Stránka:fletcher 1925.djvu/38

si namalovali tváře a vlasy. Širá prérie byla jejich oblékárnou a oči přátel zrcadlem. Mladí muži se vzájemně malovali a dívky si stydla- vě navlékaly své nejkrásnější šaty. Každý měl na pilno, od nejstarších až po děcka, jež matky pochytalv a myly a malovaly u bystři- ny. Konečně přeměna z obyčejných, šedých barev každodenního života v pestré barvy vý- znamného dne byla dokonána. Pak teprve vy- slali posly s malými svazky tabáku přiváza- nými k rybímu měchýři (misto dnešních na- vštívenek), aby oznámili příchod blížícího se průvodu. Náhle kdosi namítl: »Což jest-li Siouxové neuvěří, že přicházíme v míru, zajmou naše posly a udeří na nás, až se přiblížíme se žena- mi a dětmi?«  Na takovéto přijetí dříve nepomyslili; i zti- chli všichni, zastavivše se ve chmurném pře- mítání. Konečně náčelník vstal a pravil: »Uzavřeli jsme. mír a přišli jsme v důvěře a proto půjdeme dále, a nechť Wa-kon-da roz- hodne náš osud.«  I začal zvláštní píseň a vykročil vpřed; muži a ženy, jdouce za ním, připojili se k jeho zpěvu a zpívali až došli k osadě Siouxů. Ve slovech této písně náčelník představuje přicházející Omahy, pravě: »Bližíme se. Při- cházíme k vám. Hleďte, mladí muži, válečníci 35