Stránka:vatra-28-2.djvu/7

Z thewoodcraft.org
Verze z 10. 9. 2020, 22:46, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka nebyla zkontrolována

ŠITÍ KRPCŮ

(Valašský způsob.)

Krpec je kožená obuv užívaná v málo odchylných tvarech od nepaměti téměř u všech národů mírného zeměpásu. Jest vpravdě nejdokonalejší, nejdůmyslnější, nejzdravější a nejpohodlnější ochranou nohy. Dobrá obuv pozná se podle toho, ne jak se v ní chodí, ale jak se v ní tancuje. Nejkrásnější tance, ty bujaré, jásavé, plné života stvořili lidé v krpcích. (V botách dnešního střihu rodí se tance plně odpovídající jen pouhému přešlapování.) Však to dokazují i šohajové na taneční zábavě písničkou: „Buďme, chlapci, buďme tu, šak nás krpce nehnětú!“

V běžném životě jich však už nosit nemůžeme. Jsou stvořeny pro volnou přírodu — ne pro dlažbu měst. Hodí se k volnému šatu lidu žijícího v přírodě. My je tedy budeme nosit v táboře a snad doma.

Výroba:

Pomůcky: dřevěné kopyto. nůž na řezání kůže, dláto 10 mm, kruhový průbojník, kladívko, ploché kleště.

Materiál: slabší hovězí kůže.

Střih: Základním tvarem je obdélník, jehož užší strana je dlouhá píď, delší 1.5 pídě. (Píď je největší možná vzdálenost konce palce od konce prostředního prstu.)

Označíme—li rohy obdélníku A, B, C, D, je bod E od B vzdálen 1 píď. Bod F je v polovině mezi C a D. Body E, C, F, S tvoří čtverec. Říznutím po čtvrtkruhu z E do F odpadne roh C, z něhož vyřízneme ouško a poutko. Nyní 1 cm od kraje řezem z B až k F oddělíme řemínek, který v F zůstane připojen k celkovému kusu kůže. Druhý řemínek rovněž 1 cm široký začíná v A, u B otočí se v pravém úhlu a končí zářezem v E. Prořezávání štěrbin (kolmých vždy k okraji) děje se 10 mm dlátem v místech a vzdálenostech, jak naznačeno na obr. Od okraje vzdáleny jsou na šířku řemínku (as 1 cm). Střih proveďte nejprve z papíru, pak z tužší látky podle dalšího návodu jeden krpec ušijte na zkoušku a teprve potom odvažte se výroby z kůže.

Postup práce: Máčením ve vodě kůži změkčíme, aby se snadno ohýbala.

Začínáme vnějším řemínkem špičku. Z vnějšku provlékneme jej otvorem 1, opět z vnějšku do 2, pak 3, tvoříce mezi nimi záhyby, které po provléknutí řemínku, otv. 4—11 a pevném stažení, kladívkem oklepeme tak: že nikde nesmí zůstat žádná skulina. Mezi otvory 16—21 vytvoříme ohbí záhyby jak vidno z obrázku č. 1, U otv. 23. navlékneme na řemínek ouško, které je proříznuto. Řemínek končí za otv. 39. (Viz obr. detail paty neb obr. č. 1.)

Druhý řemínek začínající v E provlékneme z vnějšku otv. a dovnitř, b ven atd. až do y. Mezi d—e, f—g navléknuto je poutko. Mezi y z, z ž, ž x, x q vzniká pata pomocí záhybů obdobně jako na špičce. Po dokonalém stáhnutí