Pokračování textu ze strany 43
Ale o prázdninách jsem na Křižatkách (dějišti příhod vyprávěných i čtených v Kronice Stráží) v Podbrdsku četl knihu Miloše Seiferta "Přírodou & životem k čistému lidství". Málo knih v mém životě na mne tak působilo! Četl jsem ji i o polední přestávce o žních při mlácení obilí. Chvílemi jsem - podle jejího návodu - zaostřoval oči na daleký cíl. Byl to triangulační bod na Kosově. A snil jsem, jak tam podniknu nebo podnikneme výzkumnou výpravu a objevíme nové zázračné kraje. Jak založíme kmen v duchu knihy a začneme žít docela jinak.
O svých dojmech jsem psal Jirkovi[1] (to byl pak Kim!). Ten se setkal na táboře s bývalým ymkařským vůdcem, který mu dal několik cenných rad, hlavně abychom se soustředili na blízké, reálné cíle a nesnažili se spojit kdeco dohromady. Doslova mi napsal, že si myslí, že lesní moudrost - woodcraft, jak jej poznal ze Svitku, je ta naše cesta.
Pak jsme ještě četli Osvobozené mládí a Základy kmenového zřízení a podle nich sepsal Jirka kmenové zřízení Liščího kmene. Také základní listina má seifertovskou dikci: "Zakládáme kmen Lesní moudrosti, poněvadž jsme přesvědčeni, že zdravého, čistého lidství můžeme dojíti pouze čistým životem v Přírodě. ... Chceme zachovat Seifertův odkaz Lesní Moudrosti v Čechách. ... Chceme, aby všichni lidé žili šťastně a bezstarostně a měli stejnou radost z Přírody a ze života." Podepsali jsme ji 25. září 1943.
Ve Svitku březové kůry v Seifertově redakci mne zaujala Orlí pera za četbu Starého a Nového Zákona a Tolstého Kruhu četby. Ten jsme právě předcházející vánoce dostali od nakladatele Františka Laichtera, který chtěl nenásilně na nás působit místo vězněného otce - také výběrem a darováním knih.
Tak se u mne spojil vliv Seifertův (podnět) a Laichterův (praktické umožnění) a já jsem Bibli i Kruh četby četl a četl, pokud možno každý den, nejméně dva roky.
S velkou vděčností vzpomínám na Miloše Seiferta. Jeho idea čistého lidství v návratu k přírodě, v oproštění od civilizačních deformací, nechuť k militarismu, jeho hloubání nad přírodou, k němuž vedl, totiž k přemýšlení, přesnému pozorování živé přírody, kreslení stromů, květin, srnek, zajíců a přírodních zvláštností, to se pojilo s dramatickým chápáním Setonovým.-..text pokračuje
- ↑ Jiří Gojda
