Stránka:kz-46.djvu/16

Pokračování textu ze strany 15

oblohou v pozadí."

"Zní to sice pěkně, ale nevystihuje to způsob výchovy." Načež Seton pravil: "Znamená to něco v přírodě dělat, o něčem přemýšlet, z něčeho se těšit, něco si pamatovat a stále míti na mysli, že ne učenost, ale pravé lidství je nejvyšším účelem výchovy."

Děti, které jsou největší naší nadějí, nejsou (až na malé výjimky), jak církve shodně tvrdí, špatné od narození, ale jsou často zkaženy špatnou výchovou. Je snazší zakročiti v mládí než napravovat zkažené. Je-li střecha děravá, nepolepujeme papírem strop pokoje. Je-li ulice zatopena vodou z prasklého potrubí, nezachráníme situaci koštětem. Jsme-li moudří, začneme u zdroje zla — spravíme střechu a zavřeme uzávěru hydrantu.

Proto vudkraft pracuje především s dětmi a usměrňuje překypující energii a náklonnost ke hře. Nechce hrubě potlačit jejich projevy, ale vésti správnou cestou zděděné pudy, které mají nepřemožitelnou moc a sílu.

Pro tuto cestu výchovy uvádíme kromě zákona těchto devět zásad:

1. Osvěžení pro všechny lidi bez rozdílu pohlaví a stáří.

2. Táborový život. Život v divoké přírodě jako v ideálním prostředí.

3. Samospráva za vedení dospělých jako moudrá stezka mládí.

4. Kouzlo táborového ohně a kruh přátelství kolem něho.

5. Zálesácké zkušeností, neboť lesní moudrost je nejstarší vědou.

6. Pocty podle stupnice, t.j. bez soutěže. Soutěž znamená: "Ať ostatní padnou", kdežto stupnice znamená: "Povznes se každý sám".

7. Pocty a dekorování za osobní výkony.

8. Hrdinský ideál, který vždy více povzbudí než pouhá nauka.

9. Malebnost, romantika a krása ve všem.