POSELSTVÍ ČERNÉHO VLKA.
Smrkovým lesem se vine podél tichého proudu stezka, po níž chodí pít zvěř, Je kryta hradbou olší, vroubícíh širou vodní hladinu. V trávě svítí za šera sedmikrásy jako bělostné hvězdičky a v horkém poledni tě přijme do svého stínu skála, jejíž okolí je stále naplněno ptačím švitořením.
Rád jsem přijal její pohostinství, kdykoliv mi okolnosti dovolily, ale dlouho mi zůstával ukryt přístup k jejím tajemstvím a nikdy bych jej nebyl vypátral, kdybych nebyl našel vůdce. Chodíval jsem s lačnou duší, naplněn bolestí a smutkem, doufaje, že tajemství objevím, a zároveň stíhán pochybnostmi, zda mi nezůstanou navždy utajena. Jednoho dne se mi zjevila podivuhodná bytost. Nebylo pochyb o jejím vysokém věku, přesto však se zdála velmi mladá, svěží a pružná a její oči zářily dobrotou.
Oslovila mne: "Vítám tě, hledači. Poznala jsem, s jakým úsilím hledáš stezku a vím, že budeš milovat všechno, co na ní nalezneš. Proto ti chci ukázat cestu, která vede k tisícům radostných přátelství a na níž tě čeká dvanáct tajemství lesa, zdravá sluneční záře, radost z hluboké vody, odvaha za noci, dobrodiní deště, ..text pokračuje
