoušel přiblížiti se k ní.
»Kdo jste, zářivá princezno? Miluji vás dříve než jsem vás slyšel promluviti.«
